Zamyšlení o Zdraví a Bolesti

Rubrika: Onemocnění a léčba

iStock_000001166783MediumMotto: „Bolest ani nemoc tady nejsou od toho, aby nás trápily, ale aby nám ukázaly, že něco děláme špatně.“ Mudr. Josef JONÁŠ

Zdraví – je součástí téměř každé gratulace, a s postupem věku si snad každý uvědomuje, že je to tím nejdůležitějším. Ale co pro něj fakticky děláme? Mám pocit, že tak nějak očekáváme, že bude, a posléze nebude, a to je život. Vůbec teď nemám na mysli výzvy k nekouření, hubnutí, omezení tuků atd.

Zastavme se u definice zdraví podle WHO „Zdraví je nejen neexistence nemoci, ale stav dokonalé tělesné, duševní a sociální pohody!“

Naše tělo nás včas a trvale upozorňuje, pokud mu něco chybí. Čím? Pobolíváním hlavy, nesprávným vyprazdňováním, únavou, nespokojeností se sebou samým a svým okolím.

Jak většina lidí naslouchá těmto signálům? Snaží se je potlačit! V podstatě jen řešíme důsledky – zdravotní problémy, ale většinou nikdo, včetně lékařů západní medicíny, na které se obracíme, nemá snahu hledat příčiny.

Málo z nás skutečně naslouchá svému tělu. A tak namísto toho, aby mohl náš imunitní systém pracovat naplno, oslabujeme jej svým každodenním konáním; čekáme, zda nás něco bude, nebo nebude bolet, často žijeme v chaosu, v nevyřešených partnerských vztazích a mnohdy i v trvalém stresu – výsledkem tohoto konání je onemocnění.

Člověk přeci není jen souborem tělesných orgánů. Kolik emocí, zážitků, problémů, radostí, starostí naplní každý den Vaše tělo. Je prokázáno, že tzv. „bolest duše“ způsobuje následnou somatizaci na fyzické úrovni. Nejde tedy o otázku řešit prevenci jen tak, abychom neonemocněli nebo potlačit příznaky, když nás tělo bolestí nabádá ke změně. Klasická západní medicína má samozřejmě nezastupitelné právo v „záchraně života“, ale bohužel zatím není do praxe přijat základ řešení takzvaných zdravotních problémů – tj. hledání příčiny proč tyto problémy vznikly.

Je to jedno veliké bolavé téma našeho zdravotnictví, a nám nezbývá, než hledat jiné přístupy a poté vyzkoušet, zda ten který postup je pro mne vhodný a následně konat.

Celostní přístup

Naslouchejme darům, které nám zanechali naši předkové – např. celá východní medicína, která vždy viděla člověka jako jeden neoddělitelný celek a praktikovala vždy celostní přístup.

Teprve znovunastolením harmonie ve všech složkách a s odstraněním vnitřní toxicity na všech úrovních mizí nemoci a přichází návrat k ideálnímu zdraví.

Dobrou, a v praxi ověřenou, zprávou je, že k ideálnímu zdraví a radosti ze života se můžeme vrátit všichni z téměř jakéhokoliv stavu, pokud se rozhodneme pro změnu. Té dosáhneme pochopením svých omylů, rozhodnutím, že chci současný stav změnit a následně směřovat k cíli: „Chci být zdráv a něco pro to udělám!“

Vedou nás k tomu tři kroky: vyvážená psychika, detoxikace a vyživení organismu a celková harmonizace. Následně se pak zapojí i samoléčivé síly, které jsou člověku vlastní.

Vzhledem k tomu, že se v současnosti nalézáme v období velkých změn v rámci probíhající transformace, která se týká i každého z nás, je pochopení předcházení onemocnění a péče o sebe sama tím nejdůležitějším. Nepůjde již o léčení, ale jen a jen o prevenci.

V čem tedy skutečná prevence spočívá?

1)       Jednak ve vyrovnání duše – kdy jde o obnovení čistého vnitřního života, nalezení sebe sama a správných přístupů k jiným lidem, všemu živému i neživému na planetě Zemi. Dovolit si krásu a radost ve svém životě a pochopit svou jedinečnost.

2)       V péči o tělo, které je schránkou pro diamant uvnitř v nás – naši duši. Fyzické tělo je nedělitelným celkem – vše spolu souvisí. Je nutné hledat, co tělo potřebuje a co jej staví, zvolit pro sebe vhodnou výživu, specifický pohyb, správné dýchání a harmonický partnerský vztah.

Měli bychom nalézt očistné kůry, které odstraní nahromaděné toxické látky a tím obnovíme správnou funkci jednotlivých orgánů, systémů i tkání.

Přírodní přípravky a rehabilitační cvičení posílí bez vedlejších účinků tok energie v organismu a tím se vrátí dobrá funkce imunitního systému.

3)       V uvědomění, že prevence začíná dávno před početím – nastolením vnitřní čistoty maminky.

4)        V pochopení, že jsem jeden nedělitelný celek.

Budeme-li pečovat o všechny tyto složky, vrátí se do našeho života tolik hledaná rovnováha a harmonie.

Cesta k pohodě

Napsal/a: Zuzu

Toto taky stojí za přečtení!

Domácí salko

Už nějakou dobu chci vyzkoušet domácí salko, jestli to opravdu jde a jaké bude chuťově. A kdy jindy než

Čtu dál →

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Recenze: Pod zemí, pod vodou

Jestli mohu být tak troufalá a označit nějakou knihu opravdu za bombu, tak je to dozajista knížka autorů Aleksandry

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • Zuzu, skvělé čtení. Jsem podobně naladěna. A je to zrovna pár dní, co jsem odmítla navrhovanou „léčbu“ malého, protože dle mého měla za úkol pouze potlačovat příznaky a rozhodně by neměla dlouhodobý efekt… 🙁 Na rovinu, MUDr. z mé reakce nadšená nebyla. Ale to se dalo čekat…

  • Lien

    Pěkný článek. Děkuji

    K Inori, také mám ráda tuto knihu a také jsem se pozastavila nad tímto článkem:-) Připoměl mi nějakou studii, kde vědci dokazovali, že meridiány neexistují, protože je při pitvě ještě nikdo neobjevil. :-(( Láska trvá 4 roky, protože do té doby lidi zplodí potomka a tím to hasne. Věřím, že to tak není, nemůže být, cítím to celou svojí bytostí, kterou bohudík nevnímám jen jako tělo a hormonální nebo jiné akce se v něm odehrávající. To jsem ale daleko od tématu, nebo možná vlastně ani ne.

  • lnori

    Od Josefa Jonáše mám ráda knihu Křížovka života 🙂 Celá ta kniha mluví o prevenci a je napsaná srozumitelně, hned za kuchařkou je to moje nejpoužívanější kniha 🙂
    „Vedou nás k tomu tři kroky: vyvážená psychika, detoxikace a vyživení organismu a celková harmonizace. Následně se pak zapojí i samoléčivé síly, které jsou člověku vlastní.“ Nejtěžší asi bude zapracovat na harmonizaci, málokdo v dnešní době umí ovládnout svoje pocity, navíc si slovo „ovládnout“ plete se slovem „potlačit“.
    Nedávno jsem se zastavila nad článkem z novinek,cz http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/198895-jak-vznika-laska-a-zamilovanost.html
    „Odborníci se shodují i na tom, že během zamilovanosti organismus vykazuje známky velmi podobné stresu nebo závislosti tak, jak ji známe u lidí hrajících na automatech a závislých na drogách.“ Droga je podle mě cokoliv, co potřebuje člověk pravidelně, nemusí si to uvědomovat, ale jakmile to nemá, není ve své kůži a možná je schopen to získat za každou cenu, počítám do toho jak alkohol, trávu, tak cukr, kafe, internet, televizi a právě i vzrušení z nějaké situace nebo tu lásku, jak ji nazývají vědci z toho článku na novinkách.
    A zase se vracím k harmonizaci z článku Zamyšlení o Zdraví a Bolesti.. Teprve když člověk dokáže nějakým způsobem ovládnout (ne potlačit!) stres, radost, chtění atd, tak potom získá tu pravou lásku, tu o které vědci psát nemohou, protože ji svými technologiemi neumí prozkoumat, potom jsou v harmonii a „Následně se pak zapojí i samoléčivé síly, které jsou člověku vlastní.“

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist