Biopotraviny – Ano? Ne? Nafouknutá bublina?

Rubrika: Zdravá výživa

Jako biopotraviny se označují potraviny, které jsou vyrobené z přirozených surovin a přirozeným způsobem, bez umělého hnojení polí, bez pesticidů, bez chemických přísad a konzervačních prostředků – tolik slovníková definice. Ale jsou biopotraviny díky tomuto skutečně bezpečnější, lepší a zdravější?

Biopotraviny proč ANO?

Předpokládám, že většina čtenářů již nějakou biopotravinu ochutnalo. I já jsem ochutnal biopomeranče, biopárky a biosýr. Ač dále v textu budu na biopotraviny házet špatné světlo, musím zde přiznat, že biopárky v porovnání s obyčejnými párky jsou nebe a dudy. O něco lépe chutnají, ale co hlavně – mnohem více zasytí. Ono se ale není čemu divit, když místo mouky, kůžové emulze, emulgátorů jíte kus poctivého masa.

Dá se obecně říci, že biopotraviny jsou vyráběny tradičním poctivým způsobem a proto si můžeme vychutnat opravdovou tradiční chuť, jakou znaly naše babičky a ne dnešní chemickou směs chuti se zvýrazňovači a dochucovadly. Proto například chuť takového biosýra může být docela odlišná od běžně prodávaných sýrů. Dá se také obecně tvrdit, že biopotraviny budou vyráběny z kvalitních surovin, bez umělých náhražek. Z těchto tvrzení se tedy dá vyvodit závěr, že biopotraviny budou kvalitnější.

ilustr.obr.Biopotraviny proč NE?

Proč ne paradoxně vyplývá z předchozího odstavce – jsou vyráběny tradičním způsobem! Možná si řeknete, že na tom není nic špatného, ale přece jen se něco najde. Za století moderní doby šla věda mílovými kroky kupředu ve všech oblastech a platí to i v zemědělství. Naučili jsme se bojovat se škůdci, plevely, plísněmi, šlechtěním jsme zlepšili úrodu mnoha plodin (pozn. například taková pšenice – původně obilovina s několika málo semeny. S dnešními plnými klasy vyšlechtěné, tzn. geneticky modifikované pšenice se nedá srovnat). Toto vše biopotravinami zahazujeme a vracíme se na úroveň středověku (samozřejmě vyjma moderních metod hospodaření – traktory, sklizeň, péče o zvířectvo atd.)

A právě tyto moderní výdobytky byly prvotním důvodem pro zavedení biopotravin. Časem se ukázalo, že některé metody např. chemické postřiky nebyly zrovna košer a část látek se mohla dostávat do potravin. Jako příklad mohu uvést DDT, nebo vysoký obsah dusičnanů v potravinách. Ano, chybami se člověk učí, a proto je dnes zemědělská výroba a zejména používání chemických látek pod dohledem a takovéto případy by se stávat neměly.

Paradoxně nepoužití chemických látek může mít vážnější důsledky, než jejich zanedbatelný přestup do organismu. V důsledku neošetřování totiž mohou rostliny napadnout škůdci, může je napadnout plíseň a v porovnání třeba s takovým aflatoxinem je takový zanedbatelný přestup kterékoliv chemické látky asi jako kapsle kianydu s lentilkami. Prozatím jsem v dostupné literatuře neobjevil případ, že by v souvislosti s požitím biopotraviny někdo umřel na otravu nějakým toxinem. Ale člověk nemusí hned umírat. Může mu být nevolno, může mít vyrážku, svědění, bolesti hlavy a kdo ví, jestli to bylo ze sluníčka, z víkendového alkoholového excesu anebo opravdu z biopotraviny.

Stejně tak jako u plodin můžeme argumentovat u živočišné výroby – zvířatům se nesmějí podávat žádná antibiotika a víte, zda skutečně bylo celý život to prasátko v biopárku zdravé? Vždyť sami když jste nemocní, běžíte k obvodnímu lékaři a jste vděční za krabičku Augmentinu na angínu! Pokud tedy chcete jíst biopotraviny, zkuste si příště odléčit angínu odvarem z březové kůry a vitamínem C z biopomerančů – myslím, že vás takových asi moc nebude…

Totéž co bylo řečeno u nepoužívání chemických látek při výrobě surovin, platí i při zpracování. Ono je sice hezká věc nejíst salámek s hromadou éček, ale vzali byste si takový salám někde v létě na výlet? Já teda ne! Některé z těchto látek jsou totiž konzervanty a ono se to pak botulinové clostridii pěkně roste. Pravda, v biopotravinách budou použity přírodní konzervanty, ale fakt bych na ně ve čtyřicetistupňovém pařáku na výšlapu na hory nespoléhal…

