V říjnu 2001 se nám narodila Karolínka. Je to naše sluníčko a já si myslela, že tak za dva roky nebude problém mít druhé dítě.
Jenže manžel mne brzy vyvedl z omylu, prý se na druhé dítě necítí a ani bychom to neutáhli…
Jenže naše Kája začala marodit, následovaly operace, takže nebyl čas ani myšlenky na miminko.
Do toho všeho zemřel můj otec a museli jsme si s mužem vzít do péče mého, tehdy 13-ti letého bratra.
Když bylo káje pět let, tak se najednou manžel rozhodl, že by toho sourozence přece jen potřebovala. Jak já byla nadšená.
Vždy jsem si říkala, jsem zdravá ženská, mně se nemůže stát, že bych nemohla otěhotnět. Jenže stalo se.
Nejdřív jsem si říkala, dáme tomu půl roku a bude to tady raz dva. Z toho mého raz dva byly tři roky.
Chodila jsem do CAR Apolinář, od té doby je všude doporučuji, a hledali jsme problém.
Manžel si nejdřív myslel, že problém bude asi u něj, je o čtrnáct let starší. Jenže spermiogram dopadl výborně a přišla jsem na řadu já.
Po pár testech se přišlo na to, že moje hormony pořádaj diskotéku a bylo to.
Jenže já hormonální léčbu vzhledem k váze odmítla a ukončila docházení do centra.
Nastoupila jsem do práce jako vedoucí v supermarketu, a byla celkem spokojená.
To, že mi není po ránu dobře, jsem brala jako daň stresu a to, že můj cyklus trvá už více jak šedesát dní, mi také vrásky nedělalo.
Takže když píšu tento článek, jsem doma na rizikovém a už ve 27.tt.
Proto bych všem holkám, které se marně snaží o mimčo, chtěla říct: Nemyslete na to, nevěřila jsem, ale je tak, pomáhá přesměrovat své myšlenky jinam.
Mně pomohla nová práce, Vám pomůže třeba taky, anebo něco jiného.
Takže po třech letech čekání budeme mít letos v létě Pepíčka nebo Verunku.
Tak jsem se konečně dočkala.
Napsal/a: knizkova8
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (13 vyjádření)
hezké a jsem ráda, že to nakonec tak hezky dopadlo a patříš k těm štastnějším kterým to vyšlo….malé cácorce vše nej nej….
Tak to je pěkné, dodatečně vše nej k narozeninám
Tak v neděli 26.6 byly miminku z tohoto článku 2 roky. Je to holka a jmenuje se Veronika
knizkova8, gratuluji a souhlasím s tebou, mám podobnou zkušenost, a i když se to snažilkám o miminko špatně vysvětluje, je to tak, v některých případech stačí přesměrovat myšlenky a jeto 🙂 My se na to taky upjali, sice jsme nečekali, tak dlouho, ale mysleli jsme si, že to nemůže být problém. Nakonec jsem po půl roce rezignovala a řekla si, že se nedá nic dělat a necháme se tedy vyšetřit. Hodila jsem to prostě za hlavu a miminko bylo tu 🙂 Takže přeji krásné těhotenství a ještě krásnější miminko
Všem moc děkuji
Taky se pripojuji ke gratulacim. Preji krasne a hlavne zdrave miminko:-)
Gratuluji a přeji krásné zdravé miminko.
Článeček mě dojal…
GRATULUJI!
Moc gratuluju, že se to povedlo – mám úplně stejnou zkušenost, taky jsem chodila do centra asistované reprodukce, aby se zjistilo, že hormony nejsou v pořádku. Po 2.5 letech snažení mi řekli, že jedině umělé oplodnění, ale já už měla doma 4letého kluka. Tak jsem tam chodit přestala a „nechala to koňovi“ a už mám 1.5letou holčičku. Taky jsou 5 let od sebe. Teď už jsem v 11tt a čekám 3.přírůstek, podotýkám, že se to podařilo za 3měsíce, ani nevím jak 🙂
Lékaři tvrdí, že na vině jsou hormony, ale hlavní jsou asi nervy – mě tenkrát pomohlo jet do skanzenu ve Strážnici na Moravě, v posledním domku mají kolébku a prý kdo si s ní zakolíbá, ten do roka a do dne otěhotní. Prý mají spoustu dopisů, jak to zafungovalo, já jim nenapsala, ale otěhotněla jsem za 2měsíce na to, stále jsem si říkala, že když je ta kolébka tak slavná, tak to určitě přijde. Vřele doporučuji!
Taky moc gratuluju a v létě se budu těšit na šťastnou zprávičku s váhami a mírami Pepíčka nebo Verunky! 🙂
Srdečně gratuluji a přeji pohodové těhotenství!
Gratuluji ! :))) Je krásné, že jste se dočkali – a přirozenou cestou. Opatrujte se! 🙂
Gratuluju a přeju hlavně zdravé miminko. S tim,že se na mimi nemá myslet je opravdu pravda. Já mám děti od sebe 5let a už jsem si myslela,že druhé ani nebude. Mě taky pomohla práce.
Mobile Sliding Menu