…kdy k nám byl zaveden elektrický proud. La la la. Taková elektřina, co to vlastně je? Průměrný Čech si řekne, že je to šťáva, za kterou platím nekřesťanský prachy těm zlodějům… Vlastně už to ani nevnímáte, že doma nějakou elektřinu máte. Ono je to tak nějak samozřejmé, že člověk cvakne vypínačem a vidí, pustí radio – slyší, otočí kohoutkem a teče teplá voda – z bojleru…
Máte-li starý dům, zvykejte si.
Zvyknete si.
Musíte.
Máte-li starý dům na vesnici, nespasí vás ani žádné elektrikářské eso. Občas se prostě „něpremává“. Podezřívám vládu, že se častými výpadky elektrického proudu snaží podpořit znovuzalidnění venkova. Co taky dělat za dlouhých zimních večerů, když televize nehraje….
Elektrické rozvody v domě dělíme na dvě různé skupiny. Je zde elektrika „stará“ a elektrika „nová“.
Stará tam byla, když jste dům kupovali. Že je stará, jste zjistili, když jste se do domu nastěhovali. V okamžiku, kdy se vám za mikrovlnou troubou (kde se nachází jediná zásuvka v místnosti) bude lascivně povalovat „rozpětka“, napájející lednici, vařič, mikrovlnku a rychlovarnou konvici, je čas uvědomit si, že tady něco nehraje. Dříve lidé většinou neměli ani televize ani mikrovlnky ani rychlovarky… Většinou měli v kuchyni akorát rádio a na to jim ta jedna zásuvka stačila.
Kapitolou sama pro sebe jsou staré – otočné vypínače. Zjistíte, že tam, kde má být zapnuto, je vypnuto a tam kde má být vypnuto, je zapnuto – po čtyřech otočeních. Zjistíte, že když jimi otáčíte ledabyle, dosáhnete lehce romantického příšeří a ruplých pojistek.
Staré elektrické vedení má velice extrovertní povahu. Rádo se ukazuje a rádo o sobě dává vědět. „Dráty“ staré elektriky většinou není příliš těžké najít. Jsou všude tam, kde být nemají, a tam, kde být mají – nejsou. Vykukují na vás žertovně zpod stolu, vytvářejí ladné smyčky při rozích místností. Smyslně se vinou prostředkem stropu, aby na vás upustili jedinou mrtvolnou zimomřivou žárovičku. Kabely tlusté jako sloní noha vyživují žárovičku nad vchodem, ty nitkovité mají na starosti bojlery, současně se sporáky, a občas také, na venkově nepostradatelné, zásuvky na „360“. Podávají vám své nenechavé prstíčky přímo do vany. Občas utajeně číhají ve starých zdech a když malujete, žertovně vás „štipnou“ do ručenky.
Se starou elektrikou musíte zacházet s náležitou úctou. Musíte se naučit, že pokud pere pračka, nesmíte rozsvítit ve sklepě. Pokud se chcete dívat na TV, musíte vytáhnout ze zásuvek mikrovlnku a tu lampičku, co máš vedle postele.
Staré zásuvky se kvrklají a na jejich místo je neusadí ani kilo sádry.
Nová elektrika je nenažranec, kterého budete krmit velice sytými sousty po velmi dlouhou dobu. („Zemnicí drát, jisticí drát, dvojlinky, trojlinky, krabice odbočné, krabice pod vypínače…..“ Jističe, zásuvky, vypínače, čokoládky………..) Ačkoliv to není na první pohled zcela zřejmé, kabely jsou vyráběny z ryzího zlata, kolíky v zásuvkách jsou vyrobeny z rohů vzácného jednorožce a jednotlivé součástky jisticích skříní jsou z diamantů. (Jak jinak si vysvětlit cenu výše uvedených artiklů?)
Do vaší elektriky bude strkat rypák kdekterý úřední šimlík, na kterého si jen vzpomenete. Pánem „od revizí“ počínaje, uklizečkou na místním obecním úřadě konče. K vašim hodinám musí mít přístup úplně každý a váš pes se musí naučit rozdělovat příchozí osoby na „pány od elektriky“ a zloděje. Pro to boží hovádko je to někdy neřešitelný rébus. (Pro vás ne, VY máte jasno. Páni od elektriky jsou, podle vás, zloději největší…)
1. Najděte si dobrého elektrikáře. Který bude mít POCHOPENÍ pro vaše potřeby. Mooooc zásuvek do kuchyně, jištění do koupelny (kdyby upadl fén do vany), vypínače hodně nízko, aby na ně dosáhly děti. Který bude mít pochopení pro vaši peněženku. Který vám chápavě vysvětlí, kde všude chce jaké kabely natahat, připravit a pak to přijede „už jenom zapojit“. (Přípravné práce jsou jedny z nejdražších…)
2. Najděte si elektrikáře BEZ FANTAZIE. Který nebude kabely ladně vinout podél všech stěn ve vašich místnostech a nebude vytvářet kabelové klikyháky pod vašimi podlahami. Najděte si takového, který bude skrblit materiálem a bude stroze perfekcionalistický.
3. Najděte si elektrikáře s VIZÍ. Který bude vědět, kde budete chtít mít elektriku a jakou, ještě mnohem dříve, než to budete vědět vy sami. (Co kdyby ten chlív nebyl chlív, ale chodba? A to podkroví je takový nevyužitý. A proč vlastně není ve stodole garáž??)
4. Najděte si elektrikáře, který je váš KAMARÁD. Protože tak jedině se vám podaří dotáhnout ho do domu o víkendech a ve státní svátky, což je jediný čas, kdy můžete na svém domě něco dělat. Jindy chodíte do práce. Váš elektrikář taky. K vám si jezdí ODPOČINOUT ((-:
5. Najděte si JEDNOHO elektrikáře. Práce každého z nich je tak individuální jako otisk prstu. Špičkový výkon jednoho je fušeřina pro druhého. Jeden nechává „dlouhý konce“, druhý spoří. Jeden by viděl zásuvky ve vašem domě tak a druhý onak. Jeden počítá i s finskou saunou, druhý vás nechá chodit do sklepa potmě.
6. Kupte si plynový vařič, parní bojler do koupelny, valchu a necky, kamna na tuhá paliva a svůj sklep zásobte v zimě ledem. V létě ho budete potřebovat. Až budete tři dny bez elektriky a vaše potraviny se začnou v lednici kazit((-: Pořiďte si velkou spoustu společenských her a počítejte s minimálně dvěma, ale lépe se třemi dětskými pokojíky. (Abyste měli ty děti kam dávat((-: )
Rozsviťte svůj den ((-:
Napsal/a: Bramborka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)
paráda!!!!
I u nás se dělala.Kouzelný cihlový byt,kamarád mýho bývalýho elektrikář a 14dní sem se „seznamovala“s majzlíkem,kladívkem a náplastěmi.
Sekalo se ručně.
Aby děti věděli,že práce šlechtí a kluk zjistil,že jeho obor učňovský bude k něčemu dobrý byli zapojeni též.
Parta 3dospělých+2puberťáků značila,že se dílo podaří.
Nálada byla výborná,po každých vysekaných 50cm jsme se odměňovali:dospělí štamprdličkou,děti limčou a bombony.
Než se dílko podařilo z chlapů málem byli alkoholici a děti měsíc odmítali sladké:)))
Bramborko, Váš článek je úchvatný. Pamatuji vesnici, my tam ještě svítili petrolejkou, až po r. 1925 se začala zavádět elektřina i na venkově. Nám zavedl elektřinu místní elektrikář. To se ještě do zdí vkládaly izolované trubky a těmi se protahovaly dráty dlouhatánským perem. Všechny vypínače byly otočné a muselo se točit jen vpravo, jinak se vypínač porouchal. Žárovky Osram nám vydržely sž 30 let bez výměny, v místnostech stačila jediná zásuvka a byla asi 120 cm nad podlahou; opravdu na rádio to stačilo, jinak se použila rozdvojka (např. pro el. vařič). Žehlilo se žehličkami, co se ohřívaly na plotně a měly výměnný heft, jinak další el. spotřebiče v domácnostech nebývaly, leda až po válce, nebo u větších hospodářů, kde měli el.pojízdné motory s dlouhým kabelem. El. hodiny (zapečetěné) se dvěma šroubovacími pojistkami a otočným vypínačem byly umístěny na dřevěné desce zpravidla v předsíni. Ale příhody s elektřinou známe i z novější výstavby, třeba i panelové. Běžně bývá špatně připojen lustr s více vypínači, také se rozsvítí po stsku vypínače světlo třeba v jiné místnosti, jindy zase jsou všechny bytové zásuvky na jedné pojistce, dráty jsou taženy často mělce pod omítkou a běda, když chcete zatlouci skobičku pro obraz, často se trefíto rovnou do drátu s fází a ta vás kopne a div nezabije. Prodlužovací zásuvky mívají moc tenký kabel, často nevydrží ani zapnutý lux. Není přes domácího opraváře (dědu), řemeslníci se chovají přesně podle Vašeho popisu.
Dík za Váš článek ! Podobné příběhy najdete i v mých článcích v zápisníčku Ze života, kam je redakce schválně přeředila.
Ježiši, tak elektrika to bylo u nás něco. Dělala se v celém domě nová, takže jsme nepočítali s žádnými problémy.
Problém č. 1 – sehnat normálního elekrikáře, tedy toho, kdo to umí, a udělá to za rozumné peníze.
Problém č. 2 – když jsme výše uvedeného sehnali, vylezlo z něj že to všechno udělá za 50 000,- bez papírů. Kromě toho, že mě z částky málem klepla pepka, tak ten papír jsme potřebovali doložit k úvěru ze stavebka. Nakonec jsme kývli na 60 000,- s papírama.
Problém č. 3 – když jsme zjistili, jaký prase nám to doma dělá elektriku, dali jsme mu 25 000,- bez papírů a vyhnali ho, začali jsme opět řešit problém č. 1.
Problém č. 4 – ten objevil úžasný kluk, který všechno dodělat a opravil prasárny jen za 5 000,-. Ten první „dobrák“ zpřeházel kabely tak, že jsem dala do zásuvky rychlovarnou konev a rozsvítilo se na chodbě. Prý to není technicky možný, takže to byl asi génius…
Bramborko, asi před rokem jsme tu hustili do Žlababy, ať napíše knížku a povedlo se, tak se přidávám k holkám a říkám: neboj a něco sesmol, já si to koupím!
Bramborko už jsem ti chtěla napsat u předchozích článků,ale nevyšlo.Takže…,,Píšeš naprosto úúúžasně a ještě k tomu ze života!Takové příběhy mám moc ráda a a k tomu ve tvém podání se to čte samo.Tak se přidávám k ostatním a PIŠ PIŠ PIŠ!!!!! „:-))
Holky, to mi nedělejte(((-:.Ok, přiznávám, že mám v hlavě určitý nápad, zúčastnit se jedné soutěže, kterou každoročně vypisuje Knižní Klub. Tak se to snad povede. ((-:
Bokul, ani náš sporák nefungoval (mohly za to myšky – jedna kablíky překousala, druhá na nich pro jistotu chcípla..)
To mi připomíná červnový zážitek. davidek mel 20/6 krtiny a my se chteli tesne pred nimi presunout do domecku, nakonec se nepodarilo. Po predchozich majitelich nam zustal sporak, ktery manzel opravil, ozkousel a tesili jsme se, jak si ho budeme uzivat. O krtinach se nas seslo 13 lidi a co myslite, plotynky nehraly 🙁 Ne ze by byl problem v elektrine, ale po delsim zkoumani a prohledavani manzel objevil, ze je zcela rozpadly kabel vedouci elektrinu do sporaku 🙂
Júúúú, tady už se vyhrožuje?
Tak já se přidám k Ajíkovi a vyhrožují……..knihu, knihu!!!
Bramborkoooo…. teda teď jsi mě úplně odrovnala, jelikož TVŮJ popis elektřiny naprosto odpovídá NAŠIM zkušenostem ;)))) Jak jinak si vysvětlit, že nedlouho po našem nastěhování do domu si elektřina postavila hlavu a začala blbnout zrovna v době, kdy jsem byla v porodnici, venku zima a tma, taťka musel lézt potmě žebříkem na střechu a uklidňovat rozžhavené dráty…. jak jinak si vysvětlit, že když jsem začala luxovat a náhodou běžela pračka, bouchlo obojí? A děda musel sednout na bus a jet nám to opravit přes celé město a celou vesnici? ;)A že zhruba do té doby se datují dýchavičné potíže, na které začala trpět naše lednice…
Nakonec nám elektřinu opravdu navrhoval kamarád a realizoval dědeček…. nervy jsem měla v kýblu, neb z plánovaného měsíce byly čtyři, pořád vyskakovaly nějaké zádrhele, jen převrtat metrový cementovo betonový blok z jednoho patra do druhého byly nervy… stále úpravy, bordel, špína… a to jsme dávali do lišt, málokde do zdi, neb ještě při miminku mít nervy na rozvrtané zdi ÚPLNĚ VŠUDE, to jsem odmítla. A bonbónek největší – když děda zapojil novou elektřinu a slavnostně odstřihnul tu starou, kde už žádná „šťáva“ být neměla, zajiskřilo se a děda dostal šlupku… z čeho, netuším.
Protáčecí vypínače zase mají naši na chalupě a tvůj popis jejich (ne) funkčnosti je naprosto přesný. No a že ti od eletkřiny jsou zloději největší, se s tebou příst nebudu, naopak 🙂 Jen bych dodala, že ti od plynu jsou možná ještě větší 😀
Zakončím výhružkou 😉 – jestli nenapíšeš knížku, tak si to odskáčeš 🙂
Bramborko, super. Moc mne mrzí vaše trable s elektřinou, ale momentálně mě to pěkně pobavilo a zahřálo u srdíčka. Jinak moc zdravím.
Bramborko, opět úžasný, jsem na pokraji zhroucení ze smíchu:)
Opravdu by jsi měla napsat knihu, určitě by posloužila hodně lidem, kteří se s nadšením vrhají do renovace, ale neví, co je čeká:)
A já chci knihu, manžel je zedník, tak by ho určitě potěšila:)
Naše rekonstrukce je v podstatě stejná, elektriku máme taky novou a vytrpěli jsme si vyhazování pojistek, když jsem si např,rozhodla uvařit kafčo a ohřát jídlo- rána a bum:)
Elektrika je podle mě nejodpudivější a nevděčná práce:)
Už se těším na další nášup:)
Mobile Sliding Menu