Nejneobhospodařovávatelnějšími – „Žiju tobě navzdory!“

V Od srdce i od plic

1278407_where_the_path_goesUčiň kozla zahradníkem, tak to sedí. Jsem neuvěřitelný rostlinokaz. O zahrádku a květinky jsem se v minulosti nijak příliš nezajímala, nebylo toho zapotřebí, bydlejíce v paneláku, nemaje zahrádky ni parapetu „aspoň na muškáty“. Rostlinky v naší domácnosti přicházely a odcházely – tedy, HLAVNĚ odcházely, zatíženy mou nevšední (ne)péčí, řka: „radši zhebnu, než tady zůstat“…Neničím rostliny nikterak úmyslně. Pořizuji si je vždy s předsevzetím, že tahle to zvládne, ta to přežije. Nu, je jich poskrovnu. Navzdory všem zahrádkářským příručkám a dobrým radám mně nejlépe roste to, o co se nejméně starám. Jakákoliv rostlina, která se ocitne v mé blízkosti, je postavena před hotovou věc. „Jestli si to nezaslouží, nebude žít.“ Nutno podotknout, že snažit se musí opravdu moc. Zapomínám zalévat, ale na to se dá, jste-li květina, po chvilce tréninku, i zvyknout. Nějaká hnojiva a jiné vychytávečky, to u nás doma nikdy nebylo. Ani nevím, jak se pozná kyselá půda od zásadité, plísně a houby nerozlišujeme, děláme, že je nevidíme.

Takto jsme úspěšně odrovnali vzrostlý Fikus Benjamínek a nesčetné množství kvetoucích kaktusů. Zajímavé je, že květiny, které nemám ráda, přežívají nejdéle. Například, taková Difenbachie. Za prvé, ani nevím, jestli se tak opravdu jmenuje. Za druhé – UŽ TO JMÉNO!! Za třetí – je jedovatá. Za čtvrté – jedovatě i VYPADÁ. Chudinka, nikdy mi nic neudělala, a když se mi dostala pod ruku – někdo ji doma nechtěl, měla to spočítané. (Jsem v tom ale trochu nevinně, převážnou část popravy měl na svědomí náš kocour a pes.)

Každé jaro natěšeně vyhlížím v obchodech barevné stojany s kvetoucími sáčky a utrácím nehorázné prachy za kytky, které ani nepřežijí sezonu. Měla jsem pocit, že ty rostliny, které se vyznačují především svojí užitečností (zelenina, bylinky), budou mít větší šanci na přežití, ale je to tak „fifty-fifty“.

Zrovinka před chvilkou jsem koukala na zahradu.
Máme tam jahody – DVĚ a zelené. Drží se statečně. Jejich matky jsem vykopala mezi nálety na jedné opuštěné zahradě. Dále se tam nachází hrášek. Letos se mu daří opravdu skvěle. Je ho mnoho a je velice chutný. Což je, pravděpodobně, důvod, že to u nás NIKDO NEŽERE!!! Hlavně tedy ne ty DĚTI, když HLAVNĚ kvůli nim to přece člověk dělá, že jo … Krásně se nám chytily maliny, ostružiny a černý rybíz. Červený rybíz to pomalu vzdává, asi ví, že je tam jenom kvůli manžovi, který prohlašuje, že by se v rybízu „užral“ a hlavně, ať je ho HODNĚ, a pak ve finále sní jednu misku za rok. Vlašský ořešák, dovezený od dědy z Mostu, to má už nejspíš za sebou. Asi mu nesvědčí ten čerstvý horský vzduch. (Nebo ten krtek, který se nám podhrabal pod barákem až do koupelny? No, nic, problém je stejně – kočkovitě – odstraněn, chcíplého krtka jsem, na lopatě, vynášela ze zahrady minulý týden.)

Bylinky u nás obstojí jak kdy a jak které. Máta a meduňka, které se až doposud nádherně košatily ve stínu netěsnící senkrovny, se po přesazení, aby mi je „rekonstrukční“ bagr nezničil, poručily pánubohu. A mám zase prd. Teda, někteří spíš „prdy“, protože NA TO byla ta máta vážně úžasná.
„Šmitlink“ někde vydržel a někde ne. V místech, kam ho chodí pravidelně zakusovat náš boxer, roste nádherně, nemohu ho však použíti, je poněkud žlutý.

Nejlépe se u nás daří citronovým a mandarinkovým peckám, vyplivnutým do truhlíku. Tyhle rostlinky se drží už pátým rokem a vypadá to, že to nevzdají. Jo, a taky aloe naznačuje, že jí ta moje „péče“ náramně vyhovuje.
Nedávno přišel manžel s tím, že si přikoupíme kousek pozemku, abych si tam mohla založit zeleninovou zahrádku a SKLENÍK!!! Směju se ještě teď (((((((((((((-:

A co vy, děvčátka, jak vám to roste, listuje, kořenuje a zelenatí??(((((((((-:

Napsal/a: Bramborka

Toto taky stojí za přečtení!

Vyrobte si svůj sirup na kašel

Léto je pro nás maminky vysvobozením od nekonečných martyrií dětských nachlazení. Já jsem si je tenhle rok užila do

Čtu dál →

Kolik % svého platu dáte v létě za zmrzlinu?

30°C ve stínu. Vedro na padnutí. Nechce se vám pracovat, uklízet, vařit. Stejně nikdo nemá na jídlo chuť. Děti myslí

Čtu dál →
sourozenecká žárlivost

Jak na to, když jsou jako kočka a pes

Objevte 3 věci, které dětem pomůžou, aby přestaly žárlit, ubližovat si a dělat naschvály. Ale pozor, ať to nepropásnete.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Lussy

    Bramborko,
    já mám takovu radost,že v tom nejsem sama. Mám cukání článek vytisknout a dát přečíst manželovi a na 99 % by uvěřil,že jsem to psala já:-).
    Kytky doma zaleju,jen když přijede moje máma,mrkne na ně a zeptá se mě,prosím tě,kdy jsi naposledy zalila ty chudinky kytičky? Taky mám jako babofka jednu varovnou kytku,která když má listy svěšené podél stonku,tak je to varování,že by to fakt trochu vody chtělo.
    A Difenbachie je moje nejneoblíbenější kytka-říkám jí komunistická kytka,protože dřív byly v těch strašných kancelářích snad všude.
    Když jsme dům koupili a zedničili,tak já ve volných chvilkách začala zahradničit. Že si jako vybuduju zahradu a až se nastěhujeme,tak už budeme jenom sklízet plody mé práce.
    Na zahradě bylo políčko jahod,2 rybízi,2 angrešty a spousta ovocných stromů. já první rok zasadila okurky, cukety,patizony,ředkvičky,porek,mrkev,pažitku,cibuli,rajčata,hrášek,no Mičurin by za mě stydět nemusel.
    Jak to ale rostlo a muselo se to zalévat a plít a okopávat,tak jsem každý rok něco ubrala,jahody zestárly a přestaly plodit,rybíz a angrešt napadla nějaká choroba,jablka vypadala jako jablíčka parohátka,švestky chytli šárku.
    Dnešní stav: 1 keřík ostružiny (a kvete!!!),2 sazeničky rajčat (pes je očůrává,tak nevím jestli z nich něco bude),1 třeseň obalená třešněma (stejně se zase sežerou špačci). Jinak je všude tráva a máme co dělat jí pravidelně sekat,ať to tu nemáme jak v pralese.

  • Bramborko, tvůj skvělý článeček mě rozesmál a taky jsem si při něm řekla: Aspoň v tom nejsem sama. Zahradnice jsem příšerná. Od manži dostávám většinou k narozeninám nějakou rostlinku, protože jsem jednou prohlásila, že mě potěší více, jak řezaná kytka. Takže pokaždé, když nějakou nádheru dostanu, tak ji každý obdivuje, ale po pár návštěvách, už se nelíbí nikomu a dokonce se mně někdo později zeptá, kde mám tu kytičku, co jsem dostala k minulým narozeninám a já musím odpovědět, že nevím, jak je to možné, ale nepřežila :-)) Dostala jsem krásný fíkus a dnes má pokrčené listy a je takový bez života. Před dvěma měsíci jsem dostala orchidej, s takovýma drobnýma květama. Všechny opadaly, tak je to úplně holé a to mi manžel koupil i hnojivo a já ho pravidelně přidávala. Dnes jsem si přinesla ze zahradnictví ještě nějaké balkonové květy, tak odpoledne budu sadit. Baví mě to, odreaguji se při tom, jen kdyby to rostlo, tak jak bych si přála.

  • Bramborka

    Holčičky,tomám radost,že vy máte radost(((-:. Člověka potěší,když v tomnení sám((-:

  • Bramborko, krásný počteníčko… 🙂 Já pěstuju doma kytky zelené, nekvetoucí, palmovité. Jejich názvy neznám a nechybějí mi… :-))) Občas taky připažují listy, zvlášť ta jedna, podle té vždycky poznám, „že je čas“, nebo spíš, že BYL čas… 🙂
    A až konečně budeme mít kousek té zeleně před domečkem, chystám tam místo jen pro lehátko na opalování, stolek na kávičku, mořná nějaká ta bylinka a nějaký keřík. Ale záhonky, okopávání, hlína za nehty… e-eeeeeeeeeeeeeeee… 🙂
    Každopádně ti přeju v této činnosti mnoho úspěchů!!!

  • Padmé

    Bramborko, děkuji Ti za Tvůj příspěvek, několikrát jsi mě rozesmála a to ne proto, že bych se smála tvému „umění“, ale proto, že jsem se v tom „viděla“ :-)) Jsem na tom dost podobně jako Ty, nejsem sice z paneláku, ale hlína mi nic moc neříká – prý to přijde samo (ten vztah k rodné hroudě)… tak nevím KDY :-)))
    Jinak Ti musím napsat: můj syn má ve svém pokojíčku JEDNU kytku v květináči, občas, když si vzpomenu, mu připomenu, že ji musí zalít … posledně mi odvětil: „Mami, teď zkouším pouštní výchovu…“
    Po kom to dítě je??

  • Zuzi, to je možné, možná i mravenci, těm potvorám totiž slunečnice moooc chutnají 🙂
    Ale letos je podivný rok, taky mi polovina kytiček vůbec nevylezla – a nejsem sama 🙂

  • Bramborko:-)))))
    krásně se to četlo.Jsem na tom asi tak nějak jak ty,ještěže se prodávají už zasazené květinky jinak bysme tu naši zahrádku asi nijak nerozkvetli,ale když ono to tak hezky vypadá..Teď když jsem doma jsem se pokusila o kvetoucí záhonek a milované slunečnice mi nejspíš po dvou dnech sežrali slimáci,potvory jedny:-(

  • Brambroko, ty nezklameš…. směju se až se za břicho popadám :)))))))))(Hlavně ty prdíky mě pobavily 🙂 )
    No jo, zase umíš jistě spoustu jiných užitečných věcí 🙂
    Já jsem taky člověk z paneláku, ale mám předky sedláky (kam jedna paměť sahá) a z druhé strany sice ne sedláky, zato prý babička když zasadila hrábě, vyrostla jí kytka….:))
    Takže to mám asi po ní – musím říct, že na naší zahrádce se daří (téměř) všemu. Ovšem taky pořád pleju, okopávám, sem tam přihnojím, stříhám a bedlivě sleduji všechny škůdce a choroby, abych mohla zahájit účinný boj (většinou účinný)… a ono se mi to odměňuje:) Ale první dva roky jsem trávila u záhonků s příručkou po boku a nic jiného jsem v té době nečetla…
    A uvidíš – třeba se to jednou zlomí :)))) Držím palec! 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist