Nemocnice

Rubrika: Onemocnění a léčba

65904_hospital_corridor_2Tak jsem zase po sledování Občanského juda nemohla spát.
Takové neštěstí – zbytečně zemřel 11ti měsíční chlapeček.
Určitě jste viděli 🙁

Od té doby, co mám Matěje, už 4 a 1/2 roku, se mě takové zprávy dotýkají jako nikdy předtím. Vždycky si představím, že by se ta hrůza stala nám a už se dusím zoufalstvím.

Ten příběh se mi pořád vrací do hlavy a už vím proč. Uvědomila jsem si, co ta maminka vlastně řekla:
Odvezla nemocné dítě do nemocnice a bez nejmenšího protestu ho zanechala samotného v naprosto cizím prostředí. 3 dny se na něho nepřišla podívat !!!
Co se asi muselo dít v té malé hlavince … ?

Nedovedu si představit, co by se muselo stát, abych Matěje zanechala samotného u cizích lidí, natož když mu není nejlíp.
Určitě víte sami nejlépe, že když Vašemu drobečkovi není dobře, chce maminku. Když je nemocný ten náš, nenahradí mě ani tatínek ani babička a to je zbožňuje. Mám ho celý den (i noc) v náručí.

Nikdo mi nevymluví, že přístup té maminky (vedle laxnosti doktorů) k té tragedii přispěl. Psychický stav jde ruku v ruce s fyzickým. Nebo ne?

A co vy? Jsem zvědavá na Vaše názory. Nebo jsem jen já tak paranoidní, že bych dítě NIKDY v nemocnici nenechala? Radši bych si lehla na zem, než ho opustit.

Napsal/a: Lili

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (22 vyjádření)

  • Anonymní

    Před rokem jsem byla v nemocnici se svou tehdy 7 letou dcerou. Sice jsem si musela pobyt zaplatit, a byly jsme tam jen 3 dny, ale i já i ona byla moc ráda, že jsem tam s ní. Liba

  • Alena s Alenkou

    Andrejko prosím už jsem ti napsala ale nevím zda jsem zadala správně tvůj mail a jestli ti to ještě nedošlo ode mě tak mi napiš na můj je to: Alena.Loskotova@seznam.cz

  • alenko nedávno jsme prodělali také zánět ledvin u mé 8.měs dcery…můžeš se mě ozvat na mail? sháním lidičky se stejným problémem. Andrea an.ri@tiscali.cz

  • Anonymní

    Ahoj,
    byli jsme před čtvrt rokem s mým, tehdy 9 měsíčním synem v nemocnici na infekčním oddělení. Měl salmonelózu, ten den dostal silné horečky, tak nás tam přijali. Když na tuto zkušenost vzpomínám, je mi ještě teď zle. Bylo to tam strašné, personál příšerný, nikdy bych tam dítě samotné nenechala. Další den už jsem z toho byla i já tak psychicky na dně, že nás propustili domů a malý měl za týden testy v pohodě. To nemluvím o tom, že nám lhali, že nás nepropustí, prý až budou výsledky z odběrů, když jim teklo do bot, vylezlo z nich, že nic nebrali. A korunu tomu nasadili, když mě ubezpečili, ať ho tam nechám, že se o něj dobře postarají… Brrrrrrrrrrrrr.

  • Alena s Alenkou

    Ahoooj.
    Mám 11 měsíční dceru alenku.Když jí bylo 5 měsíců měla strašné horečky a byla celkově celá špatná.Šla jsem sní k doktorce a ona mi řekla že je Alenka v pořádku a že jsem hysterická mladá maminka která si udělala dítě moc brzo a tak jsem šla domů stím že je alenka tedy vpořádku a žejí rostou zoubky jak mi paní doktorka říkala ale teploty nechtěli jít dolů a alenka měla už 40 horečky tak jsem odjela na pohotovost a tam mi řekli že má alenka akutní zánět ledvin a že je v tak vážném stavu že musí být umístěna na jipce a po všech vyšetřeních mi oznámil pan doktor že je to nezodpovědnost paní doktorky a její lenost že to takhle nemuselo ani dopadnout kdyby Alence udělala pořádné vyšetření .Také jsem to viděla v televizi a musím souhklasit že je to strašné já sma jsem si prožila to když na své dítě musíte koukat jak má zavedené hadičky v hlavě a jak pláče a vy mu nemůžete pomoc jelikož tam sním nemůžete být .Jsem ráda že z mé stránky dopadlo vše dobře a té pani co byla v televizi upřímě lituju ale také obdivuju její psychiku jelikož já bych neuměla bez svého dítěte už žít.

