Vaše příběhy » Hlavně když chutná!? »

V šestnácti letech počalo moje seznamování se s prací. První šťastnou byla místní hospůdka, kterou navštěvoval můj tatínek, a také mi tuto brigádu vyjednal. Jako servírka jsem se musela naučit „ovládat se“…

„Jak jsem kojila“, to je moc krásné téma, které mám spojené s nostalgií. Prvně jsem si prošla fotečky a díky nim jsem si tak krásně připomenula ty nádherné chvilky, kdy Honzík byl malé miminko. Takže kdyby nic jiného, tak za tohle ti Nuninko virtuálně děkuji. Spíše to bude moje ohlédnutí, než rady. Já jsem kojila [...]

Znám hospodyňky, které se dokáží celý den točit kolem plotny, aby nakrmily své hladové krky. Takové ženy obdivuji, ale rozhodně jim nezávidím.

Mám dvě vnučky, moje štěstíčka. Je skutečně fantastické  sledovat jejich růst a vývoj. Nikdy by mi nenapadlo, jakého zázraku může být člověk přítomen a  mnozí si toho nedokáží vážit, nebo jsou natolik zaměstnaní, že mnoha podrobnostem ani nevěnují pozornost.

Tak a je to tady. Náš babinec se zase jednou sešel. Sice neplánovaně, neb jsme 3 a jen Zdenička byla pozvaná, neb dlouho marodila, tož aby se též něco dozvěděla. Kristýnka, leč bydlí hned pode mnou, zvaná nebyla. Vlastně, pokud máme výměnu informací, stačí cinknout a jdeme dál. Tedy vzhůru o patro. Proto nezvu, neprojdem [...]

Tak jsem si tu krásně zalistovala, musím přiznat s chlebem namazaný máslem obložený ementálem hezky děravým + paprička milé dámy. Jasně že červená, jinou nemám ráda. Není totiž sladká a to já miluju! Jsem čajíčkovec, tak čajíček s citrónkem hezky oslazený bílým cukříčkem. No, med nesnesu, nesnáším jeho vůni, mám alergii či co, prostě zásada [...]

Považuji se za celkem dobrou kuchařku. Lety je mé kuchařské umění již prověřené. Jsem schopna uvařit jak pro dva lidi, tak klidně i pro dvacet. Cokoli…

Jak už jsem psala pár příspěvků zpátky:) – u nás doma děláme všechno společně. Výjimkou není ani utrácení našich společných penízků (tu zdrobnělinu tu používám záměrně, abych zdůraznila jejich nevelikost:)… Je pravdou, že z časových důvodů většinou nakupuji já (chvála době a obchodům se „zavíračkou“ po 18. hodině:) Snažím se využívat různé akce, abych – [...]

Tento příběh je starý sedm let, ale ještě teď vidím ta šibalská očka mého synka. Vždy, když si vzpomenu na nějakou dietu, musím se smát…