Asi před 3/4 rokem jsem na těchto stránkách žádala o Vaši pomoc s nespavostí mého syna. Byla to katastrofa. Od 3 měsíců se budil 10x-15x za noc…
Došlo to až tak daleko, že nás naše dětská doktorka v 8 měsících poslala na neurologii, zda nemá poruchu spánku. Tam syna vyšetřili a řekli mi, že je zdráv, ale potřebuje tvrdší režim.
Tak jsem ho nastolila.
1/ Ukončila jsem kojení. Kojila jsem už stejně jen 2x denně a 3x v noci a neuroložka říkala, že takto velké dítě už v noci nemá na jídlo nárok. Poradila mi, že mám dávat v noci vodu nebo hořký čaj. Tak jsem začala s vodou. To bylo řevu a vztekání, když jsem mu dala do pusy lahev s vodou, ale za 14 dní už nechtěl nic, protože věděl, že žádná dobrota nebude.
2/ Přemístili jsme ho do dětského pokoje. To asi pomohlo nejvíc. Mám kamarádky, které nemají dětské pokojíčky, tak s manželem raději spí v obývacím pokoji a dítě nechávají samotné v ložnici. Taky je dobré postýlku přesunout na jiné místo nebo aspoň otočit hlavu na druhou stranu.
3/ Když se v noci probudil čekala jsem 10 min. a až potom jsem k němu šla, dala napít vodu, dudlík, přikryla, pohladila a zase odešla. Dala jsem mu najevo, že toto je maximum, co pro něj mohu udělat. Důležité je hlídat si ten čas 10 min. na hodinkách. První dva dny vydržel řvát těch 10 min než jsem přišla, ale třetí den už řval jen 8 min. a sám zase usnul.
Tak se to pomalu lepšilo. Budil se méně a řval kratší dobu. Po měsíci se budil 1-2x za noc a sám zase usnul. Po dvou měsících spal celou noc. Momentálně je mu 1,5 roku a spí od 19:30 do 7:30 bez probuzení.
Jenom když ho berou zuby nebo má jiný zdravotní problém, tak se budí a já k němu ochotně chodím. Když bolesti přejdou, zkouší to na mě znovu, ale já mu zase nastolím 10 minutové čekačky a to ho do dvou dnů přestane bavit a zase spí celou noc.
Musím říct, že to chce pevné nervy, ale stojí to za to. Ony totiž dětičky zkoušejí, co rodič vydrží, a čím víc ustupujete, tím víc si dovolují.
Abych nezapomněla, doktorka na neurologii tento přístup velice chválila, tak to mám i s požehnáním lékaře.
Možná Vám někomu tímto článkém pomůžu v podobném trápení.
Přeju pevné nervy.
Olga
Napsal/a: hvezda
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (49 vyjádření)
Jsem na tom úplně stejně,synovi je 13 měsíců, vstávám k němu 5x za noc, když jsem kojila (10 měsíců), tak po 1,5 . Usíná hezky a sám,ale ta noc. Zkusím nevstat hned a mlíčko už mu taky nedám. Připadalo mi, že píšete o nás. Tak moc děkuji,za návod. Začínáme!
