Když děti „honí mlsná“

Rubrika: Stravovací návyky

Každého z nás asi někdy „popadne“ chuť na něco malého sladkého. A jak by ne – cukry do výživy člověka prostě patří. Neměli bychom to však s nimi přehánět, spíše si je rozumně „dávkovat“…

Náš vztah k cukrům a sladkým jídlům je provázen jistou ambivalencí – sice máme vrozenou preferenci sladké chuti a rádi si čas od času „osladíme život“, ale o cukru mluvíme jako o „bílém zabijákovi“ a své potíže s udržením rozumné tělesné hmotnosti přikládáme právě sladkým jídlům. Bez cukru, nebo možná lépe bez cukrů se ale naše tělo neobejde, jsou základním zdrojem energie pro organismus. V těle mají podobu glukózy fungující jako okamžitý zdroj energie, nebo formu škrobu glykogenu fungujícího jako „záložní zdroj“ energie.

První kategorií cukrů jsou jednoduché cukry neboli monosacharidy – patří sem sacharóza, fruktóza a galaktóza. Najdeme je v cukru, medu či ovoci a také v potravinách s cukrem (sladkostech). Tyto cukry se rychle vstřebají a dodávají tělu okamžitou energii, po které ale přichází hlad a únava; přinášejí pouze tzv. prázdné kalorie, kterým bychom se měli raději vyhnout.

Další skupinou jsou cukry složené – ty se vyskytují v cereáliích, chlebu, těstovinách, rýži a zelenině. Složené cukry se vstřebávají pomalu, dodávají energii pozvolna a dlouhodobě. Současně (díky pomalému vstřebávání a obsahu vlákniny) navozují pocit sytosti.

Já chci bonbon…

Teorie o cukrech a jejich správném využití ale nezajímá děti, které mají chuť na sladkou pochoutku. Bonbon je velké lákadlo a v mateřských školách patří k tradičním odměnám a motivačním prvkům. Zajímalo nás, jak se na podávání bonbonů ve školkách dívají maminky malých předškoláků. Maminka čtyřleté Janičky a ročního Péti má na sladkosti vyhraněný názor: „Opravdu mi připadá zbytečné, aby děti dostávaly ve školce bonbony, zejména pak ty cucací! Moje děti sladkosti dostávají, ale jen některé, hlavně nechci, aby jedly lízátka a cucavé bonbony.“

Další maminka má podobný pohled na věc: „Taky se mi nelíbí, když děti dostávají ve školce často bonbony (zvláště ty tvrdé), ale spíš než kvůli kazivosti zubů je to kvůli možnému polknutí či zaskočení v krku. Proto je dcera nejí, ale střádá si je doma na později. Bonbonky nosí malí oslavenci a děti si navzájem přejí k svátku či narozeninám, takže by jim to asi bylo líto, kdyby se jim to zatrhlo.“

Mnozí rodiče zmiňují i riziko vzniku zubního kazu. To však s konzumací sladkostí souvisí pouze částečně. Hlavním „viníkem“ zkažených zoubků jsou bakterie, zubní kaz je totiž podle odborníků do jisté míry infekční onemocnění. Vzniká činností specifi ckých mikroorganismů, tzv. kariogenních streptokoků a laktobacilů, které se do dětských pusinek dostanou tak, že dospělý olízne lžičku s přesnídávkou, že se děti napijí ze sklenice, kterou použil někdo jiný… Spojení s nedostatečnou hygienou, sladkými a kyselými jídly přispěje k tomu, že dětské zoubky hyzdí nepříjemné kazy.

„Moje téměř pětiletá dcera má zdravé zuby, a přitom je, myslím, hodně mlsná. Stačí přesnídávka (sladké), jogurt (sladký), ovoce… a do toho sladké pečivo, želatinové bonbony, občas čokoláda… Všude je cukr. Ale nikdy jsem jí lžičku neolízla a taktéž jsem na to dbala u druhých (i když babička měla tendenci) a vždy měla svou lžičku, svůj příbor. Vím, že se kazům nevyhne, ale čím později, tím lépe,“ potvrzuje názor stomatologů jedna z oslovených maminek.

autor: Marie Těthalová, Informatorium, 10/2007
Jedná se o ukázku z časopisu Informatorium 3-8, vydává Portál

Napsal/a: Mgr. Marie Těthalová

Toto taky stojí za přečtení!

