Zvu vás na příjemnou, nenáročnou a pohodovou procházku za drakem, želvou, hadem i zříceninou. Toto vše najdete u městečka Nalžovské Hory, kde jsme zaparkovali auto a vydali se po modré turistické značce, na kopec Prašivice.
Pokud chcete ušetřit síly, můžete autem vyjet až pod les, kde je odstavná plocha. Ušetříte tím cca 0,5 km chůze po asfaltce do kopce. Když budete mít štěstí, uvidíte cestou po pravé straně v dálce oboru s vysokou zvěří. Nezjišťovala jsem, komu obora patří, možná by šlo domluvit s majiteli i třeba prohlídku. Neviděla jsem z této strany ale žádnou přístupovou cestu, spíše to vypadalo na soukromou oboru za stavením. Někdo chová skot, jiný vysokou.
Ale zpět k našemu výletu. Asfaltka končí a dále pokračujeme po lesní cestě, na začátku mírně do kopce, pak po rovince. Po kilometru narazíte na rozcestí. Nejprve se vydáme vlevo na umělou zříceninu hradu. Jedná se o napodobeninu hradu Ballymotte v Irsku. Věrnou kopii ve velmi zachovalém stavu, vybudovanou v roce 1840 majitelem zdejšího panství Ludvíkem Taaffe.
Nečekejte nic velkého, jedná se prakticky o pár obvodových zdí. Ale děti se vyřádí i tak.
Třeba moje holky si vzaly klacky a zahrály si na dobývání hradu. Nasmáli jsme se u toho všichni. Jednu pernou chvilku mi způsobily, když se chtěly vyfotit v „okně“. Z jedné strany to byl výklenek zhruba 1,5 metru nad zemí. Starší dcera tam vesele vysadila tu mladší, která si hned do výklenku stoupla a volala na mě, ať zeď obejdu a vyfotím ji z druhé strany, že to bude hezký záběr :-).
Vzala jsem foťák, oběhla zeď a vidím svoji dceru stát na polorozpadlých šutrech ve výšce snad tří metrů. Jak tento pohled z jedné strany vypadal nevinně, z druhé se mi zatajil dech, při představě, že se jeden z kamenů ve výklenku pohne a dítě mi spadne dolů. Foto jsem nakonec pořídila, ale nejprve jsem mírně hystericky zkrotila poskakující dceru a donutila jsem ji, aby si tam sedla a nehýbala se.
Nemusíte se ale obávat, jedná se o bezpečné místo, pokud nepolezete po výškách. Umělá zřícenina je postavena na rovince mezi stromy, nehrozí zde žádný pád do rokle apod.
Zabalte s sebou svačinu, zde je ideální místo posedět na kamenech a posilnit se. Žádný stánek s občerstvením tu nečekejte, takže alespoň pití určitě přibalte do baťůžku.
Po prohlídce jsme se vydali zpět cca 0.5 km na rozcestí a pokračovali pár metrů rovně po cestě, kterou jsme původně přišli. Za minutku chůze nepřehlédněte na stromě ukazatel „drak, želva, had, jezírko“ a zahněte doprava. Dalších pár metrů a už vidíte hlavu draka. Děti si mohou skálu prolézt, vlézt do tlamy a vyřádit se. Stejně jako na dalším kamenném zvířátku, které určitě nepřehlédnete, když budete po okruhu pokračovat dál. Po levé straně narazíte na želvu a pak na hada. Jezírko je hodně zarostlé a v době naší návštěvy bylo téměř bez vody. Stejně jako altánek, který je nyní v havarijním stavu.
Cesta vás pak zavede zpět k rozcestí, u kterého jsme prve zahnuli na zříceninu. Jedná se tedy o malý vycházkový okruh, který zvládnou i malé děti. Strávili jsme zde asi 2 hodiny a potkali jen 2 rodinky. Není tu tedy narváno turisty. Vše je ve stínu, pod stromy. Romantický lesní park, kde dříve bylo k vidění kamenných zvířat více, ale zub času vykonal své.
Pokud máte malé děti a připravíte si předem nějakou „pohádku“ a vyšperkujete výlet dobrodružným hledáním draka, jistě se skvěle pobavíte.
Kde: na mapě zde
Za kolik: nikde se neplatí žádné vstupné
Parkování: zdarma v obci nebo pod lesem
Kočárky, vozíčky: terénní kočárek, vozíček s doprovodem myslím, že ano – minimálně ke zřícenině, dále je cesta užší a občas přes ni kořeny stromů
Pro koho: pro všechny, pro rodiny s dětmi
Časová náročnost: 1,5 – 2 hodiny
Článek byl zařazen do soutěže Podělte se o tipy na výlety a vyhrajte spoustu dalších, ve které můžete vyhrát za tip na výlet i vy. Výherci si budou vybírat knihy z kategorie Tuzemští průvodci na stránkách nakladatelství CPRESS. Těšíme se na všechny vaše soutěžní příspěvky a přejeme šťastnou cestu a spoustu skvělých prázdninových zážitků vám i vašim dětem.
Napsal/a: Peťka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)
Vážená paní reaguji na Váš článek, a vůbec se mi nelíbí, některé pasáže, a málo jich není, můžete dojet až k lesu, nikde při vstupu do Prašivice není cedule parkoviště, bezohlednost turistů, dospělých, dětí a jejich psů, kteří nejsou na vodítku nezná mezí. Lezou na plot v hájovně, a ještě se cítí velice dotčeně, když se majitelé zlobí na to, že lezou na plot nejen dospělí, ale i děti, nerespektují soukromí majitelů, parkují na pozemcích, které mají své majitele. Hulákají, křičí, mlátí do všeho, odhazují odpadky.
Moje holky lezly na výklenek hradu, hrad je kulturní památka, vlastně celý les je kulturní nemovitou památkou. Nezlobte se, ale tímto se chlubíte na Vašich internetových stránkách???
Víte, ale asi nevíte, že křik a hluk se v lese rozléhá a je slyšet daleko až k hájovně, a les není rušné město, ale měla by to být oáza klidu a ticha.
Bezohlednost Vás turistů nezná mezí.Neviděla jsem ani jednoho turistu, že by uklízel odpadky, uklízel listí, větve, nehlučel a bral ohledy na majitele hájovny.
Vy vlastně tím článkem nabádáte, že si každý může dojet až k lesu, hulákat a lézt všude v lese a dělat si co chce.
Je mi z toho smutno, my jsme utekli z hluku velkého města do „klidu u lesa“, což bohužel neplatí díky Vám bezohledným turistům.
S pozdravem
majitelé hájovny
škoda,že je to pro nás tak daleko
Pro děti určitě zajímavé