Bionafouknutá bublina

Co si budeme nalhávat, dnešní svět je o penězích a o reklamě. Značka BIO dnes dostála stejných manipulativních rozměrů, jako EKO, „light“, nebo cigarety s filtrem. Je to prostě reklama, aby se výrobek lépe prodával, nejlépe to ilustruje nápis na igelitové tašce jednoho obchodního řetězce, že taška je vyrobena z recyklovatelných surovin. Člověk má hned lepší pocit, lépe se mu nakupuje, prodejci se lépe prodává… Každá taška je recyklovatelná! Taška je vyrobena z polyetylénu a ten je recyklovatelný vždy! Stejně tak klamavě může působit nápis BIO třeba na pantoflích – jsou úplně stejné jako normální, pouze prasátko, z jehož kůže jsou vyrobeny, nepapalo antibiotika a jiné doplňky, kůže není chemicky ošetřena, ale to je tak zhruba všechno. Rozdíl v normálních a biopantoflích poznáte maximálně tak v ceně, ale zcela jistě se vám bude lépe chodit v biopantoflích, protože jsou BIO.
Ze značky BIO se stal výnosný byznys – zemědělci mají co vyrábět, distributoři mají co expedovat, prodejci mají co prodávat, vše samozřejmě se značnou přirážkou, předražené s příplatkem za reklamu, za modernost a stylovost.

Jak jsem v úvodu uvedl, třeba takové biopárky jsou rozhodně chutnější než klasické. Ale třeba v takových pomerančích jsem si jediného rozdílu všimnul v nepatrně jiném vzhledu kůry. A v těchto dvou porovnáních asi spočívá racionální přístup k biovýrobkům – pokud vám chutnají, jezte je. Pokud jste alergičtí na některou složku běžné stravy, kupte si BIO! Pokud ale kupujete BIO jen proto, že je to podle reklamy zdravější a lepší, pouze vyhazujete peníze.

BiolexikonČlánek byl zařazen do soutěže Napište bio článek a vyhrajte bio knihu, do které můžete až do 9. května 2009 poslat svůj příspěvek i vy.

Cenu do soutěže věnovalo nakladatelství IFP publishing.

Napsal/a: kojan

Toto taky stojí za přečtení!

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)

  • Danniella

    Kvůli dotacím stejně neznáme reálné ceny potravin. V Německu jsou dotace ještě vyšší, takže mohou mít nižší ceny. Budí to dojem, že jídlo je skoro zadarmo.

  • S tímto článkem naprosto souhlasím

  • Virenka

    Kojan, nikde jsem nepsala, že si chovatelé a prodejci dobrovolně sníží zisk. Naopak, psala jsem, že nejsem blázen a neumím si to představit. Z posledních vašich příspěvků kouká jako leitmotiv cena, dobrá. Ale zase nesouhlasím, 30Kč u lékaře nepoloží nikoho, kdo zároveň z druhé kapsy vyndá 60Kč na krabičku cigaret či podobný obnos za večerní návštěvu hospůdky.(Což patří k životnímu stylu velkého počtu lidí na podpoře.) Četl jste i to, co jsem psala o sousedním Německu? Kde jsou už teď proti nám ceny potravin místy až o třetinu nižší a přesto je tam kvalita potravin vyšší a lidmi vyžadována?

    Já zase nejsem zastánce až do extrému „bio“, spíš bych byla ochotná opravdu bojovat, aby se v běžném typu obchodů neprodávaly odpadky II a vyšší jakostní kvality. V tom si rozumíme, taky jsem zastáncem výběru. Problém je, že já nemám z čeho. Biopotravin je v našem městečku k dostání velmi málo, a kvalitní potraviny, třeba zelenina, prakticky vůbec. To už se biopotravin netýká, takže se o tom šířit nebudu. Ale aby cena potravin takto dole byla vykupována konzumací antibiotikového masa nebo zeleniny s několika typy chemikálií, to snad nelze označit za „v pořádku“? Spíš „něco za něco“, z vašeho pohledu cena celkem přiměřená, z mého pohledu cena poněkud vyšší než bych chtěla. Já bych raději viděla ten výběr opačně, většinové obchody plné kvalitních potravin, některé velkoprodeje s potravinami bez přílišného ohledu na kvalitu, zato s důrazem na (nízkou)
    cenu…

  • „To, že tyto běžné produkty dostávají třeba všechny děti v hromadném stravování, mi nijak hezké nepřijde…“
    RE: Kolik stoji obed v druzine? 20, 30 Kc? Dobra dejte na SPRS hlasovat, zda rodice daji treba 80 za bioobed.
    „Vůbec si nemyslím, že by nepoužívání antibiotik vedlo ke kolapsu ekonomik nebo sociálních vrstev“
    RE: Jak se tak divam kolem sebe, tak nektere lidi je schopno polozit i 30Kc u lekare, natoz pak nekolikanasobna cena masa. Rozhodne to nebude znamenat kolaps pro lidi, kteri si toto ctou, maji internet a cas cist takovydle ptakoviny. Ale rodinu na podpore to asi docela dost zrujnuje. A vazne si myslite, ze chovatele a prodejci si sami z dobre vule snizi zisk? Dovolte, abych se zasmal…

    Ja beru biopotraviny jako dobrou vec. Jsem principialne zastancem, ale jako hlavni vidim ze je dulezite mit volbu. Coz mame…

  • Virenka

    Kojan, velkochov vydělává mnohonásobně víc peněz za použití postupů, o kterých prakticky nikdo nic neví, protože není možnost žádný takový chov vidět a nějak kontrolovat. Kdyby bylo pro ně výhodnější produkovat biopotraviny, dělali by to.

    Ano, cena šetrnějších chovů je vždycky vyšší. Přesto třeba v sousedním Německu jsou potraviny běžně dostupné na trhu levnější až o třetinu a žádná antibiotika nebo masokostní moučka nejsou v mase přípustné. Cenu masa i jiných potravin tvoří z velké části zpracovatelské závody. Mimoto, masa je poměrně velká nadprodukce a díky relativně příznivé ceně i velká spotřeba, rozhodně vyšší, než je pro zdraví většiny z nás vhodné.
    Biopotraviny – jak je poznáte? Nezbývá než věřit etiketě nebo prohlášení prodejce. Pro mě není skvělé, že mohu kupovat biopotraviny, když mohou být kdykoliv zaměněny za standardní produkci plnou chemikálií (u rostlin) nebo přídatných látek či kontaminace (u masa). To, že tyto běžné produkty dostávají třeba všechny děti v hromadném stravování, mi nijak hezké nepřijde…

    Nejsem ale blázen, nevím, jak by moderní svět mohl přestat roztáčet soukolí zisku z levné produkce potravin s čím dál menším ohledem na kvalitu. Ale prohlášení, že o nic nejde, mi vadí. Vůbec si nemyslím, že by nepoužívání antibiotik vedlo ke kolapsu ekonomik nebo sociálních vrstev, pouze ke snížení zisků velkochovatelů a velkoproducentů. Naopak si myslím, že zanedlouho současná praxe povede ke kolapsu možných léčebných přípravků – už teď zabírá čím dál méně antibiotik, nemoci se projevují velmi atypicky. Byla jsem na mateřské jen 5 let, ale za tu dobu se rapidně proměnil projev infekce těhotné ženy kolem porodu. Vnímám situaci jako velmi alarmující a zbytková antibiotika v potravě jsou s jistotou jednou z příčin toho, co se už děje.

  • Antibiotika – nikdo vam nebere to, ze maso be antibiotik a rustovych doplku a hormonu je lepsi. Ano, ja sam to taky rikam ze parky jsou nebe a dudy.
    Ale uvedomte si, ze pokud by se tyto vami nenavidene doplnky prestaly pausalne pridavat, zpusobite tim totalni zdravotni, socialni a ekonomicky kolaps! Jednoduse proto, ze zvirata nebudou nadopovana, neporostou tolik jak rostou, tim padem budou potrebovat delsi dobu k rustu, vice krmiva, tim padem pujde nahoru co? CENA! Tim padem lide prestanou jist maso, nebo ho budou za draho kupovat, a kdyz prestanou jist maso, at chcte nebo ne, maso je dulezitym zdrojem vyzivy at je nadopovane nebo ne. Jak rikam, urcite neni idealni tim ty zvirata cpat, ale bohuzel doba si to zada. A skvele na tom je to, ze kdyz se vam to nelibi, nemusite to jist a koupit si biopotraviny.
    Velkochovy, lobing = byznys – dovolim si polozit protiargument – jeste vic by prece vydelali, kdyby je nicim nedopovali a meli biokurata:-)
    Stredovek – ano je to nadnesene. Vzdyt uvadim vyjma modernich metod traktory a podobne. Principialne to ale stredovek je, technicky samozrejme ne.