Ako láskou a prijatím rozpustiť detský hnev či zlú náladu

Bol piatok trinásteho. Po náročnom týždni s nadšením odchádzam z práce a stretávam sa s Elou a jej otcom (mojím

Čtu dál →

Píšete omluvenky z plavání?

Představte si, že vaše dítě je sportovní anti talent, nebo „koordinační psanec“ neumí ani jezdit na kole, nemá moc vlohy

Čtu dál →

[Soutěž] Bombarďák – Čtvrtek

Bombarďák vydal nové album. A co je nejlepší? Že ho teď 2 z vás můžou vyhrát v naší soutěži

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • Matilda

    Je to přesně jak říkáš, nessy, Anička prostě chápala, že maminka má pravdu a že takové věci malé děti nepapají. Oproti tomu Kačka se na mě vždycky koukala jak na vraha, že jí maminka chce zakázat něco, co jiné děti mohou. Pochopila až zhruba po třetím roce, když si začala víc všímat, že i Anička tohle nedostane a vždycky za to měly nějakou náhradu – v podobě mysli tyčinek s jog.polevou anebo měly ještě rády nesquik a čokapik tyčinky. A taky Bebe sušenky byly vždycky po ruce. Takže po tom třetím roce se to uklidnilo.

  • Matildo,tak to mám synka podobné povahy jako tvá nejstarší dcerka.Taky před ním můžu jíst oříšky a on ví,že jsou jen pro velký,když před ním dává moje kamarádka dcerce pít kolu,poučuje jí,že to přeci děti nepijou,že je jen pro maminky a tatínky:-),…..dokonce,když dostal dětský mob.telefon a byli v něm malé tvrdé bonbónky a já nechtěla aby je jedl,řekla jsem mu,že jsou to korálky.Nikdy to nezkusil ochutnat,prostě mu stačilo,že jsem řekla,že to jsou korálky a hotovo.A máš pravdu,to co ty maminky nosily za jídlo,je samozřejmě hodně nevhodné,ale tím,že syn by to nevyžadoval,tak bych to právě přešla(je to jejich věc)ale chápu i tebe,ikdyž to naštěstí neznám z vlastní zkušenosti.Ikdyž teď se mi vybavuje jedna vzpomínka,když měl syn asi kolem 18.ti měsíců,tak než jsme odcházeli z hřiště na oběd,vyndala nějaká maminka bobíka a začala s ním krmit dítě(nechápu,před obědem)všechny děti co tam byly(i syn)ho najednou taky chtěly,syn měl záchvat i doma,že nechce oběd,ale bobíka.Tý mamince jsem vduchu nadávala celou cestu domu:-)) Uf,tak to jsem ráda,že ho to přešlo a teď je v určitých věcech takhle „rozumný“Jen koukám,jak jsem na to rychle zapomněla.Teď se aspoň,ale dokážu trochu vžít,jak ti je,když ty maminky vytáhnou brambůrky a dcerka je chce.Je dobře,že se s tím dalo něco dělat.

  • Matilda

    Nessy, chápu tvůj názor, je fajn, že máš tak disciplinovaného chlapečka. Jenže já už jsem jednou vyklepávala tvrdý bonbon Kačce z krku, to když jí ho dala právě babička, byly jí dva. Držela jsem ji fialovou nad vanou a trvalo to hodně dlouhých sekund, než z ní vypadl. A věř mi nebo ne, tento zážitek jí nestačil k tomu, aby pochopila, že jablíčko je lepší. A když viděla ostatní děti, jak se hrnuly k pytlíku, chtěla se k nim připojit. Zatímco starší dcerka vždycky tuhle výchovu chápala, ta mladší je prostě jiná, tvrdohlavá, chce všechno za každou cenu. A když je v malé místnosti s dětma a všude kolem ní lákadla, byl to pokaždé problém. Před Aničkou mohl být vždycky plný stůl jídla, a ona chápala, že nesmí brambůrky, nesmí oříšky, a neochutná skleničku s alkoholem. Nebyl s ní od miminka problém. U Kačky to byl najednou obrat, museli jsme všechno hlídat, a můžeš to vysvětlovat donekonečna. Takže každé dítě je jiné, ale krmit je v mateřském centru přesolenýma brambůrkama a bonbonama, to opravdu neuznávám. Protože – víš proč to ty maminy dělaly? Jen proto, aby měly od dětí klid. Aby mohly kecat a drbat, nevěnovat se jim. To byl ten hlavní problém. Udělaly jim prostě hostinu samých „dobrůtek“, a děti se na to vrhly. Pro mě to byl prostě nepříjemný zážitek.

  • VlaďkaJ.

    Tak u nás je to tak, že prcek (2,5roku) už si nějakou dobu může vzít to, co mám já. Když mám na stole třeba oplatky nebo bonbony, vždycky si vezme jenom trochu a nechá tak. Když mu koupím čokoládu, klidně ji můžu nechat na stole a malý ji nesní celou, vezme si pár kostiček a nechá tak. Jinak zoubky máme bílé a zdravé (a to i když jsem zkoušela mlíko když byl mimčo, ale dudel jsem pak opláchla vodou. Ale dělala jsem to jenom já a nikdo jiný nesměl, taky jsem dbala o svoji zubní hygienu). Ale tvrdé bonbony vůbec nekupuju, malý je rozkouše, takže Lipa nebo želatinové (ale ty jenom někdy). Nejspíš mám ale výhodu v tom, že malý se nepřecpává, ví, kdy má dost, takže to až tak neřeším, dostává zdravé i méně zdravé.

  • ještě k tvrdým bonbónům.Syn občas dostane,nechci aby se s ním setkal poprvé až ve školce.Ví,že když ho cucá,musí sedět.Nevím jak je to ve školce teď,ale za nás,ten kdo měl svátek nebo narozky,přinesl do školky bonbóny,ale na každého se dostali tak max. 2 bonbóny.A určitě to nebylo každý den,takže jestli je to tak,to by mi nevadilo.A to jak píše matilda,to mi taky absolutně nevadí,každý,ať si své dítě krmí,jak chce.Dokážu synovi vysvětlit,proč on papá jablíčko,zatímco jiný bobnóby,nebo čokoládu.Akorát s kamarádkou která má stejně starou holčičku,jako je syn,se vždy domlouváme.Třeba že dá před synem,malé sladkost,až když už je syn po obědě,nebo na cestách se s ní první ovoce a pak je kdyžtak po případě dovolen bonbon nebo sušenka.Ale cizí maminky ať si dělají co chtějí,děti přece musí taky vědět,že se něco nesmí,nebo by se dělat nemělo,ikdyž to dělají ty druhý

  • taky malýmu sladké redukuju.Babičky(hlavně moje máma)už taky konečně pochopily.Na mikuláše jsem „povolila“od každého jen jednu sladkost.Takže dostal od každého ovoce,menší hračky,actimel,sušené ovoce,….Naštěstí se malému už dá hodně věcí vysvětlit(je mu 2,5roku) takže zrovna dnes jsem mu zase vysvětlovala,že sladký se nemůže papat každý den a nemůže se ho papat moc,jinak by ho bolelo bříško a kazily se mu zoubky.Pochopil,hlásí mi,že si teda v albertovi nekoupí kinder vajíčko(to mu hodně kupuje tatínek)ale autíčko nebo pastelky.Jen chci přidat něco z mého dětsví:nám rodiče sladké nikdy nijak neredukovali,vždy bylo v míse na stole a nás po čase přestalo zajímat,občas jsme si vzaly(se setrou)sušenku,ale žádný sladký hody.Náš kamarád,co to měl doma redukované,vždy když byl u nás,celou mísu na posezení snědl:-)) takže možná až bude malej ještě o něco větší,začnu to taky tak praktikovat a sladký nechám volně.Vysvětlím mu zase co a jak a budu doufat,že tím,že už to nebude „zakázaný“ bude ho to zajímat,jen minimálně

  • Ono je totiž všechno „zakázané“ a „nezdravé“ strašně lákavé. Taky mi připadá, že kdybych děti trošku nehlídala, nejraději by jedly všechno, co nechci. Uzeniny, slané brambůrky, bonbony a podobně. Už jsem o tom psala u Mikuláše, zatrhla jsem všechny ty obludné figurky z nekvalitní čokolády, trvalo to dva nebo tři roky, hlavně tchýně to nemohla pochopit, ale teď je všechno v pořádku. Dostanou kvalitnější cukrovinky, je jich méně, dávám je na příděl a převažuje ovoce. Je pravda, že o letošním Mikuláši se mi sešlo snad 6kg mandarinek a pomerančů, hodně banánů a jablek, ale je mi to milejší než figury z čokolády, které jsem házela do popelnice na dalšího Mikuláše.

  • Matilda

    A ještě k tomu, jak píše Karamela, to je fakt hrůza, že přijdeme do mateřského centra a zatímco já vytahuju nakrájená jablíčka, hrozno a jiné ovoce, tak začnou všude šustit sáčky od bonbonů, slané křupky, tyčinky a dokonce brambůrky. Jednu dobu se to tam řešilo, protože tyhle maminky nebraly ohled na nás ostatní, že se naše dítě okamžitě hroutí, že chce taky bonbon a byly jsme rozdělené na dva tábory. Dokonce jsem tam chtěla přestat chodit, ale nakonec došlo k určité dohodě, že svačinka je od toho, aby děti dostaly jogurty nebo ovoce, ne aby mlsaly. Že si to mámy mají nechat na doma.

  • Matilda

    Holky, se sladkostma jsme na tom stejně jako u vás doma, ale holky mají zuby jeden velký zubní kaz. A to jen proto, že hodná babička si nikdy nedala říct a vždycky olizovala holkám lízátko (už jen to,že jim ho dávala, přes můj výslovný zákaz), dávala jim na hraní svůj zubní kartáček!!! Když jsem tohleto zjistila, bylo už bohužel pozdě. Řekla, že je to nesmysl a já se pak jen koukala, jak se holkám postupně zuby černají. Je to bývalá tchýně, měla jsem ji hodně ráda, ale za tohle jí nemůžu přijít na jméno. Teď děláme se zubařkou všechno pro to, aby druhé zoubky byly zdravé. Takže tohle je ponaučení – já měla hlídací babičku, která byla po mnoha jiných ohledech skvělá. Ale takhle to dopadlo.

  • No, naši kluci mlsají jak kdy – ale když se zamyslím, tak docela dost. Taky nejsem nadšená z tvrdých bonbonů, preferuji lentilky, želatinové a čokoládu – ale nevyhnem se občas ani těm tvrdým. Zuby mají naštěstí zdravé všichni – od miminek čistíme poctivě zoubky a co se týká olizování dudlíků – brrr, taky mi naskočí husí kůže, když to vidím. Je to hrozně nehygienické a maminka nemusí předat dítěti jen kaz, ale i jiná onemocnění. Nikdy jsem to nedělala. Asi vše s rozumem – sladkosti jim úplně neodpírat, ale dbát na to, aby si dobře čistily zoubky, nedávat limonády a colové nápoje a čaj sladit jen lehce.

  • Zastávám také stejný názor jako Vy.Když k nám přijde návštěva, okamžitě vybalují z tašek bonbony, lízátka a jiné věci.Pokaždé jim říkám, kupte radši kilo jablek a bude to lepší.Moje kamarádka okamžitě vytahuje sušenky a říká: at má maminka co prát! A neuvědomuje si, že mi nevadí praní, ale ty sladkosti.Děti mají naštěstí zoubky zdravé a bílé, což se o jejích dětech říci nedá a já jí to připomínám každou chvilku.

  • opravdu nechápu proč tolik maminek v mateřských centrech nosí sebou pytlíky sladkostí…tento trend by se měl zlomit..nežijeme již v nedostatku a není nutné brát bonbon jako něco extra! Něco co dítěti dopřáváme.

    Nelíbí se mi lízátka,tvrdé bonbony,karamelové sladkosti,žužu,želatinové potvůrky:-),….

    Když někde jsme tak se s malým o darovanou sladkost netahám…sedím u něj jako na trní a čekám kdy se začne dusit lízátkem…tvrdý bonbon zabavuji…má 2,5r.

    preferuji čokoládu min.30% kakaa a více….sušené ovoce a ještě sem tam koupím lentilky a lipo.

  • muj nazor je ten vas

  • Je pravda s olizováním dětských lžiček a šířením zubního kazu. Přečetla jsem si to už před porodem prvního syna a naskakuje mi husí kůže, když vidím maminku, která strčí do svých úst dudlík a pak ho vrazí do pusinky kojenci. Je to strašný zlozvyk. Moje děti mají rády sladké, snažím se to omezovat na jednu sladkost (a to malou) denně, pijí pouze vodu, čaj bez cukru a mléko (někdy Granko), ale zuby mají naštěstí zdravé. Mluví se o tom, že na zuby jsou zabijáky šumivé a sladké limonády, ty se nás naštěstí netýkají. Jinak si myslím, že pokud je dítě zdravé, nemá žádnou alergii třeba na kakao, tak ho kousek kvalitní čokolády nezabije.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist