Tak je to tu, prázdniny se blíží k závěru, a tak se ještě snažíme o nějaké výlety. Ve čtvrtek jsme se domluvili s kamarádkou a vyrazili do kraje vína. První naše zastávka byla na zámku ve Valticích. Já osobně jsem zde nikdy nebyla, a tak mě to docela zajímalo. Zaparkovali jsme kousek od zámku, v boční ulici na neplaceném parkovišti. K zámku to nebylo daleko a bylo to nejbližší parkoviště.
Zámek Valtice je jedno z míst, co patří do Lednicko-Valtického areálu. Do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO byl zapsán v roce 1996. Zámek byl ve svých dějinách původně hradem, knížecí rezidencí nejrůznějších variant a později se stal zámeckým sídlem. Což jsem nevěděla ani já, je, že koncem druhé světové války, co nebylo odvezeno bývalými majiteli, tak padlo jako oběť rabování. Nejvíce zde pociťují ztrátu původního mobiliáře, gobelínů apod. Také po válce část zámku sloužila jako tábor nucených prací pro ženy, další část jako sušárna chmele a dokonce zámek chtěli využít jako továrnu. Přitom probíhala značná devastace celého areálu, ale hlavně zámeckého divadla, také varhan v zámecké kapli aj.
V levém křídle najdete hotel a restauraci a napravo je informační centrum, kde mají pohledy a suvenýry. Bohužel pro nás neměli ani turistickou známku a ani vizitku, pro zvoneček nás poslali do vinárny, kde už neměli ani ten zvoneček a kde něco sehnat, nám už neporadili. U hlavního průčelí najdete sochy Herkulů. My jsme si prošli nádvoří, kde v kašně byly stříkající ryby, ale špion Domča hned zjistil, že mají v puse něco, z čeho jim ta voda teče. Na stěně budovy byly i sluneční hodiny, já se podle nich řídit, tak nejsem nikdy nikde včas. Okolo vstupu najdete dvě strážní budky a tak si Domča vyzkoušel postoj strážce.
Po příchodu do parku uviděl na kopečku okolo cesty v dálce sochy a hned se hrnul z kopce a zase do kopce, že jsem mu sotva stačila, jen aby už je viděl z blízka. Vážně nevím, kde bere stále tu svoji energii. Takže jsme seběhli od zámku dolů do zahrady a zase vyběhli cestou na protější stráň k jeho vyhlínutým sochám. Po tom, co jsme proběhali zámeckou zahradu, jsme se vydali na náměstí, kde jsme si dali oběd. Měli zde i dětský koutek, takže se Dominik najedl, pohrál a vyrazili jsme, jak jinak než do Lednice.
Článek byl zařazen do soutěže Podělte se o tipy na výlety a vyhrajte spoustu dalších, ve které můžete vyhrát za tip na výlet i vy. Výherci si budou vybírat knihy z kategorie Tuzemští průvodci na stránkách nakladatelství CPRESS. Těšíme se na všechny vaše soutěžní příspěvky a přejeme šťastnou cestu a spoustu skvělých prázdninových zážitků vám i vašim dětem.
Napsal/a: Králíček4
