Když se mi narodilo miminko, nevěděla jsem nic o alergiích, ani o vlivu umělé výživy na dítě, ani to, že se do ní přidává určité procento cukru. Žádný lékař mi neporadil a až mnohem později jsem zjistila – PROČ TO VŠECHNO TRÁPENÍ BYLO. Neznalost se mi vymstila a lékaři neporadili, nezajímalo je to..
Teprve po letech jsem se tím vším zase zabývala a četla vše dostupné v lékařské literatuře, podle příznaků jsem poznala, že můj syn zvracel a bolelo ho bříško, protože měl alergii na mléko, to ovšem nikoho nenapadlo. Takové děti, když jsou mlékem krmeny neustále dál, nakonec mléko v žaludku udrží, ale zůstane jim sklon ke zvracení po celé mladší dětství. To u nás bylo.
Alergie se přenesla do formy astmatu, ne vrozeného, ale získaného opakovanými infekty, imunitní systém byl opotřebováván jednak přizpůsobováním se konzumaci mléka a jednak konzumací sladkého, které jsem z blbosti dětem také dávala. Vrátit to nemohu.
Jak syn dorůstal, jedl podle sebe, sladké nemá rád, mléko a jogurty nejí, stačí mu nízkotučné tvrdé sýry, jinak konzumuje raději jiné bíkloviny.
Světe div se, astma zmizelo, potíže s imunitou se skoro úplně omezily a zvracení zmizelo kdysi dávno. Tak vidíte, že ani já nejsem bezchybná, vždy nad vším přemýšlejte a nenechte se zdolat běžnými starostmi.
Napsal/a: Mgr. Eva Manďáková Svašková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (55 vyjádření)
Ty dnešní mléka(umělé).To je hrozný hnus.To co jsme kdysi měli mi to bylo chťově lepší.Naše malá sice nezvracela,ale dodneška mléko nechce.Tak baští sýry.Mari a to marození.Záleží jak se také s dětmi chodí ven.S námi chodila naše mamka denne mimo děště a málo jsme marodily a sestřenky byly věčně doma a když k nám v létě přijely a šly s námi ven,tak onemocněli a ono venku35 stupnů.Takže to není jen o tom kojení.
rodila jsem přirozeně a i tak jsem měla s kojením problémy pár týdnů, nakonec jsem se pěkně rozkojila, nemyslím si, že dítě dokáže odmítnout prso, když zkusí lahev, malá pila z prsa i odsrříkaný z lahve a nikdy ji to problém nedělalo, kojena 13 m,pro mě kojení bylo pohodlnější jak lahev a taky finančně nenáročný, je pravda jak psala katys kojení není jednoduchá záležitost, teda aspoň co znám ženský tak málokterá kojila hned bez problému
Ackoli tento clanek neni primarne o kojeni – vratim se k nastolene otazce, zda imunita a jeji vyvoj je dany kojenim ci nekojenim, stejne tak otazka nemocnosti.
Troufam si tvrdit, ze to lze jen velmi obtizne posoudit, protoze bud dite kojeno bylo a je zdrave (z toho muzeme usuzovat – ze kojeni melo blahodarny vliv, ale muze tam byt i jiny faktor), nebo bylo kojeno a bylo pres to nemocne (nutno zvazit geneticke predispozice ci dalsi faktory), ci dite kojene nebylo a je zdrave (stastny clovek, snad bude zdrave i za 10, 20, 30, … let) nebo nebylo kojene a je stale „na hrnci“ (tezko rici jestli diky „nekojeni“ nebo diky predispozicim genetickym).
Osobne jsem premyslela, ze bych na to udelala disertacni praci, jen by byl problem sehnat lidi, co by do toho sli. Pokud by byla jednovajecna dvojcata vyrustajici v iodentickem prostredi a jedno by bylo na UM a druhe na MM – dalo by se v casovem horizontu posuzovat, zda a co ma jaky vliv. Nicmene to jen nastineni velmi obtizneho pokusu, jak to proverit.
V posledni rade napisu vec, ktera treba z casti podpori kojeni. Pokud ma totiz matka cukrovku prvniho typu a nekoji, doporucuje se maximalni odklad vystaveni ditete kravske bilkovine. Nebot protilatky proti kravske bilkovine mohou znicit ostruvky slinivky a diteti tak nejak pomoci rovnez k cukrovce prvniho typu. Jsem si sice vedoma, ze zadna z ctenarek teto me poznamky (asi) DM I. typu nema, na druhou stranu na toto se studie delaly a kdo byl ve studii zapojen (lekarsky tym) da radeji diteti matky s cukrovkou mleko bez kravske bilkoviny (jako dostal nas Davidek – Neocate – smes cistych aminokyselin…).
My jsme byli živení kravským mlékem od malička, nikomu nic nebylo, alergie na bílkovinu nemáme…………..zaráží mě, že v dnešní době, je tato alergie na kravské mléko, dřív to nebylo……..tak proč je to dnes????
Tady by mě uspokojila odpověd přímo od autorky tohoto článku:)))
ten článek se mi zdá dost neuvěřitelný,o nesnášenlivosti mléka a pokud vím, tak se dnes i při sebemenším podezření na nesnášenlivost mléka dělají testy na alergie a při sebemenší pochybnosti lékař doporučí nasadit hypoalergenní mléko, nikoliv mléko s cukrem. i my bojujeme s častou nemocností, angíny, průdušky atd., ale mlékem to rozhodně není, syn totiž bral právě hypoalergenní mléko. na druhou stranu znám ale lidi, kteří 4- měsíčnímu dítěti dávali mléko přímo od krav v domnění, že je lepší než dětské nebo krabicové z obchodu. a po čase jejich dítko začalo trpět různými alergiemi…a k tomu kojení. samozrejmě doporučuju kojit, pokud to jen trošku jde, ale pokud to hold nejde, tak dětské kojenecké mléko je pro dítě ta nejlépší volba a nemá cenu se kvůli tomu nějak dál trápit nebo stresovat, tím bychom ničemu nepomohli, spíše naopak. stejně tak nemá cenu se stresovat kvůli tomu, že dítě přišlo na svět císařským řezem, že bude jiný než normální dítě. je přece stejné jako děti, které přišly na světpřirozeným porodem. i když je to nepřirozený způsob porodu a asi není ideální ani pro matku ani pro dítě,přestomůže mít svá pozitiva a lékaři vědí, proč k němu přistupují-mnohdy může dítěti zachránit i život a o to, přece jde, ne? fujtajbl
Ahoj, tak koukám, že zase debata o kojení:). Mezi kojeným a nekojeným dítětem v dospělosti rozdíl není, nemocnost je dána genetickými dispozicemi a životosprávou (tzn. dost vitamínů, všestranná strava). Taky moje nekojené dítě má rýmu s kašlem jen občas, jinak absolutně zdravé dítě, je to zajímavé, ale taky bych chtěla vysvětlení stejně jako marika, proč řada kojených dětí je pořád nemocná. Že by v tom hrála roli taky psychika dítěte, protože klidná matka, která není vystresovaná s prominutím z každé blbosti má na dítě pozitivní vliv? A jak je známo – stres, neklid napomáhá nemocem? Myslím, že ta psychika je asi důležitější a abych kojila za každou cenu, děcko řvalo a já byla vyčerpaná a vystresovaná, tak to radši to umělé mlíko, věřím, že ten klid tomu děcku dá do života víc než to, že bylo kojené.
Mariko tak to je úplně to samé se mnou, taky přicuclá pořád a mléko nikde (tedy aspoň nešlo odstříkat, ale asi tam bylo, jinak by umřela hlady, bo jsem ten umělý sajrajt potajmu vylévala).
Katys, nedokážu ti přesně napsat v čem je dospělý od prsu jiný než dospělý od lahve, ale jsem přesvědčená, že jiný je, zrovna tak jako dítě narozené doma s maminkou nebo císařským řezem v nemocnici. Prostě ten základ daný do života je jiný. A to co stojí na pevných základech má šanci ustát mnohem horší nebo lepší věci, než to co stojí na skoro ničem. Samozřejmě kojení nebo přirozený porod není samospásný, to netvrdím, jinak už bych to po císaři mohla rovnou zabalit. Takže dle mého rozdíl je ve všem.
Řekni v čem se tedy podle tebe liší dospělý člověk který byl v dětství kojený oproti tomu který nebyl? Apropo , nevím proč si musela podstoupit císařský řez,nejspíš proto že dítě bylo v opačné poloze, prostě hlavou nahoru,a to i když je v této poloze porod komlikovanější ,poloha je v normě,narozdíl od obličejové polohy která je patologická , a s tím jak je dorasovaný obličej má děcko horší start při kojení narozdíl od císaře kdy je chvíli pod uspávadli a pak se z toho vyspí. Viděla jsem tam hodně děcek pocísaři a žádný rozdíl oproti děckám které se narodily normálně jsem neviděla ,to akorát ty matky byly v horším stavu ,díky bolestivým jizvám ale to nemá na děcko žádný vliv.
Tak je zajímavé, že já po císaři a odsávačku jsem použít nemusela, malý mi byl taky přiložen až po dnu, ale do tří dnů jsem měla prsa krásně nalité, ale urputně to vysával, tak dlouho, až tam nic nebylo, takže pláč a pláč…….kontrola sester, že v prsu nic, tak ho musely dokrmit, aby nebrečel:)))
A musím napsat, jak Katys psala, že dítě jak se naučí na láhev, tak nechce prs………..psala jsem, že malá byla kojená částečně a prs mi neodmítala a to samé i u malého, prostě chtěli prs a chtěli i láhev, hlavně, že se najedli:))))
Já si myslím, že Katys to nemyslela zle, s tím, že je jedno jestli jsi dítě kojila nebo ne…………ono se propaguje, jakou imunitu dítě získá kojením, jak není nemocné , když je větší………..nevím, ale moc tomu nevěřím, mám kolem sebe maminy, které urputně kojily i do tří let a děti mají neustále na hromadě, pořád kašlou, rýmují, průdušky, prostě chytnou kdejakého bacila……….to já musím zatukat, malá byla plně dva měsíce a nemocná je minimálně……takže tenhle mýt vůbec nechápu:((((
Třeba mi to někdo vysvětlí:))))
JO a ještě chci dodat, že jsem před porodem byla na konzultaci s PA, které jsem se svěřovala se svojí obavou, že po cř nebudu moci kojit. Ona se smála a odpověděla mi, že kojit by mohl i chlap, kdyby opravdu chtěl, že ty „správné“ hormony nestartuje jen přirozený porod, ale i ta starost o dítě. Myslím, že to zná každá, když dítě pláče, mléko se spouští a někdy i samovolně odtéká. Bylo to samozřejmě nadsazené s tím chlapem (i když), ale důležité je na tom to opravdové chtění.
Katys, taky nesouhlasím, i já jsem po císaři a mám podobné zážitky jako bokul (bez odsávačky), ta nejistota, zda mléko je, když nic neodstříkám, povinnost dokrmovat v porodnici, kojení tak, že jednou rukou prs držím a druhou držím dítě jsem dělala šest týdnů a máš pravdu, je to běs, hned po propuštění z porodnice prsa jako konve + čtyřicítky horečky. I já jsem si musela kojení vybojovat, ale nevzdala jsem to a ty, které vzdaly neodsuzuju, byl to boj, ne procházka růžovou zahradou, zvláště pak při „obrovské podpoře“ personálu porodnice. A rozhodně nesouhlasím s tím, že v dospělosti je jedno, zda dítě bylo kojené, nebo na kravském umělém mléku. To určitě jedno není.
Hm tak to si měla štěstí, spousta ženských které byli v tu dobu v porodnici jako já odcházeli domů už s umělou výživou v ruce a vůbec to kojení není tak jednoduchá záležitost jak to na první pohled vypadá. Je s podivem že když tvé dítě bylo živeno přes láhev že se dokázalo vrátit k prsu, poněvadž z lahve je to snadnější. Nakonec až bude tvé dítě velké tak bude naprosto jedno jestli byl v kojeneckém věku živen uměle nebo dostával mateřské mléko.
Katys – co se tyce kojeni. Z vlastni zkusenosti musim oponovat. Ditko se mi narodilo cisarskym rezem, prilozeno bylo az po vice jak dnu… S odsavackou jsem „bojovala“ 8 tydnu a zvitezili jsme… Teprve po 8 tydnech stacil jen prs, do te doby byla lahvicka nebo piti pres strikacku. Jinak jsem v nemocnici vnitrne prozivala stale ten stejny stres a to, ze nemam mleko… Ale na druhou stranu jsem ho tak dlouho „ždímala“ dokud ho nebylo dost (co 2,5 hodiny, protoze dle rad by to broucek bez mlika dele nevydrzel). Nerikam, ze je to univerzalni rada, ale jde o to, co vsechno je clovek ochoten pro kojeni ditka udelat. To, ze to nekomu nejde nebo nechce neodsuzuju… V neposledni rade opravdu vdecim spouste poudrych zen tady z VD, co mne na zacatku podporili a ja jsem nesla koupit krabici z UM v prvni chvili, kdy jsem mela pocit, ze mleka neni dostatek….
Já bych taky ty maminky které nekojí hned neodsuzovala, zvlášt když do toho nevidím. Jen chci říct že kojení začíná hned v porodnici a pokud se to nerozběhne tam tak ve většině ,případů se už maminka nerozkojí, stačí jen jednou dát dítěti do úst láhev a můžete to zabalit, proto nechápu že už v porodnici se děcka dokrmují.Abych se přiznala tak mě kojení taky nevyšlo , dívala jsem se dokonce v porodnici na video které nám odvýsilali ale podle těch rad bych svý dítě v životě nenakojila. Nevím jak vy ale já mám obrovský prsa a jsou úplně svěšený ,takže tam kde bych měla mít podle videa bradavku, tak tam mám kus prsa, zkoušela jsem to všelijak ale podpírat jednou rukou děcko a druhou prso je nemyslitelný. Dcera se ještě ke všemu narodila obličejovou polohou a u těchto dětí je kojení svízelnější než při obvyklém porodu
Já bych jen pár slov více k článku – a alergii púředevším – nikoli k samotnému kojení. Kolegyni z práce se narodilo dítko a mělo dítko s podobným, resp. trochu závažnějším problémem a co myslíte, že to bylo? Silná laktozova intoleranceč – nemuze snist ani syr… Mam tak silnou intoleranci laktozy, ze pokud ji prijme nasleduji prujmy, a mnohe dalsi obtize.
Kazdeho ditka, ktereho neco podobneho postihne je mi lito. Sice se na trhu uz daji sehnat nejake ty vyrobky, kde treba laktoza neni, ale pred dvema lety stalo bezlaktozove mleko 1 litr 70 Kc…
Zivot je boj. A kdyz matky bojuji o sva dítka, bojuji z plnych sil. Mnohdy to cloveka pripravi o spoustu sil. Prala bych vsem, ktere podobne trapeni potka, aby se setkali s lekari, kteri dokazi vcasne diagnostikovat porochu a ne ze jenom strili od boku a radi (nekdy bohuzel nesmysly).
Lien, kdepak, nevyjádřila ses špatně:)))
Nikdy jsem neřekla, že nemůžu, mohla jsem a strašně chtěla, ale u dcery jsem psala proč to nevyšlo na plné kojení a u malého jsem opravdu trpěla nejistotou, že ma málo, zkoušela jsem vše možné, aby byl sytý, dokázala jsem u něho prosedět s kojením i třičtvrtě dne, jen aby neplakal, bolení neměl, mou blízkost měl, klidný byl prostě u prsu, které bylo zase prázdné, nestačilo za půlhodku vytvořit tolik mléka, aby ho to zasytilo na delší dobu………..mohu napsat, že jakmile jsem zavedla umělou výživu ke kojení, tak jsem měla miminko, které neplakalo každou chvilku a spinkalo a já jsem si mohla i odpočinout:)))
A slabé mléko neexistuje, tohle taky nechápu:(((
Doufám, že jsem se nevyjádřila nějak špatně. Taky neodsuzuju nikoho kdo nemůže ani kdo nechce kojit, ale nelíbí se mi, když někdo, kdo nechce (z jakéhokoli důvodu, třeba i proto, že je pak na sesypání nebo proto, že mám zdrv. pr., to je každého věc) o tom mluví, jako že nemůže. Znám hodně takových maminek, co jsou na tom podobně jako píše Marika, že je prostě ta nejistota, jestli má dítě dost, dohnala k lahvi a já to beru, ok, ale oni najednou po pár týdnech mi vyprávějí, že kojit nemohly, tohle mi vadí. A ještě jsou schopny plácat něco o slabém mléku apod. Ať si kdo chce kojí nebo ne, ale ať neříká, že nemůže.
Opravdu smutný článek, ale hlavně, že všechno dobře dopadlo. Výčitky jsou, ale zbytečné. Vina je na straně lékařů, kteří možná nevěděli (což je smutné) a nebo nechtěli vědět (a to je tragické).Já žádnou maminku, která nechce či nemůže kojit neodsuzuji. Spíš nechápu maminky, které přestanou kojit kvůli postavě a nebo protože se jim nechce.Pokud maminka nemůže kojit (protože to nejde), tak myslím, že je tam vždy velká role psychiky. Mám kamarádku, která kojila malého, ale v šesti měsících přešla na Sunar, protože malý měl furt hlad cca po hodině a ona byla na sesypání(jako píše Marika81). Já jsem Evičku kojila do 18 měsíců.Teď máme 19 měsíční Lucinku a ještě kojím. Ale díky bohu, protože jsme měli střevní chřipku (malá zvracela, měla průjem) a nebýt kojení , tak jsme skončili v nemocnici.
Smutný článek, ale nakonec všechno dopadlo dobře::))))
Lien, ono je to těžký, nechci kojit říkají ženy, které mají strach o svá prsa nebo mají špatnou zkušenost se zánětem prsu, prostě důvodů je hodně………..a nemůžu??? Nemůžou ze zdarvotního problému, mám vedle kamrádku, kerá prostě musela v šesti měsících skoncovat s kojením na radu lékaře, měla boreliozu…….nevím o rizicích, pouze posílám dál:)))
Prostě někdy se to kojení nepovede, maminka na to nemá sílu, nedokáže to, dítě je věčně hladové, ne každý na to má pokračovat v kojení:))
Já jsem u malé taky moc nemohla, musela jsem ležet v nemocnici, když jí byli dva měsíce, chtěli mi hospitalizovat malou na dětským, skrz kojení, odmítla jsem, tímhle jsem dceru připravila o plné kojení, prostě za den jsem jí třikrát nakojila, třikrát umělá výživa:))
Začala jsem vždy v šestém měsíci s příkrmy, nepovažuji to zahoráznost, ani za miji lenost kojit, já jsem to považovala za dobrou věc……..pro mě je lepší mít dítě syté, než sápající se, co půl hodinu po prsu……nemohla jsem tak často s malým usedat ke kojení, bylo evidentní, že mu to prostě nestačí, už v porodnici byl hladový a dokrmovali mi ho………..myslím si, že je lepší být klidná, čilá a mít čas na druhé dítě, než celý den sedět u hladovějícího a uplakaného mimča a já bych potom byla vynervovaná, ubulená a utahaná:))
Vím, že to na někoho bude působit jako sobectví, ale já jsem chtěla být klidná a mít klidné dítě………..vím, že některé kojíte pořád, máte můj obdiv, ale já bych to např.do roku kojit nezvládla.
Taky neholduji mléku a mléčným výrobků, ne tedy fanaticky, ale věřím, že jejich minimální konzumace prosívá.
Jinak (teď se asi dotku hodně lidí), nerozumím tomu, proč někdo nemůže kojit. Podle mého názoru může kojit každá žena, jen opravdu nějaká výjimka ne, ale rozhodně to není v takovém množství, které okolo sebe slýchám, čítám a vídám. Když žena kojit chce, nevím proč nemůže. Někde jsem četla, že jsou to jen 3%žen, které buď kvůli sobě, nebo kvůli dítěti skutečně nemohou. A taky nějakou studii, že po půl roce kojí jen jedna žena z deseti. Přijde mi to málo. Každého věc, pokud chce/nechce, ale je rozdíl mezi nemůžu a nechci.
Mobile Sliding Menu