Tolik diskutovaný minerál – vápník

Chtěla bych se s vámi podělit o pár zajímavých informací, týkajících se tolik diskutovaného a tolik obávaného nedostatku jednoho z nejdůležitějších minerálů v našem těle – a sice vápníku.

Jak je to s vápníkem?

Donedávna jsme byli nabádáni jen k tomu, že máme pít mléko a jíst mléčné výrobky, přemýšleli jste však někdy o tom, kde takový vápník bere sama kráva? Jsem zde s ukázkami z velice zajímavé knihy, která nese název „PH Zázrak“ od Roberta O. Younga a Shelley Redfordové-Youngové, která celkově popisuje příčiny většiny nemocí, plynoucí z nadbytečného přísunu kyselinotvorných potravin. V knize se rovněž diskutuje právě o vápníku, kdy otázku „kde je ho nejvíc“ a „kolik ho vlastně potřebujeme“ autoři dostávají velmi často. Odpověď je taková: „Je pravda, že vápník plní v organizmu řadu životně důležitých funkcí, ale současná zběsilá snaha dodávat tělu tento vitamín ve velkých dávkách – ohromným množstvím mléčných výrobků nebo v doplňcích stravy – je založena na mylném chápání toho, jak jej tělo využívá. Mnoho lidí se obává – ovšem naprosto zbytečně – že jestliže z jídelníčku vyloučí mléčné výrobky, budou trpět nedostatkem vápníku. Skutečnost je taková, že zelená listová zelenina a trávy jsou na vápník velmi bohaté (stejně jako na železo, hořčík, vitamin C a celou řadu vitaminů B, ale to je jiná kapitola), obdobně celer, květák, okra, cibule, zelené fazolky, avokádo, černé fazole, cizrna, tofu, mandle, lískové oříšky a sezamová semínka. Strava popsaná v knize vám zkrátka dodá vápníku dost. Když se nás někdo zeptá, kde bereme vápník, často odpovídáme otázkou: „A kde ho bere kráva?“

Je mi předem jasné, že autoři jsou vegani a tedy směřují toto téma k zelené stravě, avšak nemyslíte, že je dobré se nad tímto nejméně zamyslet? Myslím si přese všechno, že tělo a trávení je tak strašně složitý proces, že tak „chybující bytosti“, jako jsme my lidé, nemohou tělu porozumět, a dle mého názoru ani nejlepší technika a výzkumy nedokážou s naprostou přesností dokázat, zda je tomu tak či onak. Já sama patřím mezi lidi, kteří jsou v tomto oboru na vážkách, kdy si neustále kladu úvahy: „Když úplně odbourám mléčné výrobky a nepohlídám si dostatečný přísun vápníku jinak, co když budu trpět jeho nedostatkem?….“ A tak pro klid duše letím do ledničky a sním si aspoň jogurt…. Přesto vám chci tady předat stejné informace, které jsem se dověděla já z knih a od mých přátel a které jsou opravdu přinejmenším k zamyšlení, určitě alespoň ten příklad „s krávou!“
„Kde tedy bere kráva vápník, když se stravuje pouze zelenou stravou?“ Pomiňme teď všelijaké snahy urychlit růst krav tím, že se jim podává masokostní moučka, která pak má na svědomí i onu „kvalitu mléka“ a v neposlední řadě i většinu alergií na mléko, se kterými se dnes roztrhl pytel. Vím, že bude spousta těch, kteří se zase budou smát nad podobným výrokem z mého posledního článku, kde zmiňuji větu mého známého „vegana“, který říkal: „Podívej, jaká je slon kupa svalů, a jí maso? Nejí!“ Špatně se přesvědčuje většinový dav, když je on přesvědčen o své pravdě, a proto vám jen předkládám své myšlenky a úvahy, které mám po přečtení oné výše zmíněné knihy. Telátka nepijí mléko až do stavu dospělosti a bylo nepochybně dokázáno, že dospělý jedinec mléko nepotřebuje, v horších případech ho tělo nepřijme, nezpracuje, nestráví…

Další úryvek hovoří o množství vápníku, které naše tělo potřebuje, a to je rovněž závislé na tom, čím se stravujeme!!! Cituji:

„Důležité je rovněž prozkoumat, kolik vápníku potřebujeme pro zdravé kosti a tělo. V prvé řadě je nutné si uvědomit, že jednou z funkcí vápníku je neutralizovat kyseliny vznikající při metabolizmu živočišných bílkovin. Jíme-li kyselinotvorné potraviny, organizmus okamžitě vyrovnává pH všemi regulačními prostředky, které má k dispozici. Není-li v potravě dostatek vápníku, který se na této regulaci také podílí, je uvolňován z kostí. Ledviny zase vápník potřebují k vyloučení nadbytečného dusíku vznikajícího při metabolizmu živočišných bílkovin.

Současná doporučená denní dávka vápníku 1000mg a více předpokládá průměrnou stravu, která obsahuje 1,5krát až 4krát více bílkovin, než je nutné, což vytváří nadměrné požadavky na vápník. Řada odborníků viní z epidemicky se šířícího řídnutí kostí neboli osteoporózy právě zbytečně velká množství konzumovaných bílkovin. Ve skutečnosti vůbec nejde o nedostatek vápníku! Spíš jde o jeho nadměrné uvolňování. Musíme si přestat dělat starosti s tím, že nepřijímáme dost vápníku, a spíš věnovat pozornost tomu, abychom nejedli moc bílkovin. V současné době se však konzumací spousty mléčných výrobků bohatých na vápník paradoxně dostáváme do negativní vápníkové bilance, protože vápník musí tlumit následky metabolizmu velkého kvanta bílkovin.“

Chtěla bych závěrem uvést pro zajímavost ještě příklady nejvyššího množství vápníku u zásadotvorných potravin (na 100g potraviny):

Mák 1600 mg !!!
Sezamové semínko 1160 mg !!!
Agar z mořských řas 567 mg
Kapusta – listy 249 mg
Brokolice 103 mg
mladé lístky pampelišky 187mg
mladé lístky tuřínu 246 mg
mladé lístky řepy 119 mg
petržel 203 mg
cizrna 150 mg
sójové boby sušené 226 mg
mandle, oříšky 200 mg
pšeničné otruby 119 mg
čočka sušená 79 mg

Vidíte tu zeleň??? Vidíte obiloviny? Osobně já sama nejsem ani vegetarián ani vegan, ale z vlastního přesvědčení se o výživu moc zajímám a chtěla bych znát pravdu, protože, bohužel, ještě i v dnešní době možností všelijakých testů a ověření ještě stále někteří lékaři léčí podle sto let starých zákonů a pravd. Nevím, proč mám stále v sobě zakódováno, že pravda se nesmí dostat na povrch, jinak by byl konec žní pro obchodní řetězce a farmaceutické společnosti…. Rozhodně bych nechtěla, aby se rozpoutala podobná diskuze jako při mém článku „Co je vlastně zdravé“, která končila urážkami vegetariáni vs. masožrouti. Vezměte si z článku co chcete, o tom to přece je:o)))

Napsal/a: Piškotka