  • Virenka

    Babofko, jen doplním, že ve skutečnosti nemají antibiotika přínos ani pro ta zvířata. Jen velkochovatelům zvyšují produkci svalové hmoty a snižují úbytky (v případě kuřat).

    Proti článku nemám nic, vyjma toho o antibiotikách. Úplně košer není ani vyjádření, že produkcí biopotravin se vracíme do středověku – to je dost nadnesené. Není přece cílem odvrhnout všechno. Pouze to, co zatěžuje organismus lidí, snižuje kvalitu výsledné potraviny nebo nadměrně zatěžuje životní prostředí. Pokud vím, nikdo se nezříká třeba používání techniky (traktor), ani odrůd vyšlechtěných obvyklým způsobem, bez cílené genetické manipulace. Bioproducenti se podle mě nerovná zpátečníci.

    Za článek jinak dík, vícera pohledů je třeba a je to dobrý pokus uchopit problém z obou stran.

  • JanaOss

    Moje dcera je pokladní v supermarketu a od ní vím, že lidé si stále více kupují tyto výrobky. Původně všichni v krámě remcali, že to bude průšvih a zpočátku öpravdu odpisovali spoustu takových výrobků. No- kdo by si chtěl koupit deset deka šunky bio za šedesát korun? když vedle leží obyčejná šunka za čtrnáct?.
    Je to möda. Je sice pravdou, že se tvrdí, jak se to všechno kontroluje, ale já tomu také moc nevěřím anemyslím si, že jsou to lepší potraviny. měly by být kvalitnější a zdravější už ve své podstatě, ale kdo ví? V každém případě si běžná rodina těžko může dovolit kupovat dítěti denně za dvacku jogurt, mléko za čtyřicet atd.
    V pravdě říkám, jen to, žeje vidět, že pár Crystalexu a dalších sklárem na severu Čech nebude tak velký průšvih, když lidé mají na takové potraviny a jejich spotřeba stoupá. Já sice vím, že to není úplně v pořádku, ale raději růzstanu u těch klasických. pamatuji, co udělal s dcerou bio jogurt. Druhý den se musela omluvit z práce, aby se mohla vyspat a odpočinout si po celonočním hostování na eee…

  • kojan, i mě se článek líbil, ale tvrzení, že „Ano, podle me je pouzivani antibiotik v poradku.“ mě opravdu nadzvedává ze židle. Doufala jsem, že jsem formulaci o ATB v článku špatně pochopila, že byla míněna jinak.

    Ne, skutečně to v pořádku není. Zbytková ATB ve vašem organismu nemají za následek prevenci onemocnění, ale rezistenci bakterií ve vašem těle na určitá ATB. Navíc ve střevech má být určitá fyziologická bakteriální mikroflóra a ta je těmito „zbytkovými“ ATB narušena. Přesněji je permanentně s každým takovým pozřeným jídlem narušována. Proč myslíte, že po dobrání ATB vám lékař doporučí užívání lactobacilů k obnově střevní mikloflóry????
    Takže přínos pro lidský organismus ATB ve zkonzumovaném kuřecím skutečně nemají. Spíš naopak.

  • Virenka

    Kojan, já tedy nesouhlasím vůbec, že jsou antibiotika jako přídavek krmných směsí v pořádku. To vůbec není v pořádku, jediný důvod antibiotik je ten, že působí stimulačně na růst, nikoliv že by likvidovaly jakési onemocnění mezi zvířaty. Pokud dělat prevenci přenosných nemocí, měla by se dělat snad raději tak, že se sníží koncentrace zvířat v daném prostoru – což mimoto přispěje k lepším chovným podmínkám.

    Zbytek antibiotik v mase nezpůsobuje jen jakési přecitlivělé reakce či přímo alergie, mnohem horší je, že způsobuje nárůst odolnosti mikroorganismů lidem nakažlivých nemocí. Jinak řečeno, pokud jíme pravidelně maso obohacené antibiotiky, může se docela snadno stát, že v případě třeba onemocnění anginou nám pro léčbu lidí určená antibiotika prostě nebudou zabírat nebo nebudou zabírat dobře. To podle mě problém je, a ne malý, týká se každého a i ten, kdo nikdy podobné maso nejedl, může onemocnět vlivem bakterie, jež svou odolnost získala u jiných lidí, kteří maso bohaté na zbytky antibiotik jedí. Velkochovatelé budou dál všechny tyto studie zlehčovat a lobbovat na nejvyšších místech za co nejmenší kontrolu státu v této situaci, protože také velkochovy a jejich produkty jsou obrovský byznys. V této souvislosti mi BIO potraviny vycházejí o něco lépe, přinejmenším.

  • Článek zajímavý, moc s ním ale nesouhlasím. Možná je tradiční způsob chovu dobytka a pěstování plodin zastaralý a je cestou zpátky, ale radši dám přednost bio rajčeti než rajčeti, které má v sobě deset chemických látek (viz poslední test MF Dnes). Je sice hezké, že vědci prokazují, že konzervanty a pesticidy v malém množství nemohou ublížit, ale když jich je deset naráz? A co když spolu nějak zareagují?

    Navíc proč v tom případě všude doporučují, abychom kojencům připravovali raději stravu z bio zeleniny a ovoce nebo koupili hotovou konzervu a hlavně necpali děti zeleninou z trhu a zahrádek?

    Taky chci připomenout, že ještě donedávna se používaly při vykrmování růstové hormony nebo masokostní moučka (nebezpečí BSE).

    Proto nechci čekat, až vědci zase zjistí,že je něco špatně a BIO výrobky vítám. Štve mě, že nemám možnost kupovat alespoň bio ovoce a zeleninu, protože na Slovensku téměř nejsou a pokud ano, tak za hroznou cenu, ale doufám, že za pár let se dostaneme na úroveň západních států, kde ten cenový rozdíl není tak výrazný.

  • No, já jen – zkuste užívat antibiotika „preventivně “ a uvidíte, jak se budte cítit 😉

  • Ano, podle me je pouzivani antibiotik v poradku. Je pravda, ze nektery lidem, jako napriklad vy mohou zpusobit problemy, ale celkove bude vysledny efekt pro zbytek populace prinosem. Rozhodne lepsi dostat do sebe zbytkove davky antibiotika, nez chytit nejakou slintavku nebo kulhavku (to me ted napadlo, asi kvuli temto nemocim to nebude). Urcite se tam nepridavaji jen tak z volne chvile…

    Jinak vasemu pristupu se neda nic vytknout…

    Clanek mel proste ukazat druhy pohled tem, kteri to kupuji jen protoze to je bio!

  • Kojan – přesně, ta poslední věta je to, o čem jsem psala v souvislosti s bio zeleninou 🙂
    Jinak – u mně o placebo efekt nejde 🙂 Zbytek rodiny si pochutnává na kuřecím a není jim nic (pokud toho masa nesnědí více, pokud má třeba manžel čtyři dny za sebou kuřecí, taky mu není dobře). Zeleninu jsem nijak neřešila, prostě jsem jedla tu normálně kupovanou…. pak jsme se přestěhovali, já si začala pěstovat svou (a vůůůůbec mi nevadí, že je s tím práce 🙂 ) – a ejhle, najednou jsem nebyla tak „divně přeplněná a nafouknutá z ničeho“ … začala jsem pomalu přibírat (což byl před tím pro mě problém)… a celkově jsem se cítila lépe.
    Upřímně – já mám větší důvěru k tomu, co si sama vypěstuju než k tomu, co má nálepku BIO.
    Mně ve vašem článku asi nejvíc zarazila formulace (třeba tak nebyla doslova myšlena, nevím), že přidávat do masa antibiotika je vpořádku – v mém případě byl třeba závěr lékařů ohledně mé nesnášenlivosti kuřecího jednoznačný – antibiotika a anabolika v krmných směsích. Proto jsem reagovala.
    Jinak jistě souhlasím s tím, co jste psal – je potřeba si vyzkoušet sám na sobě, co mi vyhovuje a neskočit na lep nálepkám :))
    Přeji hezký den 🙂

  • A jeste k vete: „Také sama na sobě pociťuji rozdíl – pokud jsem konzumovala pouze „supermarketovou “ zeleninu, cítila jsem se mnohem hůře – teď část roku konzumuji tu „vlastní bio“ a cítím se o dost lépe.“

    Ano, neberu vam ze to je mozne, kdyz jste treba alergicka jak uvadite s kurecim masem, ale sposta dalsich lidi to taky bude pocitovat a pritom objektivne nebude rozdil zadny. Jednoduse placebo efekt. Jim bio, jsem zdrava… Ver a vira tva te vyleci!

    A jeste poznamka na zaver – nejlepsi biopotravina je ta vlastnorucne vypestovana u me na zahradce!

  • Ano, i vy mate svoji cast pravdy a castecne i o tom jsem psal – chutna vam to lip, potom si ty biopotraviny kupte. Mate z kureciho masa vyrazku – kupte si bio. V tomto pripade je biopotravina zcela spravne reseni.
    Kdyby tak mel vas pristup kazdy, tak tady neni co resit. Bohuzel lidi jdou jako stadecko za reklamou a neridi se rozumem jako treba vy.
    Clanek nemel za cil nejak ocernovat biopotraviny, jak rikam i ja jsem ochutnal, proste ma za cil poskytnout i takovy maly pribalovy letak k biopotravine, kde si prectete nezadouci ucinky. Myslim, ze v zaplave same chvaly bude tato jedna vlastovecka prinosem…

  • Zdravím Kojan!
    Na Bio potraviny v obchodech zase moc nevěřím,ale určitě je to pro obchodníky dobrý byznys.Stejně do biomouky nevidíme jestli byla vypěstovaná dobře či ne.Člověku nezbude nic jinšího než věřit na vlastní intuici a vyzkoušené výrobky,které nám nejvíce vyhovují koupit,anebo se budeme muset vrátit zpět do minulého století a začat pěstovat zeleninu pěkně doma.Jenže málokdo dnes má čas věnovat se ještě zahrádce.Hlady určitě umřít nechceme tak budeme po obchodech nˇourat co si koupit a co ne.Článek je pěkně napsaný,líbí se mi.Přeji všem krásný zbytek dne.

  • Mno, po přečtení článku jsem trochu na rozpacích…
    Jistě, souhlasím naprosto s tím, že v případě bio výrobků jde o reklamu a rozhodně dobrý byznys.Spousta výrobků, které nesou označení BIO, ve skutečnosti moc bio nejsou, jistě něco bude i na tom, že bez použití chemických přípravků by se mohly opět šířit různé plísně a toxiny, v moderním zemědělství téměř vymýcené….
    Ale nemůžu souhlasit s tím, že přidávání antibiotik do krmných směsí je vpořádku…. jistě, pro nemocná zvířata. Problém je v tom, že antibiotika se přidávají do krmiva i zcela zdravým zvířatům, zvláště kuřatům, a to pouze jako prevence. Ano, pokud dostanu angínu, ráda si nechám napsat antibiotika. Ale nenechám si je přece předepisovat jen tak – aby byla jako lék účinná, musí se s nimi velmi opatrně – to už ví dnes každý. Proto mě zvláště tahle část článku velmi zarazila. A dopady přidávání atb do krmiva? Pocítila jsem je sama na sobě – po pozření kuřecího masa nebo produktů z něj dostanu okamžitě šílený průjem a křeče… mé tělo v tomto ohledu funguje jako spolehlivý barometr, že výrobek obsahoval drůbeží maso. Bohužel nejsem sama – nesnášenlivost na kuřecí maso není dnes vůbec ničím výjimečným. Právě bio maso mi nečiní problém – proto, že kuřata jsou krmena přirozeným způsobem. Zrovna tak jakékoliv jiné maso – hovězí steak z dobytka, který se pásl na loukách, spal na slámě v chlévě , byl opečováván a poté zabit humánním způsobem bude mít jistě úplně jinou chuť než maso z krávy, která v životě neviděla pořádnou pastvinu, spí v chlévě na roštech a poté je vystavena stresu jatek.(tolik zkušenost mé babičky, která celý život žila na statku a sama dobytek chovala).
    A upřímně – rajče nebo mrkev, které vyrostly v půdě, byly okopávány, plety a „opečovávány“, mají úplně jinou chuť než mrkev v igelitu, v níž byly naměřeny hodnoty pesticidů 27x překračující povolené limity – uvařte pak takovou „lahodnou mrkvičku“ kojenci jako první příkrm (tolik zase zkušenost má se zahrádkou). Také sama na sobě pociťuji rozdíl – pokud jsem konzumovala pouze „supermarketovou “ zeleninu, cítila jsem se mnohem hůře – teď část roku konzumuji tu „vlastní bio“ a cítím se o dost lépe.
    Takže ano – řiďme se zdravým rozumem, vyzkoušejme, co nám sedí a dělá dobře… ale s antibiotiky a podobnými „hnusíky“ i při pěstování a chovu velmi opatrně, používat jen tehdy, je-li to nutné. A v tomto ohledu bude jistě biopotravina kvalitnější.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist