Od svých 13 let jsem měla nepravidelně menzes, doktoři říkali, že se vše srovná do 18 let, nesrovnalo. S manželem jsme se brali v 18 letech z lásky. Po čase jsme se rozhodli že se budeme pokoušet o miminko…
Po vstupním pohovoru jsem musela na laparoskopii, zda jsou průchodné vejcovody, manžel na vyšetření spermatu. Vše bylo v pořádku, ale miminko stále nikde. V centru asistované reprodukce jsme absolvovali inseminaci, samosebou nic.
Tak se lékaři rozhodli pro umělé oplodnění, dostala jsem injekce na to, aby zrála vajíčka, když jsme přišli na kontrolu, ultrazvukem bylo zjištěno, že tam bude cca. 10 vajíček.
Následoval odběr v narkóze a za dva dny mi ta moje kuřátka vraceli zpátky už pěkně nadělená.
Po 10 dnech byl test pozitivní, jásali jsme, že se nám to podařilo, ale bohužel předčasně, po 4 týdnech jsem o miminka přišla, tak jsme absolvovali stejnou proceduru ještě se zamraženými vajíčky a potom opět odběr a transfer, tentokrát bylo 17 vajíček, darovala jsem tedy 4 pro pár, který nemá vlastní vajíčka, ale další pozitivní test skončil po 6 týdnech, miminka opět nebyla.
Finančně jsme se dostali do úžasného stadia, a tak moc jsem toužila mít miminko, to nám bylo již 28.
S manželem jsme se domluvili, že si v 35 adoptujeme miminko, přesto jsme se snažili o těhotenství a chodili po vyšetřeních. V nemocnici v Praze Podolí jsme podstoupili další vyšetření u pana doktora Madala, který mi dal prášky na snížení imunity. Před vánoci 2001 jsem 6 týdnů zvracela, vysadila jsem léky a přešlo to, v lednu 2002 jsem měla poslední menzes a v květnu mě manžel donutil si udělat test. Jaké bylo moje překvapení, když byl pozitivní. Druhý den jsme jeli k lékaři, který mi oznámil, že jsem v 5. týdnu těhotenství. Za týden bylo vidět srdíčko a v lednu 2003 se nám narodil zdravý chlapeček.
Jsme rádi, že ho máme, už jsme nedoufali, že se nám to někdy povede. Tak všem, kdo mají podobné problémy, držíme palečky.
Napsal/a: venousek
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (21 vyjádření)
I s odstupem tech let ze srdce gratuluji!
Moc moc gratuluju,my se snazime druhym rokem a vsechna vysetreni jsou v poradku-diagnoza nevysvetlitelna neplodnost.Rada bych ale jeste podstoupila post koitalni test,ale nevim,kde ho v Cechach provadeji-mohl by mi nekdo dat kontakt,nazev centra ci tel.cislo?(severocesky ci stredocesky kraj).Predem moc dekuji a vsem co zatim cekaji na miminko preju hodne stesti a hlavne at se dockaji.Pokud pro me budete mit info o tom testu, piste prosim na muj mail marketasmidova@seznam.cz,uvitam i zpravicku od nejake slecny ci pani,ktera prochazi necim podobnym a hleda spriznenou dusi nebo si chce jen vymenit informace ci zkusenosti,drzim palce vsem,Marketa,31let
Je to hrozně smutné a bolestivé téma,zrovna jsem po IVF a bohužel neúspěšně.Ale naděje umírá poslední!Přeji všem hodně štěstíčka.
Kopíruji z redakční pošty (Jarmila):
———————————————————-
Velice vas zdravim a velice rada bych přispěla svým článkem. Jsem vdaná a s manželem máme 2 syny. Moc jsme toužili po holčičce nebo spíš vic já než manžel. Jemu to bylo jedno hlavně, aby to bylo zdravé. Jenže nakonec jsem přeci jen otěhotněla, ale osud se proti mně obrátil a tak jsem musela podstoupit potrat. Pak jsem za nějaký čas chtěla opět otěhotnět, lékařka mně napsala nějaké prášky, ale stale nic. Tak pak se z krve zjistilo, že mam nemocnou štítnou žlázu a proto se mně nedaří otěhotnět. Tak jsem si našla na netu jednu firmu, paní mně poslala léky, byly teda dražší, ale co bych neudělala pro to, abych otěhotněla a nakonec jsem dnes zjistila, že jsem těhotná. Tedy zjistila jsem to dnes. Jsem ten nejštastnější člověk pod sluncem a vam všem, kteří toužite po miminku tolik jako ja at se vam sen splni tak jako mně.
