Onemocnění dýchacích cest

Rubrika: Onemocnění a léčba

861958_hidoc-on-whiteDýchací soustava člověka představuje soustavu orgánů, která zajišťuje výměnu plynů mezi krví a vnějším prostředím. K dýchací soustavě patří dýchací cesty (dutina nosní, nosohltan, hrtan, průdušnice a průdušky) a plíce. Dýchací cesty přivádějí vzduch do plic, dělíme je na horní a dolní cesty dýchací…

Horní cesty dýchací

  • dutina nosní (vzduch se zvlhčuje, předehřívá a zbavuje nečistot)
  • nosohltan (spojen Eustachovou trubicí se středním uchem)Dolní cesty dýchací
  • hrtan (zde vzniká hlas chvěním hlasivkových vazů)
  • průdušnice větví se na dvě
  • průdušky, které se zanořují do plic. Pravá plíce je tvořena třemi laloky a levá plíce dvěma laloky houbovité tkáně. Plíce jsou uloženy v dutině hrudní a pokrývá je vazivová blána – poplicnice. Také hrudní je pokryta vazivovou blánou – pohrudnicí. Mezi oběma blánami je malé množství tekutiny, která usnadňuje pohyb tkání při nádechu a výdechu. Průdušky se v nich větví na
  • průdušinky ústící do vlásečnicemi protkaných, tenkostěnných plicních sklípků (tvoří houbovitou plicní tkáň), v jejichž stěně dochází k výměně dýchacích plynů mezi plícemi a krví. V plicích je obrovské množství vlásečnic a v každém okamžiku tam probíhá výměna plynů asi v jednom litru krve. Výměna plynů probíhá vzduchem.Nemoci dýchacích cest jsou nejčastějšími onemocněními v dětském věku, ale nevyhýbají se ani nám dospělým. Nemoci probíhají většinou akutně, ale v posledních letech se stále zvyšuje výskyt opakovaných (recidivujících) a chronickych forem.

    Hlavními příznaky onemocnění dychacích cest jsou nejčastěji:
    (píši všeobecný souhrn, ne vždy se objeví všechny příznaky)
    KAŠEL A EXPEKTORACE – kašel patří mezi nejčastější příznaky onemocnění dýchacích cest. Je to obranný reflex vyvolaný podráždením sliznice v dýchacích cestách a pohrudnice. Kašel může být suchý neproduktívní, vlhký- produktivní, dráždivý, štěkavý i sípavý. Produktem vlhkého kašle je hlen (sputum).
    DUŠNOST– je nepříjemný pocit nedostatku vzduchu. Bývá doprovázen zvýšeným dýchacím úsilím nemocného, pocitem strachu a neklidu. Původ dušnosti je nejčastěji onemocnění dýchacích cest a nebo srdce. Dušnost provází i celá řada vedlejších fenoménů např. chrčení, pískání… Při záchvatu dušnosti nemocný nejčastěji vyhledává vhodnou polohu, při které se mu lépe dýchá (ortopnoická poloha) – sedí na lůžku se svěšenými končetinami a rukama se drzi pelesti postele a nebo stojí v mírném předklonu a opírá se rukama o stůl a nebo židli… Tato poloha umožňuje lépe zapojit i pomocné dýchací svaly a podporuje kvalitnější výměnu plynů v plicích
    BOLESTI NA HRUDI – nebývá hlavním příznakem onemocnění dýchacích cest, jelikož plíce ani pohrudnice nejsou „inervovány“, z těchto důvodů nemusí pacient pociťovat bolest, pokud není postižená nástěnná pleura.

    Dalšími příznaky, které se mohou objevit při onemocnění dýchacích cest jsou:
    – HEMOPTÝZA, HEMOPTOE- hemoptýza je vykašlávání krve, hemoptoe je chrlení krve. Může být příznakem závažného onemocnění dýchacích cest, krvácení ohrožuje pacienta nejen vykrvácením, ale i udušením.
    – CYANÓZA- modrofialové nebo modrošedé zbarvení kůže a sliznic. Je způsobena přítomnosti většího množství hemoglobinu v kapilární krvi. Je nejčastější známkou, že pacient nemá dostatek kyslíku v krvi.
    – CHRAPOT- bývá nejčastějsím příznakem u onemocnění hrtanu.

    Mezi vyšetřovací metody při onemocnění dýchacího ústrojí patří:
    (píši všeobecný souhrn, ne vždy jsou nutná všechna vyšetření)
    1. FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ – lékař pacienta vyšetří pohledem (můžeme zjistit viditelné známky choroby, pohyby, stav vědomí, způsob chování…), poslechem (podchytíme slyšitelné funkční projevy organismu), poklepem, pohmatem, aj… změří teplotu, tlak krve, puls. U dětí se měří obvod hlavičky, hrudníčku. Důležitá je i hmotnost a délka. A předepíše léčbu, anebo si vyžádá další vyšetření záleží na nálezu.
    2. FUNKČNÍ VYŠETŘENÍ PLIC – podává objektivní informace o funkci plic a je základním vyšetřením v pneumologii.

  • Vitální kapacita plic (spirometrie) – Měření se provádí přístrojem zvaným spirometr. Jedná se o vyšetření, kde je posuzováno největší množství vzduchu, které je pacient schopen vdechnout po maximálním výdechu (inspirační vitální kapacita plic), popřípadě vydechnout s maximálního výdechu. Toto vyšetření se u dětí dělá od 5 let, protože je nutná plná spolupráce s vyšetřujícím. Vyšetření není nijak bolestivé, jen je potřeba podle pokynů dýchat podle instrukcí.
  • Vyšetření difúzní kapacity plic- transvéru O2 a CO 2 – toto vyšetření se provádí jen na specializovaných odděleních. Mnohem jednodušší je získání informací pomocí analýzy krevních plynů neboli ASTRUP z arterialní nebo častěji kapilární krve.
    3. KONZILIÁRNÍ VYŠETŘENÍ – dle potřeby je možné provést vyšetření u specializovaných lékařů, ORL, onkologie, plicní alergologie, chirurgie a jiné… Záleží na stavu pacienta a na onemocnění.
    4. ENDOSKOPICKÉ VYŠETŘOVACÍ METODY – jsou zobrazovací metodou, kterou jsme schopni podívat se az do plic díky endoskopickému přístroji. Známe nejrůznější druhy endoskopie. Záleží na tom, jakou část dýchacích cest chceme zkontrolovat. Diafonoskopie. Je jednoduché prosvícení vedlejších dutin nocních. Laryngoskopií vyšetřujeme hrtan, bronchoskopie je vyšetření průdušek (lze provést i u malých dětí – používá se krátkodobá anestezie) Díky bronchoskopii lze odstranit cizí těleso z dýchacích cest, můžeme odstranit blokádu způsobenou hlenem, dá se zjistit onemocnění plic např. karcinom plic…
    5. RENTGENOVÉ VYŠETŘENÍ PLIC – nejčastěji se provádí snímkování plic. Po snímkování je vyhotoven snímek, podle kterého lze zjisti změny na plicích. Dalším rentgenologickým vyšetřením je magnetická rezonance a nebo počítačová tomografie, známá pod zkratkou CT. Sonografie, neboli ultrazvuk. Dále se provádějí i invazívní vyšetření jako např. angiografie plic- kdy se vyšetřuje stav plicních žil a tepen. Záleží na zvyklostech zdravotnického zařízení.
    6. RADIONUKLIDOVÉ (RADIOIZOTOPOVÉ) VYŠETŘENÍ – je vyšetření, kdy se vyšetřovanému aplikuje do žíly radioaktivní látka. Vyšetření plic nazýváme scintigrafie plic, provádí se ventilační a perfúzní. Ventilační scintigrafií se zjišťuje porucha distribuce plynů, základní plicní objemy, jako je vitální kapacita plic nebo residuální objem vzduchu v plicích. Perfúzní scintigrafie plic pomáhá zjistit zda vyšetřovaný má perfúzy krve plicemi v pořádku, zda není v plicích omezen průtok krve (např. plicní embolie). Zvláštní příprava na vyšetření není nutná. Provádějící Vám vše vysvětlí.
    7. ODBĚRY BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU – díky vyšetření biologického materiálu může lékař zjistit nejen celkový zdravotní stav, ale i příčinu (bacil)
    *Krev – nejčastěji se odebírá krev na rozbor krevního obrazu, dále pak na sedimentaci, imunologické testy, astrup, ASLO, virologické vyšetření, celkové biochemické vyšetření (záleží na zvyklostech nemocnice a stavu pacienta)
    *Moč – vyšetřujeme hlavně ceklový stav moče (moč a sediment)
    *Sputum – vyšetřením hlenu z dýchacích cest lze určit přícinu onemocnění. Sputum se nejčastěji odebírá na bakteriologické, virologické a nebo i cytologické vyšetření. Díky vyšetření je laboratoř schopna určit původce onemocnění, je možné udělat v lab. podmínkách test na citlivost a určit popřípadě, která antibiotika pomohou k uzdravení a tudíž ke zničení původce. Na tento typ vyšetření lze odebrat i bronchiální sektet (při bronchoskopii plic, viz endoskopické vyšetřovací metody) a nebo lze do laboratoze poslat výpotek z hrudní punkce
    *Výtěry – se odesílají také na bakteriologii aj. I z nich lze zjistit původce a citlivost původce na antibiotikum. Provádíme výtěry z nosu, krku, nosohltanu, hrtanu
    8. DIAGNOSTICKÉ KOŽNÍ TESTY
    * Kožní testy na alergii- slouží k vyhledávání alergenů, které jsou příčinou vzniku alergických onemocnění např. astma. Alergenem může být prach, pyl, roztoči, léky… Testy na alergii se prováději více způsoby. Záleží na zvyklostech daného oddělení.
    * Tuberkulínová zkouška – provádějí se při diagnostice TBC (tuberkulozy). K testu se používá čistá mykobakteriální bílkovina (PPD= purifient protein derivát). Testovací látka se aplikuje do střední třetiny levéhé předloktí na zevní stranu. Reakce se odečítá po 48 a po 72 hodinách. U pacienta citlivého dojde v místě aplikace k reakci. Hodnotí se zřejmá hmatná infiltrace, pouhé zčervenání nestačí. V 11 letech je tento test povinný.
    9. POTNÍ TEST – stanovení elektrolytů v potu pilokarpinovou iontoforézou. Postup tohoto vyšetření je následující (každá nemocnice má jiný postup a jiná pravidla vyšetřování prosím berte to jako orientační informace)
    *Paže a předloktí se odmastí eterem.
    *Na předloktí se fixuje pozitívní elektroda podložená 20 vrstvami gázových čtverečků namočených do 0,5% roztoku pilokarpinu a zapojí se do přístroje.
    *Negativní elektroda, podložená 20 vrstvami gázových čtverečků namočených katodovým roztokem dle Ipsera se fixuje na paži a rovněž se zapojí do přístroje.
    *Po zapnutí přístroje se zvyšuje intenzita stejnosměrného proudu od 0-3,8mA.
    *Elektroforéza probíhá 10 minut. Po 10 min. se přístroj vypne.
    *Kůže pod kladnou elektrodou se 3x omyje destilovanou vodou a důkladně se osuší. Izolepou se přilepí čistý igelitový čtvereček (cca 5×5 cm) po celém obvodu, potí se 30 minut. Poté odebere laborant skleněnou kapilárkou pot.
    10. HRUDNÍ PUNKCE – provádíme punkci hrudní dutiny, abychom uvolnili tlak na plici vzniklý nadměrným množstvím výpotku, vytvořeného onemocněním, provádí se podle zvyklostí oddělení .

    Léčba bývá individuální, liší se.
    Nejčastěji nasazovaná léčba bývá farmakoterapie.

    Mukolytika – stejně jako Expektoracia – se používají k usnadnění odkašlávání (expektorace) a zlepšení vykašlávání hlenu z dýchacích cest. Jejich účinek spočívá ve snižování vazkosti hlenu a v aktivaci očišťovacích funkcí dýchacích cest. Podávají se většinou celkově nebo inhalačně, ojediněle i formou nitrožilní injekce (pouze na základě předpisu lékaře). Hlavním využitím této skupiny léčiv je léčba nemoci dýchacích cest se zvýšenou tvorbou vazkého hlenu. ACC long, Robittusin, Tussilen, Mukosin, Mukosolvan, Hedelix aj… mají účinky mukolytické i expektorační a zároveň výrazný ochranný účinek na sliznici dýchacích cest. Mukolytika a expektorancia by neměla být podávána současně s antitusiky z důvodu rizika hromadění hlenu v dýchacích cestách.

    Antitusika – jsou léky tlumící kašel. Neměly by být podávány současně s mukolytiky a expektorancii z důvodu rizika stagnace a hromadění hlenů v průduškách. Antitusika kodeinového typu působí na centrum pro kašel v mozkovém kmeni. Mají obvykle analgetický účinek a po podání vysokých dávek mohou vést k útlumu dechového centra. Při jejich dlouhodobém užívaní hrozí riziko vzniku závislosti a jsou proto dostupné pouze na lékařský předpis. Kodein. Antitusika nekodeinového typu Sinecod působí především svým lokálně anestetickým účinkem, kterým ovlivňují dráždivé podněty z dýchacích cest. Jejich centrální působení je výrazně slabší. Při jejich užívání nehrozí vznik závislosti. Antitusika se používají především u nemocných s projevy dráždivého neproduktivního kašle. Měly by být použity pouze ve skutečně určených případech, neboť jimi navozená retence hlenů může být mnohdy nepříznivá pro další průběh zdravotního stavu.

    Bronchodilatancia – léky přímo rozšiřující průdušky; používají se při léčbě např. astmatu. Dělíme je na několik typů – s rychlým nástupem účinku, ale krátkodobě působící, s rychlým nástupem účinku a dlouhodobě působící, s pomalým nástupem účinku a dlouhodobě působící. Dlouhodobě působící bronchodilatancia jsou přidávána i k léčbě kortikoidy, protože umožňují snížit jejich dávkování.

    Antihistaminika – jsou léky proti alergii v podobě tablet a roztoků pro podání ústy, dále v injekční podobě a v podobě kapek a sprejů do očí a nosu. Dělíme je na první generaci, kam patří starší antihistaminika, která mají více nežádoucích vedlejších účinků, jako je ospalost, sucho v ústech, zácpa a obtížné močení, u dětí noční můry a dráždivost. Dithiaden. Druhá generace antihistaminik již má tyto nežádoucí vedlejší účinky zcela minimální, přičemž jejich léčebný účinek je stejný, nebo dokonce lepší. Zyrtec, Zodac…

    Antibiotika – léky, které zničí původce onemocnění, mohou být nasazeny hned a nebo po bakteriologickém či jiném výše jmenovaném vyšetření, kde zjistí citlivost původce na antibiotické léky. U antibiotik je nutno dodržovat stanovenou dávku a určené dávkování, léčba se nedoporučuje přerušovat, jen v případě, že se objeví nežádoucí účinky. Vždy doberte balení a nebo se řiďte pokynem lékaře.

    Antipyretika – Léky snižující horečku, měli by se podávat pokud je teplota vyšší než 38,5°C. Léky proti teplotě podávejte podle pokynů lékaře. Paralen, Brufen, Panadol.

    Jiným léčebným postupem, který pomáhá s bojem proti onemocnění dýchacího ústrojí, jsou inhalace – podávají se léky ze skupiny mukolytik a nebo oxygenoterapie(podávání kyslíku). Tato léčba je možná při hospitalizaci pacienta. Dále lze použít tzv. fyzikální terapie a to léčba IF – infračerveným zářením (solux) a nebo UV záření horské sluníčko.

    Všeobecné zásady u nemocného s onemocněním dýchacího systému:

  • Klid na lůžku, dostatek spánku.
  • Dbát na pravidelné užívání předepsaných léků.
  • Dbát na průchodnost dýchacích cest (smrkání vždy nejprve z jedné a pak z druhé dírky, nikdy ne současně – riziko přenosu infekce do Eustachovy tuby, vykašlávání, odsávání, zvlhčování prostředí nebulizátorem, odpařovač, mokré prostěradlo u radiátoru a nebo přes postýlku !! pozor!! U dětí nebezpečí udušení mokrým prostěradlem, inhalace – doporučuji při rýmě olynth do zásuvky).
  • Snižování teploty nad 38,5°C antipyretiky, ale i fyzikálními prostředky (zábaly, tekutiny, obklady).
  • Pravidelný přívod čerstvého vzduchu (větrání, zvlhčování vzduchu).
  • Zvýšený přísun tekutin, strava by měla být pestrá energeticky vyvážená.
  • Nepodávejte tekutiny nebo potraviny, které zvyšují viskositu hlenu (mléčné výrobky).
  • Udržujte úlevovou polohu (zvýšený poloha hlavy).
  • Péče o okolí nosu při rýmě – promazávání.Existuje mnoho nemocí dýchacího systému, budu se snažit Vám alespoň základní představit v dalších článcích, prosím o trpělivost. Informace v článku jsou jen orientační a velmi všeobecné.
  • Napsal/a: Michaela Knoppová

    Toto taky stojí za přečtení!

    Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

    S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

    Čtu dál →

    Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

    Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

    Čtu dál →

    Péče o první dětské zoubky

    „Mléčné zuby stejně vypadají a narostou nové.“ Je to pravda, ale i přesto je potřeba se o už od

    Čtu dál →

    Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)

    • mysicka1407
      mysicka1407

      Nevim syce kolik je Vasemu synovi, ale myslim ze by vam mohl pomoct i plicni lekar.
      Astma je charakterizováno jako záchvatovitá výdechová dušnost, kterou způsobuje přechodné stažení průdušek, otečou sliznice a v dých. cestách se tvoří vazký hlen, který dých. cesty ucpává. Onemocneni je sice mimo jiné způsobeno alergii.
      mezi příznaky patří záchvatovitá dušnost, zvýšený puls, projevy cyanózy (modrání) nekdy situace vyústí v astmaticky stav, kdy záchvat trvá déle a není možné jej zvládnout léky.
      Mezi vyšetření patří mimo to co uvádíte i funkční vyšetření plic , to se provádí od 5 let. pak záleží na plicním lékaři zda zvolí i jiné vyšetřovací metody.
      Léky na astma také existují. Je jich mnoho a pokud Vam prokazí ze se jedna o astma leky jsou schopne Vam pomoci.

      je tezko odhadovat co bylo a nebylo pokud byste o tom chtela jeste mluvit jsem poradce ve zdravi. prosim ale napiste mi vek ditete a jake vysetreni mel dekuji predem.

    • Evakub

      Míšo, pevně doufám, že do té doby se vrátí z dovolené alergoložka a budeme už mít výsledky vyšetření. Kéž by byly negativní. Prdelka malinký bere už druhé léky na kašel a žádná velká změna…

    • mysicka1407
      mysicka1407

      Evakub: Astma mám v plánu psát později. Snad se Vam bude líbit stejně jako tento članek. Dekuji

    • Evakub

      Dobrý den Míšo, moc hezky jste vše popsala.
      Škoda jen, že nepíšete, kdy se jedná o astma. Zrovna bojujeme s kašlem a dušností už několik týdnů a nejspíš to bude právě astma.

    • mysicka1407
      mysicka1407

      dekuji za pochvalu Knoppová Michaela

    • Padmé

      Užitečné informace – děkuji Vám za příspěvek.
      Něco z výše uvedeného znám a v něčem jsem si „doplnila“ vzdělání.

    • Je to perfektně napsaný já bych to lepší nenapsala.Hlavně jde o to,aby si člověk nepletl angínu s chřipkou a mít asponˇ trochu přehled o nemocech.Tento článek určitě bude pro každého poučný a jistě i srozumitelný.Všem přeji slunečný den.!!!!!!!!!!!

    Co na to říkáte?

    Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

    Sdílet
    Sdílet
    TOPlist