  • Myslím, že Kevin to řekl moc pěkně…

  • Možná jsem jeden z mála chlapů, co navštěvují tyto stránky, ale od té doby co mám děti, se vše změnilo.Daleko víc se bojíte, když za dveřmi čeká tolik nástrah.Nevíme přesně proč tam ta maminka nepřišla.Jestli na popud lékaře, který ji ubezpečil, že je vše v pořádku.Pokud ano, je to neodpustitelné selhání lékařského personálu.Ruku na srdce, každý víme, na jaké úrovni je naše zdravotnictví.Těch případů zanedbání je čím dál víc.Už by se tím konečně měl někdo zabívat, nebo snad měli by vzít rodiče spravedlnost do vlastních rukou, jako někde v málo civilizované zemi?Je mi z toho všeho nanicta maminka se musí cítit hrozně, vždyť přišla o všechno.Nic se nevyrovná tomu, držet své dítě v náručí…

  • Zebro, nemyslíš že je nám všem do toho houby?

  • Já jsem to neviděla od začátku,ale je to hrozný.

    Nevíte,kde byla ta mamminka,když měla malýho v nemocnici?

  • Ono se to ale těžko posuzuje, když nikdo z nás neví, jak to ve skutečnosti bylo.

    Jak psala Ramira, za nás rodiče s dětmi v nemocnici nemohli být. A k některým dětem dokonce lékaři návštěvy nedoporučovali, protože pro ty děti to bylo horší. Vím to ze zkušenosti, našim doktoři „zakázali“ za mnou chodit, protože jsem vyváděla jako šílená – při první návštěvě našich jsem ztropila kvalitní scénu. A když odešli, vím jak mi bylo. Nakonec mě z nemocnice pustili předčasně, protože pobyt tam byl pro mě daleko horší.

    A teď si představte takové děcko, když za ním denně chodítě a denně ho opouštíte…….Řekla bych že je to daleko horší, než ho tam pár dní nechat samotné.

    Jestliže ta maminka neměla možnost v nemocnici být s ním, je dost možné, že doktoři jí takové návštěvy nedoporučili.

    Taky nás čeká pobyt v nemocnici. Budu tam s Alčou krom doby, kdy ona bude na JIPce. Myslím že nebude možné ji po operaci dát na normální pokoj – kvůli speciální pooperační péči. Takže je velmi pravděpodobné, že ty dva tři dny tam bude sama. A bude záležet jenom na tom, jestli moje návštěva pro ni bude únosná nebo ne. Pokud by pro ni byla ještě větší zátěž, že mě vidí a já zase odejdu, budu jenom telefonovat a ptát se na ni.

  • Já to mám po narození dcery podobně – viděla jsem upoutávku na občanské judo a radši jsem se nedívala, vím že bych pak zase nespala a musela na to myslet. Prostě mi teď tragédie jakéhokoliv druhu nedělají dobře. Taky bych dceru nenechala takhle malinkou a ani teď, kdy jí jsou 2 roky samotnou v nemocnici. I kdyby mě k tomu něco donutilo, tak bych jí určitě navštěvovala každý den, v tomhle taky tu matku nechápu. Zvlášť u nás, když vím, jak špatně se v nemocnici chovají k starým bezmocným lidem, kteří jsou závislí na pomoci druhých (zkušenost s mým pradědou). Děti taky potřebují permanentní péči, takže bych určitě chodila aspoň kontrolovat, jak se tam má. Určitě bych slepě nedůvěřovala nemocnici jako ta maminka. Bohužel se jí to taky nevyplatilo.

  • Já tu reoportáž neviděla,ale máme tu super nemocnici,kde mužou být rodiče s dítětem pořád,i když je starší.Dcera (8 let) byla na jaře trhat mandle.měla jsem strach jak to bude zvládat sama,ale překvapila mě.Našla si na oddělení stejně starého kamaráda a vypadalo to,že ji svýma návštěvama trochu obtěžuju :-))))

  • Přesně to si myslím i já. Lékaři mají člověku pomoci. Matka jim s důvěrou dá své nemocné dítě a doufá, že mu pomohou. To, že ho matka nenavštívila zanechá na dítěti psychické trauma (a to ještě ne vždy), ale nezabije ho. V každém případě bych odsoudil lékaře.

  • kristýna

    ahoj holky, dobře, tak za tím mrnouskem maminka nepřišla, to je hrozné, ale pořád tady rozebíráte jen tohleto, ale to přece neomlouvá ty doktory, kteří to všechno zavinily a zanedbali péči! Proč tu někdo nepozastaví nad tím, co ti doktoři udělali?? V tu chvíli měli za něj odpovědnost oni! A nechali ho zemřít. Tak neodsuzujte jenom tu matku, její vina to nebyla, že to děcko zemřelo.

  • Já taky ještě pochopím když tam ta maminka nezůstala s ním-tuším,že říkala,že ji tam s nim nechtěli přijmout.Ale ona se za celé ty 3 nebo 4 dny nebyla na něj podívat,to nechápu.Ještě k tomu takového mrňouska,no řekněte,že by jste za ním aspoň každý den nejezdili.To já bych teda nevydržela vědět že je mé dítě někde samo a ještě mu není dobře.

  • Holky teď jsem psala do SOS, kde jsem nedávno prosila o radu, že hledám nemocnici, kde budu moct být se synkem celou dobu a bez problémů. Už jsem jí našla-Motol. Je to od nás 200km, ale budu tam s ním a po dovče ho jedem ukázat a zbytek se dozvíme až tam.
    Jinak jako malá jsem také byla často v nemocnici a právě že sama a nemám z té samoty tam moc příjemné vzpomínky, hodně to s tím dítkem „zacloumá“, proto nechci, aby tam někde Martínek byl sám, i když to je jen na pár dní. Doma bych ani neměla chvilku klidu, když bych nevěděla, jak na tom je a ani pomyslet se mě nechce, jak by tam sám vyváděl…už jen z toho pomyšlení mě běhá mráz po zádech…

  • Želvíček
    Želvíček

    Reportáž jsem neviděla, ale do diskuze se připojím. Já dokážu pochopit, že někdy je potřeba dítko nechat ve špitále samotné, ale nedokážu pochopit, že se maminka na mimčo nešla ani podívat. Zkušenost s pobytem v nemocnici naštěstí nemám, ale určitě bych se snažila najít zařízení, kde bych mohla být se synem (3 roky).

  • Holky, já bych tu maminku nikdy takhle příkře neodsuzovala. Co vy víte jakou měla situaci doma. Nikdy nevíte co je za tím. Několikrát jsem musela nechat dítě v nemocnici samotné. Jednak proto, že se dříve to tak prostě dělalo, jednak proto, že jsem měla doma další dvě o které jsem se musela starat. Bohu dík, jsme narazili jen na samé dobré doktory. Když byla Eli před rokem na operaci s hemangiomem, tak to bylo už něco jiného a mohla jsem být s ní. A bylo to lepší, to uznávám. Ale jak říkám, nikdy nevíte co je zatím, nikdy nevíte co člověka dotlačí k rozhodnutí vám nepochopitelnému. Mluvím z vlastní zkušenosti.

  • Také jsem to viděla a nechápala jsem, že ho tam ta maminka nechala!? Určitě kdyby se snažila, nemusel by tam chlapeček být sám…Nedovedu si to představit, že bych děti někde nechala takle samotné a jela domů…achjo…Je to strašný, jak se někdo může takle k tomu „chladně“ postavit. Prostě to nechápu…

  • Ahoj Lili,tak tohle jsme doma taky rozebírali.Ten příběh jsem celý probrečela a to i proto,že jsem s dětma zrovna v téhle nemocnici v červnu týden ležela.A toho primáře si taky dobře pamatuju.A zrovna jsme měli i něco podobného co ten chlapeček-jeli jsme tam s průjmem a zvracením.Když mi řekli v Ostravě,že pro mě nemají místo a že by přijali pouze děti,hned jsme s manželem zamítli.A tak nám to paní doktorka z Ostravy domluvila v Havířově,kde jsem byla na jednom pokoji s oběma dětma(3 roky a 5 měsíců) a po domluvě s primářem dali Davídkovi na pokoji i infuze-nemusel na JIPku.Takže taky nechápu přístup té maminky,která se na toho malého nepřišla ani podívat.Asi si to dneska taky hodně vyčítá(já bych si to teda vyčítala určitě).

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist