Rodičům či dalším rodinným příslušníkům a příslušnicím by měl být umožněn neomezený kontakt s dítětem, které je hospitalizováno v nemocnici. V současné době totiž stále narážejí na překážky v podobě neochoty personálu některých nemocnic či finanční nedostupnosti nadstandardních pokojů, kde by mohli této služby využít…
„Estetizace prostředí nemocnic, často nepřesně vydávaná za jejich humanizaci, zůstává pouhou kosmetickou úpravou tam, kde se pediatrická péče zatím drží překonaných přístupů a principů a neotevírá se práci s celou rodinou dětského pacienta,“ uvádí Klíček ve svém prohlášení. Jeho činovníci a činovnice se již dlouhá léta setkávají s velkým množstvím smutných příběhů. „V jedné plzeňské nemocnici se například stalo, že rodiče nesměli zůstat u své vážně nemocné dvouleté dcerky. Holčička za necelý měsíc zemřela a rodiče si dodnes vyčítají, že si tenkrát nechtěli pálit prsty s nemocničním personálem a tu malou tam nechali,“ uvedla na úterní tiskové konferenci, konané v prostorách Úřadu vlády ČR, Markéta Královcová z Klíčku. Nadační fond proto navrhuje neomezený kontakt dítěte s rodinou a právo jeho rodičů zůstat s ním po celých čtyřiadvacet hodin. Pro rodiče hospitalizovaných dětí je podle Klíčku třeba zajistit a posilovat tato práva: hrát aktivní roli v průběhu celé léčby dítěte – být s ním u všech lékařských vyšetření nebo léčebných zákroků, u jeho uvádění do anestezie a při probírání se z ní. A být dítěti nablízku, kdykoli si to přeje.
„Považuji za svoji povinnost udělat všechno pro to, aby nedocházelo k omezení přístupu rodičů k dětem hospitalizovaným v nemocnicích. Důležité je nejen vést debatu s odborníky a vzdělávat zdravotníky, ale informovat také širokou veřejnost o tom, že rodič by měl mít možnost doprovázet své dítě ve chvilkách samoty a úzkosti,“ reagovala ministryně Džamila Stehlíková, která tiskovou konferenci iniciovala. Odvolala se na Listinu základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Podle té je péče o dítě a jeho výchova právem rodičů a dítě má zase právo na jejich péči. „Omezení práv rodičů a odloučení nezletilých dětí proti jejich vůli může nařídit pouze soud na základě zákona,“ dodala. Realita je však jiná – při hospitalizacích mohou rodiče často své děti navštěvovat pouze ve stanovené hodiny – bez ohledu na jejich možnosti a potřeby dětí. „Proto jsme zahájili spolupráci a dialog s ministerstvem zdravotnictví. Uvažujeme o konkrétních opatřeních, která by jako dobrou praxi zavedla právě pobyt rodičů s dítětem. Nemocnice by pro to měla vytvořit podmínky,“ doplnila Stehlíková.
Ředitel odboru úhrad zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví Vlastislav Kaplan uvedl, že po naplnění dalších kroků vládní zdravotní reformy budou zdravotní pojišťovny povinné nakupovat péči a uplatňovat práva doprovodu dítěte v zájmu naplnění správné zdravotní péče o ně. „Věříme, že svou roli sehraje také nabídka jednotlivých zdravotnických zařízení v oblasti zdravotních služeb,“ dodal. Podle jeho názoru mohou být rodiče s dítětem na oddělení již v současnosti jako „průvodci“ na doporučení lékaře či lékařky nebo z vlastního rozhodnutí. Potom nejsou jejich pobyt a strava hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. „V současné době by v zájmu zkvalitnění poskytované péče vedení nemocnic, klinik a dětských oddělení mělo vytvářet podmínky aspoň pro jednu z těchto forem doprovodu dítěte rodičem,“ uvedl Kaplan. Předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Vaníčková doplnila, že stejné principy by měly být platit i pro děti hospitalizované s poruchami psychického a sociálního zdraví – tedy i v rámci psychiatrických léčeben a dalších ústavních zařízení pro děti. Všichni se nicméně shodli na tom, že se většina dětských nemocnic v posledních letech změnila k lepšímu – prostředí je přívětivější, personál otevřenější a stále více nemocnic ruší také ona omezení přístupu rodičů k hospitalizovaným dětem. Přesto je však podle jejich názoru stále co napravovat.
Napsal/a: Andrea Cerqueirová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Dobrý večer, reaguji na tento článek, který mě zaujal už z toho důvodu,že teď tento „problém“ řeším.Byla jsem se synem (10 let) na operaci ve FN Motol a byla jsem moc ráda,že byla možnost ubytování doprovodu hospitalizovaného dítěte.Sice na ubytovně, ale DÍKY za ni.Syn ve svých 6-ti letech musel zažít jak mu během jednoho roku v nemocnici zemřela babička a já byla 2 krát operována.Bylo pro něho uklidněním, že jsem mohla na oddělení zůstat, než usne a přijít, než se vzbudí.Je mu už sice 10 let, ale věřím že mou přítomností jsem mu pomohla, aby tento pobyt nebyl pro něho stresem, a že jsem vlastně pomohla i sestřičkám,když jsem s ním všechna další vyšetření absolvovala já a setřičky se mohly více věnovat ostatním dětem.Teď jedeme do FN Královské Vinohrady a já doufám, že i zde budu moci se svým synem zůstat, i když si budu muset pobyt uhradit.