Nevysvětlená úmrtí

Rubrika: Onemocnění a léčba

474710_baby_3Každá maminka, která má doma malé miminko, si přeje, aby bylo především zdravé, odpovědné matky pak dbají na zdraví svého potomka již během těhotenství. Každá matka má v sobě skrytý instinkt ochrany svého dítěte a podle toho se také chová. Pro matku, která je odpovědná a svědomitá, je potom nečekané úmrtí jejího dítěte naprosto nepochopitelné a není se čemu divit, že tato matka má takovýto zážitek v sobě skrytý i s následky po celý život. A po zbytek tohoto života si bude pokládat otázku, proč? …

SIDS (sudden infant death syndrome, česky syndrom náhlého úmrtí kojence) je pojem, který se používá pro nevysvětlitelné úmrtí kojence (během prvního roku života). O co se tedy vlastně jedná?

SIDS je definován jako náhlé, nečekané úmrtí kojence, u kterého v době bezprostředně předcházející úmrtí nebyly pozorovány žádné příznaky onemocnění a ani podrobné následné vyšetření vlastní příčinu úmrtí neobjasnilo.
Tento syndrom i v současné medicíně zůstává stále nezodpovězeným problémem. SIDS není pojmem novým, první zmínky o nevysvětlitelných úmrtích kojenců pocházejí již ze staré Mezopotámie, jsou staré asi 2000 let. Tenkrát si lidé tato úmrtí vysvětlovali působením vyšších sil, čar, duchů a kouzel. Ale ani matka nevyšla v dávných dobách s čistým štítem. Ve Starém zákoně je již popisováno zalehnutí dítěte jako příčina úmrtí.

KDO A KDY

Podle statistik je nejnižší výskyt v asijských zemích, naopak nejvyšší pak v Austrálii, na Novém Zélandu a v západní Evropě. Nejohroženější jsou pak děti matek mladších 2Oti let, děti narozené předčasně před 37. týdnem těhotenství a děti s porodní váhou pod 2,5 kg.
Problém se dále podle statistik týká více chlapců než děvčat. Kojenci nejčastěji na tento syndrom umírají během 2.-4. měsíce života, 80% dětí umírá do 6. měsíce života. Rovněž je riziko zvýšené u matek kuřaček a u dětí z dvojčat.
Rizikovou dobou je doba mezi 24. hodinou a 9. hodinou ranní. Rovněž statisticky většina dětí umírá na SIDS v zimních měsících.
Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem kojenecké úmrtnosti. Na SIDS zemře v průměru jedno dítě na 8 tisíc narozených. Například v roce 2002 na SIDS zemřelo z celkového počtu 90 910 dětí 11 dětí. Statisticky malé číslo, ale lidsky je toto číslo ohromné.

PŘÍČINA

Bohužel, příčina náhlého úmrtí kojence nebyla dosud přesvědčivě objasněna. Opět můžeme vycházet ze statistik či zkušeností samotných lékařů, či logických myšlenek.
Víme, že v době úmrtí dítě spí. Zcela nepochybně se tu ale uplatňuje více faktorů. Mezi tyto faktory patří nezralost nervového systému, poruchy srdečního rytmu, poruchy řízení dechu, tzv. dlouhá apnoická pauza, kdy se dítě prostě „zapomene nadechnout“, ale také přechod mezi jednotlivými spánkovými fázemi (přechod mezi REM a non-REM fází spánku).

Mezi rizikové faktory SIDS, včetně těch, o kterých jsem se již zmínila, patří:

1. věk matky pod 2O let
2. porod před 37. týdnem těhotenství
3. porodní váha pod 2 500g
4. děti z dvojčat, či vícerčat
5. kouření matky v těhotenství, včetně užívání jiných drog. Kouření je rizikovým faktorem i během života kojence, zvláště, kouří-li se v jeho blízkosti, nebo pokud dítě pobývá v místnosti, ve které se normálně kouří
6. děti z rodin s více dětmi
7. příliš krátký interval mezi jednotlivými těhotenstvími
8. spaní dítěte na bříšku (většina dětí, která zemřela na SIDS, byla nalezena v poloze na bříšku)
9. spaní na polštáři (hrozí riziko udušení, když se dítě otočí na bříško)
10. přehřívání (děti nemají být oblečeny tak, aby se potily)

PREVENCE

SIDS se úplně předejít nedá, ale rozhodně se dají eliminovat ve zvýšené míře pravděpodobnosti toho, aby k tomuto úmrtí došlo.

1. Jedinou nejvhodnější polohou pro spaní dítěte je poloha na zádech. Samozřejmě u dětí, které se již dokážou přetáčet, není nutné tuto polohu vynucovat. Toto opatření se týká hlavně dětí mladších. Ozývají se i hlasy maminek, že takto se dítě může udusit, když si žblunkne. Bylo ale prokázáno, že žádné dítě, které zemřelo na SIDS, nemělo jako příčinu úmrtí udušení potravou. Je to jistě dáno i tím, že kojenec má jiné anatomické poměry v nosohltanu, které prakticky brání vdechnutí.

2. V přítomnosti dítěte nekuřte, nekuřte ani v těhotenství. Rovněž bylo prokázáno, že děti, které na SIDS zemřeli, měly v krvi dost vysoký obsah nikotinu a jeho metabolitů v osrdečníku. Nikotin má prokázaný tlumivý efekt a není divu, že takto působí i na takové malé tvorečky.

3. Nedovolte, aby se vaše dítě přehřálo, potilo. V postýlce by dítě nemělo mít žádnou přikrývku hlavy. Rovněž je vhodné, aby jeho přikrývka nebyla příliš objemná a aby nedošlo k jejímu posunutí přes hlavu dítěte.
Pokud se dítě přehřeje, v jeho dýchacích cestách dochází k přemnožení bakterií, což může mít za následek spuštění obranné reakce organismu, která vede k tvorbě imunitních látek. Ty mají tlumivý vliv na dechové centrum a mohou tedy zapříčinit útlum dechu až zástavu.
Dítě by mělo ve dne spát při teplotě kolem 22°C, v noci by pak teplota v místnosti měla bát asi 18°C.

4. V dětské postýlce by neměly být během spánku dítěte žádné hračky, včetně plyšových, pleny, ale i například ochranné mantinely kolem postýlky.

5. Pokud je to možné, děťátko kojte, jak nejdéle budeme moci. Je prokázáno, že mateřské mléko obsahuje řadu nejdůležitějších látek, které významně podporují imunitní systém dítěte. Právě tak mateřské mléko obsahuje protilátky proti některým infekcím, které mohou být příčinou SIDS.

6. Spěte s dítětem v jednom pokoji. Je to velmi účinná prevence SIDS, alespoň podle průzkumů. Je tedy možné předpokládat i psychický vliv.

7. Je samozřejmě možné, zakoupit technickou pomůcku – Baby monitor. Je ovšem nutné kupovat pouze přístroje s atestem, tedy spolehlivé. Je otázkou pro samotné rodiče, jestli tento přístroj zakoupí nebo ne. Výhodou jistě je, že tento přístroj včas upozorní na zástavu dechu dítěte a rodiče mají čas jednat a „zachránit“ své dítě. Již mnoho porodnic v ČR tyto přístroje vlastní, stejně tak, jako vzrůstá zájem mezi samotnými rodiči.
Pokud ale rodiče patří do jakékoliv z uvedených rizikových skupin, i když jen částečně, pak by tento přístroj pro jejich potomka byl jistě přínosem a měli by uvažovat o jeho zakoupení. Mnoho porodnic jej také za určitou finanční částku zapůjčí po dobu prvních 6 měsíců života dítěte.

VÝZKUM NA POLI PREVENCE

Vzhledem k nevysvětlitelnosti a neobjasněnosti tohoto syndromu, je stále více v popředí zájmu odborníků a vědců jeho objasnění. Velké pokroky jsou například na poli sledování vývojových poruch v prenatální diagnostice. Sleduje se pomocí především ultrazvuku, jak plod v děloze reaguje na určité podněty, sleduje se jeho tepová frekvence, cykly spánku a probouzení atd. Pomocí této metody bylo také zjištěno a potvrzeno, že například kouření matky poškozuje autonomní nervové činnosti plodu, u kterého se objevují kromě jiného poruchy srdečního rytmu. Porucha těchto autonomních nervových funkcí je jednou ze základních příčin úmrtí kojenců.
Dále jsou průzkumy prováděny v souvislosti s hormonálními či metabolickými onemocněními. Rovněž se prosazuje názor, že je nutné u novorozenců používat plošná screeningová vyšetření, za účelem zjištění poruch a nemocí, jinak nediagnostikovaných a tudíž neléčených.
Zajímavým faktem je, že někteří odborníci považují za příčinu SIDS vliv geologického podloží, respektive jeho radioaktivity.
Pomocí výzkumů se podařilo prokázat odchylky v mozkových buňkách u zemřelých dětí. Jde o částečnou nebo úplnou absenci některých nervových buněk v mozkovém kmeni, které jsou důležité pro kontrolu funkce výměny kysličníku uhličitého a kyslíku a krevního tlaku. U dítěte, které nemá „v pořádku“ tyto buňky, se při nadbytku kysličníku uhličitého nebo nedostatku kyslíku, automaticky zapojí obranné mechanismy, ale mozek ohroženého dítěte toto nebezpečí nepozná.

V České republice již také existuje jediná ambulance SIDS, a to ve fakultní nemocnici v Praze – Thomayerova nemocnice. Tato ambulance rodičům objasňuje celou problematiku ve všech souvislostech. Lékaři zde hodnotí stav a zdraví sourozenců miminka, kojenců, kteří již na SIDS zemřeli, zachycují zde choroby, které by normálně nebyly diagnostikovány. Například se zde mnohdy podchytí vrozené vývojové vady, které byly dříve nepoznané nebo dědičné poruchy metabolismu. Ambulance rovněž spolupracuje s genetickými poradnami a poradnami nabízející prenatální diagnostiku.

Jak je vidět, průzkumy na poli objasnění tohoto „záhadného“ úmrtí dětí probíhají na všech možných úrovních. A proč by také ne. Lidské tělo je vlastně jedna velká a přiznejme si, že ne zcela prozkoumaná oblast. Pokud tyto výzkumy povedou k tomu, že se podaří ještě více eliminovat rizika a snížit úmrtí dětí v této oblasti, pak těmto vědcům bude patřit dík.

Napsal/a: Iveta Pešková

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (27 vyjádření)

  • Anonymní

    Určitě je dobré mít monitor dechu. Už pro klid rodičů. My máme dobrou zkušenost s monitorem dechu Respisense – ten se připíná přímo na plínku.

  • Já mám stejnou zkušenost jako Pamina. Prostřední syn kvůli kolice vůbec nemohl spát, dokud jsem ho nedala na bříško. Nechávala jsem ho takhle spát ve dne, v noci jsem ho dávala na záda. Je pravda, že tím, jak bylo bříško stlačené a zahřáté, spal jako dudek a já jsem ho pouze chodila častěji kontrolovat. Jinak by se přes den nevyspal vůbec.

  • Ivča a Domča
    Ivča a Domča

    No, Domča jak se začal otáčet, tak taky spí buď na boku, nebo na bříšku s vystrčeným zadečkem. Kdybych neměla ten baby monitor, tak bych snad u něj byla celou noc vzhůru – nevím proč, ale sama mám ze SIDS panickou hrůzu.Ale je fakt, že i naše doktorka říkala, že když se sám otočí, tak ať ho nechám.

  • kekunka

    Moje malá spí zásadně na břichu! Jak jen se naučila přetáčet, sotva usnula, hned šup na břicho a spala si klidně dál. Oba s manželem jsme ji ustrašení přes den co chvíli kontrolovali, v noci ji otáčeli zpět, stejně si spí na břichu a nic s tím nenaděláme. Doktorka mě ale uklidnila, že to nevadí, když už se umí sama přetáčet. Zatím se nic nestalo – ťuk ťuk.

  • Když byl Marek malý a začal mi spát v noci déle, tak jsem ho chodila také kontolovat. Poslouchala jestli dýchá, sahala na něj. Ze začátku jsem byla dost vyděšená. Pak už jsem se malinko uklidnila. Když začal lézt, tak se mu podlomily ručičky a při nárazu si vyrazil dech. Začal mi fialovět, oči se mu protáčely, vyvracel se mi v náručí. Bylo to hrozné. Bušila jsem mu do zádíček, až na mne manžel musel houknout, že už stačí, že dýchá. Už nikdy více. A to nebyl SIDS. FUJ!

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Pamino,
    rozhodně chápu, měla jsem to při prvním dítku úplně stejně!!!
    :o)

  • bioviruska
    bioviruska

    Strašny strašák každe matky s miminkem, ja cele noci nespala, jen poslouchala dech dítěte, ……

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist