Umřel na Velký pátek

Rubrika: Od srdce i od plic

Velikonoce jsou pro mne především křesťanským svátkem. Osud mi ale Velikonoce ještě o trochu více zosobnil…

Od útlého věku jsem velikonoční svátky prožívala slavnostmi, které přísluší jednotlivým velikonočním dnům či obdobím. Na popeleční středu jsem si chodila pro popelec, pak jsem 40 dní držela půst, na Velký pátek jsem chodila na křížovou cestu na Andrlův chlum. V neděli jsem barvila vajíčka (metodu najdete v článku Domácí barvy na vajíčka) a v pondělí jsem po mši čekala doma na koledníky.

A takto prožívám Velikonoce dodnes – resp. snažím se je plně prožívat takto i dnes. Je pravda, že zatím s Davídkem nechodím na křížovou cestu na ten náš kopec, protože by to bylo náročné a cesta zpět v pozdních večerních hodinách není to pravé ořechové, ale vše ostatní je při „starém“.

Většina ateistů tento svátek, pro křesťana nejdůležitější a nejradostnější, nechápe. I křesťan se musí naučit „pochopit“, co v tomto období prožíváme.

Před jedenácti lety jsem prožila dost bolestné Velikonoce. Tou dobou jsem studovala první rok na vysoké škole a v období Velikonoc jsme měli týdenní prázdniny. Můj táta byl nemocný a jelikož jsem běžně měla problém se za ním dostat do nemocnice, naplánovala jsem si návštěvu na Velký pátek. S mamkou jsme nabalily nějaké nutridrinky a nějaké dobroty a chystaly jsme se na autobus. V ten okamžik zazvonil telefon. Zvedla jsem ho já… Když mi paní oznámila, že pro mojí mamku má telegram, zavolala jsem jí a samotné mi už bylo jasné, co bude obsahem. Táta měl přání dožít se sluníčka… toho dne opravdu vysvitlo slunko. Nádherně svítilo… A já jsem zažila na vlastní kůži, jaké to je, když Vám někdo umře na Velký pátek.

Do té doby mi na Velký pátek umíral jen Ježíš na kříži. Před jedenácti lety mi na Velký pátek umřelo kus mne. Ačkoli je Velký pátek pohyblivým svátkem, každoročně cítím, jak mi na Velký pátek někdo umírá.

Velikonoce jsem ale nepřestala slavit, stále je vnímám jako radostné svátky a trochu doufám, že to, co potkalo Ježíše, potká jednou i mého tátu… Velikonoce jsou radostné svátky a já si často musím opakovat, že smrt někoho blízkého by člověk neměl oplakávat, ale radovat se z toho, že dostane šanci žít na onom světě. Radovat se z toho, že zažije to, z čeho se křesťané na celém světe radují – ze vzkříšení!

Tento příspěvek byl zařazen do soutěže Pojďte si povídat … v dubnu 2011. Stačí se zapojit do diskuse Velikonoce, tradice, zvyky nebo do 22. 4. 2011 poslat svůj článek do redakce.

Napsal/a: Bokul

Toto taky stojí za přečtení!

Zpříjemněte dětem koupání. Tady je 5 tipů!

Přístup k vodě se u dětí liší podobně jako náhled společnosti na koprovou omáčku. Zatímco jedny nemůžete dostat z vany, druhé

Čtu dál →

Jak vybrat přebalovací tašku na kočárek

Čekáte miminko a hledáte tašku na kočárek? Co všechno byste měli v takovém případě zvážit a proč maminkám nestačí

Čtu dál →

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • bokul

    Lien, díky z Tvá slova. Sice slova chvály cítím jako přehnaná, ale přijímám 🙂 To, že jsi tu napsala o nepochopení Velikonoc – myslím si, že většina lidí to nechápe. Ateisté Velikonoce spojují s oslavou příchodu jara… a to jen v případě, že „slavit“ chtějí. To, že se chodí s pomlázkou, hodují se vajíčka, dobroty… Nejsem sice historik, ale to se podle mého tak nějak „spletlo“ dohromady s Velikonoci, aby byl tento velký svátek (přitom Velikonoce jsou dlouhé období, které si křesťané připomínají a slaví ho) i pro nevěřící. Ráda se ale nechám opravit. Stejně tedy chápu Tvé nepochopení Vánoc – ono to bude založené na hodně podobném principu jako s Velikonocemi.

    V tomto směru si pak často kladu otázku, proč společnost (z velké části ateistická) usiluje o státní svátek na Velký pátek – je to proto, že křesťanům chtějí umožnit lépe prožít tento den, nebo jen proto, že chtějí další placené volno?

    Ájík, díky za Tvá slova. Přiznám se, že nemohu ani nic dodat, jistě chápeš, že Velikonoce jsou hluboký prožitek a naděje na vzkříšení, to je to, oč někteří z nás „usilují“.

    DĚKUJI Z VŠECHNY REAKCE POD ČLÁNKEM. VESELÉ VELIKONOCE!

  • Bokul, moc hezký článek – tak osobní a pravdivý…. děkuji.
    Pro mě na Velký pátek umřel „jen“ Ježíš – asi proto jej považuji za velmi velmi důležitý, zrovna tak jako dnešní den Vzkříšení…
    Věřím spolu s tebou, že tatínek se jej dočká taky 🙂
    Krásné a požehnané Velikonoce!

  • Lien

    Bokul, to je moc krásný článek. Nemám nijak v oblibě církve, ale neznamená to, že si nepřipadám jako věřící, i když určitě pro pobožné lidi jsem pohan.
    Velikonoce jem vlastně nikdy moc nepochopila, stejně jako vánoce, doteď se mi plete, kdy Ježíš umřel, kdy vstal z mrtvých, kdy se narodil, proč se na jeho smrt mají barvit vejce a péct nádivka, proč na vánoce dávat dárky atd., tak jsem i ráda, že článeček mi přinesl trošku osvětlení.

    Opravdu se mi moc dobře četl a byl velmi otevřeně napsaný. Přeju Ti i celé Tvé rodině hodně štěstí nejen na svátky.

  • bokul

    suodal, koukám, že nás nespojuje nejen to blíženectví 🙂 Máš dokonce stejný velkopáteční zážitek… Tím, že jsi zažila dvě zcela odlišné události na Velký pátek, chápu, že s odstupem času může člověk tak nějak hledat „tvář“ onoho dne. A přiznám se, že ve mně díky Tvé zkušenosti nějak vzklíčila naděje, že se třeba jednou na Velký pátek stane něco moc krásného u nás v rodině 🙂

    Jano, co se týče půstu. V tom mém příspěvku jsem to asi trochu „přešla“… těch 40 dní jsem byla vedena od mala k půstu typu, že se člověk každý den zřekne „něčeho“ (sušenky, bonbonu a nebo i sprostého slova) a naopak pokusí se udělat o nějaký ten dobrý skutek navíc. Celoročně držíme v pátek půst od masa. A na Velký pátek je den přísného půstu a to by se mělo vynechat nejen maso, ale člověk by měl tak nějak „střídmě“ jíst. Díky tomu, že nejsem úplně „zdravá“, tak nedržím hladovku, ale zříci se masa není problém 🙂

  • Anonymní

    Bokul, je to krásně napsaný článek, hodně osobní. Myslím si také, že smrt k životu patří, mělo by se o ní mluvit.
    Zajímalo by mě, jak u vás probíhá držení půstu. To nejíte maso? nebo to probíhá nějak jinak?
    Také přeji požehnané velikonoční svátky.
    Jana

  • Bokul děkuji za krásný článeček. Letos jsem měla na Velký pátek rozporuplné pocity…radosti i smutku.
    Před 12 lety se mi na Velký pátek narodila Domula a letos připadl na V.p. den, kdy před 20 lety zemřel můj tatínek.

    Každý máme v sobě svého Boha a jen na každém člověku záleží, jestli chce slyšet slova, která k němu promlouvá.

  • bokul

    Padmé, děkuji za Tvoje krásná slova. Máš opravdu dar myšlenku pěkně napsat, děkuji.

  • Padmé

    Bokul, díky za článek, tohle téma je pro spoustu lidí neuchopitelné, já sama se domnívám, že otázka víry je věc osobní, je to srdeční záležitost a někdy ani nelze do slov dát to, co člověk cítí. Víra může mít i jiné podoby než je ta křesťanská a přesto mohou mít hodně společného…

    Když nám odejde někdo blízký, vždy je zapotřebí spousta času, aby se rány zhojily a víra v takovou chvíli může být užitečným pomocníkem. A i přesto jsou okamžiky, kdy nám daná osoba neuvěřitelným způsobem chybí a její přítomnost nám zoufale schází. Nezbývá než si ji uchovat v srdíčku a v mysli opatrovat hezké vzpomínky…

    Přeji Ti krásné svátky plné sluníčka a pohody.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist