Tak jsem se dnes procházela s dětma po městě a narazila jsem na obchůdek. Ve výloze jsem viděla krásné plavky. Nejdřív jsem chtěla odejít, ale nešlo to, něco mě táhlo dovnitř. Tak jsem vešla. Nejdřív jsem se trošku rozhlížela, ale pak jsem nakonec poprosila paní za pultem, jestli by mi mohla ukázat ty strakaté plavky ve výloze…
Ale jak jsem se tak blížila domů, popadl mě takový divný pocit. V hlavně se mi začaly honit myšlenky, jak to řeknu manželovi, že jsem si koupila plavky.
Tak jsem si je doma nenápadně oblékla, a šla jsem k němu. Koukl na mě, pak se vrátil zpět k televizi. Tak jsem se nenechala odbýt, a stoupla si mu před televizi.
„Hm, sis koupila plavky jo?? A na co je potřebuješ? Kolik stály?“ Neřekla jsem ani slovo, šla do ložnice, a zase se převlékla.
A pak se ozval podruhé: „no to jsem si koupil v pátek za 700,- papouška, tak jsi hned musela jít a koupit si plavky. Jenže já to nekupuju z našich peněz na žití, ale z melouchů a z toho, že prodávám ptáky, co už nechci“.
Tak jsem mu na to jen odpověděla to, že on vydělává, aby uživil rodinu, a zbytek co si vydělá mimo, tak má na své koníčky, ale že já jsem doma se dvěma dětma, mám jen mateřskou, a z té si prostě nemůžu dovolit nic koupit. A tím naše debata skončila. Teď je to tu jak po bitvě, moc spolu nemluvíme, jen sem tam nějaké slovo.
Tak jsem si myslela, že mi třeba řekne, že jsou pěkné, že mi sluší, protože jsem z nich měla takovou radost, ale teď mě tu radost zkazil, a říkám si, proč jsem si je vlastně kupovala???
Napsal/a: kristýna
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (27 vyjádření)
I JÁ MÁM DOMA NAŠTĚSTÍ CHLAPA, KTERÝ VÍ, ŽE ŽIVOT S DÍTKEM NENÍ JEN 30 MIN PO PRÁCI PŘED SPANÍM SI S NÍM POHRÁT, ALE AKTIVNĚ SE ÚČASTNÍ DĚNÍ V DOMÁCNOSTI. KDYŽ JDU CVIČIT UŽ SI CHYSTAJÍ V OBÝVÁKU „HŘIŠTĚ“ A TĚŠÍ SE, ŽE BUDOU VYVÁDĚT VĚCI, KTERÉ JÁ VIDĚT NEMUSÍM. HLÍDÁ VŽDY, KDYŽ JE NUTNO A TEĎ KDYŽ UŽ PRACUJI I JÁ, TAK SE VEČER NAŠÍ HOLČIČCE VĚNUJE SKORO VÍCE NEŽ JÁ. OBČAS I U NÁS BYLY FINANČNÍ TŘENICE – NE TAK JAKO U AUTORKY ČLÁNKU, ALE JE FAKT, ŽE DRUHÝ PLAT A NÁSLEDNÉ MANŽELOVO POVÝŠENÍ NÁM MOC POMOHLO, TAKŽE KDYŽ PŘIJDU S NĚČÍM NOVÝM, TAK POUZE KOMENTUJE MŮJ „MODEL“, ALE NE PENÍZE. ZDRAVÍM GÁBINA
Jirko a Ramiro, jsem rada, ze nekdo uzna, ze chlapi, co doma pomahaji nejsou takovou zvlastnosti. Taky doma jednoho mam a malokdo tomu veri. a kdyz uz jo, tak mysli, ze ho k tomu nutim.
Kristýno, nenech si zkazit radost. Musime si prece obcas udelat radost, abysme se rozptylily od plinek, vareni a uklizeni :-)))
Jirko, máte moje sympatie. Mám doma stejné „individium“ – nechodí do hospody, nekomentuje dění doma z gauče, ale aktivně se ho účastní. Takže nejsem na všechno sama. Po 13 letech s gaučákem jsem byla v šoku, že „něco“ takového vůbec existuje.
Vy si myslíte že každý chlap musí vysedávat v hospodě, nebo se válet u televize. Moje žená toho má každý večer až nad hlavu, s naší velmi živou dcerou to není jednoduché, tak uvítá když ji trochu pomůžu. Vám to asi připadá jako sci-fi, ale takových mužů je víc.
Kristýno, ber to jako poučení a příště používej taktiku anonymky z 29.6., já to dělávám taky tak a na poznámku, že to už mám dlouho, se dočkám v nejhorším případě podezřívavého „já měl pocit, že jsem to na tobě ještě neviděl“, ale to je tak všechno. Jak mi taky dokáže, že už mi to pět let nevisí ve skříni, žejo :).
Jinak si ale nemůžu stěžovat ani náhodou: čtyřtisícová mateřská zůstává víceméně jenom mně, muž se mě neptá, co s ní dělám (přestože samozřejmě některé náklady na domácnost platím dobrovolně) i když jemu samotnému většinou z výplaty nic nezbude a kdykoliv se mi něco líbí, snaží se mi to pořídit (přestože to kvůli reálným finančním možnostem málokdy skutečně získáme).
Přesto bych ale asi s novýma plavkama neprovokovala, nebo bych přinejmenším informovala už předem o výhodnosti této koupě (slevněno na 25 Kč, například 🙂 ). Každopádně si dámy, užívejte plavek i klobouků a nenchte si kazit radost! 🙂
taky mě JIrka dostal!!! Nechceš občas zaskočit k nám!!!
Jinak Kristýno – jdi si užívat na plovárnu a na manžílka už nemysly :o))))
Jirko,a co dělá tvoje manželka,když večer uděláš všechno za ní? Nepřibarvil sis to trochu? PS. Nic ve zlým.
Jirko, kde se sháněj takový chlapy jako ty???
Tak to Ti teda nezávidím.Já mám doma skvělého chlapa-mužu si jít kdykoliv,kamkoliv a s kýmkoliv chci-na pivko,na kulec,…….. koupit si mužu také co chci a nemusím se ho ptát.
Nenech si pokazit radost z plavek
Hlavně pro Pipi „Všichni chlapi jsou stejní“
Pracuji Od 6.00 do 18.00 každý den.Když příjdu domů z práce, hraju si dcerou, vykoupu ji, udělám večeři, umyji nádobí atd. Včera mi manželka řekla že potřebuje nové plavky tak jsem jí s radostí dal 1000kč. Jsou snad všechny ženský stejný?
Kristy, připadá mě, že jsme snad žily s jedním chlapem. Můj ex si kupoval Marlbora, pil Danielse a když jsem si koupila něco třeba i u rákosníků řval na mě, že já v týhle rodině nevydělávám a tak nebudu utrácet. Naštěstí jsem ho už vyměnila za chlapa, kterej mi sám kupuje pozornosti, nutí mě, abych si něco koupila. Dokonce mě zaplatil víkend s kurzem tance, po kterém sem toužila a sám hlídal malou. Je samé milé překvapení.
Martino, teďs mě teda rozesmála :))). A myslíš že nákup neoprénu by ti prošel bez řečí? :)))
Kristy, nic si z toho nedělej a měj radost, že máš plavky, které ti padnou. Mně by sice manžel na plavky asi neřekl nic, ale já bych si na sebe mohla vzít maximálně tak neoprén.
To ja uz se predvadet prestala. Taky jsem si vzdy vyslechla par poznamek,takze ted to delam tak,ze si neco koupim a pak to vytahnu,jako ze uz to mam dlouho. Je to neuveritelny,ale vzdy mi na to naleti. To je videt,jak si me vsima.
No my zensky jsme na tu paradu a hadriky proste vic delany,chlapum staci jedno tricko a kalhoty a jsou spkojeny.
Monika
Všichni chlapi jsous stejní, co od nich může člověk čekat. Já se před ním taky kolikrát předvádím a to jeho NÓ mi uplně zkazí náladu. Chlapi jsou prostě chlapi.
Já mám asi fakt zlatýho chlapa…..Když může tak mi dopřeje. Sice vždycky na oko říká, jak strašně utrácím, ale dělá si ze mě srandu protože dobře ví, že vyletím jak čertík z krabičky s tím, že snad něco si dopřát taky můžu…..:)). Tak mě tak napadá, že nejlepší útok je obrana. Takže příště, než začnou vaši páni choťové něco pindat, musíte zaútočit jako první. Je to sice smutný, ale když si myslí, že na utrácení jsou sami, když vydělávají, tak je potřeba změnit taktiku. Třeba to pomůže :)).
A Kristy, radost si opravdu nenech zkazit. I kdybys plavky nepotřebovala, tak radost si udělat nejenom můžeš, ale i musíš. Těch pár korun vás snad nepoloží ne?
Taky si občas dopřeju něco koupit, ale není to často-důvod? Stejný jako u Kristý, akorát ten můj neprodává ptáky :o) Ale občas mám pocit, že oni mohou vše, jen proto že oni vydělávají. Do počítače je vždy něco nutného koupit a když si něco koupím já, tak je to jen „mrhání penězma“.
Občas si snad zasloužíme nějakou odměnu za to, že jsme stále doma a staráme se o naše děti, uklízíme, vaříme…Leckterá z Vás mě jistě dáte za pravdu, že to není vždy tak jednoduchá práce! Prostě ale chlap to vidí jinak! Určité buňky mu na to chybí-ale né všem. Jsou i tací, kteří své drahé polovičce sami kupují věci a mají z nich radost, stejně jako obdarovaná osůbka.
Kristýno no neblázni! Přece si nenecháš zkazit radost. Řekla si mu to dobře. Jen mě zaráží, že jsou ještě takový chlapi, co ženský nedopřejou kousek radosti. Po pravdě, asi bych taky byla naštvaná, ale rozhodně bych necítila pocit viny! Mateřská přece není za trest, aby sis nemohla nic koupit. Dělej to častěji, ať toho tvýho brzo tahle nálada přejde :-)) Držím palce.
Omlouvám se za nechtěný anonym v předchozím komentáři.
Pamatuju si, jak nám mistrová na odborném výcviku říkavala:“Holky,co si nekoupíte teď, když jste svobodné to si až se vdáte a přijdou děti nekoupíte pěkně dlouho. Všechno a všichni budou přednější než vy.“ Občas si na to vzpomenu,když něco nutně potřebuju nebo si chci jen udělat radost. Manžel mě spíš pobízí abych si šla něco koupit-když teda nemám v čem chodit:o)!
Kristy, nenech si tu radost z nových a padnoucích plavek zkazit a ať v nich celé léto děláš parádu!
Mobile Sliding Menu