V období léta, více než jindy, se jak dospělí, ale zvláště děti, velice rychle poraní. Drobný úraz při pádu na štěrku i pracích na zahrádce. Může se jednat o hlubokou ránu, ale i drobné poranění, nad kterým mávneme rukou. Ale i za tímto malým, často nepozorovatelným poraněním se může skrývat velké nebezpečí…
Původce
Původcem je jmenované Clostridium tetani. Rod Clostridií se vyznačuje anaerobními, sporulujícími a pohyblivými tyčinkami, které jsou většinou dobře pohyblivé a patří mezi tzv. grampozitivní tyčinky. Najdeme je hlavně v půdě, ale vyskytují se přechodně i v zažívacím traktu zvířat i lidí.
Clostridium tetani připomíná svým vzhledem paličku na bubínek. Jeho spory odolávají varu vody až po dobu jedné hodiny. Je to velice odolná tyčinka, silně rezistentní na jakékoli zevní vlivy a například v obyčejné půdě je schopna přežívat několik staletí!
Clostridium tetani produkuje dva toxiny – tetanolyzin a Tetanospasmin. Jak již názvy napovídají, první z nich se nepodílí na projevech nemoci – tetanu, naopak Tetanospasmin je neurotoxinem, jež vyvolává příznaky tetanu. Úspěšně na něj ale působí zmiňované teplo, je tzv. termolabilní.
U koho a kde se tetanus vyskytuje
Toto onemocnění nalezneme po celém světě. Větší výskyt je spíše v rozvojových zemích, kde stále ještě dochází k výskytu tzv. Tetanus neonatorum, tedy onemocnění novorozenců. Vstupem je nesterilně ošetřená pupeční šňůra. Podle WHO se vyskytuje několik stovek tisíc úmrtí novorozenců ročně v těchto zemích právě na tuto nemoc. U nás se již od roku 1961 nevyskytuje.
S rozvojovými zeměmi souvisí i onemocnění matek těsně po porodu a v období šestinedělí, kdy je porod veden v nevyhovujících a nehygienických podmínkách.
Nelze říci, u jaké skupiny obyvatelstva se tetanus vyskytuje nejčastěji. Ale například novorozenci jsou chráněni v jejich prvních měsících života protilátkami matky, jež jsou přenesené transplacentárně, tedy přes placentu. Právě tohoto faktu se lékaři snaží využívat i ve zmiňovaných rozvojových zemích, kdy očkování žen, potencionálních matek, je považováno za jednu ze základních prevencí novorozeneckých forem tetanu.
Jak vypadá onemocnění tetanem
Clostridium tetani se množí v ráně, v místě vstupu. Může se jednat o jakékoli poranění, ale i popáleniny, omrzliny a bércové vředy… Důležitá je také aktuální vitalita tkáně, další onemocnění apod. byly zaznamenány i případy, kdy zdrojem infekce byly spory ze zažívacího traktu člověk a z vaginy ženy.
Obecně je vždy nebezpečnější poranění takové, kdy se do těla dostává cizí těleso, například tříska, ale i hlína atd.
Tetanospasmin se dostává do krve a k nervovým zakončením, postupuje dále do centrálního nervového systému a váže se na receptory, zakončení neuronů. Dochází ke křečím. Jedná se o bolestivé svalové spasmy. Nejdříve jsou postiženy žvýkací svaly a obličejové, to znamená, že postižený člověk nemůže otevřít ústa – tzv. trismus. Dále pak svaly krku, později i svaly trupu. Rychle se šíří na kosterní svalstvo, svaly zad a dochází k tomu, že tělo se obloukovitě začne prohýbat dozadu. Tomu říkáme opisthotonus.
Do jaké míry se příznaky projeví, záleží na tom, kde je rána a jaký byl způsob poranění. Bohužel ne vždy se podaří místo vstupu najít.
Onemocnění může tedy probíhat pod obrazem lehké formy, kdy dochází například k postižení pouze žvýkacích svalů, až po formu těžkou. Pak dochází v těch nejtěžších případech k zástavě dýchání – jsou postižené dýchací svaly. K úmrtí dochází v případě onemocnění až v 65% (Horáček).
Komplikacemi onemocnění je postižení ledvin, srdce a plic, na které postižený samozřejmě může rovněž zemřít.
Inkubační doba
Nejčastěji je inkubační doba v délce 10-14 dnů, ovšem může se prodloužit i na 21 dnů s tím, že začíná již 3 den. To jsou ale extrémní případy. Opět zde platí, že záleží na tom, kde je rána sloužící pro vstup infekce, jaký je její rozsah a charakter.
Obecně by se dalo říci, že tím hlubší a rozsáhlejší poranění, tím je inkubační doba kratší. Ovšem s tím, že prognosticky je pak toto onemocnění závažnější.
Ještě bych se zmínila o diagnostice tetanu. Ta probíhá samozřejmě v laboratoři kultivací infekčního materiálu. Dojde tedy většinou ke stěru z rány. První výsledky jsou známy přibližně po 48 – 96 hodinách. Je ale mnohdy nutné vyloučit i jiné onemocnění nervového systému, pak se většinou provádí lumbální punkce.
Léčba tetanu
Základem samozřejmě je, aby infekce nepostoupila do dýchacích cest a tudíž nedošlo k zástavě dýchání. Postižený člověk je umístěn na jednotku intenzivní péče, ARO.
Co nejdříve musí být podán lidský tetanový imunoglobulin – zabraňuje šíření nemoci. Samozřejmostí je pak důkladná očista rány, antibiotika, léčba bolestí, nejčastěji analgetickými léky.
Překonání nemoci neznamená doživotní imunitu, člověk může opakovaně onemocnět.
Nejdůležitější je prevence
Jak zabránit onemocnění tetanem? I při sebevětší opatrnosti se nevyhneme poranění, ať dospělí či děti. Jediná důsledná prevence je tedy očkování. U nás se děti očkují od konce padesátých let, dospělí pak od poloviny let sedmdesátých podle očkovacího kalendáře. Po splnění základního očkovacího schématu pak následuje pravidelné přeočkování po 10-15ti letech.
Profylaxe se provádí lidským imunoglobulinem u poraněných osob, které nebyli v posledních deseti letech očkováni proti této nemoci. Vždy je ale na ošetřujícím lékaři, zda přeočkování proti tetanu provede při poranění či nikoli – opět záleží na rozsahu, charakteru a lokalizaci poranění, na tom, kdy byl postižený člověk naposledy přeočkován apod..
Pokud dojde k poranění, je v první řadě na nás, jak ránu zhodnotíme. Při menších rankách, jako jsou odřená kolínka po pádu z kola apod., jistě není nutné utíkat do nemocnice. Je ale důležité a to vždy ránu důkladně vyčistit. Součástí lékárničky je dezinfekce. Vhodný je například Peroxid vodíku, který tím, že uvolní do rány kyslík, zahubí Clostridium tetani (to přežívá pouze tam, kde vzduch není).
Vývoj vakcíny proti tetanu
Již na konci devatenáctého století bylo vyrobeno koňské protitetanové sérum, jež bylo rovněž použito profylakticky o dva roky později Rouxem. Sérum připravili vědci Behring a Kitasato.
Než byla zavedená standardizace podle Světové zdravotnické organizace, docházelo k vývoji nejrůznějších vakcín, různé kvality. Vakcíny nyní používané se připravují podle předpisů a postupů – podle harvardského hypertonického kmene Clostridium tetani (Beran, Havlík).
Ve vývoji jsou však další vakcíny, které by měli mít daleko lepší vlastnosti, i co se týká dlouhodobé ochrany.
Krátké shrnutí o vakcíně a očkování
V případě prevence nesmí být očkováni lidé, kteří prodělávají horečnaté onemocnění, či jiné závažné na infekčním podkladě. Rovněž se očkování nedoporučuje u osob v rekonvalescenci po horečnatém onemocnění.
Neočkují se ti, kteří měli po předchozím očkování závažnou celkovou reakci na očkování.
Vakcína se podává intramuskulárně (do hýžďového svalu nejčastěji), může se podat i subkutánně (tedy pod kůži)- pod kůži se aplikuje nejčastěji lidem například s poruchou krevní srážlivosti apod. Nesmí se aplikovat intravenózně, tj. do žíly.
V případě těhotenství se očkuje pouze ve výjimečných případech, dle posouzení lékaře. Kojení očkování nevadí a je možné jej provádět.
Po očkování proti TBC je nutné dodržet interval 8 týdnů a mělo by dojít k vyhojení chráničky po očkování.
Mezi nežádoucí účinky patří například zarudnutí, otok či bolestivost v místě vpichu, vše přechází během několika dnů bez léčby. Výjimečně se může vyskytnout absces v místě aplikace.
Mezi celkové nežádoucí účinky řadíme teplotu či bolest kloubů, svalů a hlavy, zvýšenou únavu.
Po často opakovaných dávkách může dojít ke vzniku přecitlivělosti.
Díky očkování se tetanus v našich zemích prakticky nevyskytuje, dnes se již řadí mezi tzv. vzácná onemocnění. V posledních deseti letech bylo hlášeno v ČR do 4 případů onemocnění ročně, u dětí se tetanus nevyskytl již padesát let (Beran, Havlík).
Ovšem v zemích, kde se očkování neprovádí, je podle WHO hlášeno ročně až milion případů. Do tohoto počtu spadají i zmiňovaná novorozenecká úmrtí na tetanus.
Tetanem může onemocnět každý, především pak ten člověk, který není očkovaný a dojde u něj k poranění. Do krve se pak clostridie dostávají velice rychle – pamatujme na to!
Napsal/a: Ivča a Domča
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (21 vyjádření)
velmi zajímavý článek a ještě zajímavější diskuze