Ahojky anonymní „slovenko“:o)
Tak to musí být asi hodně vyčerpávající a možná už i nebezpečné. Když jsi takto unavená, máš menší postřeh a smysly jsou docela otupělé.Je to nebezpečné i pro malou…za chvíli přijde na to, že když vás nevzbudí může dělat věci, které ji normálně zakazujete. Ona zatím ještě nedomýšlí to, že na to po probuzení příjdeš. Nevím, já bych asi zašla znovu k obvodní, ať tě s malou pošle na další vyšetření a třeba i k jinému neurologovi. Přijde mi to opravdu strašně málo spánku na tak malé „zdravé“dítko. Kdyby ti řekli, že malá je třeba hyperaktivní, tak to už je něco jiného. Ale takhle….každopádně bych trvala na dalším vyšetření. Dnes je takových možností… CT mozku, spánková laboratoř, psychologie atd. A kdyby se obvodní cukala, tak bych ji vyměnila za jinou. Tak se drž a třeba časem napiš do diskutárny jak jsi dopadla:o)
nepřihlášená SUODAL
Moja dcera bude mat teraz 3 roky. Po narodeni spala 2×20 min denne a zvysok dna premreucala, preplakala.V noci sa budila nespocetne vela krat. Od 8 mesiacov spala uz len doobedu 20min a zvysok dna ostal bez zmeny, stale sme dcere vymyslali program, snazili sa ju unavit. Pediatricka ju vysetrila, boli sme na neurologii – absolutne zdrave dieta, prospieva, papa. Dnes po troch rokoch, dcera chodi spat okolo osmej, vstava o druhej, stvrtej rano a tvrdi, ze je oddychnuta, vyspata. Som absolutne vycerpana, nespala som celu noc tri roky, az na par vynimiek ked bola u babky. Nepomaha nic, rezim, strava, macko, zmena izby, zmena prostredia, zmena rezimu, caj na dobry spanok, vysvetlovanie, nic. Kym vecer zaspi uz mavam nervy. Najhorsie je, ze teraz nam chodi v noci po byte. Cele doobedie som s malou od skorych rannych hodin, o tretej zacinam v praci, domov prichadzam okolo polnoci. O druhej vstava dieta moje. Je to hrozne a vobec neviem co s tym. Nespi cez den, nespi v noci, nie je unavena. Nechapem to.
Ahoj Mari,moc děkuju za odpověď.Krémem to nebude,protože máme speciální od kožní.Malý měl dřív trochu ekzém/teď je to už dlouho v pořádku/a ten snáší dobře.Mudr.mi taky říkala,že je to normální.“Našli něco nového,musí to prozkoumat“.Jenže on se neškrabe,ale vyloženě drbe.Představ si,že tě někdo lechtá trávou pod nosem a nedá pokoj…Kožařka mu už napsala i kapky proti svědění,ale nic moc.A „dudu“ to je taky věc!Jakmile mu vypadne,tak je konec.Pokud teda náhodou nespí trochu tvrdě.Takže i v noci spí s dudu na šnůrce,abych ho nemusela pořád hledat.Teď zrovna spí,špunant jeden,ale čekám kdy to zase přijde:-(Kdyby němel tohle trápeníčko,tak by byl v pohodě .Je strašně veselej,spokojenej,sice akční,žádný problém s usínáním,ale jakmile začne usínat,tak to nastane.Tak uvidím co bude dál.Zatím díky a čauky
Jani, a co třeba krém? Nesvědí ho ten, pokud ho tedy mažeš na večer.
Můj malý 9.měs. drobek si zase hrozně rád škrábe v uších, jsem si taky myslela, že mu něco je nebo ho bolí, tak jsem se ptala doktorky a ta mi říkala, že to děti dělají, našli nový otvůrek na hraní, už to přehlížím, i když má uši vevnitř poškrábané, ale má nehtíky, které jdou strašně špatně ostříhat, no a dnes měl prstíky i v nosní dírce.
A jestli můžu poradit, i když už máte děti větší, můj malý neusne bez dudla a látkové pleny, tu jsem mu dávala hned od narození, aby měl pocit, že u něho někdo neustále je a ta vůně udělá taky své.
Tak zkuste nějakého plyšáčka.
Zdravím děvčata, tak sem včera vyzkoušela podle návodu Olgy ten „noční teror“ a musím říct, že to nebylo tak hrozný, ale říkám si jestli nebude hůř, jestli to není třeba jako s cigaretou jeden den se dá zvládnou ale krize se teprve dostaví?!No uvidíme dnes.Moje malá(1,5) se poslední dobou skoro pravidelně budila o půlnoci a pak kolem 4h na jídlo(nekojím).Jen napít nechtěla, to byl hned řev, musel sem jí dát prostě kaši aby nevzbudila celej barák.A včera se vzbudila a hned brečela a já nešla tak zas přestala za chvilku a takhle několiktát a až do půl 4, to už řvala nějakou dobu(se přiznám že sem neměřila 10min.),tak sem jí dala napít,“dudu“.Spala do 6h a to sem jí tu kaši už dala a spala dál.Tak pro mě to byla velká změna, sice sem taky moc nespala(sem furt čekala co bude), ale radost že nejedla.Tak snad to funguje.pa
Ahojky,reaguji na článek“jak jsem vyléčila …“
Mám 10.měsíčního synka a mám obdobný problém.Jsem už z toho doost unavená,protože od doby co se narodil jsem naspala opravdu minimum.Tento režim však nemůžu vyzkoušet,protože můj synáček by „prořval“klidně celou noc.To mám zase otestované já.Možná by i spal,ale jakmile zavře oči,začne ho všechno na „hlavě“ svědit.Hlavně oči,nos a pak začne i s ušima.Ve finále mám pocit,že se „udrbe“.Mudr.říkala,že je vše o.k.,ale mě se to moc nezdá.Přikrývkama to není.Alergií netrpí.Už mě napadá jen spojitost s růstem zubů…Mám pocit,že snad nikdy nebude spát normálně…Jestli máte nějakou zkušenost s tímto „problémem“,písněte prosím.Jana
Olgo, smekám před takovým postupem, já jsem tohle nezažila ani u jednoho mého dítěte, malá mi spala celou noc v půl roce a malý ve 4.měs., takže jsme to měli v pohodě. Naučila jsem je hned na postýlku, žádné spaní s námi a pokud nechtěli spinkat? Nechala jsem je v postýlce, dala napít a jít vedle do místnosti, usnuli vždy sami.
A taky pomáhá nedávat dítě spát před nočním spánkem,maximálně do čtyř/ale už to větší mimi/ a večer jsou ucmundaní, jak kotata, takže spinkají.
Tak se dobrovolně hlásím ke slabošství, připadá mi, že se vyspím, i když se občas vzbudíme na prso. Takové řešení (co je ve článku) plánuji tak okolo druhého roku, jestli bude tedy třeba. Můj názor je také, že dítě přestane, protože to vzdá, když není žádná odezva. Mě to připadá hrozně smutné, ale když to někomu vyhovuje…
Mám rok a půl starou dcerku a řeším něco podobného, jen s tím rozdílem, že čím je starší tím se budí častěji.Tak okamžitě nasazuju čekačky a vodu a jsem zvědavá jak uspěju:-) a lituju sousedy, bydlíme v paneláku.
Tak nevím((-:. Máme dvě dcerky 20měs. a 3měs. Mají postýlky vedle naší. Starší po věčeři a koupání dáme do postýlky, kde si hraje, pokřikuje na nás (spíme zatím v obýváku) a přesně ve 20:30 vytuhne. Mladší dostane baštu a v 19:30 spí. Když se v noci probudí, postupně je obě vezmeme k sobě do postele a spí s námi. Občas se jedna, či druhá probudí na prso, u čehož většinou usne a já s nimi. Nevím,kolikrát jsou vzhůru, jsou dvě, tak to nepočítám. Ale vyspíme se celkem dobře((-:. Se starší jsme zažili zatím jen dvě bezesné noci – zuby. Tak nevím((-:. Švagrová nechává synka vyplakat, vždycky křičí jako raněná srna, ale očividně to na něj zabírá.. Někde jsem četla, že dítě, které přestalo plakat, nepřestalo proto, že je „hodné“, ale proto, že to vzdalo. NIKOHO neodsuzuji, vím,že to na některé děti skutečně zabírá, já jen, že u nás to prostě funguje takto. Kdyby snad některá maminka byla „slaboch“ jako já, tak aby si nemyslela, že je v tom sama((-:.
Anonymní pokud je to opravdu jen divadlo,tak to má cenu..u nás určitě prcek neplakal vleže:-) stál,držel se šprušlí,pochodoval po celé postýlce. Ale já to nechala až na 18měs.:-) K
Náš mrňous (10 měsíců) se budí tak po 1-2 hodinách, ale v postýlce vůbec nevydrží ležet – ihned po položení si stoupne a řve ve stoje. Má cenu ho tam nechat a jít vedle? Pokud jsem pochopil dobře ostatní příspěvky, vám děti v postýlce sice plakaly, ale vleže?
Ahoj Danci, tak přesně takhle to bylo u nás, jen s tím rozdílem, že my jsme vydrželi až do 15 měs. Pak ale malý začal špatně spát i u nás v posteli. Celou noc cestoval po posteli a budil se. Když jsme asi čtyři noci nespali skoro vůbec, vzala jsem na milost tuto mnou zavrhovanou metodu, ale nedokázala jsem odejít. Malého jsem uložila do postýlky, sedla si k němu, zpívala a drbala ho na zádech, nechtěl se totiž ani položit. Plakal asi 10 min, pak se uklidnil a usnul. Druhý den si normálně lehnul a usnul!!!! Dřív se budil každé 2 hodiny, teď se budí tak 2X nebo 1x, pohladím ho, promluvím na něj a zase spí. Je to nádhera. Jen asi před deseti dny měl asi tři dny noční děsy, plakal vždy ve stejnou hodinu a nechtěl ani pochovat. Pak jem se dozveděla, že by to mohlo být úplňkem. Tak snead to bude dobré.
Nikdy bych nevěřila, že mateřství je tak náročné. Když se dcerka
Nikolka narodila, byli jsme celí šťastní. Asi jako každé miminko
trpěla na prdíky a tak jsme ji uspávali pohupováním v náručí.
18. den po narození už Niky brala antibiotika, nebyla na tom zrovna
nejlíp a tak začala spávat dokonce s námi v posteli.
Když jsme někdy kolem třech měsíců zjistili, že Niky začíná
být vyčůraná a už to na nás všechno hraje, bylo vlastně pozdě.
Měla nás v hrsti. Než abych poslouchala její věčné brečení,
než usne, raději jsem kapitulovala a chovala ji v náručí a pak
si ji vzala do postele. Později už ale začínala být těžká a
tak jsem si nechala přivést balon, na kterém jsem s Niky hopsala,
uspávala ji. Bylo to do zblbnutí. Hodinu hopsat na balonu a pak jdu,
pokládám ji do postýlky a naivně si myslím, že bude pěkně chrupkat.
Samozřejmě, že sotva jsem ji položila, hned to poznala a spustila.
A tak se mi stávalo, že jsem strávila na balonu večer tři hodiny
a to nemluvím o tom, kolik hodin ještě přes den, aby aspoň na pár
minut usla a já se v klidu mohla najíst, případně něco málo udělat.
Každý mi říkal, nezvykej ji na tohle, budeš otrok, nech ji prostě
vyřvat. Bylo mi jí líto, vlastně ona to věděla, sotva už jen
trošku kvíkla, hned jsem přiběhla, začala být vyčůraná.
Moje trpělivost ale jednoho dne přetekla, to když jsem zase uspávala
a kolem sedmé večer se mi sem „nasáčkovala“ tchýně s tchánem.
Nemám ráda takhle pozdní návštěvy, jenže holt někdo to nechce
respektovat a mě je hloupé je vyhodit. Manžel nebyl doma, takže
jsem musela jít otevřít já. Samozřejmě s malou v náručí, takže
tím pádem se mi vzbudila. K odchodu se odporoučeli až za dlouho
a mezitím byla malá zdivočelá natolik, že jsem ji nemohla ani uhopsat
na balonu. A tak jsem se naštvala, fukla ji do postýlky a nechala
vyřvat. První den to bylo hrozné, brečela 45 minut a já vlastně
s ní, protože mi to trhalo srdce, když slyšíte svoje vlastní dítě
brečet. Nejraději bych ji vzala do náruče a zase chovala, ale to
nešlo. Zhubla jsem natolik, jak ji pořád chovám, že jsem tak vysílená,
vyčerpaná Musela se to prostě odnaučit, je na čase začít spát
sama v postýlce a sama usínat.
Další dny už se to stupňovalo. Čas byl kratší, usínala už po
pár minutách. Mezitím dojel manžel, doufala jsem, že do té doby
už bude Nikča usínat sama, no nejde to, jak si člověk pískne,
ale je to lepší. Manžel teda, když ji slyšel brečet, chtěl jít
za ní a chovat ji, ale dostal přísný zákaz, musel zatnout zuby
a vydržet, stejně jako já.
Nejhorší je, že tím řvaním se většinou Nikča pokakala a stihla
usnout a já to zjistila, až jsem ji přikrývala, po půl hodině
se stejně vzbudila, tak jsem ji nechala prospat a pak ji přebalila,
nakojila a ona znovu usla.
Nakonec jsem s dcerou zkusila zůstat jeden večer v ložnici, než usne,
chvíli plakala, ale když zjistila, že je poblíž, uklidnila se.
Držela jsem ji za ručičku a hladila po tvářičce a světe div se,
během dvou minut spokojeně oddechovala. Byla jsem překvapená, jak
to šlo rychle.
Teď si říkám, že jsem opravdu byla otrok, svoji dceru sice miluji,
ale i ona musí pochopit, že nebudu skákat, když hned zabrečí.
Ty hodiny strávené na balonu už nevrátím, nervy jsem si uklidňovala
vždycky čokoládou a přesto místo, abych přibírala, jsem hubla
a byla vyčerpaná a hrozně unavená a protivná. Kolikrát jsem se
zapomněla večer i navečeřet, protože než jsem Nikolku uspala,
kolikrát byla noc a já vyčerpaně padla do své postele.
Dnes Nikolka usne během dvou nebo pěti minutek, já s ní vyčkám
v ložnici, to aby věděla, že jsem jí stále nablízku. Já mám
večer chvíli pro sebe a můžu si sednout k počítači nebo se v
klidu najíst nebo zaluštit nějakou tu křížovku nebo si v klidu
přečíst časopis či nějakou knížku nebo se věnovat manželovi,
když zrovna není v práci.
Jen si tak říkám, škoda, že jsem s touhle metodou nezačala dřív,
bylo by to možná pohodlnější pro nás obě. Nikolka by spinkala
na rovném v postýlce, já bych se nekrčila na balonu s malou v náručí
a nebolela by mě tolik záda.
Ten čas už mi nikdo nevrátí, ale jsem ráda, že jsem to dokázala
a odnaučila ji uspávat na balonu. Vím, že při druhém miminku už
se takhle do pasti chytit nenechám. Své dítko pohladím, pochovám,
dám mu pusinku, pohraju si, ale i ona musí pochopit ty meze. Vše
pro své děti, ale i když to bylo těžké odnaučit ji na balonu,
šla bych do toho znova, protože vím, že opravdu týden stačí na
to, aby se to odnaučila. Těch pár ubrečených večerů za to stojí,
protože před námi je ještě kolik let a neumím si představit,
že bych pak uspávala dvouleté dítě Někdy si ji na noc při kojení
nechám u sebe a spíme spolu až do rána, ale nechci ji moc nevykávat,
aby se nerozmazlila.
No, když oni jsou to takoví prďulínci slaďoučcí… 🙂 Zvlášť ti prcci v Kryštůfkově věku,to je na zbaštění 🙂 Jestli budem rozšiřovat partu, to nevím, asi už ne :))) Na jednu stranu si říkáme, že už by ti čtyři stačili, už bych se taky mohla zas podívat do práce, že 🙂 Ale pak vidíme někde mimi a jsme zas oba naměkko… Spíš asi tak – my už to pokoušet nebudem, ale kdyby se náááhodou stalo, pryč to nepošlem 🙂 Tak ti přeji, ať máš brzy zase koho kojit 🙂
Barčo..no to se budeš divit,ale po skončení kojení spí prcek celou noc,maximálně se jednou vzbudí a dostane čaj…ale ono to chce všecko svůj čas.My už máme 2,5r:-)))
Když jsem v 27m úplně končila s kojením tak sem šla na procházku se psem a malý dostal místo večerního kojení hrst kukuřičných křupek,které miluje a kupodivu ani nebyl žádný řev. Teď po 3měsících se ošklíbá že on mlíčko nepije,že to je pro miminka. Opičák. Musím říct,že mi to za ty prokojené měsíce stálo a když pominu kolik jsem ušetřila za UM,tak ten fyzický kontakt a spokojené dítě je ta nejlepší odměna.
Ajiku,nooo taky sem měla strach že to obrečím a kupodivu ne..možná je v tom vidina dalšího dítěte..Ty už asi neplánuješ rozšířit partu co?:-)) a taky jsme si udělali svůj večerní rituál a v pevném objetí mu zpívám písničku o mém malém miminku Kryštůfkovi….
Oli, samozřejmě moc moc gratuluji, máš opravdu pevné nervy (což u sebe postrádám, aspoň v tomto ohledu 🙂 I když jak koukám na datum, kdy byl článek napsaný, jsi už za vodou 🙂 Barčo, neboj se, malý si zvykne, jak píše Karamela. Našemu Jeníkovi je 22m a v noci si ještě 1 – 2x z prsu cucne, taky se odhodlávám skončit… Jelikož tohle kojení už má spíš psychologický efekt, než ten výživný… Jen přemýšlím, kdo má větší problém se odpoutat – jestli Jeník nebo já 🙂 Ale spinkat si Kubík zvykne, uvidíš. Jo jo,zkouší to, prďolky, jen co začnou rozoumek brát… 🙂
Nocni kojeni mi nevadi.Jsem rada ze kojim ale hrozne je to ze maleho polozim a on nespinka.Vcera jsem to zkusila presne jak rikas byla jsem u neho hladila jsem ho at si nemysli ze je na to nestesti sam a nakojila jsem ho trikrat za noc.Rval jako tygr a pak uz jen sypal bylo mi ho lito ale vydrzela jem.Spaly jsme jen dve hodky.Tak to dneska zkusime znovu.Rano jsem myslela ze jem byla nekde na flamu.Pak se na me Kubik parkrat zarechal prastil me hrackou a zlost byla tatam.Nevim jak dlouho to tak bude trvat ale snad to je jak rikate ze na meho pak zkusim i neco jineho nez to moje prso a maly usne.Abych pravdu rekla hrozim se toho az jednou prestanu kojit uplne tak Kubika budu muset zavesovat do skrine jako netopyra proto ze nebude spat vubec….B
Barboro..dočkáš:-))) děti rostou…Tvůj malý je ještě maličký,tak potřebuje Tvou náruč,i když je to vážně otročina::-((( Veškerá péče se Ti vrátí v podobě spokojeného asamostatného miminka…chované děti jsou klidnější a vyrovnanější a nedrží se bojácně máminy sukně…zlomí se to uvidíš. Po roku můžeš ubrat pár nočních kojení a zkusit dítku navrhnout že mlíčko v noci není a že bude až ráno:-))) u nás to fungovalo v 18měs..ale kojila jsem jen 4x za noc..kdyby to bylo vícekrát asi bych to zrušila dřív. Ovšem dřív než v roce bych to nedělala..opravdu nechat dítě vybrečet až když se samo umí vztekat..to poznáš,chvilku pláče jak tygr a chvilku dítě poslouchá jestli ho někdo slyší..to už je divadýlko na upoutání pozornosti…K
Mobile Sliding Menu