Lehké odchylky ve vývoji, které dřív nebudily žádnou pozornost, jsou vlivem našeho způsobu života daleko nápadnější než dřív. Svůj díl na tom nese i organizace školství a výukové zvyklosti.
Strašákem pro mnohé rodiče, zejména mají-li hodně živé dítě, je představa, že by mohlo mít „něco s mozkem“. Lehká mozková dysfunkce (LMD) je totiž porucha, která má velmi různorodé příznaky a stupně, od zcela lehkých, nepodstatných odchylek od běžného vývoje až po závažné stavy, které vyžadují dlouhodobou speciální péči. V současnosti se používá pro stejnou poruchu nová zkratka , která vychází z anglického názvu tohoto problému ( ADHD).
ADHD se neprojevuje jen jako nápadná živost, nesoustředěnost a psychomotorický neklid („on chvíli neposedí, u ničeho nevydrží„). Některé děti jsou naopak nápadně klidné, až bez zájmu, kam je posadíte, tam je najdete. Stále se musí do něčeho strkat, musí se nutit často i ke hře, postrádají dětskou živost a vnímavost. Často jde o děti nápadně neobratné, citově nevyrovnané, které reagují impulsivně („on to nejdřív udělá, a teprve potom si to rozmyslí“), u jiných se projevuje značný nedostatek vůle.
Příčiny ADHD
Málokdy se dá příčina ADHD jednoznačně určit. Daleko častěji se příčinu nebo příčiny nepodaří odhalit vůbec. Obvykle se můžeme spíš dohadovat o možných příčinách a okolnostech, které se na drobné odchylce ve vývoji podílely. Je ale jisté, že největší procento postižení je způsobeno nedostatkem kyslíku ve druhé polovině těhotenství a za porodu. Svou roli hraje i mechanické postižení mozku při těžkém porodu, vliv má zřejmě i zhoršující se životní prostředí. Zajímavá je i teorie o vztahu mezi chybějícími složkami výživy v potravě a změnou funkcí mozku.
Nelze přehlédnout ani teorii, že dětský neklid je důsledkem ztráty pocitu bezpečí a jistoty – mluví pro ni i to, že zdaleka ne všechny děti byly neklidné od narození, problém se objevil až během vývoje a intenzita potíží nápadně kolísá.
Hledáním příčiny poruchy a určením jejího stupně se zabývá především dětský neurolog, který také vede případnou léčbu.
Každý organismus reaguje na škodlivé vlivy jinak a má jinou schopnost se s nimi vyrovnat. Proto rozsah poškození mozku nemusí odpovídat stupni poruchy a vyhlídky na vyrovnání poruchy se dají na počátku vývoje jen těžko spolehlivě odhadnout.
Jedná se o ukázku z knihyVývoj dětské řeči krok za krokem, ze které je tato ukázka.
Vydalo nakladatelství Grada, 2010.
Napsal/a: Dana Kutálková