Poslal(a) popelka155
Ja už čekám na miminko devět let a pořát nic. Byla jsem i na laparoskopii manžel na spermiografii a vše je v pořátku sem soho ňák už unavená žeto nejdë,včera mi psela sestra že je vdruhem měsíci tak my to bylo docela líto
Jájouchu držím palečky aby se Vám to povedlo, je to malý zázrak, i když to čekání je strašné…pevné nervy Vám oběma
Ahoj, moc gratuluji a držím všem pěstičky. Také se pokoušíme 3 roky o miminko. Bohužel zatím stále nic. Když už jsme se konečně dostali do centra IVF, podstoupili veškerá vyšetření a dočkali se léků na vyvolání vajíček, přišla další rána. Jsem teď 2 měsíce po operaci štítné žlázy. Léčím se s ní od svých 16 let. Od té doby jsem o ní vůbec nevěděla, jen jeden prášek deně a nic víc. Ale asi po vysazení antikoncepce a nasazení léků na uzrání vajíček se vše rozházelo natolik, že jsem skončila takto. Když mi bylo od lékaře řečeno, že se musí všechno zastavit a že se umělé oplodnění bude muset odložit nejméně o rok, byli jsme s manželem úplně zdrcení. Ale zatím jde vše dobře. Operace dopadla výborně a dokonce mi pani doktorka oznámila, že můžeme opět s chutí bojovat o miminko. Tak že místo jednoho roku to jsou jen 4 měsíce. A hurá na to. Držím všem palečky a věřte, že štítná žláza je fakt svinstvo!!!! Ale musí to všechno dobře dopadnout, naděje umírá poslední. A doufám, že příště vám již napíši ještě lepší zprávy. Zdravím všechny a moc gratuluji všem co se radují z malého uzlíčku………
Je krasne,ze se vam to povedlo.Muj pribeh,je na dlouhe vypraveni,ale po 16letech,kdy jsem myslela,vlastne se smirila s tim,ze mamou nikdy nebudu,a jak se rika“Nikdy nerikej, nikdy“jsem se 23.6.2004 stala maminkou holcicky,prirozenou cestou.Urcite vam svuj pribeh brzy napisi,jak je priroda nekdy mocna carodejka.
Všem držím pěstičky atˇto vyjde,já na miminko čekala dva roky a ted´mám krásného Matyáše. Ale cesta k němu nebyla vůbec lehká,vedla přes hormonální léčbu až k první prohlídce na klinice kde jsem měla podstoupit IVF. Dopadlo to dobře,už tam jsem jela těhotná,samozřejme aniž bych to věděla.Ale ještě asi dva měsíce před tím jsem navštívila svou praktickou lékařku s tím ,že jsem byla neustále hodně unavená. Ta mi udělala různé testy,které byly v pořádku až na jeden a to -nějaká alergie,prý možná na manželovo sperma. Vyřešila to Zodakem a já opravdu otěhotněla vlastně do měsíce.Nevím proč mi tyhle testy neudělala gynekoložka hned když jsem přišla s tím , že „nám to najde“
Děkuju všem za přání,
doufám, že se Vám také všem povede mít miminko,
je to moc fajn…držím Vám všem moc a moc palečky, vím jak toužíte po děťátku,stejně jako jsem toužila já.
Umělé oplodnění je sice závod na dlouhou trať , ale spoustě žen se povedlo na první pokus , nebo jeko nám..:)
Darovali jsme zbylá oplodněná vajíčka, tak doufám, že někomu přinesou radost a šťěstí a že se povede donosit krásné zrdavé miminko ….
Ještě jednou Vám všem moc děkuju
moooc ti fandím,já sama jsem už 3x anonymní dárkyní „vajíček“ a jsem vedená v databázy,bohužel, ale už jsem pro ně „stará“(35):-)) a víc jak 3x to prý stačí.už i samotná příprava je na to velmi nepříjemná,pícháte si,já sama,injekce do břicha ,2 měsíce jste vlastně stimulovaná a cítíte se jako při menzes a těhotens.dohromady,můžete kdykoliv otěhotnět,podstoupila jsem genetic.vyšetření,opakované odb.krve atd….je vám špatně,dojíždíte na počítání „vajíček“…ale mě hřálo vědomí,že pomůžu nějakému neštastnému páru splnit sen..já sama jsem prý zázrak,že mám dvě velké děti a ted mimi..
Moc vám to přeji,ať klučina roste,já mám tří letou holčičku,a teď taky musíme s manželem na um.oplodnění.Tak jsem ráda,že zatím máme první dítko.
moooc vam to preji.:-)take se snazime uz 8let
Něco takového jsem potřebovala slyšet (tedy číst :-)) Nám tvoření jde, ale už jsem o dvě mimi přišla. Držím všem palečky!!!
příběh s krásným koncem, pokoušíme se již 5 let a takové příběhy mi dodávají naději,ať Vám chlapeček přináší v životě jen samou radost
super pribeh ani nevite jak vam zavidim:-)
Moc, moc Vam to preji!!!
I já gratuluji…Je to moc pěkné, dojemné a je fajn, že se to nakonec povedlo..
úžasné, gratuluji
Takové příběhy mi vhánějí slzy do očí.Moc,moc vám gratuluju že se to povedlo.
Mobile Sliding Menu