Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak učitelka dítěti "pomáhá"
Dobrý den,
prosím o radu, jak mám postupovat.
Třídní učitelce vadí můj syn (4.tř.ZŠ). Nejprve o něm prohlašovala, že je líný a vzdorovitý (nebaví ho „lehké“ věci,ve škole se nudí), že je zdravý a nechce se mu chodit do školy. Ačkoliv má uč.k dispozici potvrzení od lékaře, že syn je dlouhodobě nemocný, platné celý tento školní rok (astma). Syn se učí velmi dobře, když je doma nemocný, vždy dopisujeme sešity, učivo s ním probírám.
Z rodičovských schůzek mi potom tř.uč.vzkázala, že ať požádám o domácí vzdělávání a nechám si syna doma úplně. To jsem zamítla, protože si mj.myslím, že syn dětský kolektiv v 10 letech už potřebuje.
Tak p.uč.poslala k nám domů na kontrolu kurátorku pro velký počet zameškaných oml.hodin.
Kurátorka nezjistila žádné moje pochybení, vyřídila mi vzkaz, že ať požádám o domácí školu. Když jsem opět odmítla, škola mi zaslala dopis, že tř.uč.požaduje veškerou absenci omluvenou lékařem.
Mají potvrzení. To nestačí. Mám rok zpětně doložit lék.razítka zvlášť ke každé omluvence (řekla mi tř.uč.do telefonu)a do budoucna, že každá mnou psaná omluvenka musí být doložena nejen lék.razítkem, ale i lék.vyšetřením mého syna a p.uč.řekla, že neurózy omlouvat nebude. Další svévolné chování tř.uč.mě šokovalo.
Bez mého vědomí a bez mého souhlasu řekla dětem ve třídě, že můj syn má problémy chodit do školy, protože „jeho maminka má rakovinu“. Ačkoliv věděla, že syn měl minulý šk.rok vážné neurózy, protože se mu děti ve třídě posmívaly, že jeho maminka má rakovinu a brzo umře. Na moji žádost, aby p.uč.dětem pak další den aspoň vysvětlila, že už rakovinu nemám, protože nemocné buňky mi doktoři z těla vyřízli a jsem teď sice na inv.vozíku,takže nemocná jsem, ale rakovinu nemám…. se p.uč.smála, dětem ve třídě už nic k tomu neřekla a že prý ať já řeknu synovi, že rak.mám, že je to slovíčkaření.
S takovou sebevědomou nezralostí jsem se ještě nesetkala. (P.uč.“to myslí dobře“,učí asi 3.rok od studia.)
Syn je zdrcen. Žije opět v neustálém strachu o můj život, už neví, komu-čemu má věřit.
Vedení školy o události ví písemným oznámením, náprava nulová.
Ředitel školy mne včera do telefonu přemlouval, že ať si požádám o povolení domácího vzdělávání a učím si syna sama doma.
Chci radu, jestli podat na tř.uč.stížnost např.na úřad na ochranu osobních údajů pro porušení zák.101/2000sb.nebo jak postupovat.
PPP má nejbližší volný termín až v červenci. Nejsem schopna dítě „nacpat“ do školy k této tř.učitelce. Syn se k ní bojí.
Ředitel nepovolil přestup do jiné třídy z org.důvodů.
Nemohu dát syna na jinou školu, dojíždění do jiného města by mu zhoršilo astma. Už do školky nesměl vůbec chodit. Teď nás chce učitelka buď vyštvat nebo tak „pomáhat“, že mě v podstatě zbaví rodičovských práv (na všechno razítko od doktora)a diktuje mi, jak mám svého syna vychovávat. Nepoužívám k výuce totiž její metody, že jedině drilem se dítě něco naučí. Nesouhlasím s jejím přístupem. Cpe mi dítě do šablony, dělá mu hodinová kázání před celou třídou, že nemá DÚ. Na moji žádost, ať ho nedusí a dá mu pětku nebo poznámku za nesplněný dú, si stejně udělá svoje s odůvodněním, že je výbušná a tvrdohlavá, a pomlouvá mě, že dítě špatně vychovávám. Jsem z toho opravdu unavená.
Kdybych mohla osobně do školy, bylo by to snazší.
Ale po náročném léčení se mám zatím dle lékařů držet doma.
Proto jsem do školy do teďka ještě nevlítla, když sotva ujdu 20m a nesmím mezi lidi.
Snad nenechám syna diskriminovat ze zdr.dův.?
Když nebude smět do školy vůbec a bude se učit jen se mnou, ošidím ho o běžné sociální kontakty
v dětském kolektivu. Bojím se,že by to měl později v životě pak zbytečně ještě těžší.
Děkuji mnohokrát za radu.
Lenka
lenko….lehka prace mne nebavi….tesi mne kdyz mohu pomoci a ma to nejake reseni….a verte ze i tady to jde…aguska z budejovic take uverila a jeji hosik uz treti rok uspesne bez opakovani dal chodi do skoly
kdybych nechtela pomoci tak to nenabizim a slib je samozrejmost
Rádo se stalo 🙂 A jsem ráda, že společně hledáte s Brmbulkou řešení.
Určitě se ozvěte, moc vám držím palce, ať to se synem zvládnete k dobru jeho i vašemu 🙂
Mail došel.
Brm,se mnou nebude lehká práce.Kdykoliv můžete „dát od toho ruce pryč“,nemusíte mi pomáhat, ovšem Váš slib mlčenlivosti považuji za závazný.
Všem ostatním děkuji za zastání,povzbuzení,hřejivé dobré slovo… Dáši P,Padmé,Lien,Ájíkovi,Virence ad.
Podle aktual.situace a zdr.stavu dám pak příp.vědět,jak vše dopadlo.
Lenka
Lenko, e-mail došel. Takže jsme v kontaktu. Já zastávám názor, že učitel je povinen soukromé údaje držet jako lékař, proto se nebojte, že cokoli se dozvím, že bych někde ventilovala a že bych Vás tlačila do řešení, které je pro Vás nevýhodné. Za pochvalu stránek třídy a školy děkuji:) i dospělého pochvala potěší, tím spíš, když je tvorba web stránek jeho hobby.
Zírám,jak krásný jsou stránky vaší třídy i školy.
Je fakt,že nemám doma internet dlouho,takže jsem nikdy nebrouzdala po stránkách různých škol.
Pro srovnání: naše škola nemá na it ani školní řád,zato tam má nově danou jakousi metodu vnějšího nátlaku,odpovídající metodám před 30 lety.Nechce se mi věřit,že by s tím rodiče souhlasili,spíš to asi nikdo nečte…
Pokusím se ozvat se Vám.Děkuji za nabídku.
Ovšem prosím budiž respektováno,že konečné rozhodnutí ohledně řešení mého rodičovského problému učiním já,i když se Vámi nechám (po shlédnutí Vašich stránek ráda) pozitivně ovlivnit.
Ještě pozn.možná mimo mísu,ale z mé zkušenosti:vyhrožování internátní školou pro syna od pedagogů už jsem si zažila, tak jestli by naše spolupráce měla směřovat tímto směrem,raději se do ní nepouštějme.Důvěrně sdělené informace tř.učitelce byly několikrát použity proti mně i proti mým dětem,ale protože jde o ojedinělou výjimku,nemám nedůvěru ke všem učitelům,jen počítejte s tím,že jsem zraněná a tím pádem „divná“.
Nechci dát dítě do ústavu,do int.školy,odeslat ho do lázní.
Chci mu ukázat,že je krásně na světě,že je chráněn proti lidem,kteří by mu chtěli vzít jeho zázemí,
že nemůžeme až tak úplně ovlivnit svoje nemoci,ale můžeme se s nem.naučit žít, a že někt.okolnosti nezměníme,ale můžeme změnit to,jak ty okolnosti prožíváme…
Lenka
lenko a ja se za svou adresu pracovni nestydim…veskere me kontakty najdes na strankach me tridy …www.vzdelani.net..ozvi se kdykoli…
lenko..pochopila jsem ze jsi z Brna…parada…jsem ochotna ti jakkoli pomoci vcetne pripravy syna na zkouseni a doucovani- samozrejme zdarma…jsem taky z brna….a letos zrovna ucim i ve 4. tride vlastivedu a prirodovedu….
Dík holky,vám všem taky přeji hlavně zdraví a možnost být se svými blízkými.
Je to rok,co mi zemřela kamarádka-spolupacientka z nemocnice,byli jsme stejně staré.Strávili jsme spolu na pokoji v Brně na Žluťáku skoro celý prosinec,stýskalo se nám po dětech,při Mikulášské jsme se modlili,ať můžem domů aspoň na Vánoce…Její 11letou dceru teď vychovává babička.
Ona „kolegyně“mi vyprávěla,jak po operacích a stadiu 2 let bezpříznak.období se jí nemoc náhle vrátila.Měla takové odhodlání bojovat,entuziasmus,tenkrát se v nem.spravila a šla domů dřív než já,pak mi její holčička za pár měsíců volala,že mamka přestala jíst,všechno šlo ven a za týden v nem.zemřela.Měla meta v mozku.
Mně taky doktoři řekli,že se nemoc vrátí,jen je otázka kdy.Ať se velice šetřím a „zařídím si své záležitosti“.
Na přístrojích teď není nic zhoubného vidět,ale mám být velice ve střehu a kdyby něco okamžitě přijet.
Nikdo neví dne ani hodiny,čímž nesmíme propadat pesimismu,ale jen si víc vážit času,který nám byl dán.
Brm,potvrzení o dlouh.nem.jsou platná od 1.1.2007 do 20.9.2009-od pediatra,
a od 20.9.2006 do 20.9.2009-od reviz.lékaře.
Obávám se,že další šk.rok s touto tř.uč. by byl nad moje síly.
Pozoruji,že když mám syna učit dle materiálů,které mi tř.uč. nyní pro čtvrťáka poslala,dělá mi to problémy.Protože cítím,jak styl zkoušení od p.uč.syna demotivuje a od touhy po vědění odrazuje.
Jsou tam chuťovky,kt.ještě ani nebral můj syn v 6.třídě a je mi jasné,že tato tř.uč.je velice ambiciózní.
Můj syn už teď má neurózu z komis.zkoušení,pořád se ptá,bude-li tam jeho tř.uč.
Synovi snižuje sebevědomí,když mu testy od tř.uč.k vyplnění předkládám,najednou má pocit,že nic neumí.
My jsme se učili jen věci z učebnice a ze sešitů spolužáků,bohužel učitelka nechápe, že syn je v silném emocionálním stresu,myslí si,že je líný.
Protože uč. ví,že žák je nadaný ve vyšším pásmu průměru až nadprůměru,tak ho bez ohledu na další okolnosti hodné zřetele motivuje k touze po vědění tím způsobem,kt.mého syna demotivuje a deprimuje a ničí mu důvěru ve školní svět.
Ona to uč.myslí dobře,možná to vyhovuje 90% dětí,ale mému synovi ne.
Dala jsem vyplnit testík čtvrťákovi z jiné třídy,který má dobré známky,smál se,že to tak dopodrobna nebrali,že jejich pan učitel tyhle věci po nich vůbec nechce.
Já už nevím,ta poslaná zadání z češtiny a matiky mi přijdou normální,ale ta přírodověda a vlastivěda,ty její testíky mi přijdou jako objasňující,proč máme problémy v komunikaci.Brm,nejradši bych ty testy soukr.předložila k nahlédnutí,ať vím,jestli jsem fakt tak zaujatá nebo jestli jsou důvody,aby to zadání syna stresovalo.On je na sebe přísný,chce umět doplnit všechno, a jak neví 1 věc,trápí se „svou neschopností“.
Jestli Brm pošle nějakou adresu,na kterou je možno kopie zaslat,vynasnažím se testíky poslat poštou k vyjádření.
I když je to možná blbej nápad.
Přes pc to poslat nemůžu,scaner nemám.
Jen bych ráda znala míru své zaujatosti,abych s tím pak mohla něco dělat.(Abych mohla něco dělat sama se sebou,bylo by to lehčí než tahat syna po psychiatrech.Třeba jsem uražená a vidím věci zkresleně?)
Adresa postačí např.pošt.přihrádka nebo tak něco,rozhodně nežádám zveřejnění soukr.nebo prac.adresy Brm.
Lenka
Milá Lenko, psala jsem ti tady 31.5. a teď prostě musím ještě jednou – přečetla jsem si Tvoji reakci ze 4.6. 21:16 – s ohledem na fakt, že se „pereme“ se stejnou nemocí, jsem se nad tvým psaním rozplakala, je to hrozně těžké – ta nemoc bolestně zasáhne všechny členy rodiny a pravdou je, že kdo to neprožil, neumí si vůbec představit, co to obnáší. Asi Ti rozumím víc, než jsem schopná vepsat do slov a vět.
Jsi nesmírně statečná, jsi báječná a zasloužíš si velikánskou pochvalu za to, jak se snažíš všechno zvládnout. Posílám Ti alespoň touto cestou pohlazení, povzbuzení a přeji Ti hodně hodně zdraví a vše dobré.
A když budeš mít chuť a čas, zase se ozvi a napiš.
Jako člověk
cítím z Lenky obrovskou sílu a lásku, nikoliv rozmazlování a snahu o neoprávněné důvody.
My, co jsme tím neprošli, si ani trochu neumíme představit těžkosti, jimiž musela tato rodina za poslední měsíce (roky) projít, a vůbec se nedivím nechuti dohadovat se, jít cestou nejmenšího odporu.
A ta stať o „vyhánění dítěte z domova“ proti jeho vůli, ta mi vehnala slzy do očí, myslete si o mně, ať jsem jakkoliv hysterická, tohle jsou nejsilnější okamžiky života.
Jako dítě, které si také kdysi prošlo nuceným odloučením, jako máma, které byly násilně odloučeny děti, a v neposlední řadě jako dcera, které právě navždy odchází táta… s Lenkou naprosto soucítím a souhlasím, a myslím, že na ty podmínky projevila nejvyšší možnou míru síly, které byla v dané situaci schopna.
Jsme především lidmi, a tak bychom se měli navzájem vnímat.
Lenko, moc Ti přeji hlavně zdraví, a ať už to s malým ve škole vyřešíte jakkoliv, nejdůležitější je v rodině láska. To je to poslední a zároveň nejdůležitější, co tu po nás zůstane. Užij si malého, dokud to bude potřebovat. Až se bude cítit dost silný, aby se odpoutal, udělá to…ale však to Ty víš.
Přeji hodně štěstí.♥