Kousek jara

Rubrika: Jen tak

Dnes ráno jsem se probudila před zvoněním budíku. To je u mě dost neobvyklé. Většinou spím jako medvědice v zimě bez ohledu na roční dobu, budík poslepu zamáčknu a spím dál. Občas se stane i to, že mě přijde vzbudit syn s otázkou: „Mami, my dneska nevstáváme?“

Dnešní ráno ale bylo jiné. Vzbudila jsem se sama. Sluníčko prokukovalo mezi staženými roletami a ptáčkové venku vesele cvrlikali. Jakmile jsem otevřela oči, bylo to tady, všudypřítomné, téměř hmatatelné, pocitově krásné, prostě – jaro. Jaro konečně zaťukalo i na mé dveře. Vyhoupla jsem se z peřinek s dobrou náladou, postavila vodu na čaj, odskočila si do koupelny, začala jsem chystat snídaně a svačiny, vytáhla jsem všechny rolety v oknech a nechala se zalít teplým svitem slunce. V tom jsem zaslechla kroky svého syna a za mnou se ozvalo: „Dobré ráno“ a mlask, pusa na tváři. V duchu jsem si pomyslela „Bože, to je nádherný den.“

Když jsem pak otevřela venkovní dveře a vyšla před dům, zcela mě to prostoupilo. Teplý jarní vzduch mi pohladil tvář, sluneční jas mě v mžiku celou pohltil, blankytně modrá obloha bez mráčku vymámila úsměv na rtech a při pohledu na zahradu mi připadalo všechno úchvatné, rozzářené, plné jemných vůní, jarních květů a zelených lístků.

SAM_JAPONSKA_TRESEN_VDkvetouci_tresen_Pa127

V tu chvíli mi projelo hlavou, kéž by se to dalo zachytit, ten úžasný okamžik. A jen jsem si tu myšlenku uvědomila, mé kroky zamířily zpátky do domu, vrátila jsem se pro foťák.

Odvezla jsem syna do školy a zbývající čas jsem si vychutnala a dokonale užila. S foťákem v ruce. Naplno se projevila má nová a dosud neprozkoumaná vášeň a tím je focení. Ač jsem dřív nikdy moc nerozuměla těm, kteří vydrží někde stát a „cvakat“ (rozuměj – spouští fotoaparátu), sama jsem tomuto kouzlu propadla, aniž bych o to usilovala.

Stála jsem pod rozkvetlou sakurou a očima malého dítěte jsem si bez dechu prohlížela tu krásu. Větve poseté drobnými růžovými květy mi učarovaly. Byl to slastný pocit. Stručně řečeno – nádhera.

Na to asi nejsou slova nebo spíš – velmi těžko se mi hledají slova, která by dokázala vyjádřit všechny ty příjemné smyslové vjemy při pohledu na něžnost jarních květů. Takovéhle zázraky umí jen „matka příroda“. Je to dechberoucí. A přitom stačí rozhlédnout se a dívat se kolem sebe. A na chvíli se nechat unést. A nasát tu úžasnou energii a atmosféru jara.

SAM_5207_uSAM_SAKURA

No a vzhledem k tomu, že Vám na VD nedokážu poslat jaro jako takové, posílám alespoň kousek té krásy a přeji hezký slunečný den .

Napsal/a: Padmé

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (43 vyjádření)

  • Padmé

    Ahoj Ježečku, děkuji za napsání :-).
    Hnízdící čápi jsou i moje slabost. Akorát jsem je teď dlouho neviděla, asi tu žádné v dosahu nemám.
    Ano, ano, sluníčko vykukuje, střídá se s deštěm, je to jako na apríla.
    Měj se krásně a užívej „sluníčka“ :-).

    Bami, také já se počítám mezi optimisty :-). To jaro určitě dorazí a léto taky! 😀

    Biovirusko, u nás je dnes trochu líp, koukala jsem na venkovní teploměr a ukazuje to 13°C. Tak uvidíme, co nás čeká o víkendu ;-).

  • bioviruska

    koukám z okna.
    Na to, že je zrovna poledne, je venku tma jako v pytli, pořád se tam honí mraky, je cca 8 stupnu, nebaví mě tento způsob nadcházejícího léta….. 🙁 včera večer jsem našla 2 slimáky před domem, takové je vlhko a vodnato, že i slimáci vylízají ven…

  • bamiska

    na fb běhá vtípek příznačný počasí v tom duchu(nenapíšu to doslova)….už nikdy nebudu pít, takové okno si dlouho nepamatuju, je podzim a já si nepamatuju na léto, nebo kdy bylo léto…tak nějak……

    no za sebe bych ráda aspoň to jaro 😀 ale nejvíc kvůli bylinkám na balkoně a rajčátkům na zahrádce kteří zatím vypadají jak bonsaje

    já mám déšť ráda jak ťuká do oken při usínání i to čvachtání aut co projíždějí zrovna poslouchám…ale čeho je moc toho je příliš…..ale jsem optimista, ono to přijde a budem nadávat na hic – letos případně příští rok 😀 😀

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist