Tady jsou vidět blázni – Až se zima zeptá IV.

Rubrika: Jak se žije jinde

Zima na venkově bývá neuvěřitelně objevná. Objevíte to, co byste jindy během roku neobjevili. Zjevíte se z toho.
Objevíte v sobě dosud úplně potlačovaný instinkt k přežití.
Objevíte touhu vraždit. Úředníky, dodavatele dřeva, výrobce motorových pil, svého zaměstnavatele, sousedy, manžela/ku, SEBE…

Objevíte v sobě neuvěřitelnou touhu SE DRUŽIT. Navzájem se navštěvovat se svými sousedy a svorně nadávat na to „bílý svinstvo“ a „ten zku… mráz“.

Objevíte v sobě instinkt lovce. Zatoužíte po tom, nemuset jet v té „kládě“ nakupovat do Kauflandu, naopak, velice by vám vyhovovalo, kdybyste mohli z okna svého ledového paláce vystrčit dvouranku a skolit toho srnce, co vám každý rok chodí ožírat tu jedinou malinkatou jabloň, kterou se vám zatím podařilo zasadit.

Objevíte fakt, že jste se stali součástí určité skupiny lidí, která tak nějak nezapadá do žádných běžných měřítek. Nikdo jiný, nežli vy a vaši sousedé, totiž nepochopí, proč každé ráno přijíždíte do kanceláře ve vaťáku a s beranicí na hlavě. Nikdo vám neuvěří, že zatímco ve městě, kde pracujete a které je od vašeho domova vzdáleno pouhých dvacet kilometrů, je jen „lehounký“ poprašek, vy jste dnes místo ranní kávy museli odhazovat půl tuny sněhu, abyste se dostali k autu.

Objevíte zkušenost, že ten sníh na střeše vašeho auta, na který jste se ráno vyprdli a rozhodli ho nesmést, ten sjede přes čelní sklo právě v okamžiku, kdy vás bude stavět hlídka dopravní policie. (Stejnokroje dopravní policie nejsou vyráběny pro pochod v hlubokém sněhu, což vám zasypaný příslušník dá náležitě sežrat.)

Objevíte v sobě skrytého alkoholika. Při dlouhotrvajících sněhových bouřích u vás na vesnici nefunguje elektřina, satelit, internet, cokoliv.. Jediné, co se dá ještě dělat, je chlastat. Alespoň vás to trochu zahřeje. Nedoporučuju ovšem popíjet příliš, vaše děti vás v tyto časy budou potřebovat ještě více, než kdy jindy..

Objevíte, že ten POSLEDNÍ, který by za vámi v tuto chvíli měl stát a který by vás MĚL podržet, je váš DŮM.

Váš dům si vybere právě tento okamžik, kdy vaše duše bude černější než noc, a vy si budete kacířsky každý večer odříkávat mantru: „Zlatej panelák..“, pro nějakou tu katastrofu.

Jednoho večera se vrátíte ze sousedského sedánku, naložíte do kamen, co to dá, navečeříte se studených párků, naskládáte si oblečení na ráno pod polštář a půjdete spát.

Vrátili jste se pozdě, usnete rychle.

Po nějakých dvou-třech hodinách spánku vás probudí zvonění mobilu. (Máte mobil strategicky položený na místě, kde zaručeně není žádný signál, aby vás nemohl nikdo „votravovat“. Zvonící mobil je záhadou, kterou už nikdy v životě nerozluštíte.)

Ospale zvednete sluchátko a reproduktoru se ozve: „Láďo, vstávej, spadla vám střecha.“
Stále ještě v Morfově zajetí odvětíte (ne zcela nepatřičně) : „Jo? A kam?“
Odmlka..

„Na vaše auto..“

Chvíli budete mžikat očima, pak se posadíte, mžik, mžik, podíváte se na hluchý mobil..

Potlačíte touhu si znovu lehnout. Probudíte vzteklou manželku.

Zcela bez rozmyslu se omotáte peřinou a vylezete před dům.

Tam, kde stálo vaše auto, je nyní střecha. Tam, kde bývala střecha, je nyní díra jako do pr…

Rádi byste zařvali překvapením, ale silný vichr vám rve slova od úst.

Tak jen stojíte, a sledujete to přírodní divadlo. Elektrický proud neproudí, k osvětlení celého představení musí postačit pouze světla blesků, klikatících se nad vašimi hlavami.

Poprvé v životě uvidíte zpomaleně..

Eternitové tašky se snášejí k zemi.

Urvaný kabel od telefonního vedení ladně opisuje kličky kolem sloupu… a práská u toho jako bič.

Znovu se otočíte směrem k domu, abyste se ještě jednou podívali na tu díru…

Prásk, prásk, blesk, blesk… Pak vám přistane do otevřené pusy vločka a vy se proberete. Ne, tohle opravdu není sen. To je skutečnost. Co teď, co dřív..
Začnete odklízet trosky ze silnice, shánět se po mobilu, abyste zavolali pojišťovnu, alarmujete veškeré příbuzenstvo, kdo má jakou nepotřebnou plachtu, nemůžete se teď sesypat, teď ne.

Přežijete to. Vy i váš dům. Jste pojištění, takže většina nákladů na opravu jde na vrub pojišťovny. Jste oblíbení klienti, takže na zbytek dostanete úvěr. Z jara se zase začnete (i když trochu nervozně) usmívat. Jen jedno vám zůstane v hlavě…

Důvěra vás ve váš dům je tatam. To si ještě vyřídíme,kamaráde!!!

„Kamarád“ má pro vás v záloze na každou zimu NĚCO.

Poučeni z prvního velikého šoku, při první veliké zimě, kdy jste přišli o střechu nad hlavou (doslova), připojistíte svůj dům na tak astronomickou částku, že výše splátky pojistného málem převyšuje výši splátek vaší hypotéky. Vám to ale nevadí. Vy máte rádi JISTOTU.

„Kamarád“ zjistil, že na takhle velikou rybu vás nedostane. Jemu to ale také nevadí, začne vás pokoušet na poněkud menší úlovky.

Druhou zimu pro vás připraví lahůdku v podobě zamrzlého vodovodního potrubí.
Ráno to zjistíte. Protože však musíte do práce, necháte to koňovi, uvaříte si kakao v mikrovlnce a jedete… Večer se vrátíte a při bližším ohledání vyjde najevo, že voda zamrzla v trubce přímo v té nejtlustší části té nejtlustší zdi, dva metry pod zemí, VE SKLEPĚ…
Čas vás naučil, který z těch šutrů, které obepínají vaši trubku, je ten pravý, a tak naprosto klidní jdete, natáhnete prodlužovák mezi pavouky, na jeho konec připojíte horkovzdušnou pistoli a tu namíříte na zmiňovaný šutr. Půjdete do koupelny, otočíte kohoutkem a čekáte. Za chvíli to povolí, vy jste to dokázali, máte co PÍT…
Když příští ráno zjistíte, že ta voda zamrzla zas, už ani prodlužovák a horkovzdušku neuklízíte, jenom každé ráno, při první procházce na WC, ladným a zkušeným pohybem zastrčíte konec prodlužováku do zástrčky a jen se pozastavíte u zavřených sklepních dveří, abyste se poslechem ujistili, že pistole „hučí“.

Bitvu jste opět vyhráli, válka naoko utichá, mír na obou stranách…

„Kamarád“ to nevzdal. Jen vymýšlí něco mnohem, mnohem záludnějšího.

Napsal/a: Bramborka

Toto taky stojí za přečtení!

Nevítaní hosté v ústní dutině

Malé oválné vřídky trápí až 25 % populace. Objevují se v ústech nečekaně, ale ti z vás, kteří se s afty

Čtu dál →

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)

  • Bramborko, taaaaaaak tě chápu….
    „Zlatej panelák“ se asi honí častěji mému muži, já se snažím tyhle myšlenky zahánět… a ony přejdou (i jeho) s prvním sluníčkem a prvními čerstvými bylinkami, při nejbližších zprávách, kde sdělují, o kolik zas poroste regulované nájemné a zaručených informacích, CO zase majitelé paneláků chystají…. asi to máme stejné ,viď? 😉
    Nám takhle první zimu spadla střecha na garáži, dodnes tam máme hromadu suti, neb stále není čas to uklízet, na jaře snad konečně…..
    A s tím větrem – taky vždycky trnu, aby se něco nestalo…
    Opět nádherný článek 🙂

  • mysly pozitivně,víš že se věčinou v těch předpovědích seknou.
    Zatím to vypadá,že tu je špatné jaro a doufejme,že nebude letos tak hrozně.
    Na žaludek si dej dobrý zdravý čajík a nemysly na to neboještě něco přivoláš:)

  • Bramborka

    Holky, děkuju vám((-:
    Občas mívám kacířské myšlenky. To pak jedu honem rychle na návštěvu k mama do 2+1 v paneláku a přejde mne to(((-:
    Ráda bych napsala, že teď už se tomu smějem, ale stále se mi svírá žaludek, když je hlášen vítr nad 100km/s
    Tenkrát to bylo 135km/s, 19. ledna 00:32 ráno. NIKDY na to nezapomeneme.
    Dříve jsme sledovali např. záběry povodní tak nějak nezúčastněně, dnes opláču každou cihlu, která postiženým lidem upadne.

  • nádherně napsaný….

    Nemáte někdy chuť se na všechno vykašlat???
    Já vím zima se přečká a další období Vám to vynahradí,ale stejně…
    No uvažuju panelácky /v domkách jsem byla jen jako host/,takže zatím v mém těle neproudí to nadšení náš dům.Ale kdo ví?

    Vás teda obdivuju jak to zvládáte a snad letos bude líp.

  • Bramoborko jak jen to děláš,že i katastrofu umíš napsat taaaak nádherně:-)
    Přeju Vám ať se vám kalamity vyhýbají a ,,kamarád“ už se uklidní:-)

  • Lien

    Tak to musel být opravdu šok.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist