Co se to děje?????

Jéééééé, Martasko, a kde ta vaše vesnička snů leží? :)))

Je to těžké, svět jde opravdu dopředu mílovými kroky a srovnávat doby není možné…. Tohle trochu nesnáším u mamky a vadilo mi to i u babičky, jakkoliv to byla jinak moudrá žena – to lamentování, že za jejich dětství byl svět lepší, kam to dnes vede, ty strašné technologie, a tolik aut…. a ta mládež – no o tom už ani nediskutovat. Vůbec nebudu tvrdit, že dnešní děti jsou zlaté, rozhodně si dovolí nepoměrně víc, než co bychom si dovolili my a my zase víc než naše maminky…. Na jednu stranu jsem ráda, že svět udělal pokrok ve smyslu, že v dětech není ubíjena individualita, schopnost prosadit svůj názor…. Na druhou stranu vím moc dobře, že dnešní děti jsou mnohem hůře zvladatelné, drzé a provokativní. Zvláště se mi zdá, že děti ze sídliště jsou různým negativním vlivům vystavovány mnohem častěji. Ale souhlasím s názorem, že je to především otázka výchovy. Nikdy bych si nedovolila říct učitelce do očí, že je to „blbá kráva“. To, co bych slízla doma, si ani nechci domýšlet. V dnešní době nic neobvyklého – a maminka přijde vynadat učitelce, cože si to vymýšlí, že tohle by JEJÍ dítě nikdy neudělalo. Její dítě mlátí všechny kolem sebe, je drzé a sprosté, ale je to skvělý herec, takže byť se chování jejího dítěte řeší ve sborovně už třetím rokem, děti i učitelé jej nesnáší, ale mají z něj i strach…. jeho maminka stále tvrdí, že její dítě je jen nebohá oběť všech kolem. Dítě vyhrožuje, že si přinese do školy zbraň… a nic se neřeší. To je příklad ze třídy mého syna. Takže si myslím, že to, jak my rodiče vychováváme své děti, jak před nimi mluvíme, jaké hodnoty vyznáváme, jaký jim dáváme příklad – takové lidi z nich vychováme. Ale jací lidé můžou vyrůst z dětí, které nesmí v pěti letech domů dřív než po večerníčku ( i za tmy), protože maminka má na kávě kamarádku? Jaký člověk vyroste z kluka, jehož táta před ním pravidelně mlátí maminku? Jaká maminka bude z dívky, jíž matka od čtrnácti shání partnery? (To jsou zas příklady ze sídliště, kde jsme žili dřív). Jistě, internet může být snůška šíleností a hrůz, ale zase – dá se tam najít spousta důležitých a zajímavých informací, spousta krásných věcí… Ale je zas na rodičích, aby své děti nasměrovali k těm lepším stránkám, aby kontrolovali, na co se jejich děti dívají, čím žijí, povídali si s nimi a hlavně – nabízeli jim takové hodnoty, jaké chtějí, aby děti přijaly za své. Bez rodičů to nepůjde. Výchova dítěte je obrovská dřina, není totiž umění dítě nakrmit, obléknout, zasytit vším, oč si řekne… ale vychovat z nich poctivé a slušné lidi – to už tak snadné není. Ale čím víc těch slušných lidí vychováme, tím zas bude lepší svět, ve kterém žijeme – to je přímá úměra. Jistě, ne všechny věci člověk ovlivní ( v tom to zas máme kapku jednodušší my věřící), ale pokusme se ovlivnit to, co ovlivnit lze. Doba zpátky nepůjde, a taky si nemyslím, že za našeho dětství nebo za dětství našich babiček byla lepší – byla prostě jiná. A my stejně neuděláme nic jiného, než že se daným podmínkám přizpůsobíme a uděláme maximum, které udělat můžeme… Uf, to je traktát! Tak nám přeji hodně sil nehroutit se z šílené doby, ale racionálně odhadnout své možnosti jako rodičů a postavit se problémům čelem…