Co je dobré na jaře jíst a pít

Stejně jako se v zimě jinak oblékáme než v létě, měli bychom respektovat rytmus ročního cyklu i v tom, co jíme, abychom byli zdraví. Od našich předků se můžeme poučit tím, že budeme jíst stravu sezónní a pokud možno čerstvou v biokvalitě a z našeho podnebního pásma.

Postní období s bezmasou stravou se podle našich tradic dodržovalo od konce Masopustu v únoru až do Velikonoc a i dnes prospěje našemu zdraví odlehčení jídelníčku v tomto období.

Základem postního jídelníčku vždy byly vařené obiloviny všech druhů: pšenice, špalda, jáhly, ječmen, oves, žito a pohanka a luštěniny: fazole, čočka, cizrna, hrách, kroupy a pučálka – naklíčený a osmažený hrách.
Jedlo se také celozrnné domácí pečivo, jídla z brambor vždy vařených s kmínem a kysané mléčné výrobky jako tvaroh a syrečky. Jedla se domácí uskladněná kořenová zelenina, brambory, cibule, česnek a kvašené zelí, po Velikonocích podle tradice vejce a obvykle 1x týdně maso.

Na jaře k tepelně upravené stravě přidáváme kvůli vitamínům, minerálům a enzymům co nejvíce čerstvých zelených natí – pažitky, petržele, mladé listy pampelišek, sedmikrásky, listy kopřiv, jarní zeleniny – ředkvičky a saláty. Doplňujeme tělu také vitamíny a minerály z naklíčených semen a výhonků (stačí asi 2x týdně). Syrová zelenina v podobě salátů a klíčky však velmi ochlazují, proto je v chladnějším období přidáváme k tepelně upravené stravě jen v malém množství.
Plané zeleniny, jako kopřivy, ptačinec žabinec, kozlíček polníček a další upravujeme také tepelně jako polévky, omelety, karbanátky a špenáty.

Z bylinných čajů pijeme čaje pročišťovací, močopudné a játra podporující hořké byliny: čekanku, pampelišku, kopřivu, přesličku, vřes, černý bez, šípek, popenec břečťanolistý a měsíček lékařský.
K přípravě čajů využíváme také čerstvé narašené pupeny ovocných keřů: rakytníku, maliníku, ostružiníku, šípku a černého rybízu. Pupeny mají v sobě velkou jarní sílu, sbíráme jich jen malé množství, abychom zbytečně neškodili rostlině, hodí se nejlépe větve z jarního prořezávání keřů.
Nezapomínáme ani na čerstvé zeleninové šťávy kopřiv, mrkve, červené řepy a dalších. Dojídáme zásoby uskladněných domácích jablek a ovocných zavařenin a dětem děláme šťávy ze sirupů z rakytníku a černého rybízu.

Napsal/a: Magdaléna Staňková-Kröhová