Technika kojení

V předchozím díle jsme si řekli o principu tvorby mléka. Tento díl bych zaměřila na techniku kojení, využívání reflexů dítěte při kojení , upozornila bych na časté chyby a přidala pár tipů jak na děti, které u kojení usínají. A další zajímavosti, které jste možná ještě neslyšeli.

Většina maminek si pomyslí, že na kojení přeci není nic tak těžkého a přesto je špatná technika kojení nejčastější příčinou problémů a i zbytečného odstavení.
Jistě zajímavý je fakt, že dítě se učí pozdějšímu sání již v prenatálním věku. V optimální děložní pozici má dítě zkřížené ruce a ústy dosáhne na předloktí paží. Značnou část času věnuje právě sání předloktí, pije plodovou vodu. I po porodu můžeme někdy pozorovat, že může mít miminko tmavé fleky na předloktí, modřinky, způsobené právě sáním. Toto cvičení novorozence připravuje na kojení. Pokud v děloze správně saje předloktí, má doširoka otevřená ústa, což je ideální. Některé děti si ovšem v děloze sají palec, či jiný prst. A pokud si sami zkusíte, je v tom velký rozdíl, sát předloktí a palec vyžaduje úplně jinou techniku. Zde neotevírají ústa a právě tento návyk může po porodu způsobovat určitý problém, kdy se děcko hůře přichytá k bradavce matky a správnou techniku se musí naučit.
Základní podmínkou, aby mohlo dítě dobře sát, je přiměřená bradavka matky, která je vytažitelná. U dítěte pak optimální velikost brady a úst. K různým problémům, jako je např. vpáčená bradavka atd.  se vrátím v dalším dílu seriálu o kojení.

Při kojení využíváme reflexy dítěte:

• Hledací – nejprve přejíždíme bradavkou rty dítěte, které bude reagovat otáčením hlavy a hledáním – následně doširoka otevře ústa a vyplázne jazyk – v tento moment je dítě nejlépe připraveno pro sání. Základem je, aby dítě mělo v ústech mimo bradavky i co nejvíce z dvorce prsu.
• Sací – na horním patře (ve vzdálenosti asi 1,5 cm) se nachází sací bod. Při jeho podráždění, dítě vytvoří jazykem vlnu a saje. Pokud je špatná technika a bradavka se nedotýká tohoto bodu, dítě se pouští a špatně saje.
• Polykací – spouštěcí zónou je zadní část jazyka. Po vstříknutí mléka dojde k jeho polknutí.

Při kojení dbáme na to, aby se nos, brada a tvář dítěte dotýkala prsu matky a aby dítě mělo v ústech nejen bradavku, ale i co největší část dvorce. Dále, aby tělo dítěte kopírovalo tělo matky. Všechny prsty kromě palce by měly být pod prsem.
Příroda vybrala jednu polohu na dýchání i sání. Pokud zaujme dítě i matka vhodnou polohu, hlava dítěte je jakoby zakloněná, čelist směřuje kupředu. Názorně si to představme tak, že si zkusíme přiložit před svůj nos např. květinu. Pokud k ní chceme přičichnout, pak uděláte pohyb, kdy mírně zakloníte hlavu. Sami si zkuste a to je ta správná poloha hlavy dítěte při kojení.

Většina prvorodiček se při kojení obává toho, že miminko nemůže u prsu dobře dýchat. Ve snaze uvolnit nosík pak záměrně mačkají prs v místě nosu dítěte a snaží se vytvořit nějaké místečko pro nos. Ve skutečnosti se ale stane, že tímto manévrem povytáhnou z úst jinak dobře přisátého novorozence část bradavky a dvorce. V ten moment může dojít k poškození bradavky a k neefektivnímu sání.
Maminky opravdu nemusí mít strach, dítě si nosem v prsu už to místečko na dýchání vytvoří.

Při kojení by ruka matky neměla přesahovat spojnici uší dítěte – maminka může držet hlavičku dítěte, ale pouze za zátylek. Stejně tak je nevhodné jakékoliv dráždění již přisátého dítěte. Což je častou chybou při usínání miminka během kojení, kdy chce matka jeho aktivitu podpořit. Pokud matka, ve snaze probudit, dítě pošimrá na tváři, okamžitě prso pustí a začne opět hledat. Důvodem je zapojení hledacího reflexu. Matka tedy musí opakovaně podpořit sací reflex, stlačením prsu za dvorcem. Jakmile se bradavka dotkne sacího bodu v ústech dítěte, začne opět sát.

Častou chybou je také přikládání brečícího dítěte. Pokud dítě brečí, pak při vložení prsu do úst zůstane bradavka pod jazykem a dolní ret se vtlačí dovnitř, nikoliv ven, jak by tomu mělo být při správné technice.

Dobrou techniku kojení můžeme kontrolovat i tak, že pozorujeme tkáň prsu mimo ústa dítěte. Ta by se neměla nikde napínat, nebo jinak hýbat. Dále by po kojení neměla být bradavka odřená, zploštělá či jinak poškozená.

Jak vidíte, je technika opravdu velmi důležitá a jak matce, tak dítěti trvá určitý čas, než se dokonale sžijí a najdou si tu svou nejlepší polohu.