Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Maminka a babička
Utíkám se taky svěřit.
Po velikonocích našli babičce nádor na slinivce, vypadalo to, že umře, ale vzpamatovala se. I tak jí ale dávají nejvýš rok.
No a maminka přestala polykat, úplně všechno se jí vracelo zpátky, tak jí hospitaliovali a dnes mi švagrová volala, že je jí úplně blbě, že má mami rakovinu, že jí to vede z jícnu až k žaludku, takže jí budou co nejdřív operovat a jak to tam skutečně vypadá zjistí až po otevření. Ještě jsem s ní nemluvila a docela se toho bojím, slíbila že zavolá, hned jak bude vědět výsledky. Včera jsem jí volala a to mi tvrdila, že ještě neví…..
no a toť vlastně vše 🙁
Lien, moc vám držím pěsti, ať se stane nějaký zázrak a ta naděje, o které píšeš, sílí a je co největší…
Takže maminka je doma po návštěvě onkologie, trošku se mi dostává naděje, chtějí jí co nejdříve začít ozařovat a rovnou kombinovat s chemoterapií, nechají si jí tam, protože chtějí dávat co nejvyšší možné dávky, tak mi připadá, že ještě není vše úplně ztraceno, když se pokouší opravdu něco dělat. Že má 47 kg není sice ideální, ale prostě to zkusí co vydrží a pokud se ten neřád zmenší, budou hned operovat.
Tak držte palce, ať to zabere, ať se opravdu začne zmenšovat, jinak už asi nic dalšího dělat neumí.
Jinak maminka je vcelku veselá, myslí si, že do vánoc půjde už do práce, že už to jako bude dobré, už si i vaří a je celkově taková lepší než v nemocnici.
Lien moc dlouho jsme tu nebyla a ted tu čtu tohle .
Co napsat … je mi to moc líto a přeju holka hodně sil,tobě i tvé mamince
Děkuji
Lien? 🙁 🙁
Je mi moc líto, co se takto naráz sbíhá, co píšeš, je moc zlé a moc těžké. Nezbývá než přát hodně a ještě víc síly na to, co přichází. Co nejméně bolesti.
Sedím tu už chvíli, ale to, jak myslím, nejde napsat (popsat); myslím na tebe.
Lien, taky nakukuji.
Přeji hodně síly, vytrvalosti a štěstí.
ach jo…. 🙁 přeju hodně moc sil,odvahy a hlavně to správné rozhodnutí 🙁
Lien, myslím na Tebe dost často … bohužel to tak je, jak sama píšeš – co se týče “nemoci“, nemůžeš do toho “zasáhnout“ nebo to ovlivnit… i když sama dobře vím, jak moc by si to člověk přál…
A ta následující léčba – to se nikdy předem neví, jak to tělo na to zareaguje, jak to bude maminka snášet a jak se podaří nemoc zastavit či zničit to, co tam už je. To všechno ukážou dny a týdny příští…
Do toho “boje“ se holt musí pustit maminka vší silou a energií, s odhodláním a v neposlední řadě vírou. A tady budeš nesmírně potřebná Ty – jako podpora i opora a jako pomoc.
Víš, Lien, jsou lidé, kteří to dokázali a překonali to. A i z mizivé naděje vykřesali další a další jiskřičky života… a podařilo se jim to. Jeden takový zázrak máme v práci. Takže vím, o čem mluvím.
Přeju hodně hodně štěstí.
Bami děkuju, nikdo nemůže nic dělat, ta bezmoc je ubíjející
lidn stále pročítám a myslím na tebe i maminku není to vůbec jednoduché…přeju hodně sil, pozitivní energie a najití slov ve chvíli kdy budou potřeba….tak ráda bych pomohla kdyby to šlo…