Jak děti naučit jíst zeleninu?

Rubrika: Stravovací návyky, Zdravá výživa

Co vaříte svému miminku? Nejprve maminka zařídí to nejlepší mlíčko, ovšem po pár měsících se objeví otázka, jaké dát zeleninové příkrmy? Z čeho je připravit? Vybrat ty kupované hotové skleničky nebo si nakoupit zeleninu a pustit se do vaření?

Možná vás trošku pobaví, jak jsme to měli my. Podotýkám, že máme 3 děti a u každého se seznamování se zeleninou odehrávalo odlišně.

Když se narodila Lada, byli jsme mladí nezkušení rodiče, kteří však bydleli u babičky a měli k dispozici kvalitní výpěstky z domácí zahrady.  Měla jsem tenkrát za to, že nejlepší bude mrkvička jen rozšťouchaná vidličkou, aby se malá naučila brzy kousat.

To jsme tomu dali. Laduška ve svých pěti měsících věku řvala, jako když ji chceme ublížit a mrkvičku plivala kolem sebe. Teď už vím, že ta první příkrmová dobrůtka potřebovala víc rozmixovat.  Než jsme na to však přišli, předcházelo období pokus omyl, kdy jsem si myslela, že to je druhem zeleniny a ne hrubostí.

Nebyl všem dnům konec a já se naučila příkrmy připravit tak, aby je Lada jedla. Mixovala jsem dýně, mrkev, petržel, červenou řepu, cuketu, jablko, hrušku apod.  Postupně jsem od mixování přešla k rozšťouchání vidličkou, ale to až ve chvíli, kdy měla různé chutě vyzkoušené, a objevily se první zoubky. Zpětným pohledem však vidím, že jsem s vařením pro Ladu strávila extra hodně času. Zelenina byla na jejím jídelníčku, ale na našem minimálně, proto jsem vařila většinou jiné jídlo pro sebe a manžela, a druhé „zdravé zeleninové“ pro Ladu.

Důvodem byla neznalost receptů, které by nám všem chutnaly. Jednou jsem se pokoušela o dýňovou polévku. Nejen, že jsem tím strávila celé dopoledne a doslova bojovala s oloupáním  a vydlabáním dýně, navíc jsem zkazila chuť té polévky nevhodnými bylinkami a nakonec jsme ji, myslím, dokonce vylili, protože nám vůbec nechutnala.

U Tomáška to bylo jiné. Narodil se do období, kdy jsme pořídili domek, rekonstruovali ho a navíc jsem dokončovala postgraduální studium. Ladušce byl rok a půl.  Možná z lenosti a také trochu z časového presu jsem u Tomíka zvolila cestu kupovaných příkrmů. Ty mu chutnaly. Když jsem však připravila něco domácího, nejedl to.

Uvědomila jsem si, že ty kupované skleničky mají výraznější chuť, proto chce jen ty. Zeleninu odmítal a často ani neochutnal. Uklidňovala jsem se slovy, že je to kluk a má jiné potřeby. Pro mě je však i nyní v jeho šesti letech pocta, když nějakou zeleninu sní, jeho výběr se značně omezil, a když náhodou ochutná třeba kolečko okurky, všichni to bereme jako sváteční událost.

Když jsme se přestěhovali, babiččina zahrádka byla z ruky a moje pěstitelské pokusy se tak úplně nedařily. Jednou se povedla mrkev a další rok nic. Na malém políčku se urodilo pár jahod a maximálně kbelík brambor,  ostatní se nevydařilo, jak jsem si představovala. Zkrátka a dobře jsem usoudila, že pro zajištění dostatečného množství vitamínů potřebujeme zeleninu od zkušeného pěstitele a to pravidelně.

Našla jsem farmářku, která nám nejen dodala úžasnou zeleninu, ale navíc mě seznámila s pojmem „bedýnkování.“ Do té doby jsem neměla tušení, o co jde, ale ta myšlenka se mi moc líbila. A v praxi jsem si ji přímo zamilovala.

Díky bedýnkování jsme se všichni začali učit jíst zeleninu, já pátrala po receptech a kombinacích zeleniny s bylinkami, abychom docílili dobré chuti. Nestali se z nás vegetariáni, s chutí doplňujeme masité pokrmy právě zeleninou. Například kachna na zelí připravená v římském hrnci chutná výborně. Kuře na česnekových výhoncích s bramborem musí zaujmout snad každého. Králík na zelenině s rýží se špenátem je také skvělý tip na nedělní oběd.

Anetka, naše třetí děťátko, se naučila zeleninu jíst přirozeně a to možná právě díky bedýnkám. My sami jsme zařadili do jídelníčku mnohem více zeleniny a tím i vaření pro miminko bylo snazší. Nebylo nutné dělat z přípravy příkrmů žádnou velkou vědu, jednoduše jsem pár kousků mrkve, dýně, petrželky, brambor dala vařit zvlášť a nesolila. A výsledek? Anetka si nyní přirozeně vybírá spíše zeleninu, než by si dala třeba pečivo.

 A jak to bedýnkování funguje?

Záleží na konkrétní komunitě a farmáři.  Množství zeleniny, pěstované druhy, četnost odběrů, způsob balení může být různý.

V  naší komunitě má každý „bedýnkář“ pravidelně 3-10 kg tašku zeleniny s vědomím, že se jedná o překvapení složené ze sezónní zeleniny a ovoce.

Postupem času jsem se s farmářkou Aničkou spřátelila a ujala se organizování bedýnkování z její farmy. Radost z podpory ekologického zemědělství spolu s nadšenými zákaznicemi, které dostanou pro své děti úžasnou zeleninu v té nejlepší kvalitě, mi doslova učarovala. Začala jsem myšlenku šířit s tím, že především selský rozum napoví, jaké potraviny by mohly být tou nejpřirozenější formou kvalitní výživy. Díky tomu vznikl i trefný název Česká Selka, který v sobě nese odkaz na zdravý rozum při výběru potravin.

Poslední dvě sezóny bylo již potřeba začít spolupracovat s dalšími farmáři, aby té zeleniny bylo dost pro všechny zájemce. Najít spolehlivého pěstitele, který má zeleninu nejvyšší kvality a nejlépe s bio certifikátem není úplně snadný úkol, nicméně mám radost, když se to podaří.

My bedýnkujeme už 5 let, proto jsem pro vás, kdo znáte bedýnkování maximálně z vyprávění, sepsala hlavní charakteristiky tohoto systému pro bližší představu.

Co je dobré si před bedýnkováním uvědomit?

  • Jde většinou o zeleninu, která se ráno sklidí a odpoledne předá zákazníkům.
  • Bedýnky je určitým způsobem překvapení a možná vás donutí vymýšlet pokrm z něčeho, co vidíte prvně v životě. My se seznamovali s vodnicí, česnekovými výhonky, tuřínem, ředkvemi, čtyřbočem atd., které jsme do té doby nikdy ani neochutnali.
  • Možná budete mít něčeho až moc, to platí třeba u dýní, když se jich urodí hodně, pak jsou každý týden v bedýnce. Je nutné pak přicházet s novými recepty, aby se konkrétní pokrm nepřejedl.
  • Možná zelenina nebude až tak čistá, možná z ní dokonce vyskočí pavouk nebo najdete červíka.
  • Co je úžasné, je to, že máte jako zákazník možnost zjistit, odkud zelenina pochází. Můžete navštívit pěstitele a popovídat si s ním. Často bedýnkování provozují přímo farmáři. Pokud je do komunity zapojeno více farem, bývá uvedeno, kteří pěstitelé se podílejí.
  • Bedýnkování odráží úrodu, pokud je sucho, bude nejspíš i v bedýnkách zeleniny méně. Letos se např. neurodilo téměř žádné ovoce, proto byly na 99% zeleninové, ač třeba v předchozí sezóně obsahovaly jablka, hrušky, švestky, třešně, jahody, apod.
  • Jedná se většinou o pravidelný odběr zeleniny týdně nebo ve čtrnáctidenních intervalech po celou sezonu s tím, že sezona se počítá zhruba od května do října. Velcí prodejci jsou schopni zajistit zeleninu i v zimě, jednorázové bedýnky nebo výběr konkrétních položek a bedýnku si sestavíte sami.

Ač už u nás příkrmům dávno odzvonilo, zůstali jsme u bedýnkovací zeleniny. Když si dáváme oběd, připomínám, že brambory jsou z téhle farmy a mrkvička také. No a ta dýňová polévka, co si děti přidávají, se urodila tam a tam. Obědy se pak nesou v duchu větší úcty ke konkrétní potravině, když známe její původ.

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist