Vaše příběhy » Kam nechodí slunce... »

… malé, maličké a ještě menší, a přesto najednou tak velké, důležité, dostávající smysl, svou důležitost a prostor… díky Lilince… už jsem to někde psala, naučila nás dívat se kolem sebe tak trochu jinak..jinýma očima, rozlišovat podstatné od nedůležitého, naučila nás těšit se z obyčejně vypadajících věcí a situací, které jsou pro nás už výjimečné [...]

Chtěla bych zase začít příběhem, příběh-život jedné malé holčičky, kterou jsme potkaly s Liliankou na stacionáři na Homolce. Malinká, okatá a usměvavá, v té době asi 5ti letá princezna tam byla také na jedné z pravidelných transfůzí. S maminkou jsme se daly do řeči…

Dlouho jsem myslela na to, že bych možná mohla psát… psát o pocitech, radostech, starostech, dětské radosti a smíchu, o dětských snech, přáních, o přání nás dospělých…

Právě jsem shlédla záznam asi půlhodinové „hodiny“ muzikoterapie naší pubertální dcery. Pocity jsou smíšené. Dojetí nad šikovností naší, většinou s nikým a u ničeho nespolupracující, dcery se mísí s pocitem zloby „proč jenom s Vladimírem????“. Ale je to spíše zloba zoufalá, neboť často bývá naše snaha přinutit naši dceru k jakékoliv činnosti zcela bez výsledku. [...]

V minulém článku (zde) jsem probírala informace týkající se záškrtu a tetanu, nyní se tedy podíváme na další z řady.

Někteří z vás již možná narazili na sérii článků, ve kterých jsem se věnovala právě očkovacím látkám a tomu, co jsme „povinni“ v ČR dělat ve vztahu k očkování.
Od té doby, co jsem napsala první článek o vakcinaci dětí u nás, se můj názor postupně vyvíjí, ale bohužel musím konstatovat, že negativní postoj se stále [...]

Když jsem se druhý den posadila do křesla v psychologické pracovně, bylo mi úzko a bála jsem se. Nevěděla jsem, co se bude dít, na co se mě bude pan psycholog ptát a už vůbec jsem netušila, jak mám odpovídat. Uvařil mi čaj a podal mi ho, samozřejmě se mi klepaly ruce a tak jsem [...]

Doba, kdy po mě nikdo nic nechtěl, skončila. Najednou jsem měla pořád co dělat. Jako první přišel pan psycholog a přinesl stoh papírů. Minnesota test – noční můra příštích dvou dnů. Měl 567 otázek… K testu jsem dostala papír s políčky, bylo jich tam hodně a bylo to vskutku nepřehledné. Brzy jsem pochopila, proč mi [...]

Každá, i ta nejsilnější žena, má nějakou slabinu. Zpravidla o ní ví. Já se o té svojí dozvěděla až na jednotce intenzivní péče, kde jsem se vlastně ani probrat nechtěla…
Co k tomu vedlo, si můžete přečíst v prvním článku Nejsem tak silná, jak si všichni mysleli…, jak to bylo dál, se dozvíte zde…