Asi před 3/4 rokem jsem na těchto stránkách žádala o Vaši pomoc s nespavostí mého syna. Byla to katastrofa. Od 3 měsíců se budil 10x-15x za noc…
Došlo to až tak daleko, že nás naše dětská doktorka v 8 měsících poslala na neurologii, zda nemá poruchu spánku. Tam syna vyšetřili a řekli mi, že je zdráv, ale potřebuje tvrdší režim.
Tak jsem ho nastolila.
1/ Ukončila jsem kojení. Kojila jsem už stejně jen 2x denně a 3x v noci a neuroložka říkala, že takto velké dítě už v noci nemá na jídlo nárok. Poradila mi, že mám dávat v noci vodu nebo hořký čaj. Tak jsem začala s vodou. To bylo řevu a vztekání, když jsem mu dala do pusy lahev s vodou, ale za 14 dní už nechtěl nic, protože věděl, že žádná dobrota nebude.
2/ Přemístili jsme ho do dětského pokoje. To asi pomohlo nejvíc. Mám kamarádky, které nemají dětské pokojíčky, tak s manželem raději spí v obývacím pokoji a dítě nechávají samotné v ložnici. Taky je dobré postýlku přesunout na jiné místo nebo aspoň otočit hlavu na druhou stranu.
3/ Když se v noci probudil čekala jsem 10 min. a až potom jsem k němu šla, dala napít vodu, dudlík, přikryla, pohladila a zase odešla. Dala jsem mu najevo, že toto je maximum, co pro něj mohu udělat. Důležité je hlídat si ten čas 10 min. na hodinkách. První dva dny vydržel řvát těch 10 min než jsem přišla, ale třetí den už řval jen 8 min. a sám zase usnul.
Tak se to pomalu lepšilo. Budil se méně a řval kratší dobu. Po měsíci se budil 1-2x za noc a sám zase usnul. Po dvou měsících spal celou noc. Momentálně je mu 1,5 roku a spí od 19:30 do 7:30 bez probuzení.
Jenom když ho berou zuby nebo má jiný zdravotní problém, tak se budí a já k němu ochotně chodím. Když bolesti přejdou, zkouší to na mě znovu, ale já mu zase nastolím 10 minutové čekačky a to ho do dvou dnů přestane bavit a zase spí celou noc.
Musím říct, že to chce pevné nervy, ale stojí to za to. Ony totiž dětičky zkoušejí, co rodič vydrží, a čím víc ustupujete, tím víc si dovolují.
Abych nezapomněla, doktorka na neurologii tento přístup velice chválila, tak to mám i s požehnáním lékaře.
Možná Vám někomu tímto článkém pomůžu v podobném trápení.
Přeju pevné nervy.
Olga
Napsal/a: hvezda
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (49 vyjádření)
Ahoj maminky.Vase clanky mi dodaly opet nove sily.Jsem uz zoufala.Malemu je sedm mesicu.A v noci k nemu vstavam ani nevim uz kolikrat.Pripadam si ze jsem vlastne v komatu.Nepomohlo ani vsemi doporucena kase.maly usne sice krasne ale do dvaceti minut se budi tak uspavam hojdanim na rukach,zpivanim-no vsak to znate.Usne ale do pul hodinky jedem nanovo.Uspim ho jedine u prsu.tak to mame az do rana kdy se uz budim ze maly mi na chvilku odpadl od prsa a me je zima na bradavku.Zavidim vsem kamoskam ktere mi postupne hlasi ze jim jejich ratolest spinka celou noc.Drzte nam palce.Snad se taky dockam nocniho spanku.Barbora
Ahoj maminy, funguje to! Měli jsme to podobné,malý se budil 10x za noc,usnout uměl jenom u prsu. V 11-ti měsících jsme nechali vybrečet, vlastní postýlka ve vlastním pokojíku (kruté,ale stojí to za to!).Noční kojení jsme zrušili,ve dne jsme pokračovali.První večer brečel 45 min., ale pochopil to velmi rychle, už první noc se vzbudil pouze 2x a do 10-ti min. se sám uklidnil.Úspěch se dostavil po dvouch dnech.Tomášek spal krásně, jen maminka si nemohla dlouho zvyknout :o) Po této zkušennosti jsem si říkala, že jsme to měli udělat už v 6-ti měsících. Možná i dřív, ale on jako miminko brečel furt a to člověk opravdu neví jestli mu něco není. Přeji pevné nervy!
Jitule
Ahojky. Tak už asi slavím první úspěchy… První noc, to byl děs, ale s tím jsem počítala. Vydržela jsem i já i malá, ale nakonec jsme se dočkaly rána. Já kruhy pod očima, Eliška chraptěla, ale ráno se na mě usmívala 🙂 Kýla byla ok, což jsem byla fakt ráda. Druhá noc se nám zkomplikovala tím, že Eli dostala horečky, vysoké a průjem. Takže hledání hranice bylo hodně těžké. Dneska byla v noci bez horeček, ale má pořád průjmy. Takže nevím, jestli těch 6 hodin spánku a pak 2×2 hodiny, byla jen únava, anebo i „můj úspěch“. Rozhodně jsem konečně něco naspala, což se teď hodí. Ale nejvíce asi zabralo to, že jsem ji nebrala z postýlky na ruce, a pak vydržela vždy těch 10 minut k ní nejít a nechat ji vykřičet. Kojila jsem jen 1x v noci. Jen mě štve, že to musím trošku vydržet i teď, když marodí. Je to asi od zoubků. Není ji jinak nic jiného. Takže si to užíváme 🙂
Leo, nevím, jaký máte jídelníček, pokud dobře počítám, malé je už 10 měsíců a takhle velká už v noci jíst nepotřebuje, zkus jí třeba k večeři zahustit mléko rýžovou kaší, plus třeba i ten banán, to jsme taky dělaly, ale v tomhle věku už jsme večer baštily kašičku, pak jsem nakojila a dala spát. A v noci jen cucnout čaje a 1x nad ránem nakojit, pak ještě vydržely spinkat. Taky to byla zezačátku drezura, obě vstávaly i 15x za noc a chtěly maminku, ale zvládly jsme to. Chce to, aby ses vyspala alespoň po dvou třech hodinách v kuse a nejlepší je jít si lehnout tak 2 hodiny před půlnocí, abys měla co nejvíc času se uklidnit a usnout. Já jsem totiž díky dětem začala pak nespavostí trpět sama, když jsem si konečně mohla jít lehnout, tak jsem nezabrala a dlouhé hodiny vystresovaně koukala do stropu, musela jsem udělat drezůru i sobě, prostě vykašlat se večer na úklid, na vaření, na telku, a jít si s dětma co nejdřív lehnout. Držím palce, ať to prcek pochopí, že to je jen pro její dobro, pokud ne, bojím se, že kvůli té kýle budeš mít problém ji nechat v noci plakat.
Ahojte lidičky, koukám, že řeším problem jako mnohé z vás 🙂 Mám 9 letou dceru, která se spaním problém neměla, nemá a myslím nikdy mít nebude:-) Takže když mi naše druhé mimi prospalo do půl roku celou noc, byla jsem v poho. Od 6ti měsiců ale „dovolená“ skončila. Nespím už pořádně 4 měsíce. Vstávat každých 45 minut je fakt šílené. Ještě kojím, tak ji přikládám, ale na střídačku s čajem (přes den je v poho, spi 2×1 hodinku). Doktorka mi jen řekla, že prostě bude takové slabě spavé dítě, ať s tím počítám. Já s tím počítala, v noci vstávala, ale včera jsem po 5 minutách v autě zažila svůj první mikrospánek. Odnesla to „jen“ prasklá pneumatika o obrubník. Takže tomu musím udělat přítrž. Vaše rady jsem pořádně pročetla, tak mi držte palce! 🙂 V noci dostane místo čaje vodu, ale to kojení nevím. Když ji dám příkrm z láhve, pije s chutí, ale nikdy více než 150ml. Na 10ti měsíční mimi mi to přijde málo, tak si myslím, že hlad v noci má. Vykřičet bych ji taky nechala, úplně klidně (však větší objem plic se ji taky hodí ;-), ale máme pupeční kýlu, tak bojim, bojim. Nic hrozného, ale nechci, aby to hrozné bylo 🙁 Ale něco snad vydrží…! Dneska zkusím radu babičky – rozmixuji ji do mléka banán 🙂 Eliška se už ozývá, tak jdu na to. Kdyby tak věděla, co jsem si na ni vymyslela! :-)) Zatim ahojky. Lea
Ahoj Petrušo. Jsem ráda, že jsi napsala. Můj roční chlapeček spí jedině se mnou, v podstatě celou noc přisátý na prsu. Ani nevím, kolikrát se v noci budí, už to nepočítám. První syn byl taky nespavec, začal pěkně spát ve třech letech. Taky nám hned otrnulo a pořídili jsme mu brášku:-). Ten spal krásně od 8 měs. No a tenhle poslední je teda číslo. Kde bydlíš, já že až uvidím ty vlajky:-)))). Já zase říkám, že se asi vyspím až v hrobě:-)).
Olgo gratuluji! Jste fakt dobrá! Záleželo ale na Vašem potomkovi, jestli se dá nebo nedá zlomit, dal se. Naši kluci – dvojčata, vstávali každý kvůli kojení do 8 měsíce 4,5,6x za noc, což pro mě znamelalo také až 12 x vstát a kojit a kojit a kojit(a hlad to nebyl, spíš touhla být u mě v teploučku a dudlat si – to všechny jistě známe :o))). V 8. měsíci se odstavili a přešli na sunárek, doufali jsme, že to přestane – omyl! zkoušeli jsme ignorovat je, vodu, hořký čaj… všechny tyhle finty a to byl přímo hysterický řev, při kterém jim vylézaly žíly, zalykali se…)- vydrželi takhle burácet v noci i 3/4 hodiny – kvůli dobrým vztahům se sousedy jsme opět najeli na sunárek .. teď jim budou dva, a v noci se budí už „jen“ 2x :o)). Ráno vstáváme v 5 – 6 h .. :o) až se vyspím, vyvěsím vlajky haha! :o)) Petruša
Mám dvouletého syna a teď 4 měsíční miminko. První s námi spal v posteli do 10 měsíců, druhý s námi také spí. Kojení v noci, dudlík, pokojíček vše jsme u něho řešili bez pláče. Do pokojíčku šel až 3 měsíce po narození mimi, aby nežárlil, že je odsunutý. Myslím si, že se vyplakání někdy někde musí projevit. Vždyť např. 4 měsíční miminko pláče, protože něco potřebuje – a i kdyby to byla jen potřeba mateřské lásky a utišení – tak si myslím, že je vhodné mu to poskytnout. Na výchovu je mnoho následujících let.
Mám už větší dvojčata,ale dobře si pamatuju,jak jsme v rámci zachování zdravého rozumu,začali s „uspávacím rituálem“už v 6-ti měsících.Odtěhovali jsme je z ložnice a pak asi týden trvalo,než si uvědomily,že řevem si nic jiného než občasné pohlazení nevydupou.Co se týče dudlíčků,jeden syn byl bohužel ve 2 letech v nemocnici,tak ho nechal sestřičkám a druhý ho daroval malému štěnátku u sousedů.V tomhle věku už takové finty fungují.
Tomaso, díky, uklidnila jsi mě. Také spí mimi se mnou. Jsem tak unavená, že když malého v noci kojím, usnu u toho a probudím se zase, když chce znovu. Hani, ve dvou letech to ještě není taková hrůza, že spí s dudlíkem. Já s tím zkušenosti nemám, kluci dudlíka moc nechtěli, ale moje kamarádka šla s dceruškou do hračkárny, nechala jí vybrat hračku a malá musela zaplatit dudlíkem. Kamarádka se samozřejmě domluvila s prodavačkou. Asi by ale bylo lepší, buď ho odnaučit teď, nebo to nechat, až budete mít mimi větší. Až si zvykne na sourozence a dušička se mu stím vyrovná.
Hani, já bych naopak v žádném případě neřekla, že dudlík musí dát miminku. Zbytečně by mohl žárlit a to by nebylo dobré.
Jinač já mám dvě děti, syn s náma spal v manželské posteli do 2,5 let, do 16 měsíců byl kojený. Od těch 2,5 let spí bez problémů sám ve svém pokoji – bez křiku, bez pláče, zkrátka k tomu přirozeně dospěl.
Dcera má 17 měsíců – dosud je kojená, také spí s námi v manželské posteli. Myslím, že na tom není nic špatného, nám to takhle vyhovuje. Spí takto s náma od narození a až přijde ten správný čas, půjde také do svého pokoje.
Všude je to podobný.Asi to fakt chce mít nervy a neskákat jak pískaj prckové.A s tím dudlíkem Hanko,jedině říct malému,že ho pak musí dát miminku.
ahojky Já mám 2letýho syna a chodí spinkat sám,nechámmu rožlou lampičku a před spaním si vypije kakao a je spokojenej, ale ted mám problém aby se odnaučil chodit spinkat z dudlíkem nemáte na to nějakou radu ? Čekáme miminko jsem ted v 17 tt a tak bych ho to chtěla do te doby než se miminko narodí odnaučit. a jinak se mě tayk občas v noci vzbudí a otravuje že chce kakao ale já jsem to zatrhla ,že mu kakao nebudu ohřívat noci že až ráno a zabralo to ,ale když e vzbudí jediný na co myslí je to kakao ,oprvdu síla ,občas se v noci vzbudí že che čurat a to mě taky těší ,sice mu dávam plýnku ale nemívá ji mokrou vubec ,jen jednou za nějakou dobu ,ale co to se dá ještě ne? Ahoj Hanka
ja mam 2,5leteho chlapečka a nini se budi 1 až 2 za noc.ale stači ho jen pohladit a spi dal.do 17 měsicu byl kojen.da se řict že pil celou noc.jakmile zjistil že jsem se otočila k němu zady nasledoval křik.byli jsme vzhuru i 15 krat za noc.nedal se utišit jinak než svim mličkem.nini planujeme druhe mimi chtěla bych taky kojit ale už ted vim že mimi patři po papani do postylky a ne do postele.a hlavně žadnemu miminku neuškodi trošku plače.je těžke ho onaučit něco co jsme ho sami naučili.
U nás doma se spánkem taky dost bojujeme. Máme 2.5 letou dceru a 5-ti měsíčního syna. Dcera je docela aktivní a chodí spát až ve 21:30, ale pohádka, zpívání a říkanky vydají ještě aspoň na půl hodiny. Takže vlastně chodí spát hodně pozdě.
Rádi bychom to změnili, ale nevíme, jak začít. Přečetl jsem už desítky návodů v knihách i internetových diskusích, ale stále nevím, jestli „nechat ji vyřvat“ je správné řešení.
Děláme všechno pro to, aby byly děti po celém dni hodně unavené, tzn. jsme často a dlouho venku v přírodě, ale nějak to nezabírá. Spíš jsme na tom špatně my…
Žena se nejvíce bojí toho, že se začne dcera v noci budit, protože stávat ještě k ní by asi bylo moc (syn se budí každé 2 hodiny)
Tak tenhle způsob nakonec zabere vždy.Ale maminky nekončete s kojením kvůli nočnímu spánku.Já sem kojila 4x za noc do synových 18 měsíců,pak sem si řekla.že už bych se mohla vyspat.a skončila sem s kojením v noci.Kojím ráno,v poledne a večer.Malý tuhle změnu pochopil do týdne.Teď spinká od 20:30 do 7:30.V noci se někdy probudí kol 12,ale řeknu jen že mlíčko bude až ráno a kojím ho mezi 5 a 6 pak ještě spí.Nevím jestli tohle může fungovat i u menších dětí a nevím co bych dělala kdyby se budil 10x za noc.Nicméně všem držím palečky a říkám jde to i bez ukončení kojení!
Holky, gratuluji vám. Mám třetího chlapečka, 3 měsíce. Nikdy se nepoučím, zase chovám, uspávám a když se v noci bojí, beru si ho do postele. Nedokážu ho nechat plakat. Ale na druhou stranu, jednou spát sám bude, jednou vyroste tak, že se mi bude stýskat po tom, jak se ke mě v posteli tulil. Je fakt, že je prima pěkně se vyspat a přeju to všem, kterým se to podařilo, ale vy, které jste měkké, jako já, nic si z toho nedělejte.
Oli – gratuluji.
Protože jsme na návštěvě u babi a malá může řvát jak hlasitě chce, POSILNĚNA TVÝM ÚSPĚCHEM, i já se vrátila k samo uspávání načí Beruš. Vloni mi to zhatil tatínek, který si pamatoval, že jako malý usínal sám a vůbec se mu to nelíbilo!!
15 minut brečela, volala Mamíí, žadonila. Abych tedy nebyla za macechu, slíbila jsem jí, že když nebude brečet tak příjdu, až pověsím prádlo. Přišla jsem, přilehla, zakuklila jí a řekla co budeme zítra dělat. Usnula během 10 min., ale ležela jsem vedle ní. Jsem ráda alespoň za těch pohých 10 min, avšak svůj úspěch přičítám i Beruščině únavě. Nadruhou stranu, pokud budu alespoň takhle úspěšná každý večer do pondělka, mohly bychom navázat mojí celodobou nepřítomností i po návratu domů.
Jinak chci Berušku pochválit, že pouze to usínání je jediné, co se jí dá vytknout. Ve svých 2 letech je hodná, poslušná a učenlivá :-)))
Ahoj.Já mám 3 měsíčního syna a už teď na mě,rošťák,zkouší své manýry..U nás to nejdříve probíhalo stejně,pořád jsem k němu běhala a chovala,atd.,až si na to příliš zvykl..NO a když jsem už jednou prostě nepřiletěla hned,jak si malý usmyslil,začal vyvádět jako by mu někdo něco dělal..Můj přítel mě pořád okřikoval,ať sedím a nechodím za ním,že se uklidní sám.A ono opravdu ano.Vždy jsem se jen šla přesvědčit,zda je vše v pořádku a on si vesele kopkal nožkama a povídal si s kolotočem,jež má zavěšený nad postýlkou..A co se týče nočního buzení..Edík se budí,cca 4xza noc,už se mu to ale taky snížilo,protože ho občas zaspím a příjdu později,takže teď už ho také nějak moc nebaví čekat,až se vzbudím a dám mu dudel..Nicméně,i tak je to zlatíčko,protože už od svých dvou a půl měsíců spinká,od 20.00 do 8.00,občas i 7:30..Ale za poslední dny se mi nestalo,aby se probudil dříve,než po 7:20,takže máme možnost se vyspat,narozdíl od jiných rodičů..I když je pravda,že já jsem bohužel nemohla kojit,takže jsme na umělé výživě..
Samozřejmě gratuluji k takovému odhodlání a hlavně úspěchu,né vždy má maminka na to,aby něco nechala jen tak,já to také znám a chce to moc a moc přemáhání a jsem ráda,že jsem postupovala obdobně.. 🙂
Řeknu vám k tomu svůj krátký příběh.
Nakrmím své dítě, ukládám ho do postýlky – strašný řev. Ve mě hrkne, co je? Položila jsem ho nějak špatně nebo jsem se s ním měla víc pomazlit? Hladím své dítě – řev a čím dál horší. Odcházím z pokoje, jeho táta sedí v kuchyni a já se ptám: „Co s ním je?“
Odpověď: „Nic“
„Tak proč tak brečí?“
„Vzteká se“
„To není možné, něco ho bolí“
A letím do pokoje, podávám čajíček – nechce, stále brečí, hladím – pořád brečí a nakonec vytahuju z postýlky a ejhle – on pořád brečí a dokonce se vzpírá. Proč?
„Zlato, on mě nemá rád“
„Má“
„Tak proč brečí“
„Vzteká se“
„Ne, ho něco bolí“
Nosím, nosím – brečí a brečí. Tatínek zase – „Dej ho do postýlky, on se prostě vzteká, nech ho vybrečet“
„Ne, to ani náhodou, já ho nemůžu nechat plakat, je přece malý“
„No jak myslíš“
Takové rozhovory u nás trvaly asi 14 dnů, nakonec jsem tedy zkusila nechat plakat, ne dlouho, do pěti minut se vždy uklidnil. Jeho táta mě musel držet, abych k němu nešla a od té doby je relativní klid. Někdy dlouho neusne, ale nebrečí a povídá si v postýlce.
Stejně je to nejhorší pro tu matku, která se snaží nic nezanedbat a nakonec nechá dítě brečet a sama pak bulí v kuchyni. Ale i to má svůj smysl. Později jsem někde četla, že si dítě už tekové desetiměsíční buduje takhle svoje sebevědomí, že to samo dokázalo.
Mobile Sliding Menu