Podzim se hlásí plnými doušky, a tak musíme myslet i na vhodné oblečení pro sychravé dny našich dětí.
Děti milují pohyb venku a nutno přiznat, že déšť a sychravé počasí jim vůbec nevadí. Proč jim tedy neusnadnit pobyt venku a držet je doma. Pokud není vysloveně průtrž mračen, tak je nutno dodat, že dětem pobyt venku vůbec nevadí!
Základem je:
- zůstat v suchu
- pořídit takové oblečení, aby se v něm děti cítily pohodlně
- oblečení by mělo být nejen nepromokavé, ale mělo by také odvádět od těla vlhkost
Cibulový princip
Tak tohle jako rodiče nejspíš známe všichni. Princip spočívá v několika vrstvách oblečení, které si může dítě postupně odkládat – podle počasí. Oblékání „na cibuli“ je určitě vhodnější, než jeden tlustý svetr.
První vrstva by měla být zaměřena na odvádění vlhkosti od těla a jeho odpařování dále. Taková vrstva by tedy měla zabránit zůstávání potu na pokožce dítěte. Volit v tomto případě můžete tzv. funkční prádlo, kdy vlhkost prochází vrstvou prádla a na rozdíl od bavlny se tedy nelepí na kůži.
Střední vrstva by měla dítě zahřát a opět odvést vlhkost, která do této vrstvy přichází z vrstvy první. Takže tady jsou vhodné například fleecové mikinky, nebo něco z vlny.
Třetí vrstva je ta, na kterou prší:-) Úkolem této vrstvy je tedy zabránit prosáknutí deště, profouknutí od větru apod. I tato vrstva by měla umožnit odchod vlhkosti ze dvou předchozích vrstev.
Nepromokavé oblečení a softshell
Vyjít ven v džínách a mikině tedy nebude to pravé ořechové. Ideální jsou nepromokavé kalhoty a bundy – ty můžete koupit jak samostatně, tak i v kompletech. Na výběr jsou různé barvy – zkuste pozvat své děti při výběru ke spolupráci. V oblečení, které si i sami vyberou, se budou nepochybně cítit i lépe.
Využít můžete i softshellové oblečení. Softshell je moderní materiál, který vyniká nepromokavostí a tepelnou izolací. Navíc je prodyšný.
Pokud kupujete nepromokavé oblečení, zajímejte se i vodní sloupec a prodyšnost, pro které je daný výrobek určen. Vodní sloupec vám řekne, kolik milimetrů vody dokáže ta daná látka zadržet, aniž by došlo k prosáknutí. Údaje o prodyšnosti zase ukazují gramy vodní páry, která se z látky dokáže odpařit za 24 hodin (přes jeden metr čtvereční).
Reflexní prvky ochrání dítě
Bezpečnost dítěte by měla být na prvním místě. Pořizovat oblečení v černých barvách bez reflexních prvků nebude to pravé. Navíc, na trhu je k dostání oblečení ve veselých barvách. Děti v nich vypadají nejen hezky, ale reflexní prvky je i ochrání v šedi podzimních dnů, kdy je snížená viditelnost.
Nezapomínejte na vhodné obutí
Boty do sychravého, deštivého počasí by mělo být základem vhodného oblečení. Mezi základní prvky patří vybrat správnou velikost a snažit se vybrat boty s kulatou špičkou – takový tvar sleduje anatomii dětské nožičky a nepoškozuje ji.
Vybírat bychom měli kvalitní obuv, ideální je membránová, která zabrání proniknutí vody dovnitř. Ano, cena je vyšší. Jistě se ale vyplatí, když nožka zůstane v suchu. Membrána je vlastně jedna vrstvička v botě navíc, která zabraňuje promočení. Nutno ale podotknout, že o takové boty musíte vhodně pečovat (správná a kvalitní impregnace), musíte třeba i vybírat správné a kvalitní ponožky apod. Jinak může dojít k tomu, že membrána „nebude fungovat“ a dítě nožičku bude mít stejně mokrou.
Vhodné jsou také holínky, ve kterých si dítě může hrát i v kaluži a neprosáknou. Rozhodně by měly být protiskluzové, s kvalitní podšívkou, která odvádí vlhkost.
Pár rad na závěr
- Neoblékejte dítě do chladných podzimních dnů, jako když jedete na Sibiř. Dítě se pak neúměrně potí, a je tak více pravděpodobnější, že s ním poběžíte k lékaři s nachlazením (hodně se zpotí, pak se svlékne a chlad vykoná své).
- Malé děti oblékejte ve smyslu: „jen jedna vrstva navíc, než mám já“.
- Dětem, co již chodí, předškolákům a školákům, postačí vrstvy tak, jak je nosíte i vy – ideálně onen zmiňovaný cibulový princip
- Pro zkontrolování chladu či horka u dítěte mu sáhněte na krk, případně na horní část zad. Když je zpocené, je mu horko. Nikdy neposuzujte podle chladu na rukách – může je mít chladné, ale zima mu není. Rozhodně to není určující faktor.
Napsal/a: Iveta Pešková