Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Smutný pozdrav od Bobiny
Ahoj holčinky a Zbyšku. Strašně dlouho jsem tady nebyla a hodně se tady toho změnilo a ani nevím, jestli píšu správně, ale v minulosti to byl právě Tam Tam, kde jsem se Vám svěřovala. Mám obrovské trápení. Po 15 letech společného života mi toto pondělí Petr oznámil, že ode mne odchází. Matyáškovi je 8 a Vojtíkovi 5 let a já se s tím nemůžu vyrovnat, myslím, že to ani nejde. Jeho důvod je, že už mě nemá rád a zhruba 2 roky to v sobě tutlal a neřešil a jenom se to zhoršovalo. Přísahám, že se něco děje jsem poznala tak půl roku zpátky. Nehádali jsme se, ale od začátku ledna jsme mlčeli. Po cca 3 týdnech vzájemné nekomunikace jsem ve vzteku řekla, ať se zbalí a vypadne a ON TO UDĚLAL. V podstatě čekal jenom na tu poslední kapku. Už týden nespím a nejím, oči a hlava mě bolí od pláče. Postavil mě před hotovou věc a odmítá své rozhodnutí změnit a nechce jít ani do poradny. Se mnou o tom mluvil, uznává mé argumenty, omluvil se, že to nechal zajít tak daleko. Jeho matka mi řekla, že je to naše věc a že se nebude mezi nás pléct, můj táta a mé kamarádky se do toho naštěstí “ pletou “ a Petr na to malinko slyší, chápe to tak, že jim nejsem ukradená a dle jeho slov ho reakce jeho mámy dost zaskočila. Žádná jiná žena v tom není, ale o to hůř se cítím, že je to KVŮLI MĚ. Potřebovala jsem se jenom vypovídat. Myslím, že mého muže zná jenom Jovanka a ta tomu asi nebude chtít věřit, stejně jako našich 99 % známých, prostě tichá voda břehy mele.
Vaše Bobina
Bobinko, to snad ne. 🙁
To je mi opravdu hrozně líto. Tak dloho jsem tady od tebe nečetla žádnou zprávu a nyní toto.
Nemůžu ti napsat víc, než abys byla silná a zvládla celou tuto situaci co nejlíp, jak jen to půjde.
Mila Bobino,vim jake je tve trapeni,ja jsem sice nic takoveho nezazila,ale ma svagrova proziva ted to co ty.Ji manzel(bratr meho manzela)opustil kdyz se jim ted v kvetnu narodil chlapecek a on ji v zari rekl to same,jen s tim rozdilem ze se zamiloval do jine.Ale to ze ji nema rad je pry take dlouhodobe.Byly spolu 18let a maji petiletou holcicku a chlapecek se jim narodil predcasne na 31tydnu.
A nikdo tohle taky necekal,byla to pro vsechny rana.
Svagrova se doted z toho nevzpamatovala.
Bobino hodne sily tu ted budes potrebovat.
Bobinko, co to čtu za smutné zprávy…
Víš, momentálně nemám moc času, ale nedá mi to napsat ti aspoň pohlazení a pár slůvek. Ve volné chvilce pak doufám, že se k tomu vrátím a určitě se přidají i ostatní.
To, co píšeš, je vždycky hlavně problém v komunikaci. Prostě přestali jste mluvit o čemkoliv a bohužel to došlo příliš daleko. Momentálně jsem schopná ze sebe pouze vyplodit, že bych tomu dala čas. Nemluvili jste spolu příliš dlouho, možná odloučení vás oba opět přivede k tomu, abyste se už s chladnou hlavou dovedli popovídat o svém životě. O tom, jakou máte představu, co bude dál.
Holka, prožila jsem něco podobného, naše manželství se rozpadlo na stejném základě, ale věř nebo ne, ač to můj muž všemožně popíral celou dobu, tak na konec za tím vším, za všemi problémy s komunikací, s něžnostmi, s partnerským soužitím, byl dvouletý vztah se sličnou blondýnou.
Neříkám, že je to tak i u vás, ale já jsem se pak opravdu nestačila divit.
Teď musím končit, držím palečky, hlavu vzhůru, život nekončí, jen začíná znovu z jiné strany.
Ahoj holčinky a Zbyšku. Strašně dlouho jsem tady nebyla a hodně se tady toho změnilo a ani nevím, jestli píšu správně, ale v minulosti to byl právě Tam Tam, kde jsem se Vám svěřovala. Mám obrovské trápení. Po 15 letech společného života mi toto pondělí Petr oznámil, že ode mne odchází. Matyáškovi je 8 a Vojtíkovi 5 let a já se s tím nemůžu vyrovnat, myslím, že to ani nejde. Jeho důvod je, že už mě nemá rád a zhruba 2 roky to v sobě tutlal a neřešil a jenom se to zhoršovalo. Přísahám, že se něco děje jsem poznala tak půl roku zpátky. Nehádali jsme se, ale od začátku ledna jsme mlčeli. Po cca 3 týdnech vzájemné nekomunikace jsem ve vzteku řekla, ať se zbalí a vypadne a ON TO UDĚLAL. V podstatě čekal jenom na tu poslední kapku. Už týden nespím a nejím, oči a hlava mě bolí od pláče. Postavil mě před hotovou věc a odmítá své rozhodnutí změnit a nechce jít ani do poradny. Se mnou o tom mluvil, uznává mé argumenty, omluvil se, že to nechal zajít tak daleko. Jeho matka mi řekla, že je to naše věc a že se nebude mezi nás pléct, můj táta a mé kamarádky se do toho naštěstí “ pletou “ a Petr na to malinko slyší, chápe to tak, že jim nejsem ukradená a dle jeho slov ho reakce jeho mámy dost zaskočila. Žádná jiná žena v tom není, ale o to hůř se cítím, že je to KVŮLI MĚ. Potřebovala jsem se jenom vypovídat. Myslím, že mého muže zná jenom Jovanka a ta tomu asi nebude chtít věřit, stejně jako našich 99 % známých, prostě tichá voda břehy mele.
Vaše Bobina