Tak človíček udělal pokrok a již je počatý. Tak mu pogratulujeme a budeme se těšit na další sudičky, které mu budou psát knihu jeho života…
Kristýna byla šíleně zamilovaná. Ještě před několika měsíci myslela, že se jí zhroutil svět a dnes sršela energií, elánem a vyzařovalo z ní štěstí.Proč jen jsme se tenkrát s Tomášem nedali dohromady? Tolik jsme se chtěli … ušetřila bych si pár vrásek a on taky … ale člověk se asi musí poučit životem, aby si ho a lidí v něm dokázal vážit …
Její myšlenky přerušil mobil: „Kristý už jseš zbalená? Za chvilku jsem u tebe.“
Odjíždí spolu a s partou známých na vodu, na Vltavu. Jako za mlada – pchááá, vždyť jsme pořád mladí. Prostě jako tenkrát, barely, pádla, kytary a frčíme vlakem.
Dny na Vltavě plynuly tak nějak automaticky, jako kdyby spolu jezdili každý rok. Přes den na řece i na pivu a večer u ohně, zpívání, pohoda. Akorát intimních chvilek bylo poskromnu, bylo nádherné počasí, a tak Vltava přilákala spoustu vodáků.
Jeden den se utrhli od party, zakotvili v zátočině a strávili spolu nádherné chvilky plné polibků, milování a krásných slov. Když večer dorazili do kempu za ostatními, zářili oba jako dvě sluníčka. Toho si nemohl nikdo nevšimnout.
Týden dovolené utekl jako voda a všichni se krásně opálení a odpočatí vrátili do práce. Tomáš s Kristýnou byli v každé volné chvilce spolu, jejich vztah je naplňoval energií. Ale stejně byla Kristýna v poslední době nějaká unavená a roztěkaná.
„Co když jsem těhotná?“ napadlo ji …
Pro těhotenský test si chtěla zaběhnout ještě ten večer po návratu. Naštěstí po příjezdu domů se jí Tomáš ani na chvilečku nepustil. Kristýna ho nechtěla vylekat svými zřejmě lichými obavami a snažila se si s Tomášem společný večer…Uvědomila si, že poslední rok tráví veškerý svůj volný čas jen s Tomášem. Celou noc nemohla spát, ale k ránu se jí vše rozleželo v hlavě…Co víc by si vlastně mohla přát?
Druhý den ráno si šla koupit těhotenský test téměř slavnostně. Takové zvláštní tušení, že se Něco stane…Ale nejdřív musí všechno povědět Tomášovi..jak je poslední dobou šťastná…jaká to byla fajn dovolená…jak měla strach…a jak se teď naopak bojí je toho, že se to Něco nestane…
Reakce Tomáše byla..byla..byla..mno, trošku nečekaná. Nebo naopak? Začal ihned plánovat. Kam budou všichni tři jezdit na prázdniny, jaké kolo mrňousovi koupí,jak s ním bude chodit na ryby,jak se budou spolu mít!
Test už dělali spolu…a pak už se jen těšili, až se mrňous vyklube na svět……….. jaholka
Napsal/a: čtenáři
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Rodičům a známým tu novinku raději oznámili až po prvním trimestru, to kdyby náhodou něco nevyšlo. Do té doby si své sladké tajemství dosytosti užívali – společně pročítali knížky o těhotenství, zkoumali obrázky, jak asi právě v tomhle týdnu jejich drobeček vypadá, jak je velký, kolik asi váží a co všechno už je „hotové“.
Kristýna si těhotenství užívala, vychutnávala si první pohyby, šťouchance. Byla na svoje bříško hrdá a měla najednou pořád chuť se usmívat na celý svět. Na ultrazvuk chodili zásadně společně,přihlásili se do kurzu přípravy k porodu, protože Tomáš chtěl u všeho být. Bříško pomalu rostlo a na Vánoce už bylo jasné, že u stolu nesedí jen sami dva…
Tak človíček opět bojuje o přežití… Najde se opět zachránce? I když nenarozené dítko je asi jednodušší zprovodit ze světa než človíčka, se kterým jsme skoro srostlí…