Děti poznají, k čemu je odvaha dobrá a proč je třeba ji pěstovat. Přesvědčte je, že odvaha není jen hrdinství ve válce nebo v mimořádně obtížných situacích. Můžeme se s ní setkat denně. Podívejte se spolu na běžné situace, jež také vyžadují odvahu – a zkuste najít vhodné pojmenování odvahy, kterou tyto situace vyžadují.
Děti poznají, k čemu je odvaha dobrá a proč je třeba ji pěstovat. Poproste je, aby vám pomohly najít různé protiklady k odvaze (zbabělost, pochyby, váhání, strach, obviňování druhých atd.). Pak si s nimi popovídejte o tom, komu odvaha pomáhá a jak. Podívejte se spolu, jak mohou opačné vlastnosti lidem uškodit a zranit je.
Promyšlené rozhodnutí
Tento přístup pomůže vašim dětem udělat správné – a odvážné – rozhodnutí předtím, než se dostanou do situací, které je budou svádět ke špatné volbě. Vysvětlete jim, že mnoho rozhodnutí, která v životě děláme, je nejlépe udělat dostatečně včas – ještě předtím, než se dostaneme do situace, v níž se musíme opravdu rozhodnout. Pomozte jim vytvořit seznam včasných rozhodnutí – nejlépe k tomu poslouží zadní stránky jejich diářů nebo deníků.
Například: Nebudu kouřit. Nebudu podvádět. Nebudu se k druhým chovat násilně a krutě, i když oni se tak chovat budou. Atd.
U každého rozhodnutí nabídněte svým dospívajícím dětem konkrétní situaci, kdy bude velmi těžké rozhodnout se správně nebo dodržet své předsevzetí. Podívejte se na ni v klidu spolu. Vysvětlete jim, že udělat správné rozhodnutí v obtížné situaci je daleko snazší, pokud ho už máte promyšlené předem.
Povězte jim historku o Abrahamu Lincolnovi, který kdysi jel v kočáře s velmi důležitým a vlivným mužem, který mu nabízel doutník. Tento muž řekl, že se urazí, když si s ním Lincoln nezapálí.
Abraham Lincoln mu vysvětlil, že se už před dvaceti lety rozhodl, že nikdy v životě nebude kouřit. Navíc potom slíbil své matce, že toto rozhodnutí dodrží. Díky včasnému rozhodnutí se mu tak podařilo vyřešit i tuto situaci, protože jeho spolujezdec pochopil a už dále nenaléhal.
Nebát se zkusit něco nového
Ať si děti osvojí otevřený postoj k novým věcem, aby získaly bohatší zkušenosti. Povzbuďte je, ať vyzkoušejí nějaká nová, neobvyklá jídla. Vzpomeňte si, co všechno jste jako dospívající podnikali, a podpořte je v dobrodružném přístupu k životu, pokud se nejedná o nebezpečné věci. Ale také jim ukažte rozdíl mezi odvahou a nerozumností nebo přílišným riskováním.
Byl jsem se svými třemi potomky na krátké dovolené. Bydleli jsme tehdy v Anglii, a tak jsme se vydali přes kanál do Francie a zastavili jsme se na oběd v malé přímořské restauraci. Snažil jsem se svým dětem ukázat, jak mohou odvážně zkoušet nové věci, a vybral jsem si z jídelníčku mísu s „plody moře“, protože byla označená jako specialita podniku. Děti se zachovaly konzervativně a objednaly si jako obvykle smaženou rybu s hranolky.
Když nám přinesli oběd, postavil přede mne číšník obrovský talíř, na kterém byly přehledně poskládány vzorky snad skutečně všeho, co moře nabízí. Byl tam kus chobotnice, úhoře, šneci, ústřice, mušle a ještě spousta jiných věcí, které jsem nedokázal identifikovat. A všechno to bylo syrové.
Připomněl jsem si, že uznat svou chybu je také odvážné rozhodnutí (a koneckonců právě nebyl měsíc, kdy jsme trénovali odvahu), a poprosil jsem číšníka, aby si „plody moře“ zase odnesl a přinesl mi také ryby s hranolky.
Richard
Dejte najevo svou odvahu
Přesvědčte své děti, že odvaha není jen hrdinství ve válce nebo v mimořádně obtížných situacích. Můžeme se s ní setkat denně. Podívejte se spolu na běžné situace, jež také vyžadují odvahu – a zkuste najít vhodné pojmenování odvahy, kterou tyto situace vyžadují.
Například:
Karolína, naše velmi svědomitá a přitom plachá dcera, přešla ve škole na vyšší stupeň. Chtěla si zachovat dobré známky, ale učivo, které probírali, bylo mnohem náročnější a různorodější než dřív. Ve dvou předmětech si nebyla jistá, jakou dostane známku, a dělala si kvůli tomu starosti.
„Zeptej se učitelů,“ radili jsme jí. „Řekni jim, že chceš mít z jejich předmětu jedničku. Zeptej se, co ti vychází a co můžeš udělat pro to, abys měla jedničku.“
„Já se bojím, tati,“ protestovala. „To se přece nedělá ptát se takhle učitelů.“
Řekl jsem jí, že když jsem byl učitelem, měl jsem opravdu rád žáky, kteří chtěli mít dobré výsledky a ptali se mě, jak jich mohou dosáhnout. Nakonec Karolína sebrala všechnu kuráž a vydala se za učiteli. Oba dva jí řekli, co se má ještě naučit, a opravdu dostala z obou předmětů jedničku.
Byla na svou odvahu náležitě hrdá a od té doby sama poučuje mladší sourozence, že mají jít za svými učiteli, když si s něčím nevědí rady.
Richard
Pochvalte děti, když se chovají odvážně
Nemůžeme své děti přimět násilím, aby byly odvážné, ani jim nemůžeme dát odvahu pod vánoční stromeček. Musejí ji v sobě objevit samy. Můžeme jim v tom pomoci tím, že si budeme všímat, když se zachovají odvážně, a chválit je – i když jejich snaha může vyjít naprázdno. To jim pomůže rozvinout a zdokonalit odvážný přístup k životu.
Dívejte se s nimi na vhodný film
Společné sledování filmu nebo televize vám dá znamenitou příležitost pobavit se se svými dětmi o tom, co to vlastně je odvaha a jak je někdy těžké být opravdu odvážný. Naučte je také rozlišovat mezi „filmovou odvahou“ ve špatných filmech, kde hrdina lehkomyslně provádí příliš nebezpečné akce, které mohou ublížit druhým, a skutečnou odvahou v reálném životě.
Vydalo nakladatelství Portál, 2009.
Metody pro mladší děti najdete v článcích Jak naučit děti odvaze – metody pro předškoláky a Jak naučit děti odvaze – metody pro školáky.
Napsal/a: Linda a Richard Eyrovi
