Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Konec návštěv
Ahojky moje milé holčičky vrbičky,
včera se toho semlelo nějak moc najednou. Dopoledne jsem zjistila, že má Mariánek na spodním víčku mezi řasami miniaturní klíště a nenechal na sebe sáhnou, abychom mu jej vytáhli. Jelikož máme odpoledního pana doktora, vyrazila jsem pře 4h., abychom tam byli první. Nejen, že jsme byli první, ale zároveň jediní pacienti, jelikož našeho doktora zastupovala paní doktorka, která klíště neviděla ani s brýlemi, takže nás odvelela do nemocnice na Oční. Vyndat to miniklíště, byl nakonec docela nelehký úkol i pro paní doktorku na očním, trvalo to několik minut a Marísek celou dobu vytrvale řval, takže z toho byl chuděrka řádně opocený (to my všichni) a unavený :-(. Ihned po rozmotání z prostěradla, kde byl svázaný jak houska se na nás všechny obrovsky usmál a myslím, že to mučení paní doktorce rázem prominul :-).
Když jsem myslela, že máme to nejhorší dnešního dne za sebou, čekala nás návštěva u synovce a jeho partnerky, kteří mají stejně staré děti jako my. Ještě nikdy jsem se tolik netěšila domů, jak tentokrát, i když jsme se starší holčinou (5let) měli problémy i dříve (nadávání do zlodějek, kosanec podlitý krví, modřiny od lopatky a kyblíku,…), tak tentokrát se Magda vážně předvedla :-(. Mají opravdu maličkou zahrádku, která navazuje na garáž, takže je to taková nudlička a navíc je momentálně ve stavu budování. Magda se ráda předvádí (proti tomu nic, dělají to všechny děti), tak nám ukazovala asi 10x, jak umí vylézt na sušák a když jí mamina napomenula, že má jít domů, skočila na sušenky, které samozřejmě rozšlápla. Mamina jí napomenula, že má koukat kam skáče a místo aby se Magda alespoň omluvila, vztekle zařvala na svoji mamku: “ Tak je tam neměla nechávat“. Na to mamka: “Vidíš přeci, že mám plné ruce.“ Magda: “ Tak si to měla dávno uklidit.“…No děs, jak s ní mluvila, ale dobrý, je to jejich věc jak spolu mluví. Přišla Magdy starší kamarádka a začaly dělat hlouposti na tom sušáku, několikrát sotva minuly nohou hlavu Mariánka (17 měs.) a Adélky (21.měs.), takže Magdy maminka ji opět napomenula a že to dneska stačí, že už na to nepolezou. Magda nakvašeně odešla, vztekle řvala jak raněný lev, dupala a nadávala si cosi pod fousy. Jenže pak se začala s kamarádkou posmívat Verunce (ta starší – že má nejvíc věcí s tím a tím a že ona mezi ně nepatří, ať jde od nich, že ony jsou kamarádky, několikrát ji strčily směrem k nám – nechtěla jsem zasahovat – jenže ten náš tydýt se otočil a šla si sama hrát, mávla nad nimi rukou :-D, pak si tam něco šuškaly, ukazovali na nás dospělé i na děti a posmívaly se). Co mě ale vytočilo asi nejvíc, když jsme se zvedali, že tedy půjdeme (nedalo se tam vydržet, atmosféra byla dost napjatá), tak strší slečna stojící předemnou, ukázala na Verču: A vona už jde konečně pryč?! tomu se ještě začala společně s Magdou smát.(Já měla sto chutí jim takovou fláknout, spratkům nevychovaným :-(.) Maminka, u které jsme seděli coby návštěva jim neřekla nic (zřejmě s jejich chováním souhlasila a nebo rezignovala :-O). A to byla poslední kapka, vlastně předposlední. Poslední kapka k ukončení návštěv byl pláč naší Verunky, která to doma celý večer rozebírala, co udělala špatného, že se k ní tak ošklivě chovaly, že si s nima chtěla hrát…Ve mě by se v té chvíli krve nedořezal, když vidíte jak vaše se holčička trápí. Takže tímto skončily veškeré návštěvy, i když máme stejně staré děti, které by si mohly rozumnět.
Musela jsem to hodit “na papír“, už je mi alespoň trošku lépe.
Jak se vaše děti chovají k vám?
Vici, tak to tedy tvé dcerce tleskám, že to Majdě tak hezky nandala :)) Tys určitě udělala maximum a bereš výchovu za správný konec 😉
Frančice – tohle je teda otřesné, a jak jsem vcelku kliďas, to bych se s dotyčnou matinkou asi zhádala.
Tohle nechápu…. děti některých lidí můžou všechno, ale běda, když někdo zasáhne. Já už to tu někde psala – mně zas naprosto dostal tatínek před několika lety v čekárně na dětské hematologii. Byla tam dvě odrážedla, náš Martin (tehdy 3-letý) a asi pětiletý chlapeček se tam sešli ve stejný okamžik. A onen taťka synovi nahlas řekl: “Vezmi si to lepší, to horší nech klukovi.“ :((( No, já se nezmohla na slovo, jen jsem po chvilce s patřičným důrazem pronesla, ať si jde MArtínek ke mně prohlížet časopis, že za to mu to nestojí. Co pak z takových dětí vyroste? Jen bezohlední sobci, kteří nekoukají vlevo vpravo.
Vici, máš hodně vnímavou holčičku, mám radost za tebe:o) Věř, že je nás víc, co takto trpíme, když je našim dětem ubližováno a doufejme, že pro další případy budeme mít všechny dost síly se konečně “ozvat“. Přesto si myslím, že některým to ani nemusí dojít. Je mi úplně jasné, že celé, cos tady chtěla říct, je pouze a jen ta zoufalost nad tím, co dnešní rodiče dětem dovolí… taky bych z toho byla smutná. Být tebou, pouze a jen se poučím z toho, že příště v tom svou dceru nenechám samotnou a dám patřičně najevo, že takhle teda ne. Já totiž jinak u tebe nevidím jediné zaklopýtnutí ve výchově. Fandím tvé holčině, je chytrá, kéžby tak splachovací byla jednou i moje Sára:o) Zdravím Tě!
Frančice, s podobnými maminkami a jejich dětmi jsem se setkávala na veřejných hřištích často – tak už tam nechodím :-).
Jsem ráda, že to Verča s Magdou vyřešila sama. Včera, když jsme šly z obchodu mi začala vyprávět o narozeninách a pak dodala: “…přitom to s Majdou celou dobu šlo a ona to zase pokazila.“
Původně jsem nechtěla moc reagovat na tuhle diskusi, protože máme každá jiný názor na výchovu dětí. Mě se třeba na pískovišti stalo, když jsem o rok starší holčičce (maminka nezasáhla i když viděla) řekla, že nemá házet ostatním dětem písek do vlasů a očí. Bylo mi od 3- 4 letého dítěte sděleno, že nejsem jeho maminka a nemám mu co poroučet. Všechny děti samozřejmě plakaly, protože je to pěkně štípalo a maminka se smála, jak si malá pěkně hraje a vesele švitořila do mobilu, aniž by zasáhla. Pouze do té doby, dokud její dcerka nedostala od jednoho chlapečka kyblíčkem po hlavě, protože s házením písku odmítla přestat. To byl telefonní hovor ukončen ihned a maminka tam na nás ostatní maminky začala ječet, proč si své děti nehlídáme a nevysvětlíme, že se tohle nedělá.
Vici, gratuluji k tomu, jak máš báječnou a šikovnou dcerku. Řekla to moc pěkně a výstižně.Možná, že to mamince Magdy konečně došlo.
Vicikovko, ono je to hodně dané tím, co už jsem psala. Málé bude 11 měsíců, takže ona si o věci teda neprosí a hraje si s přibližně stějně starými dětmi, tak ty taky ještě ne. Určitě za pár let to nejspíš bude jiné.
A to, co jsi popisovala v původní zprávě mi správné od Magdy nepřijde, ale ani to, že ses neozvala a svého dítěte nezastala. Ale vím, že každý může mít nějaký ten blok a to co mi může přijít jednoduché a samozřejmé je pro někoho těžké a naopak.
Dnešní oslava vyšla víceméně bez úrazů :-). Jedinou nehodu jsme měli s mladší sestrou Magdy – Adélkou (skoro 2 roky), která neustále surově strkala Mariánka (ten myslel, že je to príma zábava a řechtal se jak pominutý :-D) a pak ho začala mlátit traktůrkem, takže manžel nevydržel, 2 x ji napomenul, že se to nedělá a potřetí vzal traktůrek a udělal to samé Adélce. Áďa si šla poplakat k mamince, která se po nás nevraživě koukala. Asi 5 min. pře odchodem se Majda rozhodla, že se chce houpat na hopačce, kde seděla Verča, ta ji nechtěla okamžitě pustit, tak se Majda rozeřvala a nadávala Verče, že ji nenávidí. Verča jí s úsměvem odpověděla:“Mě je to jedno a říká se prosím.“ Maminka Magdy tam stála jak opařená.
Lien, chápu co tím chceš říct, ale nedokážu pochopit to, co ty dokážeš tolerovat. Mě se to nezdá správné. Vychované dítě si věci bez dovolení (poprosení) nebere, nikomu neubližuje, nenadává a svým jednáním a chováním neomezuje a neohrožuje ostatní – můj názor!
Vici, jak dopadla dnešní návštěva???
Tak já tedy nevím, jestli se tak špatně vyjadřuju, připadá mi, že už to píšu snad po stopadesáté.
Když někdo dělá mému dítěti něco, co mi vadí, tak zasáhnu.
Když mé dítě dělá něco dítěti a jeho mamince to vadí a zasáhne, tak je to taky OK.
Když někdo dělá mému dítěti něco, co mi vadí a já nezasáhnu, nemůžu se divit, že se to bude dít dál.
Jestli už to takhle není pochopitelné, mé vyjadřovací schopnosti dále nesahají, takže, promiňte, líp už to neumim.
Děkuji všem za příspěvky :-).
Lien, nejde o to, že se neumím ozvat co mi vadí, ale předpokládám, že od toho má dítě své rodiče, kteří by jej měli umravnit. Nemám problém ukáznit děti na hřišti nebo u nás na zahradě (tam jsem “pánem“ víceméně já).
Verunce jsem vysvětlila, jak se má ona chovat k ostatní a že chování Magdy nebylo hezké. Verunka se z toho docela rychle otrkala a na dnešní společnou oslavu s malým tyranem se těší :-D.
Lien, máš určitě pravdu v tom, že se maminky musí ozvat a hlídat si své děti sami.
O tom žádná..
Zkus to vzít i jinak. Na písku je jedno starší děcko, které bere mladším dětem hračky. Mladší nemá ještě takovou slovní vybavenost, začne přirozeně brečet. Ty jako matka půjdeš a pomůžeš mu, nebo ho necháš být, ať si poradí samo? Ono to neumí, neví, jak se zachovat, je smutné a čeká pomoc od maminky.
Já kdybych byla matkou toho většího děcka, pak bych mu vysvětlila, že takto teda ne. Pokud chceš půjčit hračku, požádáš o ni. Ne jen tak přijít a hračku, jak píšeš, ukořistit. Teď ji má Pepíček, až si dohraje, půjčí ti ji. Přijde mi to normální a svým dětem základ slušného chování vysvětluji.