Co je tandemové kojení

Paní Blanka Breadonová je maminkou pětiletého Daniela a třiapůlleté Kristýnky. Je ale také laktační poradkyní, vede podpůrné skupiny kojících matek, má více než čtyřleté zkušenosti s kojením a přes tři roky kojila tandemově. Oč jde?

Jak jste se dostala k tandemovému kojení?
Kojila jsem Danečka, kterému bylo 10 měsíců a zjistila jsem, že čekám druhé dítě. Bylo mi líto přestat najednou kojit, začala jsem proto shánět informace. Kontaktovala jsem MUDr. Annu Mydlilovou, která mi potvrdila, že pokud je těhotenství fyziologické a vše je v pořádku, není důvod přestávat s kojením. A známá, která žila nějaký čas v Americe, mi půjčila úžasnou knížku The Womanly Art of Breastfeeding (Umění ženy kojit). To je moje „bible“, o kojení je tam úplně všechno (v češtině zatím nevyšla). A právě v ní jsem našla jedinou psanou informaci o tandemovém kojení a tím si stoprocentně potvrdila, že neškodí ani matce, ani plodu, ani staršímu děťátku. Rozhodla jsem se tedy v kojení pokračovat. Rodina mě naštěstí podpořila. Manžel to přijal jako hotovou věc. A maminka si to vzala za své, byla na mě hrozně pyšná a všem to vyprávěla. Byla mi oporou. Ale reakce okolí byly spíše negativní. Pořád jsem někomu vysvětlovala, že nedělám nic šíleného. Většinu lidí šokuje, když vidí ženu s obřím břichem kojit, není to běžný výjev. Naše dětská lékařka je velmi otevřená, schvalovala to. A gynekologovi jsem o tom snad ani neřekla, necítila jsem potřebu to s ním konzultovat, pro mě byla autoritou MUDr. Mydlilová.
A když se druhé miminko narodilo?

Když byl Danečkovi rok a půl, narodila se Kristýnka a tvorba mléka se rozběhla nanovo. I pro mě bylo zajímavé sledovat, co se stane. Už v těhotenství se prsa nalila, po porodu ještě víc a Daneček si to moc užíval. Poslední dobou už mu dalo hodně práce nějaké mléko vytáhnout a najednou ze mě zase stříkalo. Ještě v porodnici zafungoval jako odsávačka, což bylo báječné. Šestinedělí jsme strávili kojením, přestože Daneček samozřejmě dostával i běžné jídlo, kojení se zase na čas stalo podstatnou složkou výživy. Postupně se zase vše srovnalo. Doma jsme museli sladit potřeby staršího dítěte a čerstvého miminka, najít dvojí rytmus a také nejpohodlnější pozici. Dany se ukázal jako neskutečný akrobat, byl schopen zaujmout jakoukoli polohu, třeba „stát na hlavě“ a jakkoli se ohnout, jen aby se dostal ke zdroji.. Přednost mělo samozřejmě nové miminko, tomu zpočátku patřil nalitější prs. Po čase, když Kristýnka povyrostla, měl každý svoji stranu.
S jakými reakcemi jste se setkávala?

Že kojím dvě různě staré děti, jsem nikde příliš neinzerovala, vědělo to jen pár nejbližších. Přesto jsem si vyslechla různé věci. Proti tomu ty nepříliš nadšené reakce v těhotenství nic nebyly. Na veřejnosti jsem kojila jen Kristýnku. S Danečkem jsme se dohodli, že bude bumbat jen doma, takže jsem venku vypadala normálně, nebo jsem si to alespoň myslela. Kojila jsem naprosto všude, neřešila jsem, kde právě jsem, vůbec jsem se nestyděla.. Až to došlo tak daleko, že jsem byla s kamarádkou v restauraci a miminko se potřebovalo napít. Vybírala jsem z jídelního lístku a měla dítě u prsu. Přišel číšník, my jsme si chtěly objednat a on na mě úplně vyděšeně koukal a já jsem si říkala: „Asi mám něco s vlasama…“ Vůbec mi nedošlo, že mám venku prs, brala jsem to jako naprosto normální. Tandemové kojení má také významný psychický aspekt. Může být prevencí žárlivosti. Dříve narozené dítě čeká, jestli, stejně jako mladší sourozenec, dostane mlíčko. Tím, že mu maminka dá mléko, dokáže mu svoji lásku, dá najevo, že přijímá obě dvě děti. Mé děti na sebe vůbec nežárlily, nebyl mezi nimi rozdíl a stejné látky dostaly obě dvě. Myslím si, že v šestinedělí si Daneček ověřoval, jestli dál funguji jako matka a když se přesvědčil, tak už pil jen občas a už to pro něj nebylo tak důležité, protože důkaz lásky dostal. Tandemové kojení je to pro mě nádherná zkušenost. To nejkrásnější, co se mého mateřství týče, je držet v náručí obě svoje děti a kojit je. Žádný další moment to nepřekonal.
Znáte případ, že by např. dvouleté dítě, které už není kojené, se po narození sourozence k němu přidalo a nechalo se kojit?
To je zdokumentovaná situace, která se poměrně běžně děje. I já mám ve svém okolí pár případů, kdy měly maminky třeba dvouleté děti, už je odstavily, ale zase ne tak dávno, aby si děti nepamatovaly, co pro ně prsa znamenají. A ve chvíli, kdy matka začala kojit nové miminko, došlo k „recidivě“. Znám dokonce případ, kdy se dítě ke kojení vrátilo po roční pauze. Často si dítě chce jen potvrdit, jestli je maminka přijme a dá mu napít. A i když jí dalo hodně práce je odstavit, myslím, že by mu to měla dopřát. Cucne si jednou, dvakrát a nechá to být. Něco jiného ovšem je, když je mezi dětmi velký věkový rozdíl.

Napsal/a: Mgr. Jana Dočkalová