Chtěla bych vám představit obor, který jsem vystudovala a o kterém vím, že není příliš známý. Když někomu řeknu, že jsem ergoterapeutka, tak se hned ptá, co vlastně dělám…
Ergoterapeut má vlastně na starost lidi, kteří jsou nějak fyzicky nebo psychicky postiženi, ať už jen dočasně nebo trvale. Za pomoci různých činností se ergoterapeut snaží, aby se postižené funkce co nejvíce obnovily a pacient se mohl vrátit do běžného života nebo aby se co nejvíce jeho život zkvalitnil, tzn. aby se o sebe člověk uměl postarat.
Nevěřili byste, jak je těžké např. po mozkové mrtvici vyčistit si zuby, umít se, najíst se nebo obléknout. Někdy se musí člověk učit znovu psát, počítat, číst nebo mluvit. Jak je těžké lidem s Alzheimerovou demencí neustále vysvětlovat věci, které se vám zdají samozřejmé, ale které oni nechápou a vysvětlení během chvíle zapomenou.
Ergoterapie se dělí na:
1. kondiční – má odpoutat pacienta od nemoci, vyplnit mu volný čas. Užívá se u pacientů, kteří nemají fyzické postižení. Např. v domovech důchodců. Využívají se činnosti jako kreslení, hraní stolních her, poslech hudby, ruční práce, práce s keramickou hlínou, proutím, apod.
2. cílená – je to činnost, která má udržet zdravé a obnovit postižené funkce (zvýšit sílu svalů, hybnost ruky, zlepšit přesnost pohybů, apod.). U pacientů, kteří mají postižení trvalé, nacvičujeme např. užívání protéz a jiných pomůcek, které nahrazují postižené funkce nebo např. přeučujeme praváka na leváka, aby se mohl podepsat, apod. Jsou to činnosti speciálně napasované na každého pacienta. Využívají se ruční práce, stavění komínu z kostek, různé hry na zlepšení paměti, nácvik řeči, psaní, počítání, apod.
3. soběstačnost – nacvičujeme činnosti běžné pro každodenní život, jako je osobní hygiena, oblékání, sebesycení, nakupování, apod.
Ergoterapie se provádí:
1. skupinově – přivezeme nebo přivedeme si několik pacientů do ergoterapeutické místnosti a zde s nimi pracujeme
2. individuálně – pracujeme s jedním pacientem (lidé, kteří potřebují na práci klid nebo ti, které nemůžeme dopravit na ergoterapeutickou místnost)
Když jsem pracovala na jedné LDN, ergoterapii jsem tam zaváděla. Ze začátku „babči“ neměly důvěru. Že prý nejsou malé děti, aby si hrály a že radši budou ležet v posteli. Postupně jsme některé nalákaly, začalo se jim to líbit a najednou byl tak velký zájem, že jsme pomalu neměly místo pro všechny. Zjistily totiž, že si můžou s ostatními popovídat, dát si kávu a že jim ten čas rychleji utíká. Léčily si vlastně tělo a hlavně duši.
Musím říct, že ostatní personál se na ergoterapeuty dívá skrz prsty, myslí si, že vlastně nic neděláme. A největší kámen úrazu je ten, že ergoterapeutky jsou vždy ty hodnější sestřičky, které mají čas si s každým popovídat a vyslechnout různá trápení.
Napsal/a: Sepy
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (16 vyjádření)
Dobrý den, oceňuji Vaši snahu psát a udělat něco pro egoterapii. Jen prosím nepište, že jsou ergoterapeutky ty hodnější sestřičky, to je Hrozné…Já jsem taky ergoterapeutka a že bych si připadala jako hodnější sestřička to by mohl rovnou někdo říct, že šikovná sestřička a pěkná, tam si zajděte. Tak to fakt ne jsme profesionálky a né nějaké hodné sestřičky!
Dobry den mám hemiplegii a chtela bych chodit k nejakýmu ergoteraperutovi abych jsi tu ruku zlepšila aby proste byla vic pohyblivá cvičim poctive neznate nejakého ergoteraperuta ktery je v plzni a mohla bych knemu chodit? prosim odpovezte dekuji
Dotaz.
Moje příbuzná žije v Německu a tam posílá dítě na ergoterapii, protože malá neumí ve škole udržet pozornost. „Hraje si“, aby prospívala ve škole. Existuje i u nás něco takového, nebo se naše ergoterapie u dětí soustřeďuje pouze na rehabilitaci. Děkuji.
S. Janik
ahoj ergoterapije je vážně velice zajimavá a obětavá práce
Ahojky.Jsem vystudovaná ergoterapeutka a pracuji v lázních.Stále se setkávám s nedůvěrou lidí,a to i od fyzioterapeutů.Ráda bych se v oboru ergoterapie chtěla zdokanalovat.Stále hledám semináře a pod.Nevíte náhodou o něčem na téma bolest zad,ale i jiné…Jsem z Moravy a semináře jsem většinou v Praze.Děkuji hlavně Sepy, která rozjela tuto debatu.M.Znojova@seznam.cz
Já letos končím studium oboru Ergoterapie, tedy doufám že absolutorium zvládnu a bude ze mě Ergoterapeutka.Je moc fajn, že takové stránky existují.Hanele
Ahojky, studovala jsem v Mostě, ale bohužel zde školu ruší. Ale další jsou v Praze, v Teplicích a v Ostravě.
dobrý den
chtěla jsem se zeptat na které škole jste tento obor studovala. letos končím střední a už od druhého ročníku vím že chci dělat něco podobného děkuji
Já studuji středí sociální školu,a teď chodím na praxi do DD na kterém ergoterapie není,ale paní sociální pracovnice řekla ,že si ji klidně můžem připravit tak sem si scháněla materiály a tenhle mi asi nejvíc pomohl…fakt dík Růžka
Protože moje kamarádka vystudovala ergoterapii, tak vím o co jde. Obdivuju tyhle lidi, kteří se vpodstatě za málo peněz starají o ty, kteří to tolik potřebují. Od kamarádky vím, že je to hodně náročné. Ona sama je také handikepovaná, ale svoji práci má ráda a zvládá jí bravurně.
Jsem studentkou ergoterapie na Lékařské fakultě v Praze. Bohužel už jsem se párkrát přesvědčila o tom, že plno lidí přesně neví o co jde ( dokoce i plno lékařů a někteří medici nemají přesnou nebo žádnou představu ). Myslím, že je to velká škoda, protože s tímto oborem se lidé budou setkávat zřejmě čím dál tím častěji. Tomuto oboru velmi fandím a doufám, že se v povědomí veřejnosti rozšíří tento pojem a alespoň jeho hrubá náplň. Jana
Přečetla jsem si tenhle článek a je velmi zajímavý. S ergoterapií jsem se poprvé setkala jako dítě v Lázních Bělohrad. Pamatuji se, že jsme dělali jehelníčky, látkové panáčky – Fanfulínky, lepili koláže apod. V současné době mě moje zaměstnání občas dovede do Domova důchodců v Podbořanech. Tam obdivuji jejich ergodílnu. Jsou to opravdu babičky a dědečkové šikulky. malují na sklo, malují na květináče, dělají obrázky – koláže. Vyrábějí malované vařečky, nádherné motýli z látky. Na velikonoce měli vyrobeného zajíce z papírových proužků ze skartovačky. Z barevných plastových lahví vyrábějí květiny… je toho hodně. teď mají výbornou ergoterapeutku, která svoje zaměstnání opravdu má ráda- Už při vstupu do tohoto domova na vás dýchne klid a pohoda a všechny oddělení, chodby se chlubí výrobky šikovných ručiček.
Sepy, dokážu si představit, jak se asi cítíš – já vystudovala obor dramatická výchova a reakce jsou dvojí:
a) ty děláš dramaturgii, že!?
b) ty si s dětma jenom hraješ, to není práce…
Před odchodem na MD jsem sice působila někde trochu jinde, ale s holčičkama se budu moci „vyřádit“…
;o)
A ještě mě napadá, že je škoda, že babička někoho takového, jako Ty, v DD neměla možnost potkat…
Jsem ráda za tento článek, neboť jsem zase o něco chytřejší :o)
Taky jsem to přesně nevěděla, ale po přečtení tohoto článku si myslím, že je to velice užitečné. Mnoha lidem ergoterapeutky pomůžou najít radost ze života a to není málo !
Teď už mám představu a je dobře, že ergoterapie s hodnými sestrami existuje. VENDULA
Mobile Sliding Menu