Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Maminka a babička
Utíkám se taky svěřit.
Po velikonocích našli babičce nádor na slinivce, vypadalo to, že umře, ale vzpamatovala se. I tak jí ale dávají nejvýš rok.
No a maminka přestala polykat, úplně všechno se jí vracelo zpátky, tak jí hospitaliovali a dnes mi švagrová volala, že je jí úplně blbě, že má mami rakovinu, že jí to vede z jícnu až k žaludku, takže jí budou co nejdřív operovat a jak to tam skutečně vypadá zjistí až po otevření. Ještě jsem s ní nemluvila a docela se toho bojím, slíbila že zavolá, hned jak bude vědět výsledky. Včera jsem jí volala a to mi tvrdila, že ještě neví…..
no a toť vlastně vše 🙁
Lien a ještě mě napadá jedna věc – Tvoje maminka má potíže s pitím i jídlem – jak polyká tablety?
Lien, opět budu upřímná – po vlastní zkušenosti – prášky jsou na pytel – nepomáhají – také jsme tímto prošly (já společně se svou maminkou). Nenech se odbýt. A dej o sobě vědět. A buď neústupná. Dají se dát náplasti nebo injekce (to pak ztlumí kruté bolesti do snesitelné míry).
Já si také bohužel myslím, že pokud pacient nemá opravdu dobrého lékaře, sám je na tom zle, je potřeba, aby se postaral někdo jiný a zajistil nemocnému právě do “dobře“.
Myslím si, že v dnešní době už je medicína na takové úrovni, aby žádný, takto nemocný člověk nemusel trpět jak zvíře. A pokud má nemocný takové bolesti, pak je to chyba lékaře.
Možná se tím nějakého lékaře dotknu, ale tak to cítím.
Pokud má onkologický pacient nesnesitelné bolesti, je to špatně.
Lien, vím, že chápeš, co tím chci říct a jak to myslím.
Padmé ano, oni mi tvrdí, že má prášky silné dost, že to je normální, že za čas už jí tolik nempomáhají. Manželova maminka tenkrát dostávala nějaké morfinové náplasti, to prý je ale když jí dají teď, tak už nebudou mít nic na potom….
No možná by stálo za to s nimi ještě nějak promluvit
Lien, omlouvám se za to, co napíšu – možná to vyzní hloupě – nicméně – píšu to jen proto, že jsem se s tím sama setkala – řekla jsi doktorovi o silnější analgetika či opiáty?
Já jsem na tohle upozornila několikrát a pak už velmi důrazně a teprve potom nasadili silnější “kalibr“, aby se mamince ulevilo od bolestí.
Jo, peťko, to by bylo taky dobré, jenže ani to bohužel zatím nevypadá, že to tak bude. NEní to tak, bolesti má nesnesitelné, v noci nemůže spát, nemůže bolestí jíst, pít a ani dýchat, během měsíce už se pdoruhé dostala do nemocnice, jinak by se udusila. No a při smyslech zatím je, ale nevím, zda by v takové situaci nebylo lepší kdyby nebyla :-(.
Ale díky, chápu co jsi tím chtěla říci.
Lien, ono to slůvko “dobré“ se dá vzít taky z úplně jiného konce. A já třeba chápu slovo “dobré“ i tak, že maminka nebude mít nesnesitelné bolesti, bude při smyslech a bude se cítit dobře. A to je, možná to bude znít ošklivě, ale vlastně “dobré“.
Padmé, děkuji, oni už to v podstatě říkali před tou chemoterapií, že dobré už to nebude a ted se to pouze potvrdilo.
Lien, u mojí maminky ta první řada chemoterapií zabrala, tedy – zabrala – v tom slova smyslu, že tu nemoc potlačila, zastavila a “zmenšila“. Takže když se maminka vzpamatovala po chemoterapii, nastalo “klidové období“ (mohla normálně jíst, spát, chodit ven).
Jenže tahle nemoc je skutečný neřád a tak se to po čase znovu začalo šířit a zvětšovat…. a pak už jsme se do toho “zamotali“…
Lien, ono strašně moc záleží na tom, jaké jsou výsledky. Je-li u Tvé maminky nějaká změna, jestli ta chemoterapie zabrala – alespoň částečně.
Lien, vím, že Ty jsi pravdomluvná a pravdu užíváš i tam, kde bych ji já “nepoužila“. Takže k Tobě teď budu upřímná – pokud výsledky dosavadní léčby nejsou dobré, pokud není jiná možnost (jiného druhu chemoterapie) a pokud to nebude operabilní, bude bohužel hůř…
Na tohle by Ti měl odpovědět ošetřující lékař nebo primář. Oni s tím mají zkušenosti a vědí… poznají to…
liden myslím na vás…