Kristýnku, koko!

V Hlavně když chutná!?

956624_face_stuffingA je to tady! Pořád jsem si to nechtěla připustit, že bude problém, ale včerejší návštěva naznačila, že to nebude zdaleka tak jednoduché, jak jsem původně myslela. Proto jsem ráda, že jsem narazila na tyhle stránky. Některé články mě utvrdily v tom, že nejsem snad až tak vyšinutá, když si představuju, že se můj čtrnáctiměsíční synek nebude ládovat sladkostmi. Hlavní problém vidím především v tom, jak toho dosáhnout…

Jak to tedy bylo s tou včerejší návštěvou? Nečekejte žádná dramata. Prostě se u nás po dlouhé době stavil bratranec s manželkou a malou Natálkou, která je o tři měsíce mladší než náš Krisťula. Sotva jsme se usídlili v obýváku, vytasili se s dárkem – Kristýnku, koko! Nejdřív jsem myslela, že z tašky vyloví nějaké sušenky nebo piškoty. To se mi sice moc nezamlouvalo, protože ani to synovi moc nedáváme. Na „mlsání“ dostává jablíčko nebo jiné ovoce, občas mu do kaše přidám na přilepšenou rozinky. Nic mu nesladím a jemu to nevadí (jak taky, když se s cukrem vlastně ještě nesetkal). Proto jsem nebyla nadšená z představy, že do sebe nasouká sladké sušenky. Pak jsem si ale řekla, že jsem možná úzkostlivá až moc, že malej už má víc než rok a jedna sušenka mu neuškodí. No, budiž.
Jenomže jak jsem se podívala, co mu podávají, nestačila jsem se divit. Eva mu podávala tabulku čokolády! Nechci přehánět, ale vážně mě to šokovalo. Naštěstí v tu chvíli bratránek zřejmě zachytil můj zděšený pohled a zachránil mě, když se zeptal, jestli to Kristýnek baští. Tak jsem se omluvila, ať se nezlobí, ale že čokoládu mu nedáváme. Vzali to celkem sportovně, ale nezapomněli mi vysvětlit, že věčně ho hlídat nebudu a že jednou tu čokoládu jíst stejně bude. Pak následovala debata o zakázaném ovoci atd.
Možná to taky znáte. Já si nemyslím, že Krisťula v životě neochutná čokoládu ani jiné sladkosti, ale jsem přesvědčená, že aspoň do tří let bez ní může žít naprosto spokojeně. Je to pro něj zdravější a když neochutná, nebude mu to chybět a já nebudu muset řešit problém s přeplácaným žaludkem od sladkostí.
Babičkám jsme to s manželem vysvětlili předem a vypadá to, že pochopily, i když se na to moc netváří. Moje máma si myslí, že mě zblbnul manžel, manželova zas, že divná jsem já, ale zdá se, že naše rozhodnutí budou respektovat. Kromě toho bydlí obě v jiném městě než my (50 a 70 km), takže zas tak velký vliv zatím na malého nemají. Jak to ale bude třeba za rok, kdy by k nim už mohl třeba sám na víkend, to netuším.
Proto se chci zeptat, jak jste takový problém řešili vy? Je moje představa dítěte, které nemlsá, opravdu zcestná? Dá se nějak předejít tomu, aby ho se sladkostmi „seznámil“ příliš brzy někdo jiný?

Napsal/a: Jorga

Toto taky stojí za přečtení!

Testováno na VD: Dětská zubní pasta a kartáček z řady Glister Kids

Čistí si vaše děti rády zoubky? Nebo máte naopak problém je přesvědčit, že je důležité si zoubky čistit? Ať

Čtu dál →

Jak dětem připravit pohodový nástup do školky

Už to mají za pár, bojíte se, jak to bude probíhat? Rádi byste jim první dny ve školce co

Čtu dál →

Soutěž: Disney Zlatá klasika

Mám pro vás další tipy na knížky pro děti, které možná budete chtít přibalit ještě na cesty. Jako obvykle

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (16 vyjádření)

  • Kokyna říkáme tady normálně, prostě i křupky jsou pro mě kokyna…….jinak by to měly být, jak psala Lien bombony:))))

  • Lien

    Já znám kokina taky od Mariky a dalších tady, ale netuším co to je, napadlo mě jen bonbony.

  • Lussy

    Mari,
    nemyslím tady pod článkem, ale tak různě se zmiňuješ o kokynách a já to fakt nikdy neslyšela. A jestli tak neříkáte sladkostem, tak to jsi mě teda dostala 🙂

  • Jééééé, však já jsem tu nic nepsala o kokyně, ale o čokoládě, Lussy, kde jsi to četla????
    Jako doma říkáme křupinám kokyna normálně:))))

  • Lussy

    Lien,
    proč je to koko netuším. Malé čokoládu vůbec nedávám tak to nezná a neříká si o ní. Ale myslím, že koko, je to proto, že je to dětská zkomolenina čokolády. Ale jak píšu, malá tohle slovo nezná, tak nemůžu sloužit:-)
    A z toho asi vzniklo kokino, co třeba používá marika, a to jsem teda nikdy neslyšela, to se tady u nás vůbec nepoužívá.

  • Lien

    A proč tomu říkáte koko?

  • Tak malý poprvé ochutnal čokoládu ve 13.měsících a to na mikuláše……..prostě, když už to dostal, tak jsem mu kousek nabídla……..stejně toho měl víc roztopeného v rukách, než v puseně…….záměrně mu to nedávám, vím, že by toho víc bylo na koberci a ne v puseně, takže čokolády jinak nebaští:)))))
    Co mu nabízím, tak jsou to různé křupiny, tyčinky, suchary aj. mu to stačí………jinak si pochutná, na jablíčku a nebo na hroznu:))))

  • Lussy

    Tak koko už taky máme za sebou:-)
    O víkendu jsme byli na návštěvě a naše malá (16 měsíců)od hostitelů dostala velké balení Kinder čokolády, se slovy, že nic špatného a nezdravého by jí nekoupili,ale tohle je dětská čokoláda plná mléka…
    Tak jsme poděkovali, čokoládu schovali, že i přes to jak je zdravá, jí malé nedáváme. Než jsem se rozkoukala, malá se olizuje až za ušima, volá mňamy mňamy a mizí v ní druhá štaflička. Děti hostitelů – puberťáci z toho měli hroznou prču.
    Tak to malá ochutnala, a hodně dlouho nic takového nedostane, další nápor čekám na Mikuláše a o Velikonocích 🙂

  • Anonymní

    Naše babička mě UBÏJÏ svými teoriemi:
    Tak lentilky-ty jsou takové malé
    Tak hroznový cukr-to není cukr
    Gumové medvídky-to je želatina,to potřebuje na klouby
    Kinder čokoládka-to má sklenici mléka…..
    Co s ní mám dělat.Samozřejmě taky dává dobrotky potají,k tomu už se nevyjadřuji…..Mám jenom jedny nervy.Nakonec z toho vždy vyjdu jako ta špatná a ona je ta dobrá,je to tak ve všem.

  • Martyčka

    No mě se naopak koko už úplně vymklo z ruky a pod kontrolou ho naprosto nemám. Podotýkám, že jsem byla dlouho docela uvědomělá a ostražitá (asi do vánoc, tj. do roku a půl), ale nějak jsem podcenila rychlý rozvoj abstraktního a asociačního myšlení u svého dítěte. Občas mám pocit, že na sebemenší pocit hladu či žízně Libásek reaguje voláním „koko“… Jinak jí vcelku dobře, zdravě i sám – až na ty sladkosti…

  • Myslím, že musíš prostě vytrvat a stát si za svým. Moji příbuzní na mě taky koukají divně, když třeba dceři (14 měsíců) nechci přisladit jablíčko cukrem nebo jí nechci dát kus bábovky. Ale pomalu si zvykají. Takže vydrž!

  • ja bojuji s tchyní a i když je mu už 19 měsíců marně stále jsem ta divná a pro ni zlá e mu ty dobroty nedopřeji.Nejdív jí vadilo že dlouho kojím svým dětem dávala od 3měsíců svíčkovou do roka jsem nesolila to byl pro ní šok jak to ten malý může jíst i manžel jí vysvětlil že je to dobré ale jinak se do hovoru o jídle nehrne nechce si to rozházet vždy maminku poslouchal.Její dárky jsou stále lepší v roce pražená kukuřice čokoláda běžně i když je malý mé 3děcko ty starší chodí do školy a vědí že by mu ublížily tak dobroty od nich nedostane.Má rád ovoce ale to tchýni nepřijde vhodné aby nosila babička vždy řekne kdy už mu začnu dávat něco normálního.Já nekupupuji ani uzeniny jen manželovi dětem nechutnají a i to je jí divné bude to ještě hodně náročné ale pro zdraví těch nejmenších se to nesmí vzdát.Není umění jim dát to nezdravé ale vymyslet zdravé mlsání.

  • Já jsem měla problém, když byl malý půl rok. Babičky „já už jim dávala jahůdku, smetánek atd. atd.“ To byl skutečný boj. Až jsem jim jasně řekla „tohle dávat nebudu, zatím si tvrdě stojím“. Teď je Denisce 13 měsíců a nemám s nikým problémy. Akorát s malou. Je jasný, když vidí jak my máme něco k mlsu. Chce taky. Místo toho abych jí přecpávala sladkostmi, dám ji ovoce. Ale myslím, že je hloupost ji zakazovat čokolády a různé laskominky. Občas ji dám např. polomáčenou sušenku. Vím stejně, že 2-3x uždibne a okamžitě to jde nabídnout pejskovi. Skutečný problém vidím v tom, že maminky kupují kubíky, sladí čaje a každý den dětem dávají několikrát za den sladkost.

  • Nejsem až tak šílená, abych si myslela, že ho jeden bonbon zabije, to zas ne. Je mi jasný, že zakázat mu to nemůžu, babičky neuhlídám, ale tak nějak si představuju, že sladkosti nebudou na denním pořádku. Bojím se, aby se to pak nevymklo z rukou. Jak mu vysvětlím, že ráno to lízátko mohl a odpoledne už mu je nedám? Kromě toho mi to připadá fakt dost nezdravé pro dítko, které mělo teprve nedávno rok.

  • No,Jorgo,jediny zpusob,jak predejit predcasnymu a zbytecnymu mlsani cvrcku je,ze obeznamis pribuzny a ze ho nespustis z oci.A jestli Te trapi,ze kdyz bude na nejaky cas u prarodicu,tak to koko mu stejne potaji daji,tak se trapis zbytecne,protoze tomu nijak nazabranis.Nezbyva nez se s tim smirit.Za tu chvili co nechas male z dozoru ho snad par cukrovi nezabije.Ja jsem taky pro mlsani ovoce a ne susenek,ale prarodice nezmenis.Jsou to stara skola.Jedine nenechavat sve ditko s nimi o samote.Jenze to je trochu krkolomny.Ale muzu Te uklidnit,ze takovy babicky a dedove jsou snad vsichni.Za jejich dob byla cokolada vzacnost,tak to hned dali detem a tenhle zvyk maji zefixovany dodnes,jinak si totiz nedovedu vysvetlit,proc to tem ditkam stale cpou.Jako by povazovaly deti za drtice odpadu.:-)Drzim palce vsem maminkam,at tohle pro ne neni vazne boj s vetrnymy mlyny.

  • Catherine

    Je to boj s větrnými mlýny, sladkosti útočí na každém kroku, televize, bilboardy, školka, v sokole. Jak jim vysvětlit, že ostatní mohou a ty ne. Je to jedna z prvních třecích ploch. Váš syn je ještě malý, ale až se dostane do kolektivu už to neohlídáte.(mluvím z vlastní zkušenosti) U nás to funguje na základě dohody. Nezakázali jsme sladkosti, ale stanovili jsme meze.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist