O tradiční čínské medicíně se psalo v minulosti, píše se v současnosti a bude se psát i v budoucnosti. Proč? Má vůbec své místo v 21. století? V době laserových operací očí, chirurgických operačních zákroků prováděných „robotem“, transplantací orgánů a moderních zobrazovacích metod? Odpověď je překvapivě ANO, více a více lidí přebírá zodpovědnost za své zdraví do svých rukou a hledá jiné cesty.
Dotazy pacientů, na které odpovídám v poradně, a které zahrnují široké spektrum zdravotních problémů, a široká klientela, nám to potvrzují. Pohled na lidský organismus je jiný, názvosloví odlišné, terapeutické nástroje jednoduší, ale důležité je, že tradiční čínská medicína (TČM) má prokazatelné výsledky a že obstála v jedné z nejtěžších zkoušek – zkoušky časem. Vždyť historické kořeny sahají více než 3 000 let zpět do minulosti a za tu dobu pomohla milionům lidí po celém světě. Ale začněme od začátku.
Základy a filosofie tradiční čínské medicíny (TČM)
Čínská medicína je nejznámějším léčebným systémem stojícím paralelně k soudobým biomedicínským postupům. Celostní přístup k pacientovi zahrnuje nejen jeho současný stav včetně konstituce, ale i prostředí, ve kterém žije, podmínky, z kterých pochází, ale např. i vlivy ročního období v době, kdy probíhá vyšetření. Čínská medicína je rovněž filosofií, která dává odpovědi na otázky, na které spousta z nás dlouho hledá odpovědi. Na otázky vnitřní rovnováhy v aspektech dennodenní činnosti, na otázky hledání zdroje životního elánu a cesty, jak si ho dlouhodobě uchovat. Rovnováha je v TČM jedním ze základních postulátů, právě rovnováha je synonymem pro „náš“ pojem zdraví. Touto rovnováhou rozumíme rovnovážný stav mezi polaritami Jin a Jang. Žijeme v bipolárním světě a vztah Jinu a Jangu vidíme všude kolem sebe: plus/minus, světlo/tma, teplo/chlad, muž/žena, atd. Tento vztah lze srozumitelně vysvětlit na obrázku monády, která je dnes všeobecně známa (tmavá a světla kapka, vzájemně zapletené). Obě polarity jsou vzájemně neslučitelné a neoddělitelné, jedna nemůže existovat bez druhé, jedna koření v druhé a vzájemně se dynamicky přetlačují. Na první pohled to vypadá složitě, ale jednoduše řečeno: „Jsme zdraví, jestliže Jin a Jang v nás jsou ve vzájemné rovnováze“. Jak můžeme tuto rovnováhu narušit? Způsobů je mnoho, ale jeden, velmi ilustrativní, je např. ten, kdy začneme denně jíst chilli papričky. Chilli paprička je oheň, horkost a to jsou Jangové atributy. Tím posílíme Jang v těle, ten začne narůstat a utlačovat Jin. S vysokou pravděpodobností to dříve či později bude mít negativní dopad na Jin žaludku a my začneme pociťovat např. pálení žáhy či návaly horkosti.
Dalším filosofickým principem, bez kterého by čínská medicína byla nemyslitelná, je vztah pěti prvků: dřevo, oheň, země, kov a voda. Každý prvek má vlastní charakteristiku, prvky jsou ve vzájemných vztazích, vzájemně se ovládají, závisí na sobě a spolupracují. V lidském těle každý z pěti prvků symbolizuje některý z hlavních orgánů. Vzájemné vztahy využíváme při léčbě např. tehdy, když potřebujeme některý „nemocný“ orgán ovlivnit nepřímo, tzn. přes orgán „zdravý“. Tolik teorie, nyní trochu praxe.
Léčba podle čínské medicíny
Na začátku je vstupní vyšetření, což obnáší minimálně hodinu velmi podrobného dotazování, kterým terapeut zmapuje vše týkající se pacienta a jeho zdravotního stavu. Zároveň sleduje, jak se pacient chová, mluví, jak vypadá, protože „vše souvisí se vším“ a i zdánlivá drobnost zapadne do pomyslné skládačky a pomůže zpřesnit léčbu. Součástí vstupního pohovoru je rovněž diagnostika podle jazyka a pulzu, obě metody mají vysokou vypovídací hodnotu a právem jim náleží nezastupitelné místo v diagnostické části. Na základě vstupních dat terapeut stanoví obraz nemoci a navrhne strategii, jak přiblížit klienta zpět k rovnováze. Pro vlastní léčbu využívá kombinaci z pěti nástrojů, kterými čínská medicína disponuje: fytoterapie (bylinná léčba), akupunktura, dietetika, cvičení qigong, tuina – energetická masáž. Terapie je ušitá přímo „na míru“ pacientovi, protože každý jsme jedinečný originál, sestavená za pomoci nástrojů tak, aby se pacient co nejefektivněji vrátil opět do rovnovážného stavu, tzn. ke zdraví.
Kdo jsou naši pacienti? Škála je široká a různorodá, zdravotní stavy zahrnující migrény na straně jedné, přes neplodnost, nemoci pohybového aparátu, kožní onemocnění, redukci váhy, klimakterické problémy až po např. vypadávání vlasů, nebo tzv. anti-aging, nebo-li odstranění vrásek.
O čínské medicíně se dá psát mnoho a ne vše lze říci najednou, proto vítám každou možnost šíření povědomí o této zdravovědě, která nám i dnes má tolik co říct, a která je schopna zodpovědět otázky jinak velmi obtížně, nebo vůbec, zodpověditelné.
Autor je terapeut tradiční čínské medicíny (TCM Clinic, reznicekm@volny.cz)
S autorem článku se můžete setkat na jeho přednášce “Očima čínské medicíny”, která se bude konat v rámci Světového týdne respektu k porodu v pátek 22. května 2012 v pražském Kině Perštýn od 14 hodin. Více na www.respektkporodu.cz.
zdroj: www.respektkporodu.cz
Napsal/a: Martin Řezníček
