Je léto, ideální doba, kdy děti tráví hodně času hraním na písku. A nejen hraním. Taková ochutnávka této „hmoty“ je mnohdy nedílnou součástí vývoje každého dítěte. Ale i zdánlivě nevinná hra se může proměnit v noční můru…
Co se ale děje v době, kdy jsou dětská hřiště prázdná a naše ratolesti spinkají a těší se na další den? Po ulicích se začnou prohánět kočky i psi, jejichž majitelům je jedno, že vstupují do prostoru, kde si hrají děti. A pokud není pískoviště uzavřené a kryté, není výjimkou, že nechají svého čtyřnohého miláčka vykonat potřebu právě sem.
Tato zvířata jsou nebezpečnými přenašeči dvou velmi nepříjemných nemocí – toxokarózy a toxoplazmózy.
TOXOKARÓZA
Původcem tohoto infekčního onemocnění je škrkavka psí (Toxocara canis) nebo škrkavka kočičí (Toxocara cati). Onemocnění vyvolává její larvální stadium.
Bohužel se jedná o parazitární nemoc s chronickým průběhem, kde rozlišujeme tři základní formy a s tím související příznaky:
- forma = viscerální, se vyznačuje zvětšenými játry, bolestmi břicha, nevolností a zvracením.
- forma = plicní, v sobě skrývá příznaky onemocnění plic, pneumonii.
- forma = oční, se projevuje postižením očí, sítnice a může hrozit i oslepnutí.
Pokud se budeme zajímat, jak vlastně k tomuto onemocnění dojde, pak vězte, že larvy škrkavky proniknou střevní stěnou a pomocí krevní či lymfatické cesty se dostávají do vnitřních orgánů. Larvy se uvolňují z vajíček, která člověk/dítě požije, spolkne. Vzhledem k tomu, že člověk není typický hostitel, larvy mohou dokončit svůj biologický vývoj pouze ve zvířecím hostiteli, skončí osídlení parazitem onemocněním a ne dospělostí parazita.
Nákaza se přenáší orálně, tedy ústy. Nejčastěji se tedy nakazí právě děti hrající si na pískovišti, nebo v parku, zkrátka všude tam, kde se nalézají výkaly psů a koček, jež jsou infikováni.
Inkubační doba se pohybuje v rozmezí několika týdnů až měsíců. Ovšem k manifestaci oční formy může dojít třeba až 4 i 10 let po infekci, která primárně proběhla již dříve.
Toxokaróza není přenosná z člověka na člověka, tudíž se rodiče nemusí strachovat z případného nakažení dalších potomků apod.
Prevence
Základem je nechat děti hrát pouze tam, kde máme nejvyšší předpoklad toho, že se o hřiště stará jeho majitel, většinou obce, městské části. Tudíž navštěvujeme pouze bezpečná místa. Víte například, že písek se musí jednou za dva roky celý vyměnit a v pravidelných intervalech by měla probíhat kontrola celého hřiště a to včetně kontroly kvality písku hygienikem?
Pokud si nejste jisti, zda právě vaše hřiště spadá do těchto kritérií, informace získáte na obvodních úřadech, některé se dají nalézt i na internetu.
Děti by také měly být poučeny, aby se nemazlily s neznámými psy a kočkami, nevynechejte z tohoto doporučení či zákazu ani jejich mláďata. U nich je totiž výskyt infekce mnohem častější.
Samozřejmostí je mytí rukou, omývání zeleniny a ovoce.
Toxokaróza není svým výskytem specificky zaměřená na určité země, nalezneme ji po celém světě. Skupinu s největším výskytem tvoří děti ve věku 14 – 40 měsíců. Závažné formy jsou ale pro uklidnění vzácné, většinou probíhají formy lehčího rázu, nicméně i ty jsou pro malé děti velice nepříjemné.
TOXOPLAZMÓZA
Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Vzhledem k tomu, že životní cyklus Toxoplasmy gondii je velice složitý, člověk se může nakazit několika formami, resp. vývojovými stadii. Jedná se o:
Tachyzoity – vegetativní forma, která může napadnout jakoukoli buňku člověka, výjimku tvoří pouze červené krvinky. Postupně se vytváří cysty v tkáních a přechází do druhého stadia.
Bradyzoity – ty jsou již ve zmiňovaných cystách, kterých může být několik tisíc. Okupují hlavně část srdečního svalu (myokard), kosterní svalstvo, ale i mozek, bránici apod. Tyto cysty jsou velice odolné, nevadí jim ani působení různých trávicích enzymů, ani vnější podmínky. Tyto tkáňové cysty jsou životaschopné po velmi dlouhou dobu, odhaduje se, že i po celý život zvířete.
Sporozoity – jsou součástí oocyst, které vylučují kočky domácí. Během procesu sporulace se vytváří sporozoity, které jsou schopné infikovat. Kočka, která má infekci, je schopná denně vyloučit až deset miliónů oocyst.
Pokud mají oocysty vlhké a teplé prostředí prostředí (půda, voda), pak dokážou přežívat téměř rok.
Toxoplazmóza může proběhnout rovněž v několika formách.
Výskyt je i u novorozenců, resp. těch dětí, jejichž matky byly infikovány v době těhotenství nebo před ním. Jedná se v tomto případě o tzv. vrozenou (sekundární) toxoplazmózu. Bohužel, většinou se tyto infekce nijak neprojeví, a tudíž nijak matku či samotného lékaře nevarují – muselo by se pouze provést krevní vyšetření.
Ovšem pravděpodobnost toho, že plod bude infikován, závisí také na době gestace, kdy k infekci dochází. Pokud k ní dojde k pozdější fázi těhotenství nebo pokud je malá infekční dávka, pak se u dítěte neprojeví časné příznaky, dojde ale k odpovědi imunitní. Následky se projeví mnohem později, třeba až kolem dvacátého, třicátého roku věku – postižení očí, křeče atd…
V případě, že plod je infikován v časné fázi těhotenství, anebo jde o velkou infekční dávku, dochází k závažným projevům, resp. následkům – spontánní potrat, předčasný porod, nezralost plodu, mikrocefalus nebo hydrocefalus atd… Postižení je viditelné téměř ihned po narození nebo v nejbližších měsících života.
Toxoplazmóza se vyskytuje opět po celém světě, v polovině devadesátých let byl v ČR zaznamenán zvýšený výskyt onemocnění u osob do 45 let věku (asi 92% všech).
Zdrojem infekce jsou sice často dětská hřiště s pískem, ale i bedýnky infikovaných koček v domácnosti, špatně tepelně opracované nebo syrové maso (mezihostiteli toxoplasmy gondii jsou i ovce, králíci, kozy atd.), voda, která je infikovaná kočkami nosícími v sobě tohoto parazita, mléko infikovaných krav a koz atd…
Inkubační doba se pohybuje od 5 do 23 dnů.
Onemocnění opět není přenosné z člověka na člověka.
Léčba je dlouhodobá a to i včetně nakažených novorozenců.
Prevence
Opět platí dodržování zásad hygieny – omývání ovoce a zeleniny, ochrana jídla před dotykem i mouchami, pokud manipulujeme s fekáliemi psa či kočky, pak je vhodné používat rukavice a dodržovat hygienu. V případě chovu kočky doma pravidelně provádět dezinfekci bedýnky na fekálie a nekrmit zvířata syrovým masem.
Dodržovat tepelnou úpravu masa a vajec, umývat si ruce po dotyku se syrovým masem a zachovat hygienu povrchů.
Pokud je žena těhotná a je zde zvýšené riziko onemocnění, pak se v těhotenství provádějí krevní testy na zjištění nemoci – včasná léčba plodu snižuje závažnost onemocnění. V těhotenství je ale nepochybně důležitá prevence, tedy předejít riziku nemoci a nevystavovat se mu tak zbytečně (bedýnku s fekáliemi kočky může přece vyčistit manžel či jiný člen rodiny).
U dětí se jako příznaky objeví bolesti bříška, které nejsou nijak silné, děti začnou zvracet a mohou mít i zvýšenou teplotu, trpí nevolností. Pokud tedy navštěvujete dětské hřiště a váš potomek má podobné projevy, měli byste navštívit dětského lékaře a nechat své dítě vyšetřit. Ne vždy se musí jednat zákonitě právě o zmiňované nemoci, ale někdy je skutečně vhodnější navštívit lékaře dvakrát, než vůbec.
A na závěr si dovolím otázečky:
Maminky, chodíte se svými dětmi na pískoviště?
Víte, zda spadají do kategorie těch, o které pečuje městská část či obec, která jsou pravidelně kontrolovaná ohledně jejich kvality?
Když mají vaše děti na pískovišti hlad – dáte jim do ruky rohlík či sušenku, nebo je raději nakrmíte samy?
Máte s sebou vždy vlhčené kapesníčky nebo po ruce čistou vodu na umytí rukou?
Napsal/a: Ivča a Domča
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (29 vyjádření)
Horempádem 🙂 Vidíš, tak já myslela, že to souvisí jen se žlázkami…
Jinak máš pravdu, ten puch je úděsný 🙁 Náš pejsek už zase sáňkuje – občas, i když je odčervený před měsícem, tak asi budem muset zase zajít… já si na to sama netroufnu. Ovšem jet busem – to bude něco 😉 Asi budu muset odchytnout nějakého ochotného souseda a psa svázat do kozelce, než dojedem domů :))) (to byl vtip, samozřejmě, ať mě někdo neobviní z týrání zvířat 🙂 )
Ajiku vím, že příčinou sáňkování může být ucpání oněch žlázek. Náš pes to jednou dělal, to když jsme ještě bydleli v baráčku. Takže jsem zašla na veterinu, protože to sama neumím a veterinář konstatoval, že žlázky to nejsou, že tomůže být od čerů, bohužel. Někteří červi mohou způsobovat i ono svědění a tím, že sáňkují třeba i doma po koberci, roznášejí původce i tam. Tolik, co mi řekl zvířecí dr.
Právě tehdy, když jsme bydleli na vsi, tak riziko začervení bylo větší a tudíž, jak jsem byla zvyklá odčervovat jen z jara a napodzim, tak to nestačilo. Náš pesan pořád někde šmejdil po loukách a baštil kdejaký bobek a tím to asi vzniklo, takže jsem musela zasahovat častěji a ono sáňkování ustalo.
Jinak ucpané a zanícené žlázky jsem jednou u psa zažila a to byla mňamka. Stalo se to tchánovic psu (velký knírač), bylo mi tehdy divné, že strašně páchne a pořád si olizuje zadnici. Tak jsem s ním zajela a psí dr mu je vymačkal a píchnul atb na zánět. Hooolky co já si užila cestou zpět, to bych nikomu nepřála :-)))) Z těch žlázek mu pořád teklo a on to vytíral o sedačky. Já div nejela s hlavou z okénka ven 😀 Ještě že to bylo tchánovo auto, udělat to v našem, tak mě manža vykostí :-))) To byl puch, že by jeden zdech, kam se hrabe skunk!
Děkuji za článek,moc pěkný.Na písku jsme denně,mám dvě děti 3,5 a 1,5,nechápu jak to děláte vy,kdo nechodíte na písek.Předně u nás, tedy v Blansku neexistuje pískoviště, které by splňovalo všechny normy, být zakryté,vyměněné a kontrolované hygienikem.Nechápu,jestli někde je!My bydlíme v bytovce a máme pískoviště před domem.Jakmile se na jaře vyměnil písek, zakoupila jsem plachtu a je zakryto,ale nevyměnil se celý, jen půlka,na mé zeptání,zda vymění celý, mi řekli,že ano,ale samozřejmě ne!Nikdo nikdy nic nekontroloval.Jinak hřiště,které spadají pod naše město zakyté taky nejsou.Toto je realitu u nás.Takže bych s dětmi nešla nikdy na žádné pískoviště.JInak u nás je velký problém výkaly,jsou všude, skoro nikdo neuklízí,minulý rok jsem fotila u nás v pískovišti,jak se vykakal pes!!!(tedy psí výkal)Vše odporné.Mně když se vykaká dítě, seberu a uklidím,když jde pes,tak nic!!Takto to chodí.Já osobně jsem taky toxoplazmózu prodělala, zjištěno u druhýho těhu.Bojím se,ale na druhou stranu chodit s dětmi ven musím,navíc ty vykaly jsou všude na trávě kde si hrají,na chodníku kde se chodí,takže bych nemohla nikam.Hrozně mě to štve!!!Nevím jak bych dětem pomohla,když jsem s dětmi 3 hodiny venku,tak jim jídlo také dám.Otřu ubrousky a dám.Je to velký problém.Téra
Jinak jsem ještě chtěla říct k tomu psímu „sáňkování“ – uvedeno někde výše – jak klouže zadkem po trávníku…. to nemá (na rozdíl od dětí, že při škrkavkách je svrbí zadeček) původ v tom, že by je od červů svědil zadek, ale důvod je ten, že mají ucpané anální kanálky – to jsou místečka někde kolem konečníku, která by se měla občas vymačkat (ovšem sama si na to netroufám, abych mu neublížila, takže to nechávám jednou za čas na veterináři)… pokud se ucpou, psa tlačí a svědí, takže si ulevuje „sáňkováním“.
No a s těmi borůvkami mám taky radost 🙁
Peťko, to zjišťování parazitů z krve, se prý dělá proto, aby se příp zjistili i ti, co jim napadají srdíčko, nebo plíce. Na ty nefungují ony klasické tablety, ty působí pouze na trávící trakt a jiné orgány nezasáhnou. Takže to je taková prevence, proti těmto parazitům se pak bojuje injekčně.
S těmi borůvkami jste mě dostaly. Holka je zobe pořád. No tak to už nevím, to je děs.
Jinak, protože jsem pejskař a ty ony exkrementy sice zbírám, ale taky vím, že stějně podle mě zůstane stopa na onom trávníku, tak i když menší, ale riziko tu je, že tímhle by se taky nechalo něco přenés.
Jasně, že to je o tom, že své zvíře odčervuji a tudíž jeho trus není tak nebezpečný. Jen mě to tak napadlo, že povětšinou to člověk nevyzbírá ouplně. To bych to musela ještě na tom místě proplachovat, abych na zemi nezbylo vůbec nic.
Ti kdož to nezbírají, fujtajxl na ně, čuníci to jsou a nic jiného.
Ivčo, nevadí malé odbočení? 🙂
Virenko, bohužel jsem to s tou tasemnicí liščí taky zaznamenala. Do lesa chodíme velmi často, borůvek je všude plno, co teď? Malá má borůvky ráda, takže si je normálně papká přímo v lese. Údajně by mělo stačit omytí borůvek doma, ale pokud je budu chtít opravdu důkladně omýt, pak bych snad musela proplachovat každou borůvečku zvlášť?
Jelikož jsem nenašla víc informací, zatím normálně lesní plody pojídáme. Stejně tak chodí i děti ve školce, do lesa na borůvky. S tím prostě nenadělám nic.
Ještě k odčervování domácích mazlíčků. Máme ročního pejska, odčervujeme co 3 měsíce. Ale veterinář tvrdí, že úplně stačí 2x do roka, o možnosti odběru krve na preventivní zjištění parazitů nic neříkal, příště se určitě pozeptám.
Pardon, aby to nevyznělo jako poplašná zpráva, tedy někdy není tasemnice liščí léčitelná, záleží na místě, ve kterém se v těle uchytí. To jen pro doplnění.
Peťko, já vím. Díky za tip, sprej jsem taky neznala, v nejhorším to byly ubrousky, ale to fakt asi 2x v životě. Ale mě třeba docela vyděsila informace o tasemnici liščí, to před pár lety u nás ještě nebylo a teď se přemnožily lišky (hostitelé) a letos varovali i před sběrem borůvek… To už není jen tak, ta není léčitelná a dokáže být i smrtelná, proto jsem teď zase o něco úzkostnější. Ještě že mladší alergický na ovoce by nic neochutnal a starší chorobně čistotný by lesní plod do pusy nedal. Ale takovou ostružinou nebo hrstí borůvek nepohrdne ani dospělý a na sebe většinou tak choulostiví nejsme :-(. Kdepak, paraziti teda moji kamarádi nejsou.
Opět díky za reakce všem!
Horempádem, ono právě na té vesnici, jak píšu, ten pes, kočka chodí po dvorku, do domu atd…Válí se na posteli, tak jak přišli z venku atd. Takže pro mě z tohoto hlediska je to velké riziko. A přesvědčit je, aby je dali odčervit – já nevím, ale když tam vždycky přijedu, tak to na mě působí, v celé té vesnici, jako doby dávno minulé:-)
Virenko, ano, to máš naprostou pravdu. Tady se hovínka válí po chodnících, je to ostuda, zvlášť, když Městská část všude, a to doslova na každém kroku, jsou nainstalované takové ty odpadkové koše s pytlíky přímo určené pro pejsky. Jenže majitelům je to bohužel evidentně úplně jedno….
Peťko, chápu, jak to myslíš. Ale to je skutečně jen takové provizorní řešení, než se pak ty ruce umyjí pořádně. Ale jako takovou první pomoc jistě, jak taky jinak, že jo:-)Já nosím vlhčené ubrousky, o tomhle spreji nevím, ale díky za tip, poptám se v drogerce nebo lékárně.
Jsem ráda, že Virenka zmínila to pořádné mytí rukou – sice to patří asi trochu jinam, ale ráda bych upozornila, že většina lidí si ruce myje špatně. Ono to má svou techniku, nebo jak to říct, nestačí jen namydlit a umýt vodou:-)
Mobile Sliding Menu