Vaše příběhy » Kam nechodí slunce... »

Neděste se, milí ochránci přírody, vždyť já bych ani mouše neublížila… a ačkoliv se může zdát být příběh vymyšlený, buďte si jistí, že se stal. A taky,  ať žije Pepa, zachránce koček

Pár slov z našeho ročního života se stomii. Aneb o stomii lidsky formou našeho příběhu…

Vím,že tady na VD je spousta maminek se srdíčkem na správném místě a proto jsem se rozhodla napsat tento článeček. Před určitou dobou jsem poznala babičku, co se stará a má ve vlastní péči svého vnoučka Michálka a velice před ní smekám. Michálek je od svého předčasného narození postižený a vlastní maminka se o něj [...]

Každého z nás určitě už někdy napadlo, jestli bychom nemohli mít víc peněz, lepší bydlení, lepší auto… Ale těm z nás, kterým doktoři řeknou nemilosrdnou diagnózu, je jedno jestli máme milion na účtě, nebo přepychovou vilu…

Tedy možná. V dalším čtení na neděli téma kontaktní čočky. Zdraví Marta…

Začíná třetí týden mého intenzivního ošetřovacího kurzu. Zjišťuji, že ze mě začíná být profi ošetřovatelka. Honzík už je bez kašle a rýmy, mamka už taky nemá tak velkou spotřebu toaletního papíru, přítel zobe ATB a poctivě několikrát denně propotí všechno na sobě i pod sebou. A Domulu už od neděle pomalu připravuji na poslední vytažení [...]

Ani naší holčičce (teď 4 roky) se pobyt v nemocnici nevyhnul. Od podzimu do jara marodí v podstatě nepřetržitě a poslední dvě zimy skončila (pokaždé z jiného důvodu) v nemocnici na kapačkách.

Domčina rekonvalescence po operaci se neobešla bez potíží. Jako reakci na CA dostala opravdu obr „nechutnou“ angínu.

Tak přísahám, že psát jsem nechtěla, ale na požádání suodal, ať své zkušenosti nějak sesumíruju do článku, mě tu máte znovu. Slibuji, že to bude krátké, abych řekla pravdu, nevím co napsat, co nevíte, aby vás to zaujalo. Tak otvírám náš soukromý deníček a nechám vás nakouknout…