Někteří z vás již možná narazili na sérii článků, ve kterých jsem se věnovala právě očkovacím látkám a tomu, co jsme „povinni“ v ČR dělat ve vztahu k očkování.
Od té doby, co jsem napsala první článek o vakcinaci dětí u nás, se můj názor postupně vyvíjí, ale bohužel musím konstatovat, že negativní postoj se stále nemění…
Vím, že některé maminky si budou nad budoucí sérií mých článků poklepávat při nejmenším na čelo nebo mne rovnou vrhnou do pytle „zbytečných hysterek“. Jak ráda bych byla, kdyby to vše bylo jen o pomatení mysli a nebylo okolo mne dostatečné množství informací, které by mne utvrzovaly v tom, že to co se děje okolo obchodu s vakcínami, je jen zbytečně nafouknutá bublina. Ale bohužel není. Jde o závažný problém a bylo by dobré se nad tímto přinejmenším zamýšlet.
V následujících článcích se alespoň zevrubně podíváme na to, proti jakým další nemocem jsou naše děti v prvním roce života očkovány. Vyjma TBC (BCG vakcína) kterému jsem se věnovala v předchozích dvou článcích – najdete zde: 1. díl a 2. díl.
Když se podíváte společně se mnou do očkovacího kalendáře, uvidíte, že naše děti jsou v průběhu svých dvou let života očkovány proti:
1)záškrtu
2)tetanu
3)černému kašli
4)dětské obrně
5)hemofiliu typu B
5)žloutence typu B
6)spálničkám
7)příušnicím
8)zarděnkám
9) a následně ještě párkrát přeočkovány proti TBC.
Když to člověk takhle očísluje, tak je to vcelku dost, že? Ať to farmaceutické společnosti scvrknou do tří injekcí nebo dají každou zvlášť, pořád je to stejný počet nemocí a společně s nimi stejné neznámé, nebezpečné látky, které jsou vašim dětem vstřikovány do těla, do krevního řečiště.
Proč jsou děti očkovány proti těmto nemocem, na to se nyní podíváme. Proberme tedy historii jednotlivých nemocí až po současnost a stručně se pozastavme nad smyslem proti nim i v dnešní době očkovat.
Záškrt
Záškrt vyvolává mikrob Corynebacterium diphteriae. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, rekonvalescent nebo bacilonosič toxického kmene. Nemoc se přenáší přímo vzdušnou cestou, méně nepřímo kontaminovanými předměty. Vstupní branou jsou nejčastěji mandle, vzácně sliznice nosní, sliznice hrtanu, spojivky, kůže.
Jaké toto onemocnění provázejí potíže a komplikace se dozvíte nejstručněji zde.
Jak jsme na tom ze záškrtem v ČR nyní?
Jeden materiál z roku 1998 (51. světové zdravotnické shromáždění ) poukazuje na to, že je podloženo, že k poslednímu případu „jedinému“ v ČR došlo v roce 1995. Zde je deklarováno, že se jednalo „zřejmě“ o případ zavlečený na naše území a jeho dalšímu šíření nedošlo. Jak to? Že by si s vyléčením dané nemoci naše zdravotnictví poradilo?
Bohužel žádný další materiál, kde by bylo probíráno, zda v ČR někdy v posledních letech proběhla nákaza záškrtu, jsem nenašla.
Přesto jsou naše děti nadále očkovány, i když naše všemocná medicína by si s nemocí pomocí špičkové diagnostiky briskně poradila, nebo ne?
Tetanus
Tetanus (strnutí šíje) je onemocnění způsobované bakterií Clostridium tetani. Projevuje se křečemi a ztrátou koordinace svalových pohybů (která je způsobena tím, že toxiny produkované bakteriemi blokují uvolňování svalového stahu). Bez lékařské pomoci (antibiotika, sérum) končí zpravidla smrtí v důsledku zástavy srdce nebo kolapsu dýchacího systému (křeč mezižeberních a dalších svalů znemožní dýchání).
Více o příznacích a symptomech, diagnostice a léčbě si můžete přečíst zde.
Možná už většina ví, že bakterie tetanu se mohou skrývat všude např. v půdě nebo na předmětech. Bakterie tetanu se může dostat do těla ránou, kterou si o něco způsobíme a pokud „a to je důležité“ se k tomu vytvoří vhodné podmínky, tj. že nebude přítomen kyslík, jen tehdy se může bakterie tetanu množit.
Jak se dá nakažení tetanem léčit?
Pokud se poraníte (říznete, píchnete o trn, šlápnete na rezavý hřebík apod.) je nutné ránu vyčisti. Pokud je bakterie činná pouze za nepřítomnosti kyslíku, tak nejlepším řešením je klasický „kysličník“, který naopak navozuje okysličení rány a zároveň dezinfekci. Pokud je to možné, tak nechat ránu krvácet. Proč? Protože krev je také zdrojem kyslíku a nejde jen o to, že z rány jsou tímto odplaveny nečistoty.
Když si nejste jisti, že k nákaze tetanem nedošlo, tak musíte vyhledat lékařskou pomoc, kde vám budou podány antibiotika. Klíčovým postupem je i pasivní imunizace lidským anti-tetanospasminem, čili tetanovým imunoglobulinem, pokud není k dispozici, je podán lidský imunoglobulin.
Nuto je ale zvýraznit, jak to je s anti-tetanospasminem čili tetanovým imunoglobulinem.
Co je to tetanospasmin? Ten se šíří skrze tkáň do lymfatického a krevního systému. V nervosvalových spojeních vstupuje do nervového systému a skrz nerovová vlákna prochází do centrálního nervového systému. Tetanospasmin se tedy používá ke tvorbě toxoidu pro imunizaci, např. právě pro dětskou vakcínu.
Více zde.
A co je to toxoid?
Je to bakteriální toxin, jehož toxicita byla snížena nebo odstraněna buď chemicky (např. formaldehydem) nebo tepelně, přičemž jiné vlastnosti, typicky imunogenicita, zůstávají zachovány. Toxoidy se používají ve vakcínách (obecně), protože „údajně“ vyvolávají imunitní reakci na původní toxin nebo posilující reakci na jiný antigen.
Tetanický toxoid se používá v mnoha plazmacentrech k vývoji plazmaticky bohatých vakcín.
Kdy se nákaza tetanem u nás projevila naposledy? Od roku 1961 už ne.
Myslím, že protentokrát to stačí a na další nemoci se podíváme příště.
Napsal/a: Horempádem
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (71 vyjádření)
Horempádem, ale když jsem psala, jak úmyslně vypouštíte studie Švédska nebo Velké Británie o černém kašli, tak ses k tomu ani nevyjádřila… Na hledání odkazu teď bohužel nemám čas, ale myslím, že je to stejně naprosto zbytečné.
Pro ty, které by to zajímalo a nečetly celou diskuzi – byly to studie ze zemí, kde se na zvyšující nátlak společnosti přestalo očkovat buněčnou vakcínou – a v této přestávce, než se vyvinula vakcína lepší, došlo opět k velmi výraznému nárůstu onemocnění černým kašlem v celé populaci země. To jsou pro mě dostatečné důkazy o tom, že udržujeme kontrolu nad těmito nemocemi co největším proočkováním obyvatelstva a jak už jsem psala, na dobrovolnost příliš nevěřím.
Ale s posledním odstavcem Horempádem souhlasím – přiznám se, škoda, že malý už celým očkováním prošel, možná by nebyl celou zimu až tak nachlazený – ale MOŽNÁ…
Ivčo, také děkuji za doplnění informací, nicméně bylo by hezké, kdyby se někde dali sehnat dostupné informace ze zemí, kde není proočkovanost tak vysoká jako u nás a součástí systému není zákonná povinnost děti očkovat, tj. je to dobrovolnou záležitostí. Na pár jsem narazila, ale bylo o v souvislosti s tetanem a obrnou. Jednalo se o německo, švýcarsko apod.
Srovnávání s Ruskem není šťastnou záležitostí, neboť životní úroveň ve většině země není nic moc o lékařské péči nemluvě.
To je to co mne zajímá, proč se ČR nezačne řídit nebo čerpat informace z okolních zrovnatak vyspělých zemí. Proč nám nenabídnou statistická čísla týkající se vývoje nemocí ve státech, kde se povinně neočkuje? Že by se tím zkazil obchod?
Ale ještě jednou zdůrazním, mě nejde o to neočkovat vůbec, jde mi o situaci ve vztahu k novorozencům, kdy jsou do nich zbytečně prány vakcíny, když to zrovna není potřeba a dalo by se to odsunout, tak aby dítě dostalo šanci se přizpůsobit samo prostředí a zapracovalo na své vlastní vrozené imunitě. Mít k dispozici jasná fakta o možnosti nákazy a na základě toho se jako rodič moci rozhodnout, kdy své dítě naočkovat.
Omlouvám se za překlepy.
Jen pro doplnění, my si naše „opoziční“ informace taky necucáme z prstu, taky za nimi stojí lékaři a vědci. Nevidím proto důvod psát, že zdravotníkům aitomaticky nedůvěřujeme.
Ivčo a Domčo, díyk za zajímavé doplnění. Škoda, že se opět jedná a srovnání s rozvojovými zeměmi, kde je životní úroveň podstatně jiná.
Ivčo, díky za doplnění statistiky. Akorát jsem nabyla dojmu, že většina nás, které jsme k této sérii článku vyjádřily v podstatě negativní stanovisko, jsme zdravotníci (nebo aspoň bývalí jako já), a tudíž se řadíme mezi lidi, kterým se automaticky nedůvěřuje, neboť, jak napsala Lien, kam by pediatři přišli, kdyby naše děti byly zdravé. Takže já jsem ráda, že znám tato čísla a je to pro mně potvrzením správnosti mého postupu, ale myslím, že u „opozice“ si s tím neškrtneš.P.
Tak koukám Horempádem, že neleníš.
Takže jsem jen tak prolétla diskuzi a musím napsat toto:
To, že se záškrt nevyskytuje je tím, že je populace proočkovaná. Pokud by se přestalo očkovat, pak se objeví další epidemie – v populaci je totiž 3-5% nosičů C.diphtheriae, takže přestat s očkováním znamená objevení se nemoci. Je prokázáno, že přerušení očkování vede tedy k opětovnému výskytu nemoci. Je to doloženo na příkladu Ruska a zemí bývalého SSSR, kde v roce 1995 bylo optovně hlášeno 120000 nemocných a 4000 úmrtí na záškrt, práv mezi neimunizovanými lidmi.Očkování proti záškrtu chrání před onemocněním, ne před nosičstvím.Pro mě jasná fakta.
Co se týká tetanu – za posedlních let bylo přece jen nějaké onemocnění hlášeno, v ČR v letech 1997-2001 bylo hlášeno 7 případů u lidí bez vakcinace nebo jen s neúplnou vakcinací.. U dětí se nevyskytlo u nás již padesát let. Zato v rozvojových zemích nejsou výjimky čísla jako 500 000 úmrtí dětí ročně…Proč a další fakta jsem popsala ve svém článku, jež vyšel tady na VD nedávno. Opět očkování chrání před onemocněním, tetanus je stále i v současnosti brán jako často smrtelné onemocnění, nebo pak člověk může trpět postižením CNS apod. To za to nestojí.Stačí tříska, bodná ranka, spálenina a další v podstatě běžná poranění a pokud je umožněno vhodné prostředí pro vývoj bakterie (což se nedá nikdy vyloučit), pak už je pozdě „bycha honiti“….
Tak jsem doplnila pro mě jasná fakta.
Omlouvám se, reakcí je tolik, že se občas v tom fofru přehlédnu 🙂
To psala Míša, ne Ájík… Míša je totiž z oboru.
Zase se dochází k tomu samému. Pokud je vaše dítě akční a cítíte, že nebezpečí nákazy tetanem (poraněním) stoupá, a chcete dítě naočkovat, tak by bylo dobré mít možnost volby.
Ajiku vidíš, já třeba měla úplně jiné dítě. Žili jsme sice v domě, dcerka mi taky lezla všude, ale nepamatuji si,že by se někde odřela či poranila, tím myslím venku. Začala chodit až ve 14 měsících. Pak bych v tomto věku už třeba k očkování právě proti tetanu přistoupila. Není sporu o tom (nebo spíš mluvím ze své zkušenosti), že malý kojenec, který se nedostane do žádného nebezpečí, je reálným adeptem na toto očkování. Ajiku psala jsi o tom, že jsi už na vlastní oči viděla tetanické křeče. Komu se to stalo a jak k tomu došlo?
Lien, já nevím, jestli pojídáním. Ale hrabal se v ní dost – a vzhledem k tomu, že je odmala dost akční a každou chvíli je někde odřený, už to samo o sobě by stačilo. Jen jsem chtěla říct, že i roční dítě se může nakazit, jak píše Peťka – právě proto, že začíná lézt, chodit, všechno strká do pusy a každou chvíli je samá modřina nebo škrábanec, hlavně přes léto.
Ájíku, jen pro upřesnění, jestli jsem to dobře pochopila. Myslíš to tak, že se malý mohl nakazit pojídáním hlíny z krtince?
Souhlasím s Peťkou, nakazit se klidně může i roční prcek. Zrovna když byl našemu Dájíkovi rok a něco, byli jsme na chalupě, seděli jsme na mezi a užívali si klidu, jelikož Davídek seděl u malin a baštil…. za chvilinku jsem zjistila, že ani tak neochutnával maliny, jako hlínu z krtince 🙂
A jinak – ano, na pohotovosti se ptají, případně pro jistotu znovu očkují nebo podají imunoglobin – to je úplně vpořádku právě kvůli riziku. Ale kolik úrazů se stane, aniž se k lékaři vůbec jde – zrovna před dvěma lety se můj muž dost škaredě pořezal o kosu, ovšem k doktorovi nepůjde, že… konzultovala jsem to hned po telefonu s lékařkou a ta mi řekla, že interval mezi očkováními může být v naší PROOČKOVANÉ populaci klidně i 12 let (za měsíc mu totiž měla vypršet desetiletá lhůta), takže ať jsme v klidu.
Ano, na pohotovosti se ptají a pak i většinou, pokud člověk třeba ani neví, kdy byl naposledy očkován, podají imunoglobulin. Proč? Jaký lékař si na sebe vezme to riziko? Všichni se brání. Víš, jaký by to byl pro lékaře, pro nemocnici..průšvih, kdyby imunoglobulin nedali a zrovna by to byl ten jeden případ z x?
Proč se nemůže nakazit roční dítě, to opravdu nechápu. Leze, začíná chodit, všechno cpe do pusy..A strachovat se kvůli každé oděrce?
Horempadem ja zase nesouhlasim i male dite se muze poranit. I to rocni. A nehodlam cekat na to jestli se zrovna na predmetu ktery zranil dite uchytili ci neuchytili clostridie .Tatanicky zachvat jsem mela moznost videt na vlastni oci a diky uz ne.
Na pohotovosti pokud je rana hluboka a jak spravne pise Ajik se ptaji na ockovani proti tetanu. Tetanus se léčit dá, ovšem výsledek je vždy nejistý. Léčba je dvojího druhu: buď specifická, spočívající v podávání lidského antitetanového imunoglobulinu,(zalezi na rozsahu nakazy- ten „protijed“ jak mu rikas nemusi nutne byt zivou vodou- nekdy nezabere. nebo nespecifická, kdy je řádně chirirugicky ošetřena infikovaná rána, jsou podávány medikamenty na snížení dráždivosti a je podporováno dýchání.
A to je ono, přeočkování se provádí po 10ti letech. Tvrdí se, že takto dlouho účinkuje. Proč tedy doba delší jak pět let a už je to problém. Manžel měl v jednom roce tři vážnější zranění. Navíc to bylo po vojně, kdy byl očkován také. Pokaždé, když skončil na pohotovosti tak do něj prali imunoglobulin, proč asi no protože i očkovaný jedinec může tetanem onemocnět, proto je podáván správně protijed. Myslím, že by bylo i efektivnější, kdyby došlo k vážnějšímu zranění podávání rovnou protijedu, než očkovat a prát do těla ještě protijed, který jediný proti tomu pomůže. Už jsem to psala Ajiku, jde o to, že jednoleté dítě má tu nejmenší pravděpodobnost tetanem onemocnět. Pokud by mu bylo způsobeno vážnější poranění, tak jako tak mu pomůže protijed. Dle mého a některých odborníků je zbytečné do takto malého dítěte prát očkování proti tetanu, když až později je vystaveno „možnému“ nebezpečí nákazy. Navíc se znovu budu opakovat, k tomu, aby tetanus do těla pronikl, musí nastat vhodné podmínky, on tam nevnikne za každou cenu.
Takže jde o věkovou hranici, kdy to do těla vstříknout, nikoli debatovat o tom, že ho nepodat vůbec 🙂
Horempádem, mám dojem, že při případném zranění a následujícím ošetření na pohotovosti se lékař zajímá o to, kdy byla poslední vakcinace proti tetanu, pokud dříve než před pěti lety, očkování se neprovádí. Pokud je to delší dobu, rozhoduje to, jak je poranění velké, případně se podá vakcína. To, že tetanus nezmizel a je tady, je pro mě dostatečný důvod chránit před tímto onemocněním své děti i sebe.
tanape, tetanus tu byl je a bude, on nikam nezmizí, ale děti do jednoho roku nejsou ohroženou skupinou. To že jsi očkovaná neznamená, že ho nemůžeš dostat, pokud ránu dobře neošetříš. Proto na pohotovosti dostáváš ihned protijed, protože není jistota, že očkování zrovna v době úrazu je ještě funkční.
Jak jsem psala, tetanus se v těle může ránou rozšířit jen tehdy, pokud není přítomen kyslík a to se jen tak nestane.
U nás se onemocnění tetanem nevyskytlo od roku 1961, v Německu v letech 1986-7 zaznamenali 8 případů úmrtí následkem tohoto onemocnění, pozdější data nebyla v článku k dispozici. Jestliže v Německu mohlo na tetanus několik lidí zemřít, nevděčíme tomu, že se u nás nemoc nevyskytuje právě důkladnému proočkování populace?
Navíc, co si budeme povídat, statistiky z doby komunismu taky nemusí být u nás zrovna nejspolehlivější.
Horempádem, já tě chápu – podobně se cítím, když píši články o víře 😉 Pro mě velmi osobní téma, které zajímá dost lidí, ne každý ví, jak se k tomu postavit, pro mě strach, že to špatně podám, možná i z konfrontací…. ale jdu do toho, protože vím, že hodně lidí o tom slyšet chce.
Zrovna tak ty – dáš si práci se sháněním informací a děláš to dobře – jen se prostě taky musíš smířit s tím, že lidi nepřesvědčíš, prostě jen podáš informace a pohled z druhé strany. Rozhodnutí už je na každém.
Já jsem třeba zhodnotila na základě tvých informací, jak se to s propagovaným očkováním má a jsem ráda, že ty informace mám (na jednu stranu jsem možná i ráda, že už takové věci nebudu muset řešit), ale stále si myslím, že riziko nemoci u mě převáží nad rizikem z očkování. S čím bych možná souhlasila, trochu očkovací kalendář posunout, ale rozhodně ne dané vakcíny vynechat úplně. Je to jen můj názor, tak, jak jsem si informace vyhodnotila.
Určitě piš dál 🙂
Jo, a na okraj, odezva je ukazatelem toho, že je o téma zájem 🙂
I zde je něco okolo očkování hezky řečeno, co bych sama lépe nenapsala
http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1411&pjmeno=&kredit=&p1=
Mobile Sliding Menu