Chtěla bych na pustý ostrov. Být sama. Dělat si, co já chci a dělat to, kdy se mi chce. Žádný telefony: „Kde jsi tak dlouho?“ A žádné: “Mami, mami, mami…“
Je neděle večer a já jsem tak neuvěřitelně unavená… Nic moc jsem nedělala. 🙂
Jdu na toaletu, sedí tam manžel, to bude na dlouho, čekat nebudu… Volám k našim, jak dopadla výměna oken a okamžitě na mě mluví syn a strašně nutně něco potřebuje a já se musím do telefonu omlouvat, prosím Tě, promiň, zavolám později. To už se mi ježí vlasy…
Chci se osprchovat, ve sprše je manžel… Jdu si připravit věci na pondělí a chlapci poletují: „Mami, kde mám to modrý triko? Víš který? TO m o d r ý!“ Miláček zapomněl, že 99% jeho triček je modrých. A já doopravdy nevím, které modré tričko má na mysli. A pokračují: „Mami, mám vypraný ty nový džíny? Já v těch starejch nepudu!“ Vyprané jsou, ovšem jsou na topení, jestli uschnou, to ví jen ten nahoře… Načež mě dorazí manžel, když se mě ptá: „Zítra se stavím v Baumaxu, koupím si montérky, jak velké si mám koupit?“ Nechápavě na něj koukám… Tak opakuje: „Jakou velikost si mám vzít?“ On se mě ptá, jakou velikost má! To snad není možný! Chci jít k počítači a jen si sednu, stojí vedle mě klouček, smutné oči a prosí: „Mami, já jsem si chtěl chvíli zahrát.“
Do prkýnka dubovýho. Zvedám se a odcházím…
Pustila jsem si televizi a v tu ránu přišel manžel. Nejdřív šustí s večeří, otevírá a zavírá ledničku. Přejde sem a přejde tam, plácá u toho pantoflema o zem. Já to tak nesnáším, jak šmatlá… Sedne si vedle mě, samozřejmě si donesl jídlo z kuchyně do obýváku, stále mlčím, i když to nevidím ráda, jenže on chroupe cosi tvrdého a já neslyším, jak hlavní hrdina vyznává své princezně lásku, ale svého muže, jak se snaží si napchat pupík! A pak se zeptá: „Nedávaj tam něco normálního??“
Já svou rodinu za normálních okolností miluju, když se něco děje, rvu se za ně jako lvice, ale zrovna teď je fakt nesnáším… Chtěla bych na pustý ostrov.
Být sama. Alespoň dva dny. Prosím.
Napsal/a: Heloušek
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (26 vyjádření)
No počkat, holky, tady se sice píše „pustý ostrov“, ale já to pochopila jako ostrov pustý práce – takové té každodenní, která je vidět, jedině když se neudělá….
A naštěstí manžel je takový, že by to tu beze mě v pohodě zvládli jakkoliv dlouhou dobu. Kromě toho, že by se jim moc stýskalo. Stejně jako mi.
Takže za mě: pustý ostrov ano, ale s kamarádkami a časově omezeně na pár dní. A pak klidně s manželem i s dětmi, ale bez vaření, uklízení, praní, žehlení, utírání prachu, převlíkání peřin, mytí nádobí a podlah atd atd atd atd…. :-))
Děkuji Vám všem za hezké a milé komentáře, jsem ráda, že se Vám můj příspěvek líbil a že někoho pobavil a rozesmál, to mě těší dvojnásob. 🙂
Katter, s tím já s tebou absolutně souhlasím. Možná jsem se špatně vyjádřila, chvíle o samotě jsou fajn, ale jen tak hodinku, dvě? Já přemýšlím, co budu dělat a přitom vím, kolik práce mám. Ale mě to nějak nebaví. Já si při práci s ostatními ráda povídám.
Já bych na pustý ostrov jela, kdybych se mohla ale vrátit na druhý den :-), nejvýš. :-). Nesnáším samotu.
Já bych si s sebou vzala, jak píšou holky výš, někoho na pokec.
Ahoj holky, víte, že já bych také nejela na pustý ostrov. Mám dvě dětičky a jednou si je na odpoledne vzali obě mý rodiče a víte, že jsem marně přemýšlela co budu dělat? Mě na odreagování stačí chvilka, třeba když manžel přijde z práce, já mu doma nechám třeba jen na dvě hodinky děti a jdu si ke kamarádce vypít v klidu kafčo a pokecat.
Neříkám, že kdyby mi někdo dal letenku na pustý ostrov, tak bych jela, ale musela bych si sebou také někoho vzít. Samota mě tíží a děsí mě představa, že táta doma nezvládá a potřebuje mou pomoc a já nejsem k zastižení. Tak mobil a kdykoliv okamžitý spoj domů.
Ahojky holky, tak neříkám pustý ostrov není špatný nápad, ale taky mám menší úpravy. Já bych si sebou s chutí vzala dcerku. Je to moje malá princezna a bylo by nám spolu tak krásně, kdyby nám do společných chvil neustále něco nevpadávalo 🙂 Fakt bych s ní ráda někam vypadla a chtěla bych, aby jsme si to užívaly obě. Je ještě v tom věku, kdy nekybicuje 😀 Takže by byla pohoda a kdyby škemrala jen o koupání nebo stavění hradů z písku, ráááááda jí vyhovím.
Neříkám, že se občas neumím flákat. Jenže protože to za mě nikdo neudělá, tak o to mám druhý den více práce. Jak psala Heloušek za den je tísícpětsetpadesát maličkostí, které uděláme a nikdo je nevidí. Prostě ty věci jsou udělané a nikdo nepátrá po těch skřítcích, kteří tu práci odvedli.
Kdybych tedy s dcerkou se odjela někam „fláknout“, tak by to bylo prospěšné pro nás dvě, ale i pro manžu. Jednak by si dcerka mohla mamku vychutnat absolutně uvolněnou od starostí všedních dní, takže to by teprve byla zábava 🙂 Mno a u manžela by to možná mělo ten efekt, že by se těšil na náš návrat a uslyšela bych tu kouzelnou větičku „tak moc se mi po vás stýskalo holky“…
Holky, až najdete ten pustý ostrov, vemte jednu místenku prosím i pro mě 🙂
Taky se mi bude mooooc stýskat, ale ono zajít si na wc, když já chci (a ne, kdy „můžu“), a moci si za sebou zavřít dveře, to bych taky zase někdy chtěla zažít!!!!! :-)))
Holky, každá potřebujeme vypnout aspoň na chvilku. Nejde ani tak o to, být úplně samy, i když já jsem na rozdíl od Coriny sama docela ráda, asi proto, že šrumec mám kolem sebe pořád a vlastně za poslední roky ani nevím, co to je být sama:-) Bez dětí jsem byla naposled asi před dvěma lety… Ale občas mě taťka vytáhne alespoň na dvě hodinky večer do společnosti a Anička hlídá, je to fajn mít už tak velkou slečnu. A to si to vždycky pořádně užiju a myslím na to, že jsem i ženská a ne jenom matka:-)
Heloušku, moc pěkně napsané a taky rozumím…
A víte, co, holky? Já se z toho (skoro) „pustého ostrova“ akorát vrátila a bylo mi (a pořád je :-)) báječně!!! Takže Heloušku, nemusí být úplně pustý ostrov, ono jakékoli místo bez dětí stačí na nabrání sil…
Ájíku, já bulela jak želva ihned po předání 🙂 ale do 24 hodin jsem se z toho dostala a „užívala“ si to. Samozřejmě jsem na malého pořád vzpomínala a smskovala jak divá, ale po ujištění, že se mu daří dobře a na mámu si ani nevzpomene, jsem se zklidnila.
Takže sláva pustým ostrovům!!! 🙂
To je jasné, Corinko, já bych taky bulela, ještě bych ani neodrazila od břehu :)) Jsou to mí miláčci a přese všechno je nedám… kluci jsou pryč přes týden a mně je hrózně smutno – a to tu mám dva malé…
Marti, rozumím ti a soucítím :)) jj, Domča taky klackuje a je šílený, ale s maloškama to prostě umí a má je rád… tak je mi aspoň útěchou, že si od nich odpočine on :DDD
Heloušku, moc pěkně napsaná úvaha. Ale já vám něco holky povím. Já bych na ten ostrov nejela. Jsem divná? Ne, mě prostě ten šrumec kolem mě vyhovuje. A to mám „jen“ dvě děti. Když si všichni plánují být z domu, já přemýšlím, co budu dělat. Protože takové to uklízení a vaření dělám průběžně, rychle, jen ať mám volnou chvilku pro rodinu. Kdybych měla jet na pustý ostrov, vzala bych si mobil a kredit bych měla za dva dny pryč.
Mám takovou možná nezajímavou historku. Vzpoměla jsem si na ni právě v souvislosti s mobilem. Ležela jsem před dvěma lety v porodnici pár dnů, ale jak mi všichni chyběli! :-))Můj za mnou musel chodit každý den-chudák. Taťka mi dobyl 5ookč kreditu a já to měla za čtyři dny pryč! Takže na ostrov bych nechtěla, ani na dva dny.Ne, ne 🙂 Potřebuji kolem sebe lidi. Jinak se nudím k zbláznění 🙂
Ali, jsem na tom nějak podobně – Áňa je od pondělka na škole v přírodě a tak strašně mi chybí!!!! Já si nemůžu ani odskočit na záchod, ani se jít na pít, abych neslyšela srdceryvný pláč synáčka, který myslí, že ho maminka chce opustit nadobro:-))) Přitom Anička, ať je to klackovitý lajdák v poslední době, tak když přijde ze školy, přece jen si ty menší prcky stáhne tak nějak k sobě postupně po chvilkách celé odpoledne a já mám občas chviličku aspoň na to udělat nějakou malou práci. A teď nic, pomooooc…
Heloušku – nádherné…. :)))) jak píše Matilda – asi by tam brzy bylo přecpáno 🙂 Jo jo , to jsou ty miliony maličkostí, které nejsou vidět, udělat se musí…. ne nadarmo se říká, že stokrát nic umořilo osla 🙂 A já to sleduji zvláště teď, když velcí kluci jsou pryč a já jsem s těmi prcky celý den sama – bez toho, že mi je někdo na chvíli vzal stranou – na zahradu, na písek… pořád je mám za zadkem a oni to snad tuší a zlobí víc než kdy jindy…díky Bohu za záhonky, tam se opravdu relaxuje skvěle 🙂 Kdo na ten ostrov pojedete, přiberte lístek i pro mě :))
taky mi udělá dobře, když jsem doma sama, mám čas jen pro sebe, dělám si co chci a kdy chci – ale nemusí to být moc dlouho, stačí i půl dne na relax
Heloušku krááásné..Děkuji:-)za to že mám teď pocit,že jsem vlastně normální,když se přidává tolik maminek do klubu:-)
Hezky jsi to všechno sepsala, Heloušku, vidím to tak, že by na pustém ostrově bylo za chvíli přecpáno:-))) Zbožňuji svoji rodinku a náš společný život, ale když můžu, utíkám na zahrádku schovat se do záhonků a čistím si tam hlavu. Do té doby, než děcka přiletí hrát si na schovku:-)))) Mamííí mamííí, kde je, tys ji určitě viděla, kam se schovala… Mamííí ááúúú tady jsou kopřivýýý!!! Mamííí Kačena mě praštila klackééém…. A je po idylce….:-)))
ahojky už jen ten dálkový ovladač co si špagetka vezme a zrovna ted hned musí přepínat kanály zda neni něco lepšího jen tomu schází moc pěkné jak doma papapa
Bezva článek Heloušku, taky se v něm vidím:o) Ach jo, ženy by měly dostat metal právě za ty „maličkosti“, které za den udělají, ač nejsou moc vidět (zašití knoflíku, umytí podlahy, žehlení), které ale taky bohužel nikdo neocení:o((( Třeba se ti nějaký volný víkendeček jen pro sebe brzy naskytne;o) ať se pak mužíček s dětmi činí:o)
Také chci občas na opuštěné místo – bez lidí, bez telefonů, bez dětí :-))) Já myslím, že by stačilo na chvíli (na pár dnů), odpočinout si a nabrat síly k dalšímu kolektivnímu soužití – ono někdy to jde hladce a někdy to holt drhne 🙂
tak mooooc jsem se v tom našla, moc hezky napsané, až to místečkoklidu a oazy najdeš vem mě sebou já se chovám klidně a pro tohle všechno mám pochopení:-)))
Heloušku, rozumím Ti. Myslím, že každý touží být někdy na pustém ostrově. Já zrovna před chvílí taky. Domik u oběda začal hrozně vyvádět, jen plakal a že chce domů aspoń tatínka, aby přišel z práce. Nakonec oběd nedojedl a šel spinkat. A já půjdu asi relaxovat do záhonků na zahradu.:-))
Mobile Sliding Menu