Zikminka – 15. tt – Konec prázdnin

Už roky na mě ty prázdniny tolik nepůsobily jako letos, nějak končí léto, prázdniny… A v září je vinobraní a po něm už to letí… dušičky a vánoce… Po vánocích mám narozeniny a měsíc na to termín porodu…   Zatím se tomu slovu vyhýbám. Vím, že to „nějak“ přijít musí… :-). Všechno beru tak jakoby naposledy… ale zároveň tak, že příště už to bude jiné v tom krásném slova smyslu…  že budu máma. 🙂

Včera jsem byla na povinné genetice a paní doktorka mě pochválila, že je všechno v pořádku, mimi velikostí prý ukázkově odpovídá stáří a mám podle jejich slov pěknou placentu jak z učebnice :-), což mě rozesmálo a dokonce máme dvě ruce, dvě nohy a dvě oči…  A strašně pěkně se mrskal…. :-). Krásný to bylo, zase jsem zamáčkla slzu dojetí… a navíc si čím dál víc uvědomuju, že s mimi mluvím. 🙂

Od kamarádky jsem dostala krásné lehátko a pár věciček a všechno mi udělalo strašnou radost. Pak taky občas už pokukuju po kočárcích a začínám si užívat to, že jsem vážně těhotná. Dochází mi, že jsem na to tolik let čekala a najednou je to tady, i když ne tak, jak jsem vždycky chtěla. Beru to tak a i když mě občas trápí samota a to, jak to vlastně všechno bude, vesměs je to fajn…

Moje kamarádka, která má synátora – mého miláčka, který půjde poprvé do školy, měla promoci, což byl pro mě velký zážitek. Jednak má můj obdiv, že s dvěma dětmi to prostě zvládla a pak ta atmosféra, slavnostní a nezapomenutelná a ještě u toho byl ten malej šmudla, celou dobu ho to moc nebavilo, ale zvládli jsme to spolu a mamince pak vítězně předal kytičku 🙂 a příští týden se moc těším, že se půjdu podívat na jeho slavnostní vykročení poprvé do školy. Přitom se nedávno narodil…

Taky další věc je moje sžití se ségrou. Občas si zanadáváme, protože ji štvu se svým „buzerováním“  a ona mě svým pohodlím a bordelařením.  Ale jako myslím, že v dobrém, upřímně na jejím výrazu poznám, že si myslí cosi nehezkého o mě, ale rychle se to snaží zakecat a já si zase z ní pořád utahuju a tak se vlastně spíš pořád smějeme, někdy až brečím smíchy. :-).Teď jsem jí řekla, že jí jdu věnovat odstavec a mám se rychle uklidnit 🙂 a mám radši napsat, že už si nahlásila dovolenou a chce jít rodit.  Což mě spíš děsí, protože něco podobného mi dnes hlásila mamka… tak je asi pošlu spolu. 🙂

Co mě fakt hodně těší je to, že jde všechno u doktora jak má. Každý řeší, že jsem roky neměla děti a jen co se rozvedu, jsem těhotná. Aspoň je vidět, že problém byl někde jinde… a v někom jiném. Myslím ale hlavně psychiku. Prostě jsem ráda, že je to tak, jak to má být, aspoň zdravotně 🙂 a už teď se těším do další poradny.

Tak zase za pár týdnů… 😉

Napsal/a: Zikminka