Šumava je krásná v jakémkoli ročním období. Od května do října se k návštěvě nabízí jedno speciální místo pro celou rodinu. Tím místem je POHÁDKOVÁ CHALUPA v Mlázovech (cca 15 km jihovýchodně od Klatov), kterou jsme si tentokrát zvolili za cíl naší cesty.
Pohádkovou chalupu nelze přehlédnout, stojí přímo u silnice a je velmi dobře označená. Parkoviště je k dispozici zdarma, a když přijedete včas, můžete zaparkovat i ve stínu. Projít si vnitřní expozici můžete samozřejmě za každého počasí, ale lepší je přijet za pěkného počasí – kolem Pohádkové chalupy se rozprostírá také venkovní areál. Vstupné do všech částí stojí 70 korun pro dospělé a 50,- pro děti a seniory. Pokud máte zájem navštívit jen zahradu, připravte si 40 korun.
Nejprve jsme prolezli dvoupatrovou chalupu, kde bydlí nejrůznější skřítkové a lesní človíčkové a spousta dalších pohádkových postav – na vlastní oči jsme spatřili přímo Popelkou s princem na bílém koni, skřítka Šumavouse a vílu Šumavu a nakoukli jsme do kuchyňky vodnické rodinky. Chybět nemůžou ani čerti, kteří se usadili v Pekelně. Postavičky i jejich doplňky a prostředí jsou precizně propracované.
Přišli jsme do místnosti a manžel kritizoval, že výstavu mohli rozhodně lépe nasvítit. Teprve poté si všiml tlačítka s nápisem „stiskni mě“. Tento pokyn naše dcerka přeochotně splnila a nestačila koukat, jak teče voda přes mlýnské kolo, jak jezdí lanovka nahoru a dolů, jak cvrlikají ptáčci kdesi v korunách stromů. Manžel se za svou unáhlenou kritiku s úsměvem omlouval. Takovýchto tlačítek je v chalupě několik, stejně jako cedulek „pohoupej nás“. Skřítky a vodníky dcerka pohoupala bez protestů, ale s houpáním čertíků jsem musela pomáhat.
Čekala nás ještě pohádková zahrada – nakoukli jsme do Šatlavy a politovali uvězněného chudáka, ať už provedl cokoliv a vydali se po Rarášově stezce. Pořadí stanovišť jsme pevně nedodržovali, což ale nebyl žádný problém. Koulí (z papíru a izolepy) jsme shazovali plastové válečky zhruba o velikosti nápojových plechovek, trénovali jsme rovnováhu při přecházení povaleného kmene, čerpali jsme energii v mandalovém kruhu a poseděli na lavičce lásky. Dcerce se velmi líbil hrad Troškov (maketa).
U ohrady s nápisem Kozín jsme nestíhali trhat a podávat trávu skrz plot tak, aby se mezi sebou kozy nepošťuchovaly ve snaze dostat se k nejlepšímu soustu. Když se nám podařilo Michalku od Kozína dostat, prošli jsme Bránou do Šumavy, navštívili Věštírnu a Peklíčko, zastavili se u víly Šumavy i na královské vyhlídce.
Nemohli jsme vynechat ani projížďku na poníkovi (velký okruh celým venkovním areálem za 50 korun, malý okruh za 30,-) a fotečku u žádaného fotostanoviště, tedy dřevěné desky s postavičkami a otvory pro hlavu návštěvníka. Pod nos nám sice neustále voněly langoše a párky v rohlíku, ale protože jsme byli po svačině, místní občerstvení jsme nevyzkoušeli. Největším zážitkem pro naši čtyřletou dcerku byla návštěva toalet – kadibudku beze světla opravdu v paneláku nemáme.
Článek byl zařazen do soutěže Podělte se o tipy na výlety a vyhrajte, ve které můžete vyhrát za tip na výlet i vy. Výherci si budou vybírat knihy z edice Neznámé Čechy, kterou vydalo nakladatelství Mladá fronta.
Těšíme se na všechny vaše soutěžní příspěvky a přejeme šťastnou cestu a spoustu skvělých prázdninových zážitků vám i vašim dětem.
Napsal/a: milhauzice
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Krásně napsané, dobrý tip
Tam to muselo být pohádkové-díky za tip.