V předvánočním čase se na chvilku zastavte a kromě vánoc a první třídy s VD si užijte i něco od těch našich dospělých dětí. V pátek 6. prosince měla Adéla Maturitní ples. Ve škole kam chodí, se každoročně pasují studenti do stavu maturantů. Letos to byly čtyři třídy a celkem 80 studentů.
Vše ale začalo mnohem dříve. Pominu-li to, že nejdříve musela na tuto školu nastoupit a začít se vzdělávat. Musela také dojít až do posledního ročníku. V září již kromě šílení, že se blíží poslední ročník, se začalo vše chystat na onen ples. Již v září všechny studentky obklopily půjčovny šatů od Ostravy až po Zlín, či Brno a také půjčovny na Slovensku. Škola je ve Vsetíně a je mezinárodní. A dokonce se zde učí děti diplomatů třeba z JAR.
My jsme také nebyli výjimkou a navštívili pár salónů. Až jsme zakotvili v našem městě v saloně, který mně již mnohokrát pomohl a nikdy nezklamal. Šaty tedy byly zamluvené, zamluvili jsme kadeřnici a vizážistku a šetřili penízky na ples. Šaty, účes, malování, vstupenky, tombola, dárky pro třídní učitelku, nové boty, šperky, kravata atd. Kdo má dceru, jistě pochopí a kdo ne, jistě ví sám, jaké je to pěkně se obléci na nějaký ten ples.
Pátek byl hektický již od rána. Vyzvednout šaty, udělat oběd, do kadeřnického studia, zajistit hlídání pro mladší děti. Konejšit manžela, který nemá tyto akce rád. Konečně jsme kolem půl šesté vyjeli směr Vsetín. Šaty jsme si oblékly až na internátě, abychom nebyly zmačkané z auta. A přemístili jsme se do kulturního domu, kde se měl konat ples.
Vše vypuklo v osm večer. Stoly byly přichystány a na nich občerstvení v podobě brambůrků, tyčinek, oříšků, hroznového vína, chlebíčků a 1,5 l minerální vody a každá rodina dostala „Plesové noviny“. Stoly s tobolou se díky darům pěkně prohýbaly. A v předsálí se předháněli zástupci různých místních podniků v míchání drinků a nabízení vín a občerstvení atd.
Plesem provázelo Československé zvěrací duo. Takto se sami nazvali a proč? Jeden byl Ondřej Kocurek a druhý Jakub Zajac. Jeden byl 100% Čech a druhý 100% Slovák. Jeden byl velký a druhý malý. Jeden byl chytrý a druhý vtipný.
Uvedli ředitele a majitele školy PaedDr. Karla Kostku, který všechny přivítal a dal prostor třídám, aby se představily. Jako první byla na řadě třída Adély G6.A, ve které studuje 11 studentů. Pak již klasické třídy L4.A, P4.A a P4.D.
Stužkovaní v Adélině třídě bylo rychlé a prezentace také. Třídní učitelku Ivanu Kostkovou opět překvapili. Neb kromě kytky a kvalitního vína jí dali originální dárek. Vlastnoručně vyrobený obraz. Při předávání sami studenti konstatovali, že vědí, že se nikdy za šest let nedokázali na ničem dohodnout, ale toto prý bylo to jediné, co dokázali společně. Třídní učitelka pronesla malý proslov, ve kterém uvedla mimo jiné: že do této třídy si učitelé chodí rádi zaučit. Studenti v této třídě jsou silné osobnosti a nikomu, ani sobě, nedají nic zadarmo. Denně procházejí studenti i učitelé „školou života“. Tito studenti mají vyhraněný názor, umějí argumentovat a vše si obhájit před ostatními i před učiteli. Není to vůbec lehké pro obě strany, ale je to obrovská výzva. Proslov ukončila slovy, že je přesvědčena, že o těchto studentech ještě uslyšíme.
Po video prezentaci i osobním představení a ostužkování ostatních tříd, byl slavnostní přípitek tříd. Začala taneční zábava, tombola, vyhlášení krále a královny ročníku. Král byl spolužák od Adély – Berny. Královna byla z jiné třídy a neznala jsem ji. O půlnoci bylo malé překvapení a ples končil kolem druhé hodiny ranní. Rodiče a příbuzní způsobně odjeli domů, pokud neměli v místě zamluvený hotel. A studenti pokračovali, jak se sluší, do světla. Neb domů se přeci má chodit za světla. Všichni způsobně nasedli na autobusy, či vlaky, které vyjížděli ráno v osm směrem k jejich domovům.
Dojmy a vzpomínky jsou krásné a manžel dokonce slzel. A to veřejně a pyšně. Jen našim studentům nastanou již jen dny učení se na maturitu a některým z oněch 80 na přijímačky na vysoké školy.
Hlavně nesmím opomenout a poděkovat kamarádce Alence, která hlídala hlavně Denisku a Elišku. Elišce musím poděkovat za to, že nakonec zůstala doma a nešla na ples. Pomáhala jako starší sestra malé Denisce, aby se jí tak nestýskalo. A Denisce děkuji, že úplně poprvé zvládla být doma bez maminky celkem dobře.
Napsal/a: Danasi
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)
Muro, tak nějak se to dá vydedukovat ze jména pana ředitele a majitele školy. A ze jména třídní učitelky a manželky zmíněného.
Taky jsem se chtěla zeptat,dcerka chodila na Školu Kostka?Já totiž bydlím kousek od Vsetína.
Krása,hlavně že bylo vše bez nehody.Adélka je krásná slečna a taky ji to moc sluší.
danásku máš krásnou dceru, v dnešní době to sice stojí neskutečné korunky ale jsou holky jak princezny a maj možnost si to díky maminkám užít se vším všudy…krásné zpříjmenění předvánočního času….mám sice tři kluky ale tak nějak doufám že tohle mě úplně nemine a aspon trochu v jiném duchu si to prožiju také….tak přeju at maturita dobře dopadne, ale tak nějak s ničím ani jiným nepočítám 😀
Padmé, díky za pěkné řádky a pokud předvánoční chaos dovolí pošlu video. Abys mohla zaslzet alespoň na dálku.
Ahoj Danásku, díky za pěkný článek a krásné fotky :-). Adélce to moc sluší, v těch šatech vypadá jako okouzlující princezna :-). Moc pěkné :-).
Víš, připadá mi to neuvěřitelné, jak vyrostla, že už je z ní taková slečna, vzpomínám si, jak jsme si tenkrát spolu psaly – o té škole, že je náročná, že je to výběrová škola … týjo a Adélka bude maturovat! 🙂 Co se k tomu dá říct? Adélka je moc šikovná, že tu těžkou školu zvládla s takovým nádherným prospěchem. Věřím, že odmaturuje stejně jako studovala po celou dobu.
Je báječné, že jste to všechno dobře zvládli a že manžel zaslzel? Chápu to. Tohle jsou dojemné okamžiky a síla prožitku člověka ovládne. Přijde mi to krásné :-). Já bych možná slzela s Váma, Adélce to opravdu moc sluší a maturitní ples je holt maturitní ples, je to životní událost :-).
Děkuji, byl to pěkný večer i pěkný ples.
Danasi,tak to je super, že jste si to tak hezky užili.
Paráda. Skvěle jste to zvládli… Adélka je kočka,to budou zástupy nápadníků :-).
Danasi, to je super, že se všechno tak povedlo.
Adélce to moc sluší!
Mobile Sliding Menu