Kousek jara

Rubrika: Jen tak

Dnes ráno jsem se probudila před zvoněním budíku. To je u mě dost neobvyklé. Většinou spím jako medvědice v zimě bez ohledu na roční dobu, budík poslepu zamáčknu a spím dál. Občas se stane i to, že mě přijde vzbudit syn s otázkou: „Mami, my dneska nevstáváme?“

Dnešní ráno ale bylo jiné. Vzbudila jsem se sama. Sluníčko prokukovalo mezi staženými roletami a ptáčkové venku vesele cvrlikali. Jakmile jsem otevřela oči, bylo to tady, všudypřítomné, téměř hmatatelné, pocitově krásné, prostě – jaro. Jaro konečně zaťukalo i na mé dveře. Vyhoupla jsem se z peřinek s dobrou náladou, postavila vodu na čaj, odskočila si do koupelny, začala jsem chystat snídaně a svačiny, vytáhla jsem všechny rolety v oknech a nechala se zalít teplým svitem slunce. V tom jsem zaslechla kroky svého syna a za mnou se ozvalo: „Dobré ráno“ a mlask, pusa na tváři. V duchu jsem si pomyslela „Bože, to je nádherný den.“

Když jsem pak otevřela venkovní dveře a vyšla před dům, zcela mě to prostoupilo. Teplý jarní vzduch mi pohladil tvář, sluneční jas mě v mžiku celou pohltil, blankytně modrá obloha bez mráčku vymámila úsměv na rtech a při pohledu na zahradu mi připadalo všechno úchvatné, rozzářené, plné jemných vůní, jarních květů a zelených lístků.

SAM_JAPONSKA_TRESEN_VDkvetouci_tresen_Pa127

V tu chvíli mi projelo hlavou, kéž by se to dalo zachytit, ten úžasný okamžik. A jen jsem si tu myšlenku uvědomila, mé kroky zamířily zpátky do domu, vrátila jsem se pro foťák.

Odvezla jsem syna do školy a zbývající čas jsem si vychutnala a dokonale užila. S foťákem v ruce. Naplno se projevila má nová a dosud neprozkoumaná vášeň a tím je focení. Ač jsem dřív nikdy moc nerozuměla těm, kteří vydrží někde stát a „cvakat“ (rozuměj – spouští fotoaparátu), sama jsem tomuto kouzlu propadla, aniž bych o to usilovala.

Stála jsem pod rozkvetlou sakurou a očima malého dítěte jsem si bez dechu prohlížela tu krásu. Větve poseté drobnými růžovými květy mi učarovaly. Byl to slastný pocit. Stručně řečeno – nádhera.

Na to asi nejsou slova nebo spíš – velmi těžko se mi hledají slova, která by dokázala vyjádřit všechny ty příjemné smyslové vjemy při pohledu na něžnost jarních květů. Takovéhle zázraky umí jen „matka příroda“. Je to dechberoucí. A přitom stačí rozhlédnout se a dívat se kolem sebe. A na chvíli se nechat unést. A nasát tu úžasnou energii a atmosféru jara.

SAM_5207_uSAM_SAKURA

No a vzhledem k tomu, že Vám na VD nedokážu poslat jaro jako takové, posílám alespoň kousek té krásy a přeji hezký slunečný den .

Napsal/a: Padmé

Toto taky stojí za přečtení!

Zařizujete svým dětem společný pokoj? Poradíme vám, jak na to

Pro rodiče je často náročným úkolem zařídit pokoj pro jednu svou ratolest. Zvážit všechny jeho potřeby, které musí s

Čtu dál →
muzikál Mauglí na Mall.tv

Muzikál Mauglí bude k vidění na Mall.tv

Muzikál Mauglí Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové v režii dua Skutr uvádí pražské Divadlo Kalich od září roku 2013. Od

Čtu dál →

Hledáte parťáka pro své koníčky? Zkuste to se svými dětmi

Malé děti znamenají ve většině případů sice menší starosti než ty velké, ale přece jen většina rodičů – a

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (43 vyjádření)

  • Padmé

    Ahoj Ježečku, děkuji za napsání :-).
    Hnízdící čápi jsou i moje slabost. Akorát jsem je teď dlouho neviděla, asi tu žádné v dosahu nemám.
    Ano, ano, sluníčko vykukuje, střídá se s deštěm, je to jako na apríla.
    Měj se krásně a užívej „sluníčka“ :-).

    Bami, také já se počítám mezi optimisty :-). To jaro určitě dorazí a léto taky! 😀

    Biovirusko, u nás je dnes trochu líp, koukala jsem na venkovní teploměr a ukazuje to 13°C. Tak uvidíme, co nás čeká o víkendu ;-).

  • bioviruska

    koukám z okna.
    Na to, že je zrovna poledne, je venku tma jako v pytli, pořád se tam honí mraky, je cca 8 stupnu, nebaví mě tento způsob nadcházejícího léta….. 🙁 včera večer jsem našla 2 slimáky před domem, takové je vlhko a vodnato, že i slimáci vylízají ven…

  • bamiska

    na fb běhá vtípek příznačný počasí v tom duchu(nenapíšu to doslova)….už nikdy nebudu pít, takové okno si dlouho nepamatuju, je podzim a já si nepamatuju na léto, nebo kdy bylo léto…tak nějak……

    no za sebe bych ráda aspoň to jaro 😀 ale nejvíc kvůli bylinkám na balkoně a rajčátkům na zahrádce kteří zatím vypadají jak bonsaje

    já mám déšť ráda jak ťuká do oken při usínání i to čvachtání aut co projíždějí zrovna poslouchám…ale čeho je moc toho je příliš…..ale jsem optimista, ono to přijde a budem nadávat na hic – letos případně příští rok 😀 😀

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist