Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Maminka a babička
Utíkám se taky svěřit.
Po velikonocích našli babičce nádor na slinivce, vypadalo to, že umře, ale vzpamatovala se. I tak jí ale dávají nejvýš rok.
No a maminka přestala polykat, úplně všechno se jí vracelo zpátky, tak jí hospitaliovali a dnes mi švagrová volala, že je jí úplně blbě, že má mami rakovinu, že jí to vede z jícnu až k žaludku, takže jí budou co nejdřív operovat a jak to tam skutečně vypadá zjistí až po otevření. Ještě jsem s ní nemluvila a docela se toho bojím, slíbila že zavolá, hned jak bude vědět výsledky. Včera jsem jí volala a to mi tvrdila, že ještě neví…..
no a toť vlastně vše 🙁
Lien, myslím si, že jsi udělala dobře.
Ty náplasti jsou účinné a pomáhají, aspoň se Tvoje maminka vyspí.
Dnes se mi to celý den honí hlavou… víš, já se na to právě ptala, konkrétně “účinné látky tlumící bolest“ a mně bylo vysvětleno, že na to doktoři mají předpisy a tabulky…
Předpokládám, že to funguje v praxi tak, že to dostane ten, kdo se ozve…. a ten, kdo mlčí, nedostane nic…
Lien, to jsi šikulka! Dobře jsi udělala, opravdu není možné, aby se pacient takto trápil! A maminka a to opravdu nemůže mít sílu a třeba ani povahu, aby si něco “navíc“ vydupala a dojednala.
No tak jsem s dr. mluvila, cukala se teda dost, že prý opiáty dávají jen přes obecní úřad???, tak jsem jí řekla, že to mě vcelku nezajímá, kdo kde a co, že prostě chci, aby se mami vyspala, odkašlala si když chce kašlat a normálně se aspoň napila, že tohle není možné a nakonec mi je slíbila, náplasti na 3 dny, prý jí je dají při propuštění a další už musí napsat obvoďák, teď dostává proti bolesti do kapaček a ještě jí tedy připsali něco k tomu, tak snad bude líp. Jen doufám, že to dodrží, když nad nimi nebude stát hlídací pes.
Padmé to napsala přesně, bohužel. Nejsou dostupné pro každého….
Lien, víš, ono to celé vůbec nebude jednoduché a maminka bude potřebovat úlevu od bolestí… asi by bylo vhodné to probrat s ošetřujícím lékařem nebo přímo s primářem…
Odpověď, kterou Ti doktor poskytl, že “je to normální“ nepovažuji já osobně za správnou. Podle mého názoru není “normální“, aby pacient trpěl nesnesitelnými bolestmi. Vím, jak to myslel – s ohledem na maminčino onemocnění – přesto si dovolím nesouhlasit.
Tohle já nikdy nebudu považovat za “normální“.
Dovedu pochopit, že jsou určité typy onemocnění provázené bolestmi, ale od toho tu ti doktoři jsou, od toho je tu výzkum a vývoj a farmaceutické firmy, aby v takovýchto případech “pomohli“.
A upřímně – jejich tabulky (doktorské) – kolik čeho za měsíc můžou předepsat – a jestli jsou kvůli receptu navíc popoháněni k vysvětlování nebo dalšímu papírování – mě – jako pacienta – nebo jako dceru pacienta – fakt nezajímá!
Jde o to, že skutečně účinné látky pro úlevu od bolestí jsou a existují.
Bohužel jsem se setkala s tím, že nejsou dostupné pro každého.
A to je velmi smutná realita….
Lien, je mi to moc líto a připojím se k děvčatům, pokud máš možnost něco změnit, pro maminku, udělej to.
Letos když umřela tátova žena, jsem poprvé na vlastní oči viděla, co dokáže s člověkem udělat dlouhodobá velká bolest. Jenže já tenkrát myslela, že nemám právo do toho nějak zasahovat, když jsem v nemocnici nebyla tak často…. to táta byl u Jarči denně, a taky se “bál“. Ona měla kapačku na celý den s dávkováním proti bolesti, ale na nic. To jak zeslábla,sotva se zvedla na posteli, ani na wc neměla sílu dojít…
Kde měla vzít sílu na uzdravování? Nejdřív “jen“ uříznutý palec u nohy a pak noha pod kolenem. Jenže to už bylo pozdě.
Ale dr. jen pořád na něco čekali.
Myslím, že ty se svojí povahou a přístupem nebudeš mít problém se ozvat a pro maminku vyžádat jiné léky, jiný přístup atd. Dokud tu bolest někdo nezažije osobně, ví prd. Takže i ti doktoři nemůžou vědět, jak moc to maminku bolí.
Držím palce.
Pe%ťko, Padmé díky.
Asi budu muset. JEdiný problém mám v tomto s maminkou. Ona si totiž nic takového nepřeje. Má tu povahu nejen v této záležitosti, ale obecně. Nikomu nic neříkat, nic nechtít, aby si o ní něco špatného nemysleli :-(.
Takže i tady nás pořád upozornňuje, ať se na nic neptáme, nic nechceme, že tam potom na ní budou divně koukat. No uvidíme, co se dá dělat, zítra jedu do nemocnice, tak se poptám doktora a říkat jí to ani nemusím.
Lien, vezmi to do ruky. Nikdo jiný to bohužel neudělá.
Ve FN na Lochotíně je ambulance bolesti. Jsou tam úžasní lékaři a mohou mamince napsat léky, které potřebuje a uleví jí od krutých bolestí. Zavolej tam, domluv se s nimi, buď maminku objedají k nim nebo by přišli za ní na konzilium.
A upřímně (a tvrdě) – to, co řekl doktor. Jaké léky “na potom“? “Potom“ být nemusí. Řeší se to, co je teď.
Držím pěsti…
Lien, moje zkušenost je bohužel taková, že co jsem pro maminku “nevydupala“, tak nebylo.
V situaci, kdy je fakt zle, tak si ten člověk sám neporadí, nemá na to sílu.
Cítíš-li to tak, že maminka potřebuje pomoc, tak se za ní postav a řeš to za ní.
Padmé teď už nemá tablety, má nějaké kapky a k tomu si drtí nějaké prášky co má její maminka na kolena a ty k tomu přidává po soustech v průběhu celého dne :-(.