Na včerejší živý webinář s Katkou Královou se přihlásilo tolik zážitkůchtivých rodičů, že po cca 10 minutách selhala technika. Dál se tedy natáčelo už bez diváků, takže jsem měla dost času, abych to Výchově Nevýchovou všechno spočítala. Zde tedy předkládám své nevýchovné zúčtování…
Už vloni mě zaujal minikurz Výchova Nevýchovou. Dobré dojmy z něj pak umocnily ještě letošní příběhy maminek, které vstoupily i do placeného pětitýdenního kurzu.
Protože už i tyto „ochutnávky“ nesly ovoce, byla jsem čím dál zvědavější, jak to vypadá přímo v kurzu, co všechno tam tak ještě může být. Teď už jsem tam a sleduju, poslouchám, vstřebávám a taky trochu lumpačím, protože zatím přeskakuju úkoly, ale pššššt… ono i na ně dojde, až přijde ten správný čas. Pak si možná budu říkat, že jsem se do nich měla pustit rovnou a bylo by všechno ještě jednodušší… Až se k nim dostanu a odhodlám, dám vědět. Ale teď už konečně to moje zúčtování…
Výchova Nevýchovou v číslech
Pokud máte podobnou úchylku na čísla jako já, mám pro vás úžasně vzrušující čtení. Pokud naopak čísla nesnášíte, vězte, že v placeném kurzu je toho opravdu hodně a přejděte plynule k dalšímu nadpisu v tomto článku 🙂
Jak už jsem zmínila, celý kurz je rozdělený do 5 týdnů. Každý z nich je věnovaný 1 z 5 nejběžnějších problémů, které rodiče s dětmi řeší (všechny jsou uvedeny v článku Jaké rodičovské problémy řešíme nejčastěji?), ke každému jsou připravena 2 tréninková videa, 1 zážitkové audio a 1 nahrávka s úkoly, ke které si můžete stáhnout i pracovní listy na vyplňování. Na to navazuje ještě 1 video, které popisuje odpovídající základní princip Nevýchovy (i těch je celkem 5). V kurzu je tedy 12 tréninkových videí (poslední týden dostanete o 2 překvapení víc) v celkové délce 6 h 30 min 57 s, 5 principových videí v celkové délce 2 h 54 min 22 s, 5 zážitkových audionahrávek v délce 1 h 13 min 33 s a 5 úkolů, které dohromady zaberou nejméně času – jen 52 min 26 s. K tomu ještě patří bonusová videa, která mají celkem 1 h 21 min 18 s a přináší další užitečné tipy, jak uvést Nevýchovu do praxe.
Suma sumárum jsme bez pár sekund na 13 hodinách povídání o dětech, vztazích s nimi i o sobě samotných. Abych byla přesná, tak i s uvítacím videem je to 12 h 59 min 23 s.
Aby těch čísel nebylo málo, připočítala jsem ještě 4 videa z bezplatného minikurzu Výchova Nevýchovou a 3 nahrávky s maminkami a dětmi, čímž se dostávám na 15 h 13 min 16 s nevýchovného povídání. K tomu dnes večer přibyla ještě nahrávka místo včerejšího webináře (přičteno a doplněno dodatečně – a jsme na 16 h 26 min 41 s).
Točí se vám z těch čísel hlava? …já jsem vás varovala 😉
Moje osobní zúčtování
Už jsem tu několikrát psala o tom, co se nám doma podařilo díky Nevýchově úplně zvládnout nebo aspoň zlepšit („večerka“, ranní vstávání, příprava do školy, úklid v pokojíčku, pomoc v domácnosti…). Snad denně si uvědomuju, jak jde spousta věcí snáz. Ne že by všechno bylo neustále pohádkově jednoduché a bezproblémové. Něco jde až překvapivě snadno, jindy si lámu hlavu nad tím, proč to nejde vůbec, pořád se stává, že vybouchnu já nebo se šprajcne některá z holek, ale není to tak často a snáz se přes to přeneseme.
Některé problémy se vyřešily úplně jednoduše. Stačilo se na ně podívat trošku jinak a ukázalo se, že to vlastně žádné problémy nejsou. Jen má člověk zažité, že něco musí být nějak a když to přesně tak není, je potřeba zakročit.
Už jsem se setkala s různými přístupy a metodami, které mě zaujaly a pomohly mi ujasnit si spoustu věcí ohledně výchovy. Z každého z nich něco pomohlo vyřešit nějaký aktuální problém s větším či menším úspěchem. Už pár dní přemýšlím nad tím, v čem tkví pocit, že až teď mi to do sebe zapadá všechno.
Navíc je kolikrát až zarážející, jak nevýchovné principy nenápadně prosakují i mimo vztahy s dětmi a zjednodušují tak i další záležitosti, u kterých by to člověk ani nečekal.
Možná to pro vás vůbec není
Tak jako je každé dítě originál, platí to i o rodičích. I když mám pořád ten pocit, že je to tak jednoduché a efektivní, že by to měl vědět každý, připouštím, že to pro každého není. Potenciální přínos musí zvážit každý sám.
Z mého pohledu kurz nepřinese nic tomu, kdo je předem rozhodnutý, že je to blbost, nebo žije v přesvědčení, že bez disciplíny to určitě nejde, že s dětmi se rozhodně nediskutuje o tom, co mají a nemají dělat, protože kam bychom to došli, že škoda rány, která padne vedle, že jejich dítě je prostě nezvladatelné a ti, kterým se s Nevýchovou daří prostě jen mají štěstí, že to jejich dítě je úplně jiné. Kurz nejspíš nedá nic tomu, kdo problémy s dětmi není ochoten řešit změnou ve vlastním přístupu.
Stejně tak pokud se cítíte dobře v tom, jak to máte teď, a jste s tím spokojení, nemáte důvod cokoli měnit. Leda byste měli chuť prozkoumat další možnosti.
Co byste ještě měli vědět o Nevýchově
Neodpustím si znovu výtku k názvu, který mi pořát připadá zavádějící, minimálně pro ty, kdo o Nevýchově nemají žádnou představu. Vyvolává totiž často představu, že stačí nechat děti růst jak dříví v lese, ať si dělají co chtějí a neberou na nikoho a nic ohledy. O tom to vůbec není.
Ale není to ani obráceně. Ani u dětí není žádoucí, aby skákaly, jak pískne někdo dospělý. Jde o to najít společnou cestu, po které se půjde dobře oběma. Jde o to mít se spolu fajn, což není možné v momentě, kdy si jeden zoufá kvůli tomu, co dělá ten druhý. Není to tedy zdaleka jen o dětech.
Nedílnou součástí placeného kurzu je proto i uzavřená facebooková skupina pro rodiče, kde si maminky (tatínka jsem tam ještě žádného neviděla) vyměňují své zkušenosti, navzájem si radí a poskytují svůj pohled na situace, které jsou z pohledu zúčastněného někdy zdánlivě neřešitelné. V příspěvcích se často objevují i vztahy s vlastními rodiči, na přetřes přichází opravdu různorodé problémy, které se maminkám jakoby náhodně odkrývají, jak postupně prochází kurzem. Je dost inspirující sledovat, jak co řeší ostatní.
Zmínit bych měla ještě jednu šikovnou vychytávku pro ty, kdo mají obavy o svoji finanční investici do kurzu. Po zpřístupnění prvních nahrávek běží čtrnáctidenní lhůta, během které můžete kdykoli z kurzu vystoupit bez udání důvodu.
Zaujalo vás to?
Jako ochutnávku doporučuji rychlokurz Výchova Nevýchovou ZDARMA. Pokud vás výsledky nadchnout aspoň zpoloviny tak, jako mě, určitě stojí za to objednat si celý kurz Výchova Nevýchovou, který je nabitý cennými tipy a radami.
Chcete vědět víc?
Zase je to dlooooouhé, takže pro podrobnější informace přidávám jen sadu odkazů:
– všechny dosud publikované články o Výchově Nevýchovou na VD
– pokud se do toho pustíte a jste ochotní podělit se s námi o své dojmy, máte u mě slevu 500 Kč na celý kurz
– vše o kurzu Výchova Nevýchovou
– podrobné informace o Nevýchově včetně rodičovské typologie
– příběhy rodičů, kteří žijí Nevýchovu se svými dětmi
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (42 vyjádření)
Peťko 😀 dobrá, tak teda přezkoušení není v plánu, ale nikdy neříkej nikdy 😉
Známky sobectví – teď nevím, co konkrétně máš na mysli.
Jsem ráda, že A a B se ti líbí, pochopily jsme to stejně.
A na zítřejší kurz přeju, ať dopadne varianta „překvapení a spokojenost“.
Já bych si právě už asi ani nebyla jistá tím, že opravdu žádné přezkoušení na VD z (ne)výchovy nebude. 🙂
Co jsem stihla za dnešní večer (možná budu ještě pokračovat, takže můžu napsat noc) pochytit, tak se mi líbí za A již řečené, že mi v kurzu nikdo neříká, že to dělám úplně špatně a že jsem špatná matka. Za B, že (pokud jsem to pochopila dobře) tato (ne)výchova nenechává děti růst jako dříví v lese.
Co se mi nelíbí, jsou známky sobectví. Ne tedy tak radikální, jako učí jiné metody, kdy z dětí rostou vážně sobci. Ale třeba je to správně, těžko říct. Na to se mi nabízí jen jedna otázka: Proč se na Titaniku zachránilo velké procento Američanů a ne Britů?
Nadšení z komunity na FB nerozumím, přijde mi logické, že skupina lidí stejného zájmu bude spolu komunikovat jinak, než kdyby do diskuze mohl přispět kdokoliv.
Můj kurz se netýká dětí, takže sem nepatří. Nic si od něj neslibuji, takže buď přijde překvapení a spokojenost, že jsem šla, nebo to bude ztráta času.
ctiradko, taky jsem přemýšlela, proč ta fb skupina tak skvěle funguje a jsem si jistá, že je to právě tím, že je jen pro účastníky kurzu. dostanou se tak do ní jen ti, kterým to celé dává smysl.
To rozhodování pro placený kurz chápu. Asi bych ti doporučila ke zvážení dvě možnosti – a) v klidu si projít všechno, co je dostupné zdarma (je toho docela hodně), pustit si to i několikrát a získat z toho pro sebe maximum, pak uvidíš, jestli ti to takto stačí, nebo potřebuješ víc (jestli je uzavírka přihlášek opravdu dnes, jak si myslím, tak by to znamenalo jen počkat než se kurz zase otevře znovu, což počítám by mohlo být zase po nějakých 2-3 měsících), b) pokud se bez té částky můžeš bez problémů obejít, dá se to udělat i tak, že do kurzu vstoupíš, vyzkoušíš ty první dva týdny a pak buď budeš pokračovat nebo si necháš své peníze vrátit (stačí jen napsat, že nechceš pokračovat, nemusíš své rozhodnutí nijak obhajovat). Z těch prvních dvou týdnů už poznáš, jestli ti to dává dost navíc nebo ne, všechny týdny se odvíjí ve stejném duchu. Ale to je fakt na tobě, nemám potřebu tlačit kohokoli do placeného kurzu. Mě už potěšilo to, že to přijde zajímavé a přínosné i ostatním 😉
Peťko, to fakt není povinné 🙂 Pokud tě to neláká, hoď to za hlavu, žádné přezkoušení pro další návštěvy na VD nebude, neboj 😉 Pokud jsi se svým přístupem k dětem spokojená, je vám s tím tak doma fajn, tak evidentně není důvod na tom cokoli měnit. Buď bys zjistila, že se nedozvídáš nic nového, nebo by to prostě nefungovalo.
No ale kdyby ti nedala zvědavost, budu určitě ráda za tvoje postřehy. Když jsem četla tvoje komentáře, došlo mi, že se mi na Nevýchově líbí právě to, že ti nikdo nevnucuje, že jsi špatná matka, pokud děláš něco jinak, nebo se nedaří.
S těmi instinkty je problém v tom, že díky výchově, škole atd. spousta lidí už ty instinkty nedokáže rozpoznat. I tohle může být cesta, jak se jim přiblížit.
K emailu – to je prostě daň za videa zdarma. Nebudu zastírat, že pak můžeš očekávat v mailu upoutávky na plný kurz. Mám vyzkoušené, že odhlášení z tohoto mailingu funguje. Prostě zvaž, jesti ti to stojí za ten (třeba jen dočasně) odhalený email nebo ne.
Co tvůj zítřejší kurz? O čem to bude? Nechceš pak taky napsat něco víc?
…a teda pokkdu někdo nechce, tak to nutně nemusí znamenat, že to tak je špatně…
A Ty máš zase pravdu v tom, že kdo chce, pomoc si najde a kdo nechce, nepřijme ji, i kdyby přišla.. 🙂
Ctiradko, máš pravdu. Z mého pohledu to je tak, jak píšeš. Mnohdy si za nekojení může rodina sama. Ale třeba to je tak správně. Já si o tom můžu myslet co chci, i když věřím tomu, že MM je lepší než UM, někdo má názor jiný. Kdo pomoct chce, najde si ji. Kdo ne, tomu nemůžu cokoliv říkat, je to jeho rozhodnutí, jeho volba. A já nemůžu vědět, zda to tak je z nějakého důvodu správně nebo špatně. Stejně jako u jakékoliv vyčtené či naučené výchovné metody nemůžu vědět, jestli to je tak správně třeba i z dlouhodobého hlediska. Měla bych jednu zajímavou příhodu z autobusu, kdy jsem si vzpomněla na Lien, její výchovný postup, ale to se nehodí sem do této diskuze, byť to byla zajímavá zkušenost.
ty videa, které rozklikáváš ty jsem ještě neviděla.. Já viděla ten webminář, má to asi 1hod 10 minut, ale taky tam je rozebraný typ rodičů… nevím ale, jak to je v tom videu, které zmiňuješ…
Peťko, já chápu tvoji nedůvěřivost, nebo jak to nazvat, prostě pocit, že máš mateřský instinkt a zvládneš to bez manuálů. Já se přiznám, že doteď jsem ani žádnou knihu o výchově nečetla, zajímají mě spíše diskuze se zkušenostni ostatních, ale návody a manuáy mě nebraly. Jen již delší dobu pozoruju, že se moje názory na výchovu časem změnily a že ne vždy odpovídají tomu, co se „obecně tvrdí“.. a zrovna jsem se zamýšlela nad situací u nás doma, když přišel ten článek a webminář…. tak jsem to zkoukla…
Možná bych to přirovnala ke kojení, které Ti je blízké. Spousta lidí také spoléhá na sací reflex a mateřský instinkt a myslí si, že na kojení přece nic složitého není, až to dopadne umělým mlíkem.. a to lidé taky odmítají rady někoho, kdo jim tu radu může dát… z pohledu laktační proadkyně zbytečně odmítají a oni sami se tím připraví o možnost kojit, z pohledu nevěřící maminky „to tak prostě mělo být a měla slabé mlíko“… a ty přitom víš, že často stačí jen malinko, co se dá změnit a vše je zase správně a v pohodě… Tím Ti nijak nevymlouvám tvůj postoj, já vlastně jsem z velké části taky nedůvěřivec a odmítač (proto jsem se do toho nehrnula hned, protože mi trochu bliká červená kontrolka), ale co já vím, jestli za dva týdny názor změním?
Teď jsem si klila na jeden odkaz a hned na mě vyskočila věta:
V prvním videu se dozvíte, jaký jste typ rodiče a proč vám dítě vzdoruje.
Co s tím, když nemám pocit, že by moje dítě (vlastně jakékoliv dítě) někdy někomu vzdorovalo? Prakticky mi slovo vzdoruje přijde šílené.
Tak dnes už to zkoušet asi nebudu, navíc to chce email, což se mi nechce zadávat. Zítra jdu na jiný kurz, tak pokud se nevrátím úplně znechucená, zkusím zítra. Ráda bych věděla z čeho jste tak nadšené, chtěla bych to zjistit, zvědavost tam je. Jen bude asi třeba, aby byl člověk na videa dobře naladěn, jen tak si z toho asi může něco odnést.
Ahoj, bohužel jsem neviděla ani jedno video, až si udělám čas možná kouknu. A proč jsem si ještě čas neudělala? Je to asi mým blokem, jakmile mi začne někdo říkat, že nejlepší řešení a nejlepší cesta je ta a ta, okamžitě vypnu, zabloknu se a neotevřu se. Vím, že správný lektor či kauč nikdy neříká, měla bys to dělat takhle a ne jinak, pouze nabízí možnosti. Předpokládám, že tento kurz je také tak veden, tedy jako nabídka či ukázka možností.
Nesnáším fanatiky, přílišná gesta, vtloukání lidem do hlavy své názory a pravdy, nesnáším jakoukoliv manipulaci. Což je dáno tím, že mám (i dle názoru některých lidí či testů) vysoký stupeň vcítění se do druhých a vidím někdy věci, který druhý nevidí či nevnímá. Poznám na lidech když mluví upřímně, když mají o druhé skutečný zájem a tohle vše mi mnohdy neumožňuje věřit. Asi špatné zkušenosti. To, co někdo považuje za úžasné, v tom já vidím manipulaci. Sama jsem vyzkoušela extrémní věci na kurzu, kdy jsem dokázala neskutečné věci a i když všichni byli nadšení a věřili, já po pár dnech prozřela a věděla jsem jak to bylo, jak to je.
Kdykoliv jsem byla na jakémkoliv kurzu či četla jakoukoliv knihu o výchově apod., vždy mi z toho vylezl fakt, že to, co někdo popisuje na x stránkách, já dělám přirozeně, automaticky dle vlastního instinktu. Pak se akorát vždy podivuji, jak tohle může někdo napsat či přednášet, když to je tak samozřejmé, normální, běžné a mám pocit, že si z toho nemám co vzít. Zkrátka mám pořád pocit, že můj mateřský instink je správný a asi jsem tak nedůvěřivá, že si do něj nenechám vrtat.
A když se pak náhodou potkám s někým, kdo dle mého názoru už žije úplně mimo realitu, zavřený ve skořápce či ve skupině fanatiků kolem něho, nestačím se divit, jak je vlastně hrozně jednoduché zmanipulovat lidi. Nejhorší je myslím situace, kdy už člověk nevidí tu realitu. To ale mluvím už vážně o extremu, což jsou u mě třeba některé sekty nebo příklad lidí, kteří chtějí žít ze vzduchu apod.
Neznám Nevýchovu, nemůžu k tomu říct nic. Jen mám pocit, že je nyní nějak moc kurzů na to, jak máme vychovávat své děti, jak máme udržet manželství, jak máme žít. Pokud k nám přicházejí myšlenky např. z Ameriky (některé převzaté kurzy či knihy) a já pak vidím, čtu a sleduji, co třeba právě v Americe roste za generaci dětí, pak je někde asi chyba. Mám pocit, že za chvilku už místo svého instinktu budeme potřebovat manuály, kurzy a školení. Což mi přijde děsivé. Myslím si, že mnohdy stačí otevřít oči a každý musí vidět, co zrovna jeho vlastní dítě v tu chvilku potřebuje a kudy jít, kde je ten správný směr. Připouštím ale, že některým rodičům může seminář či kurz pomoci. Já nyní asi patřím do té skupiny, pro které zrovna teď, v tuto chvilku tento seminář není vhodný. Třeba za nějaký čas bude.
Petro, a já s zase cením, že i když jsi evidentně velmi nadšená, tak „za každou cenu“ nenutíš ten placený kurz. Chápu, že se tam najde určitě více příkladů a situací, než ten jeden v tom webmináři zdarma, navíc zrovna ten audio příklad mě zaujal velmi, protože takhle si myslím, si to člověk opravdu uvědomí. Ne to, že mu někdo řekne „neříkej to tak, ale říkej to takhle“, ale když se jedna situace zažije s hlediska více různých způsobů…. jako další dobrou věc taky vnímám tu facebook skupinu a má to dobrou bysnys myšlenku, prostě uzavřenou skupinu spřístupnit jen „platícím“ a udělat z toho nějakou „elitní“ záležitost…. Tohle mě taky zaujalo.
Narovinu ale říkám, že kdyby ten kurz stal 1500Kč, tak se přihlásím rovnou.. ale takhle se trochu bojím, abych si na konci neřekla „hm a to jako bylo všechno? vždyť už to bylo v tom webmináři, akorát se to několikrát opakovalo pokaždé jinak“.. .a podotýkám, že to není o tom, že bych tu částku nemohla dovolit zaplatit…. Necám to uležet, není kam spěchat…. docela by mne zajímaly právě i jiné názory a zkušenosti…
ctiradko, díky za dlouhé povídání, četla jsem to jedním dechem – objevila jsem u sebe novou úchylku a sice sledování zkušeností s Nevýchovou :-)čímž jsem teda objevila první negativum – žere to docela čas (prakticky denně pročítám příspěvky na fb skupině – co se komu povedlo, a co komu nejde a jak se ostatní snaží přijít tomu na kloub).
Ten příběh s Kubou je super, taky si teď podobných okamžiků mnohem víc všímám a tak nějak si je i víc užívám 🙂
S těmi gesty můžeš mít pravdu, že to není úplně jen tak, těžko říct. Už jsem na tuhle připomínku narazila v komentáři u nějakého z videí, sama jsem si toho do té doby nevšimla. Moc na to nekoukám, hlavně poslouchám (u vaření, mytí oken atd.). Když jsem se na to zaměřila, tak mi přišlo, že u Katky ty gesta působí rozhodně přirozeněji než u některých jiných infonahrávek, celkem mi to k ní i pasovalo. Ale jak říkám, moc nekoukám, spíš poslouchám.
No a k placenému kurzu – měla jsem za to, že uzavírka přihlášek je dnes, ale on se ten termín několikrát posunoval, tak je to možná jinak. Pokud jde o tu přidanou hodnotu, tak to bude hodně individuální. Pro mě to tu hodnotu mělo, ale to jsem předtím neviděla právě ten poslední webinář, kde jsou stručně shrnuté základní principy, na kterých to stojí. Protože je už ale mám projité dopodrobna, tak zas nemůžu posoudit, jestli by mi zmínka ze semináře stačila, aby mi to secvaklo jako u videí z kurzu.
Kurz jde prostě víc do hloubky. Až překvapivě účinná mi přišla ta zážitková audia (ty zavřené oči + jedna situace odpovídající řešenému problému pojatá z pohledu dítěte s rodičem policajtem učitelem a partnerem). Velkou práci dělá i ta fb skupina a možnost konzultovat svoje konkrétní problémy.
Jak už jsem psala serfi – myslím, že to jde i bez kurzu, s ním je to „jen“ jednodušší. Přirovnala bych to k cestě na nějaké různě vzdálené místo (podle toho, jak dalece se tvůj současný přístup liší) – můžeš jít sama pěšky, vzít si mapu a sednout na kolo (= knížka, články na netu apod.) nebo si půjčit auto s navigací. Někdo tam radši dojde sám pěšky, někdo nedojede ani autem s navigací (zjistí, že chce jet vlastně jinam, nebo prostě není schopen podle té navigace jet).
Ale už mám jeden postřeh. Kubovi normálně aktovku nenosím, nosí si ji zásadně sám (občas si tam skládá navíc věcí, které nemusí a tam nevím, rpoč bych mu to měla tahat…), nosím mu ji orpavdu jen výjimečně, když třeba spěcháme na logopedii… No, včera ho vyzvednu, před školou si vykládáme s maminkou spolužačky, děti si hrají a domluvíme se, že zajdeme s dětmi na malé hřiště kousek a pokecáme, ať nestojíme před školou jen tak. Měla jsem dobrou náladu, říkám Kubovi jen tak, že „mu jen tak vezmu dneska aktovku, aby se po cestě mohl s ostatníma nahánět“ a on na to sám říká: „tak jo mami, super, uděláme dohodu. Ty mi ji vezmeš na hřiště a až půjdeme z hřiště domů, tak už si ji ponesu sám“… Souhlasila jsem a hned jsem to hodila za hlavu, enpovažovala jsem to nijak za důležité, mi to nevadilo, že mu ji ponesu, sama jsem mu to navrhla, nevyžadovala jsem za to žádnou protislužbu..a zapoměla jsem na to. Když jsme odcházeli domů, přišel sám za mnou a říká: „Mami, jak jsme se dohodli, teď tu aktovku nesu já“. Normálně dřív bych si možná toho ani nevšimla, ale včera mi došlo, jaká je síla toho, když to řešení a ta dohoda opravdu vznikne dobrovolně… On ji prostě chtěl splnit, on si ji sám vymyslel a nezapoměl na to (já to v tu chvíli nepovažovala za důležité….). Vím, že to nebyla žádná skutečná dohoda, jak vyřešit nějaký problém, žádný problém v tu chvíli nebyl.. Jen jsem si prostě všimla, jak dobrovolná dohoda udělá, že on sám splní, co se domluvil. Protože chce, ne protože musí…. 🙂
Petro, dojmy… to, co říkala se mi líbilo, velmi… vzala jsem si tužku a papír, psala poznámky, když bylo takové to „cvičení“ se zavřenýma očima, dobře se mi to poslouchalo… Ale přiznám se, že když hned ze začátku, při dívání se na Katku mi její gesta (obzvláště) přišly strašně přehnané, hned mě napadlo až manipulativní a to mi nějak vadilo… Neubránila jsem se myšlenkám, jestli je tohle stresem z kamer, nebo snaha o nějakou nonverbální manipulaci – nevím, jak to nazvat, prostě jsem si při tom vzpoměla na ty instruktážní videa těch „úspěšných manažerů“… S tím jsem ze začátku bojovala, po hodině mi to už tolik nevadilo.. 🙂
Ale myšlenka se mi líbí. Zatím jsem viděla jen záznam toho jednoho webmináře, přišly mi na email i nějaké další videa, ještě jsem se k tomu nedostala, ale určitě chci postupně shlédnout.
Přemýšlela jsem nad kurzem, ale tak nějak se neumím vypořádat s tím, jestli ta „přidaná hodnota“ stojí za tu sumu peněz. Jestli se člověk v kurzu dozví něco nového tak, že po kurzu si řeknu, že to za to opravdu stálo.. Možná mě bude zajímat potom Tvé hodnocení (jestli sjem pochopila, kurzem teď procházíš)… Vím, že je 14 dní na rozmyšlenou, ale momentálně mi to přišlo nějak „narychlo“, zatím rozhodnutí odkládám na později….
ctiradko, a co dojmy z webináře? přineslo ti to něco?
Ta bilance 2:2:4 není zase úplně špatná. Ale stejně, na co ty děti nepřijdou, co? Tak přeju spoustu veselých smajlíků – Kubovi i tobě 😉
Tak přiznávám, že jsem se konečně odhodlala kouknout na ten webminář. Už nějakou dobu jsem přemýšlela, že „je třeba něco změnit“, že si uvědomuju, že některé věci, které udělám a řeknu, se mi samotné nelíbí, ale nevím, jak jinak situaci vyřešit, abych byla spokojená.. no a v nepolední řadě jsem se odhodlávala, jestli se do toho pustit, protože mi je jasné, že se o sobě dozvím věci, které se mi líbit asi nebudou…. 🙂
Poslední „kapka“ byla to, že jsem našla u Kubovy (7 let) postele papír, kde si nakreslil tři smajlíky (veselého, neutrálního a smutného) a k nim si prostě dělá čárky – za den, kdy ho nikdo (myšleno z naší rodiny kdokoliv) nenaštve, je veselý, neutrální za jedno naštvání a smutný za dvě a více naštvání – dle jeho slov si je dělá večer, když už ví, že ho nikdo ten den nenaštve.
Když jsem se ho ptala, co to znamená a viděla, že má u smutného 4 čárky, a u veselého jenom dvě (další dvě u neutrálního), tak mi došlo, že přece by neměl mít takový dojem z toho dne (i když by to jeho naštvnání na nás zrovna bylo opodstatněné). Mluvila jsem s ním o tom a došlo mi, že musím něco změnit, aby i případnou „neshodu“ nevnímal, jako „smutného smajlíka“…, že některé jeho „špatné“ dny můžu ovlivnit svých chováním já, některé zase ale musí ovlivnit svým myšlením on…. takže tyto články o nevýchově mi přišly akorát vhod…. 🙂
Serfi, přidávám se k Petře, ten nejtěžší krok už jsi udělala, uvědomila sis, jak to je a že s tím nesouzníš. Petra napsala vyčerpávající odpověď, chci dodat ještě jeden takový drobný dovětek, soustřeď se na to, co chceš, jaké to chceš mít, nemysli příliš na to, jak to nechceš, ono i to co nechceme neustálým přemýšlením a promítáním si v mysli posilujeme, posiluj si to, co píšeš, jak si s dětmi hrajete, smějete se a umžíváte si, to že křičíš nerozpitvávej a bude to pomalu ztráce intenzitu, držím Ti palce a knížku od Naomi Aldort doporučuji určitě také. Lien
serfi, nevěš hlavu, to nejtěžší jsi už dokázala – uvědomit si to. Už máte minimálně napůl vyhráno. Určitě doporučuju pustit si všechna dostupná videa znovu, i několikrát, i to ti dá hodně. Mrkni taky znovu na ten zážitkový webinář, od cca 32. minuty jsou ve stručnosti popsané základní principy, kolem kterých se to všechno točí.
Pokud nemůžeš do Nevýchovy investovat, zkus knížky – není teda žádná přímo k Nevýchově, ale jsou i další autoři s podobným přístupem (Naomi Aldort, Adele Faber + Elaine Mazlish).
K té skupině rodičů – zkus to přímo zde 😉 sleduj diskuze, ptej se a sama si z toho už zvládneš vyselektovat, co (ne)odpovídá partnerskému přístupu k dětem.
ahoj, nevýchova mě doslova nadchla, jsem rodič jak jsem zjistila policajt s učitelem dohromady,snad ta nejhorší kombinace, málem jsem brečela u záznamu, ježiš jak to ty děti se mnou vydrží, to by chtělo nobelovku za to že mě neposlali ještě někam…, no to by přišlo později ,je jim 6 a 3 roky ( chci to změnit, se změnit, nesnášela jsem výchovu mých rodičů a už ,,vím proooč ,,! odnesla jsem si do života z nich jen: nic z tebe nebude, na tebe každej čeká,co se cpeš kam nemáš,na co si chceš dělat maturu-někdo musí dělat rukama a ty navíc na to nemáš..nechci pokračovat, nechci aby to takhle měli moje děti , změním to , nějak ,nevím jak, na kurz nemám,beru 3800 měsíčně na rodičáku..shlédnu ještě videa zdarma, z minikurzu, ty novější zkušenosti maminek mě rozbrečely, možná jsem padlá na hlavu ale já to chci taky tak, necítit se každý večer vyčerpaná z toho jak jsem na ně zase ,,musela ,, řvát, plácnout malýho po zadku nebo tak.. chci se s nima smát, hrát si, domlouvat se, vím že to vždycky nejde ale to anše denní handrkování mě dusí, doslova…
holky není někde nějaká skupinka lidí co třeba nejsou v kurzu, (nebo jsou-tím líp)ale přístupní i pro ty co na kurz prostě nemají ? nemůžu se zadlužit, zvládla bych tak 200 měsíčně ,ne dvě splátky měsíc po sobě ( ach jooo! Ale holt zvládlnu to změnit i bez kurzu, musím, chci ! Děkuji Katce za otevření očí, bo spíše srdce! Nikdy to už nebude jako dřív, už při zkušenostech maminek mě to v hlavě přeskočilo, jak to udělat,proč nekřičet, jak je to nepříjemný,pro všechny strany takhle žít .. I díky VD *:)
Tak zážitkový webinář je na světě, i doplněný do článku, konečně se můžete kouknout 😉 Zatím jsem se k tomu sama nedostala, ale věřím, že to bude stát za shlédnutí 😉
Mobile Sliding Menu